sb157-05 0..8296

1134

Vyškroukati, ausknurren, ausrummeln.
— koho = vyhubovati, ausschelten. Jg.,
Šm.

Vyškrtati, vyškrtnouti, tnul a tl, ut, utí;
vyškrtávati = vypíchnouti, vyškrábnouti, aus-
stechen, auskratzen, auskritzeln. — co čím:
perem, tužkou. Us. — co komu: oko. Ros.

Vyškrtiti, il, cen, en = škrtě vypuditi,
herausdrosseln. — co odkud: duši by z něho
vyškrtil. Us. — jak. Budú všetci vyškrteni
riadom (řádem). Lipa III. 85.

Vyškrtnutí, n. = vytržení, der Durch-
strich. Šp.

Vyškrubiti, vyškrubovati = vyškrobiti.

Vyškřupati, vyškřupkati = škřupkavě
snísti, zusammenessen, dass es knistert. —
co jak. Všecky oškvarky sme s chlebem
vyškřup(k)ali. Na Ostrav. Tč.

Vyškrviti, il, en, ení, vyškrvovati = vy-
škvařiti, anskröschen, ausschnioren. Pečeni
obraceti, až se v-ví. Bech. — se od čeho.
Vyčisť a vyškrv ode vši nečistoty. Ib.

Vyškrybati, einkratzen. — co čím kde.
Něčím ostrým svoje jméno na skle, na ka-
meňu v. Na Ostrav. Tč. — V., aus-, weg-
kratzen. — co odkud: ze zdi. Ib. Tč.

Výškub, výskub, výšklub, u, m. =
řiť husí, kachní, vůbec pečené drůbeže, od
vyšklubování trhaček (odtud špatně: biskup).
Č.

Vyškubání, n., das Ausrupfen, die Aus-
rupfung. Us.

Vyškubaný; -án, a, o, ausgerupft, aus-
gezupft. V. peří. Us.

Vyškubati, vz Vyšklubati.

Vyškubávati, vz Vyšklubati.

Vyškubnouti, vz Vyšklubati.

Vyškubnutí, n., das Ent-, Herausreissen.

Vyškubnutý; -ut, a, o, entrissen, her-
ausgerissen. Us.

Vyškubovati, vz Vyšklubati.

Vyškudliti = vykudliti. Na Mor. Šd. —
V., geizend erlangen.

Vyškule, ete, m., der Schieler. Otec
zapotec, máť kostrbatá, děti vyškulata. (há-
danka). Dbš. Sl. pov. I. 485.

Vyškuliti, il, en, ení, aufhören zu schie-
len. Na Slov. Bern.

Výškvarek, rku, m. = oškvarek, Kram-
mel. Reš. Z uhlí zůstanou v peci jen v-ky.
Vz Škvár. Tč. V. z tuku. Vz Škvarky.

Vyškvaření, n., das Ausprägein, Aus-
schmelzen, Ausrösten.

Vyškvařený; -en, a, o, ausgeprägelt,
ausgeröstet, ausgeschmort. V. sádlo. Us.

Vyškvařiti, il, en, ení; vyškvařovati =
škvařením vypéci, auskröschen, ausprägein,
ausrösten, ausschmoren. — co kde: sádlo
na ohni, D., na pánvi. — co odkud: sádlo
z husy, čím: pečením. Mastnotu ze sádla
vyškvařovati. Us. — kdy. Po zabíjačce
hospodyně vyškvařívají sádlo a škvarky
nechávají na omastu k zelí, k zemákům.
Mor. Šd. — V. se, sich ausprägeln atd.
O dětech = vyplakati se, sich ausweinen.
Až se to dítě vyškvaří, bude zase dobře.
Na Ostrav. Tč.

Vyškvařování, n., das wiederholte Prä-
gein, Rösten, Schmoren. V. loje. Zpr. arch.
IX. 52.

Vyškvračiti, il, en, ení = vysmažiti. Na
Slov. Bern.

Vyškvrkati = vyskvrčeti. Bern.

Výšky, pl., f., Wisek, vsi u Rokycan a
u Boskovic.

Vyškytati; vyškytnouti, tnul a tl, ut,
utí = škytaje vyhazovati, ausschlucken. —
co. Ros.

Vyšla, y, f., nadávka ženským. V. chudá.
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

Vyšlačiti, il, en, ení = vyšlakovati. Bern.

Vyšlahanec, nce, m., der Ausgepeitschte.

Vyšlahati, vz Vyšlehati.

Vyšlachtati, ausreiben, auswetzen, aus-
höhlen. Sm.

Vyšlakování, n., die Ausspürung. Bern.

Vyšlakovaný; -án, a, o, ausgespürt.

Vyšlakovati = po šlaku najíti, vyhle-
dati, vyslíditi, vystopovati, aus-, aufspüren,
aussuchen, ausforschen. — koho. Ros. —
co kde: v knihách. Jel. — V. = vyjeti. —
co: cestu, ausfahren. Us.

Vyšlamtati = šlamtaje vytrhati. — co:
dlouhé šaty. Na Ostrav. Tč. — se kudy.
Dosť po ulici se v., genugsam herumschlen-
dern. Ib. Tč.

Vyšlapání, n., das Austreten.

Vyšlapaný; -án, a, o, ausgetreten, durchs
Treten ausgehöhlt. V. cesta, Us. Dch., stezka,
cestička. V této věci kráčí v-nou (obvyklou)
cestičkou. Mus. 1880. 477., 482. — kudy.
Cesta loukou v-ná.

Vyšlapati, šlapám a šlapu; vyšlapiti, il,
en, ení; vyšlapnouti, pnul a pl, ut, utí; vy-
šlapávati, vyšlapovati = šlapnutím vyraziti,
aus-, ein-, durchtreten. — co: dno, obilí,
Us., schody. D. V střevíce. Tč. Vyšlapal
ho jako motýl žábu. Ros. — co odkud:
zrno z klasů v. Us. Lpř. J. Dj. I. 29. —
si v čem, stolz daher gehen, schreiten. Jak
si v těch šatech vyšlapuje! Ros. Ten si
z vysoka vyšlapuje! Jindy okolo bot cho-
díval a nyní neví, jak v nich vyšlapovati.
Mor. Brt. S. 100. — komu co. Vyšlápl mu
oko. Us. Šd. Vyšlápnouti slepákovi oči
(žertem = šlápnouti do lejna). U Králova
Hradce. Kšť. Všecko mu vyšlapal = vy-
chodil, dobyl. Us. Kšť. — si jak. Vyšla-
puje si z pyšna, z hrda (hrdě si vykračuje.
D. ). Us. Brt. Ona si čerstvě, zhurta vyšla-
puje jako srnka. Dch. — co čím: trávu,
louku chůzí, Us., barvu botami. — (si co),
kde. Kůže v kádi vyšlapovati, austreten.
Šp. Vyšlapoval jsem si na zámku faru
(tam jsem za ni žádal). Šml. — co odkud.
Volové zrní z klasů vyšlapovali. Lep. Děj.
I. 29.

Vyšlapování, n., das Austreten. O v-ní
obilí vz KP. III. 255.

Vyšlapovati, vz Vyšlapati.

Výšleh, u, m., das einmalige Auf-, Em-
porlodern, Aufflammen. — V-y, protuberance,
na slunci rozkládají se na objemu slunečním
v podobě horstva a rozmanitých obyč. rů-
žových vypuklin nad povrchem slunečním
trčicích a sopečným výbuchům nenepodob-
ných. Vz Stč. Zmp. 189. V-hy jsou rozžha-
vené hmoty plynné sopečným způsobem nad
povrch sluneční vyšlehující. Stč. Zmp. 188.,
195. Cf. Průžár.