sb157-05 0..8296

1130

se trojí směr výšin s tolikéž nížinami a ko-
tlinami. Ddk. II. 264., IV. 125. (Tč. ). V.
skalnatá k východu srazitá. Sš. L. 34. —
Přenes. V. slasti. Koll. I. 203. — V. = rá-
kos, das Schilf. V-nou cesty při božím těle
posypati. Us.

Vyšinek, nku, m. = vyšinutí, výšin. Šd.
-- V., nka, m., Wischinek, ves u Slaného.
PL.

Vyšinka, y, f, Wischinka, ves u Prahy;
V. dolejší, hospoda; hořejší, samota u Prahy.

PL.

Vyšinkovati = vyšenkovati. Cf. Vyče-
povati. Na Ostrav. Tč.

Výšinoměr, u, m., der Höhenmesser, Hypso-
meter. Dch.

Výšinoměrný, hypsometrisch. Dch.

Vyšinouti, ul, ut, utí; vyšinovati = vychý-
liti, vyndati, vybočiti stranou, herausbewegen,
verrenken; v. a v. se = vychýliti se, heraus-
treten, weichen; vyskočiti (v tomto smyslu
staří toho slova neužívali. Šf. ), auffahren,
sich schnell heraus- o. emporbewegen, sich
aufschwingen. Jg. — abs. Jelen vyšine =
uhne se. D. Hleď vyšinouti. Sych. — co:
jazyk. Troj. — si co: nohu (vyvinouti, vy-
tknouti). Ros. — (co, se) odkud: vůz
z kolejí se vyšinul. Us. Dch. Že veškeren
obor světa z kolejí se vyšinuje. Sš. Sk. 24.
Žádal, aby vrátila se zase na staré své
cesty, s kterýchž neměla prý v. nikdy.
Pal. Děj. IV. 1. 391. (Šd. ). Z cesty ctnosti
v., D., z dobrého řádu. Scip. Bouře kru-
tým dýmáním vyšinuje se z jeskyň svých.
Troj. — se kudy. V. se stranou. Scip. —
se kam: mezi sloupy. Har. V. se na horu,
na koně, šp. m. vyšvihnouti se na koně,
vyskočiti, vskočiti, vsednouti, vymrštiti se.
Vz na hoře. Jg., Brs. 2. vyd. 264., Brt. S.
3. v. 170. Podlé toho posuď i věty: Duch
lidský k znamenité výši se vyšinul (po-
vznesl se). Us. Len tuž a horli v svätom
zápalu, či z hlbin vzlietneš a či z Uralu,
k nebu sa predca vyšinieš! Sldk. 347. Dítě
do vrchu vyšinovati. — se odkud proč.
Apoštol pro nával myšlének, jimiž uchvácen
byl, z dráhy započaté vyšinul se. Sš. I. 39.
(Hý. ). Vz Přešinouti.

Výšinovid, u, m., die Höhencharte. Nz.

Výšinový = rákosový, Schilf-. Us. V z
Výšina.

Výšinský, Höhen-. V. dobytek, das
Höhenvieh. Šp. V. plemeno skotu hovězího.
NA. IV. 98.

Vyšinulý, vorspringend, herausgeschweift,
v rostl. Slb.

Vyšinutí, n. V. vlaku, die Entgleisung
des Bahnzuges. Dch.

Vyšinutý; -ut, a, o, entgleist. V. vlak
(z kolejí). Us.

Vyšípati = vyšupati, pardus dáti, einen
Schilling abstreichen. Ros. — co kudy.
Pochytali slunko v holách, vyšípali blaho
rovní. Hdk. C. 230.

Vyšiplati, herauswinden, herausbeuteln.
— co odkud. Na Ostrav. Tč. -- V., schlecht
ausführen, verpfuschen. — co. Ib. Tč.

Vyšíření, n,, die Ausbreitung, Auswei-
tung. V. samosprávy, die Erweiterung der
Autonomie. Dch.

Vyšířený; -en, a, o, ausgebreitet, erwei-
tert.

Vyšířiti, il, en, ení, vyšiřovati, ausbrei-
ten, erweitern. — co. Ženské svoje šaty
vyšiřují. — co na koho. Ženské vyšiřují
jak raci svá klepeta na mužské. Us. Tč.

Vyšiřování, n. = rozšiřování. Vz Vy-
šíření.

Vyšiřovaný = rozšiřovaný. Vz Vyšířiti.

Vyšiřovati, vz Vyšířiti.

Vyšišmati se odkud: z domu (nemo-
torně jíti), schwerfällig herauskommen. Koll.

Výšitel, vyšitel, e, m., der Erheber, Er-
höher. — V. = zdrazovatel, der Hauteur,
Contremineur. Strana v-lů, la hausse; strana
nížitelů, la baisse = špekulanti bursovní
chtějící kursy papírů cenných zvýšiti aneb
snížiti. Nz., Skř.

Výšitelka, vyšitelka, y, f., die Erhöherin,
Erheberin.

Vyšiti, šiji, il, it, ití, vyšívati (vz vy-
šíjati), ausnähen; durchs Nähen verbrau-
chen. — abs. Děvečka vyšije, šohajek vy-
mlátí. Sš. P. 471. — co. V-la všecky niti
(šijíc zpotřebovala). Us. D., Dch., Brt. Ne-
byla bys u mne jiného dělala, šatky vyší-
vala, peníze čítala. Sš. P. 146. — co komu.
Už ti tvá panenka šátek vyšívá. Čes. mor.
ps. 92. V. si peníze (šitím získati). Us. —
co čím: šátek hedvábím. Ros. V. vlnou,
bůstkami, suknem. Š. a Ž. Zlatem šátek
vyšívá. Er. P. 449. Ja dolina, dolina, na
dolině bučník, vyšívaj ty, vyšívaj, šohajovi
ručník; vyšívaj ho, vyšívaj drobnými kví-
tečky. Sš. P. 242. Ona zlatem šila, stříbrem
vyšívala. Brt. P. 80. Pokryvky zlatem v.
Ddk. IV. 253. — kde. Za deviatými kachly
plátence vyšíva (= umřela). Mt. S. I. 98 Ty
budeš v tym domku vyšivač a ja budu
k tobě chodivač. Sš. P. 387. Ach vyšij ju
(košulenku), vyšij zhůru na příramku, abych
pamatoval, že sem měl galanku. Sš. P. 583.
Pod jaborečkem má milá zelený šátek vy-
šívá; vyšívá na něm víneček, že ju opustil
syneček. Sš. P. 269. Na kanavě, na stra-
mínu, na papíře, na rámě, na bubínku vy-
šívati. Š. a Ž. — kam. Jména na žínku,
na prádlo v. Š. a Ž. — nač. Co se na to
vyšilo nití! Us. Dch. Ona si ledva vyšije
na stravu. Us Tč. — jak. Něco podlé ně-
čeho v. Vypukle v, hoch sticken. Us. Šp.
Ona ji vyšije s tulipánama. Er. P. 136. Už
se láska zrušila, už ti jiná galanečka šátek
vyšila; vyšila ho do kola, na šátečku na
prostředku zlatá litera; Bo (neb) moja ša-
tečka draho vyšita, slúžila sem za ňu blízko
tři léta. Sš. P. 367., 398. (Tč. ). — kdy.
A ma ta děvucha take bystre oči, co ona
vyšije černu šatku v noci. Sš. P. 748. —
jak dlouho. Do půlnoce vyšívala, od půl
noce zametala. Sš. P. 112. — komu = vy-
biti, durchprügeln. U Brušperka. Mtl.

Výšiti, il, en, ení = vyzdvihnouti, heben,
erhöhen, hoch machen. — koho. Troj. Jal
sě král ještě viece v. Jonatu. BO. Dnes
počnu tě výšiti. BO. Voláchu výšiece svój
hlas. BO. Příroda stromy výší. Hdk., Troj.
— koho čím: příkladem něčím. Pass. —
abs. Mladosť výší, starosť hrbí. Us. — se.
Kdo se výší, bude ponížen. Vz Nížiti. ZN.,