sb157-05 0..8296

1133

Vyškoliti, il, en, ení; vyškolovati, aus-
schulen. — co odkud. Lhota bude ze
Slatiny vyškolena a do Moravan přiškolena
lépe: bude ze školy slatinské vyňata a při-
dána n. připojena ke škole moravanské.
Šb. — V., na Slov. = vyplísniti, aushunzen,
ausmachen. Plk.

Výškoměr, u, m. = nástroj, jimž se měří
výšky předmětů nepřímým způsobem jako
ku př. tlakoměrem, der Höhenmesser. Šp.
Sedl. F. 197., Dch., Šp.

Výškoměrství, n., die Höhemessung. Rk.

Vyškoný, ého, m., osob. jm. Mor. Sd.

Výškopisný = hypsografický, hypsogra-
phisch. Stč. Zmp. 460.

Vyškopiti, il, en, ení = vyškopiti, vy-
klestiti, kastriren. Na Ostrav. Tč.

Vyškorica, e, f. Na Slov. A že sa rech-
torova v. spolu s ním ošialila. Dramat.
Chlpk. I. 95.

Vyškortati, vyškortávati = škortáním
vyhloubiti, auskratzen, ausnagen, ausschaben
— co. Myši řepu vyškortaly. Us.

Vyškořupiti se, sich ausschälen. Ořechy
se v-ly. Na Ostrav. Tč.

Vyškoudlý = hubený, mager. Us. Čes.
vč. II. 195.

Vyškoudnouti, dnul a dl, utí, mager
werden. — po čem. Vlach se salátem krmí,
Polák po něm vyškoudne. Č. M. 461.

Vyškov, a, m., vz Víškov. Když sem já
jel od své milé z Vyškovečka, z Vyškova,
ztratila se mému koni podkova. Čes. mor.
ps. 124. — V., vrch u valaš. Klobouk. Vck.

Výškov, a, m., Waschagrün, ves u Plané;
Wischkow, samota u Chrudimi, Wischkowa,
ves u Postoloprt. Vz Blk. Kfsk. 605., S. N.,
Arch. III. 190. — V., Wischau, město na
Mor.

Výškovice, dle Budějovice, Wischko-
witz, vsi u Plané, u Vimberka a u Morav.
Ostravy. Vz Blk. Kfsk. 1456., Arch. III.
190.

Vyškovský, ého, m., osob. jm. Mus.
1880. 24., Vck.

Výškový, Höhen-. V. úhel. ZČ. I. 43.
V. kruhy, rozdíly (hypsometrické), vrstvy,
pásy. Stč. Zmp. 59., 459., 468., 546., 547.

Vyškrábání, n., das Auskratzen, Aus-
scharren. Bern.

Vyškrábaný; -án, a, o, ausgekratzt, aus-
gescharrt. Vz Vyškrábati.

Vyškrábati, škrábám a škrábu; vyškráb-
nouti, bnul a bl, ut, utí; vyškrabovati =
vydrápati, vyhrabati, vystrouhati, auskrat-
zen, ausscharren, ausschaben, ausradiren. —
co: slovo, kanku. V. Vyškrabuje varhany
(= chrápe). Mt. S. I. 98. V. kotel. Suk. Vy-
škrabuje-li děvče ráda hrnky, prší o její
svatbě. Mus. 1883. 475. — co čím: šornou
koryto, díži lžicí, Ros., nožem. — komu co:
oči. Vyškrabte si své škraloupy. Us. Vy-
škrábl by mu poslední sousto! Us. Kšť. —
se kam: na strom (vylézti). Vyškrábal se
stěží na lůžko, na horu. Us. Šd. Než se
člověk do toho kopce vyškrábe! Us. Dch.
Ona vyzula svoje čižmy a dala mu jich
obúť, aby sa vyškrábal na strom, že tam
najde zlatý prútik. Dbš. Sl. pov. 1. 11. —
kudy. V-bal sa vám po tej konope až do

samého neba. Dbš. Sl. pov. III. 34. — od-
kud (čím). Nemocný se z lůžka dosti
těžko vyškrábal. Us. Dch. Moucha začala
sebou házet, vyškrábala se z pavučiny a
fuk do povětří. Er. Sl. čít. 18. Vyškrabuje
vařečka kaši z hrnka. Us. Tč. — co kde.
V listině písmo nožíčkem v. Us. Šp.

Výškrabek, bku, výškrabeček, čku, m. =
co se vyškrabuje, ku př. z díže, i pečivo
z toho, das Ausgekratzte, Aufreibsei. —
V., bka, m. = poslední dítě z též matky,
poškrabek, der Nestkuchen. D. To děcko
není zdravé, je v. Us. Tč., Kšá.

Vyškrabotati = vyškrábati. Slov. Bern.

Vyškrabovací, Radir-, Schab-. V. nůž.
D.

Vyškrabovač, e, m., v horn., die Drill-
schraube. Šm.

Vyškrabovačka, y, f., v horn., der Bohr-
krätzer. Šm.

Vyškrabování, n., das wiederholte Aus-
kratzen.

Vyškrabovaný; -án, a, o, wiederholt
ausgekratzt. Us.

Vyškrabovati, vz Vyškrábati.

Vyškrbotiti, il, cen, ení. Ovce se v-la.
Kld. 1876. 412.

Vyškrčati, aufhören zu rauschen (klap-
pern, klirren, murmeln, rasseln, schnarren,
zischen). Na Slov. Bern.

Vyškřečání, n., vz Vyškřečati.

Vyškřečaný; -án, a, o, vz Vyškřečati.

Vyškřečati, aufhören zu schreien, plap-
pern, plaudern, schwatzen; vykřičeti, aus-
schreien; aufhören zu quacken (von Frö-
schen). Na Slov. — V. = vyseděti, vylíh-
nouti, ausbrüten. Na mor. Valaš. Vck.

Vyškřečeti, vz Vyškřečati. Br.

Vyškreti = vysmahnouti. Na Slov. Bern.

Vyškrkati = škrkaje vy potřebovati. —
co. Celou pakličku sirek vyškrkal, než si
zapálil. Mor. Šd. Všecky škrkačky (Zünd-
hölzchen) jsem vyškrkal. Us. Tč. — V.,
ausratschen. — co kdy na čem. Na ve-
liký pátek chlapci poledne na škrkačkách
vyškrkujú. Na Ostrav. Tč. —- V. = vyří-
hati, herausrülpsen. — V. = těžce vypově-
děti, schwer heraussagen, herauswürgen. —
co. Ros.

Vyškrknouti, knul a kl, ut, utí, vz Vy-
škrkati.

Vyškrobati = vyškrábati. Na Ostrav.
Tč.

Vyškrobení, n., die Stärkung der Wä-
sche. Us.

Vyškrobený; -en, a, o, gestärkt. V. prá-
dlo. Us. Už je košulenka v-ná. Us. Šd. Má
rukávy v-ný tak jak pergamín. Sš. P. 660.
Chodý celý v-ný. Mor. Šd. Je v-ná jako
hlísta. Sk.

Vyškrobiti, il, en, ení; vyškrobovati,
stärken, ausstärken (die Wäsche); durchs
Stärken verbrauchen. — co: čepec, Jg.;
všechen škrob (verbrauchen). — co jak.
Na neděli ti vyškrubím košulu jemným
škrubem. Na Ostrav. Tč.

Vyškroučiti, il, en, ení = vyprositi, vy-
žebrati něco pláčem. — co na kom. Mor.
Vck.