sb157-05 0..8296

1132

Vyškemrati, mrám a mři; vyškemřiti =
vyžebrati, vyprositi, erbetteln, erflehen. Jg.,
D. — co na kom čím: prosbami.

Vyškeřák, a, m. = sedmihlásek pták,
posměváček, der Spottvogel. Na Mor. Vck.

Vyškéřati, vz Vyškeřiti. Mor. Vck.

Vyškeření, n., vz Vyškeřiti.

Vyškeřený; -en, a, o, vz Vyškeřiti. V.
zuby. Hol. 34.

Vyškeřiti, il, en ení (na Slov. vyceřiti),
vyštěřiti, vyškeřovati (na Mor. vyškéřati;
na Slov. vyškeruvať), die Zähne fletschen;
ausrecken, herausstrecken, öffnen, aufthun.
— co: jazyk, zuby. Plk. Smeje sa striga
a zuby vyškeruje. Dbš. Sl. pov. I. 24. —
co na koho: zuby, die Zähne zeigen. Us.
Jg., Tč. — co kde. Vyskierala zuby pred
ním. Dbš. Sl. pov. I. 520. — co jak. Zubů
nevyškeřuj podlé tvojé chuti. Na Ostrav.
Tč. Bláznivosť svú skrze smíchy blázen
ukazuje, když bez míry jako osel zuby vy-
škeruje. Na Slov. Tč. — se. Gamby z úst
odrezal, že sa len tak zuby vyškieraly. Dbš.
Sl. pov. I. 17. Zem už tak vyschla, že všude
sevyškeřuje, kde byla mokřina (má trhliny).
Us. Tč. — se komu (z čeho) = posmívati
se, vysmívati se, auslachen. Mor. Vck. Cf.
Vyškeřák. Přišla ku pastorkyni a tam, kde
tato mozolila sa, vyškierala sa jej taká
strojná a sytá: či vidíš, aké já mám pekné
šaty a ty nič, iba handry! Dbš. Sl. pov. VI.
5. — se komu jak. Jaj aka že ste pekná!
vykrikuje, a prjezočive sa jej do očí vy-
škeruje. Er. Sl. čít. 56.

Vyškeřování, n., das wiederholte Zähne-
fletschen. Vz Vyškeřiti.

Vyškeřovati, vz Vyškeřiti.

Vyšklbnouti, vz Vyšklubati. Na Slov.

Výškleb, u, m. = výšklebek. Jen kdy-
bych slyšel nějaké v-by! V Kunvald. Msk.

Vyšklebáček, čka, m. = kdo se jiným
rád vysmívá, der Verlacher, Spötter. Kb.

Výšklebek, bku, m., pl. v-ky, der Spott,
Hohn. Us. Sd. V-ky z někoho si dělati,
Jemand verhöhnen; V. na někoho dělati.
Na Ostrav. Tč.

Vyšklebení, n. = vyškeření. Vz Vyškle-
biti.

Vyšklebený; -en, a, o = vyškeřený. Vz
Vyšklebiti.

Vyšklebiti, il, en, ení; vyšklíbati, vy-
šklebovati, ausfletschen, ausblecken; durchs
Weinen erhalten; se, sich ausweinen. — co
na koho: zuby, D., Šd., pysky, den Mund
aufreissen. Us. Tč. — se na koho. Us.
Tč. — se komu (z čeho) = Fratzen, Ge-
sichter schneiden, Jemand aufheissen, Us.
Šd., auslachen, verhöhnen. Sd. — se. Vy-
šklebuje se jako svatohorská opice. Sk. —
se komu jak. Vyškleboval se mu do očí,
verhöhnen. Mor. Tč.

Vyšklebování, n., das wiederholte Ge-
sichterschneiden, Verhöhnen.

Vyšklebovati, vz Vyšklebiti.

Vyšklhati, vyšklhnouti, hnul a hl, ut,
utí, ausgleiten; glatt machen. — co nač:
led na klzačku vyšklhati, glatt machen. Na
Ostrav. Tč. — kde: na ledě vyšklhnouti,
ausgleiten. — odkud. Ryba mu z ruky vy-
šklhla (vyšplhla). Na Ostrav. Tč.

Výškliba, y, m. = posměváček, der Hohn-
lacher, Spötter. Ten v. se každému vysměje.
U Hr. Král. Kšť.

Vyšklíbati, vz Vyšklebiti.

Vyšklubati, klubám a klubi; vyškubati,
škubám a škubi; vyšklubnouti, vyškubnouti,
bnul a bl, ut, utí; vyšklubávati, vyškubá-
vati = škubaje trhati, ausrupfen, ausraufen,
ausreuten. — co komu: křídla, Us., cho-
máč vlasů, Sych., si vlasy, huse peří. Us.
Vyškľbla mu jedno piero. Dbš. Sl. pov. I.
131. V-bl jsem vlasy své. BO. — co čím:
vlasy kléšťkami. V. — odkud. Vlasy ně-
komu z hlavy v. Tč. — kdy. Peří na po-
babě, na škubačce všetko v-ly. Na Ostrav.
Tč. — koho kam. Rumpál ho vyskub' do
výše. Osv. I. 87. — se komu jak. Hně-
vivě se mu v-bla. Sá.

Vyškňuřovati se na koho, Fratzen,
Gesichter machen. Mor. Šd. Vz Vyšklebiti.

Vyškobliti, il, en, ení, vyškoblovati =
vyškohliti, škoblou vyškrábati. Vz Vyško-
hliti. Na Mor. a na Slov. Šd., Bern. Jsem
celý, jako by mě vyškobloval (= prázdný).
Mor. Šd.

Vyškoblovaný; -án, a, o, vz Vyškobliti.
Mám žaludek celý jako v-ný. Mor. Šd.

Vyškobrtati se = s těží vylézti, vyškrá-
bati se, sich schwer empor-, herausarbeiten,
heraushelfen, befreien. Us. Šd. Nemohl se
v. Mor. Šd. — kam. Sotva se na schody
vyškobrtal. Us. u Kr. Hradce a j. Kšť

Vyškobrtiti, il, ěn, ění, vyškobrtnouti =
vyvrátiti, umwälzen; se = vyšinouti se. Na
Mor. D., Brt., Šd., Mtl., Kld. I. 87. — co
kde: kozla na trávě, einen Purzelbaum
machen. Na Ostrav. — se kam: na zem,
umfallen, straucheln. Mor. Tč. — se komu.
A když se mně to vyškobrtlo jaksi, ani
nevím, jak. V již. Mor. Šd.

Výškodnosť, i, f. = náhrada za škodu
učiněnou, Ersatz für angefügten Schaden.
Dal mu 2 zlaté v-sti. Us. Č.

Vyškodovati, vyškodnouti = náhradu za
škodu dáti, Ersatz leisten, entschädigen. —
koho čím. Za cestu, která pole jeho za-
sáhla, vyškodovali ho loukou. Us. Č.

Vyškohlení, n., die Auskratzung, Aus-
reibung; die Aufkratzung, Aufreibung, Oeff-
nung durchs Kratzen. Na Slov. Bern.

Vyškohlený; -en, a, o, ausgekratzt, aus-
gerieben; aufgekratzt, aufgerieben, durchs
Kratzen (Reiben) geöffnet; genugsam ge-
kratzt. Bern.

Vyškohliti, il, en, ení, auskratzen, aus-
reiben; aufkratzen, aufreiben, durchs Krat-
zen (Reiben) öffnen; genugsam kratzen.
Bern. — koho čím. Vz Vyškrabati.

Vyškohŕňaný; -án, a, o = vyhlodaný,
ausgenagt. — kým. Chléb myšemi v. Mor.
Šd.

Vyškohŕňati = vyhlodati, ausnagen. —
se, schwer kommen. Vz Škobŕňati. Než on
se až sem vyškohŕňá. Mor. Šd.

Vyškolení, n., die Ausschulung. Dch.
Vz Vyškoliti.

Vyškolený; -len, a, o, ausgeschult. V-né
děti. Us. Vz Vyškoliti. — V. = vycvičený,
geübt, geschult. Hlas jeho není dosud v-ný.
Us.