Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |
|
|||
1130
|
|||
|
|||
se trojí směr výšin s tolikéž nížinami a ko-
tlinami. Ddk. II. 264., IV. 125. (Tč. ). V. skalnatá k východu srazitá. Sš. L. 34. — Přenes. V. slasti. Koll. I. 203. — V. = rá- kos, das Schilf. V-nou cesty při božím těle posypati. Us. Vyšinek, nku, m. = vyšinutí, výšin. Šd.
-- V., nka, m., Wischinek, ves u Slaného. PL. Vyšinka, y, f, Wischinka, ves u Prahy;
V. dolejší, hospoda; hořejší, samota u Prahy. PL.
Vyšinkovati = vyšenkovati. Cf. Vyče-
povati. Na Ostrav. Tč. Výšinoměr, u, m., der Höhenmesser, Hypso-
meter. Dch. Výšinoměrný, hypsometrisch. Dch.
Vyšinouti, ul, ut, utí; vyšinovati = vychý-
liti, vyndati, vybočiti stranou, herausbewegen, verrenken; v. a v. se = vychýliti se, heraus- treten, weichen; vyskočiti (v tomto smyslu staří toho slova neužívali. Šf. ), auffahren, sich schnell heraus- o. emporbewegen, sich aufschwingen. Jg. — abs. Jelen vyšine = uhne se. D. Hleď vyšinouti. Sych. — co: jazyk. Troj. — si co: nohu (vyvinouti, vy- tknouti). Ros. — (co, se) odkud: vůz z kolejí se vyšinul. Us. Dch. Že veškeren obor světa z kolejí se vyšinuje. Sš. Sk. 24. Žádal, aby vrátila se zase na staré své cesty, s kterýchž neměla prý v. nikdy. Pal. Děj. IV. 1. 391. (Šd. ). Z cesty ctnosti v., D., z dobrého řádu. Scip. Bouře kru- tým dýmáním vyšinuje se z jeskyň svých. Troj. — se kudy. V. se stranou. Scip. — se kam: mezi sloupy. Har. V. se na horu, na koně, šp. m. vyšvihnouti se na koně, vyskočiti, vskočiti, vsednouti, vymrštiti se. Vz na hoře. Jg., Brs. 2. vyd. 264., Brt. S. 3. v. 170. Podlé toho posuď i věty: Duch lidský k znamenité výši se vyšinul (po- vznesl se). Us. Len tuž a horli v svätom zápalu, či z hlbin vzlietneš a či z Uralu, k nebu sa predca vyšinieš! Sldk. 347. Dítě do vrchu vyšinovati. — se odkud proč. Apoštol pro nával myšlének, jimiž uchvácen byl, z dráhy započaté vyšinul se. Sš. I. 39. (Hý. ). Vz Přešinouti. Výšinovid, u, m., die Höhencharte. Nz.
Výšinový = rákosový, Schilf-. Us. V z
Výšina. Výšinský, Höhen-. V. dobytek, das
Höhenvieh. Šp. V. plemeno skotu hovězího. NA. IV. 98. Vyšinulý, vorspringend, herausgeschweift,
v rostl. Slb. Vyšinutí, n. V. vlaku, die Entgleisung
des Bahnzuges. Dch. Vyšinutý; -ut, a, o, entgleist. V. vlak
(z kolejí). Us. Vyšípati = vyšupati, pardus dáti, einen
Schilling abstreichen. Ros. — co kudy. Pochytali slunko v holách, vyšípali blaho rovní. Hdk. C. 230. Vyšiplati, herauswinden, herausbeuteln.
— co odkud. Na Ostrav. Tč. -- V., schlecht ausführen, verpfuschen. — co. Ib. Tč. Vyšíření, n,, die Ausbreitung, Auswei-
tung. V. samosprávy, die Erweiterung der Autonomie. Dch. |
Vyšířený; -en, a, o, ausgebreitet, erwei-
tert. Vyšířiti, il, en, ení, vyšiřovati, ausbrei-
ten, erweitern. — co. Ženské svoje šaty vyšiřují. — co na koho. Ženské vyšiřují jak raci svá klepeta na mužské. Us. Tč. Vyšiřování, n. = rozšiřování. Vz Vy-
šíření. Vyšiřovaný = rozšiřovaný. Vz Vyšířiti.
Vyšiřovati, vz Vyšířiti.
Vyšišmati se odkud: z domu (nemo-
torně jíti), schwerfällig herauskommen. Koll. Výšitel, vyšitel, e, m., der Erheber, Er-
höher. — V. = zdrazovatel, der Hauteur, Contremineur. Strana v-lů, la hausse; strana nížitelů, la baisse = špekulanti bursovní chtějící kursy papírů cenných zvýšiti aneb snížiti. Nz., Skř. Výšitelka, vyšitelka, y, f., die Erhöherin,
Erheberin. Vyšiti, šiji, il, it, ití, vyšívati (vz vy-
šíjati), ausnähen; durchs Nähen verbrau- chen. — abs. Děvečka vyšije, šohajek vy- mlátí. Sš. P. 471. — co. V-la všecky niti (šijíc zpotřebovala). Us. D., Dch., Brt. Ne- byla bys u mne jiného dělala, šatky vyší- vala, peníze čítala. Sš. P. 146. — co komu. Už ti tvá panenka šátek vyšívá. Čes. mor. ps. 92. V. si peníze (šitím získati). Us. — co čím: šátek hedvábím. Ros. V. vlnou, bůstkami, suknem. Š. a Ž. Zlatem šátek vyšívá. Er. P. 449. Ja dolina, dolina, na dolině bučník, vyšívaj ty, vyšívaj, šohajovi ručník; vyšívaj ho, vyšívaj drobnými kví- tečky. Sš. P. 242. Ona zlatem šila, stříbrem vyšívala. Brt. P. 80. Pokryvky zlatem v. Ddk. IV. 253. — kde. Za deviatými kachly plátence vyšíva (= umřela). Mt. S. I. 98 Ty budeš v tym domku vyšivač a ja budu k tobě chodivač. Sš. P. 387. Ach vyšij ju (košulenku), vyšij zhůru na příramku, abych pamatoval, že sem měl galanku. Sš. P. 583. Pod jaborečkem má milá zelený šátek vy- šívá; vyšívá na něm víneček, že ju opustil syneček. Sš. P. 269. Na kanavě, na stra- mínu, na papíře, na rámě, na bubínku vy- šívati. Š. a Ž. — kam. Jména na žínku, na prádlo v. Š. a Ž. — nač. Co se na to vyšilo nití! Us. Dch. Ona si ledva vyšije na stravu. Us Tč. — jak. Něco podlé ně- čeho v. Vypukle v, hoch sticken. Us. Šp. Ona ji vyšije s tulipánama. Er. P. 136. Už se láska zrušila, už ti jiná galanečka šátek vyšila; vyšila ho do kola, na šátečku na prostředku zlatá litera; Bo (neb) moja ša- tečka draho vyšita, slúžila sem za ňu blízko tři léta. Sš. P. 367., 398. (Tč. ). — kdy. A ma ta děvucha take bystre oči, co ona vyšije černu šatku v noci. Sš. P. 748. — jak dlouho. Do půlnoce vyšívala, od půl noce zametala. Sš. P. 112. — komu = vy- biti, durchprügeln. U Brušperka. Mtl. Výšiti, il, en, ení = vyzdvihnouti, heben,
erhöhen, hoch machen. — koho. Troj. Jal sě král ještě viece v. Jonatu. BO. Dnes počnu tě výšiti. BO. Voláchu výšiece svój hlas. BO. Příroda stromy výší. Hdk., Troj. — koho čím: příkladem něčím. Pass. — abs. Mladosť výší, starosť hrbí. Us. — se. Kdo se výší, bude ponížen. Vz Nížiti. ZN., |
||
|
|||
Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |