Předchozí (1133)  Strana:1134  Další (1135) |
|
|||
1134
|
|||
|
|||
Vyškroukati, ausknurren, ausrummeln.
— koho = vyhubovati, ausschelten. Jg., Šm. Vyškrtati, vyškrtnouti, tnul a tl, ut, utí;
vyškrtávati = vypíchnouti, vyškrábnouti, aus- stechen, auskratzen, auskritzeln. — co čím: perem, tužkou. Us. — co komu: oko. Ros. Vyškrtiti, il, cen, en = škrtě vypuditi,
herausdrosseln. — co odkud: duši by z něho vyškrtil. Us. — jak. Budú všetci vyškrteni riadom (řádem). Lipa III. 85. Vyškrtnutí, n. = vytržení, der Durch-
strich. Šp. Vyškrubiti, vyškrubovati = vyškrobiti.
Vyškřupati, vyškřupkati = škřupkavě
snísti, zusammenessen, dass es knistert. — co jak. Všecky oškvarky sme s chlebem vyškřup(k)ali. Na Ostrav. Tč. Vyškrviti, il, en, ení, vyškrvovati = vy-
škvařiti, anskröschen, ausschnioren. Pečeni obraceti, až se v-ví. Bech. — se od čeho. Vyčisť a vyškrv ode vši nečistoty. Ib. Vyškrybati, einkratzen. — co čím kde.
Něčím ostrým svoje jméno na skle, na ka- meňu v. Na Ostrav. Tč. — V., aus-, weg- kratzen. — co odkud: ze zdi. Ib. Tč. Výškub, výskub, výšklub, u, m. =
řiť husí, kachní, vůbec pečené drůbeže, od vyšklubování trhaček (odtud špatně: biskup). Č. Vyškubání, n., das Ausrupfen, die Aus-
rupfung. Us. Vyškubaný; -án, a, o, ausgerupft, aus-
gezupft. V. peří. Us. Vyškubati, vz Vyšklubati.
Vyškubávati, vz Vyšklubati.
Vyškubnouti, vz Vyšklubati.
Vyškubnutí, n., das Ent-, Herausreissen.
Vyškubnutý; -ut, a, o, entrissen, her-
ausgerissen. Us. Vyškubovati, vz Vyšklubati.
Vyškudliti = vykudliti. Na Mor. Šd. —
V., geizend erlangen. Vyškule, ete, m., der Schieler. Otec
zapotec, máť kostrbatá, děti vyškulata. (há- danka). Dbš. Sl. pov. I. 485. Vyškuliti, il, en, ení, aufhören zu schie-
len. Na Slov. Bern. Výškvarek, rku, m. = oškvarek, Kram-
mel. Reš. Z uhlí zůstanou v peci jen v-ky. Vz Škvár. Tč. V. z tuku. Vz Škvarky. Vyškvaření, n., das Ausprägein, Aus-
schmelzen, Ausrösten. Vyškvařený; -en, a, o, ausgeprägelt,
ausgeröstet, ausgeschmort. V. sádlo. Us. Vyškvařiti, il, en, ení; vyškvařovati =
škvařením vypéci, auskröschen, ausprägein, ausrösten, ausschmoren. — co kde: sádlo na ohni, D., na pánvi. — co odkud: sádlo z husy, čím: pečením. Mastnotu ze sádla vyškvařovati. Us. — kdy. Po zabíjačce hospodyně vyškvařívají sádlo a škvarky nechávají na omastu k zelí, k zemákům. Mor. Šd. — V. se, sich ausprägeln atd. O dětech = vyplakati se, sich ausweinen. Až se to dítě vyškvaří, bude zase dobře. Na Ostrav. Tč. Vyškvařování, n., das wiederholte Prä-
gein, Rösten, Schmoren. V. loje. Zpr. arch. IX. 52. |
Vyškvračiti, il, en, ení = vysmažiti. Na
Slov. Bern. Vyškvrkati = vyskvrčeti. Bern.
Výšky, pl., f., Wisek, vsi u Rokycan a
u Boskovic. Vyškytati; vyškytnouti, tnul a tl, ut,
utí = škytaje vyhazovati, ausschlucken. — co. Ros. Vyšla, y, f., nadávka ženským. V. chudá.
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Vyšlačiti, il, en, ení = vyšlakovati. Bern.
Vyšlahanec, nce, m., der Ausgepeitschte.
Vyšlahati, vz Vyšlehati.
Vyšlachtati, ausreiben, auswetzen, aus-
höhlen. Sm. Vyšlakování, n., die Ausspürung. Bern.
Vyšlakovaný; -án, a, o, ausgespürt.
Vyšlakovati = po šlaku najíti, vyhle-
dati, vyslíditi, vystopovati, aus-, aufspüren, aussuchen, ausforschen. — koho. Ros. — co kde: v knihách. Jel. — V. = vyjeti. — co: cestu, ausfahren. Us. Vyšlamtati = šlamtaje vytrhati. — co:
dlouhé šaty. Na Ostrav. Tč. — se kudy. Dosť po ulici se v., genugsam herumschlen- dern. Ib. Tč. Vyšlapání, n., das Austreten.
Vyšlapaný; -án, a, o, ausgetreten, durchs
Treten ausgehöhlt. V. cesta, Us. Dch., stezka, cestička. V této věci kráčí v-nou (obvyklou) cestičkou. Mus. 1880. 477., 482. — kudy. Cesta loukou v-ná. Vyšlapati, šlapám a šlapu; vyšlapiti, il,
en, ení; vyšlapnouti, pnul a pl, ut, utí; vy- šlapávati, vyšlapovati = šlapnutím vyraziti, aus-, ein-, durchtreten. — co: dno, obilí, Us., schody. D. V střevíce. Tč. Vyšlapal ho jako motýl žábu. Ros. — co odkud: zrno z klasů v. Us. Lpř. J. Dj. I. 29. — si v čem, stolz daher gehen, schreiten. Jak si v těch šatech vyšlapuje! Ros. Ten si z vysoka vyšlapuje! Jindy okolo bot cho- díval a nyní neví, jak v nich vyšlapovati. Mor. Brt. S. 100. — komu co. Vyšlápl mu oko. Us. Šd. Vyšlápnouti slepákovi oči (žertem = šlápnouti do lejna). U Králova Hradce. Kšť. Všecko mu vyšlapal = vy- chodil, dobyl. Us. Kšť. — si jak. Vyšla- puje si z pyšna, z hrda (hrdě si vykračuje. D. ). Us. Brt. Ona si čerstvě, zhurta vyšla- puje jako srnka. Dch. — co čím: trávu, louku chůzí, Us., barvu botami. — (si co), kde. Kůže v kádi vyšlapovati, austreten. Šp. Vyšlapoval jsem si na zámku faru (tam jsem za ni žádal). Šml. — co odkud. Volové zrní z klasů vyšlapovali. Lep. Děj. I. 29. Vyšlapování, n., das Austreten. O v-ní
obilí vz KP. III. 255. Vyšlapovati, vz Vyšlapati.
Výšleh, u, m., das einmalige Auf-, Em-
porlodern, Aufflammen. — V-y, protuberance, na slunci rozkládají se na objemu slunečním v podobě horstva a rozmanitých obyč. rů- žových vypuklin nad povrchem slunečním trčicích a sopečným výbuchům nenepodob- ných. Vz Stč. Zmp. 189. V-hy jsou rozžha- vené hmoty plynné sopečným způsobem nad povrch sluneční vyšlehující. Stč. Zmp. 188., 195. Cf. Průžár. |
||
|
|||
Předchozí (1133)  Strana:1134  Další (1135) |