Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |
|
|||
1135
|
|||
|
|||
Vyšlehati, vyšlahati, vyšlohati, vyšleh-
nouti, hnul a hl, ut, utí; vyšlehávati, vyšle- hovati (zastr. vyšležiti) = vymrskati, aus- hauen, heraushauen; zbíti, mit der Ruthe ausstreichen, herauspeitschen; vyskakovati jako plamen, hervorbrechen. Jg. — abs. Plamen, záře, oheň vyšlehuje. Dch. — jak. Oheň vyšlehuje přes okna. Us. Tč. Plameny vysoko vyšlehly. Us. Dch. — co: bílek, abschlagen. Šp. — kam. Vatra vyšľahla do hora. Dbš. Sl. pov. II. 46. Slova vyšlehnuvší před tvář boží v choré mysli horečné. Čch. Mch. 79. — kdy. Dvakrát za den chleba dám a po třetí vyšlahám. Sš. P. 109. Ně- komu na šmigrustě v. Mor. Tč. — komu. Já mu vyšlohám, co se do něho vejde. Us. — co komu čím: oko bičem. Zlob. — (koho) odkud. Někoho z domu, Ros., z města v. Us. Plamen z peci vyšlehuje. Jg. — se. Moc ten stroj běhá a brzy se vyšlehá
(abnützen). Us. Vz Vyšlochtaný. Vyšlehnutí, n. = výšleh. Nové v. pla-
mene, Wiederausbruch der Flamme. Dch. Vyšlehnutý; -ut, a, o, ausgepeitscht.
V. oko. Us. Vyšlechtalý = prázdný, vyšeptalý, vyše-
talý. Staví tu naproti spravedlnosti prázné nyní a v-lé spravedlnosť věčně trvalou a spasivou. Sš. II. 176. Vyšlechtění, n., die Veredlung, das Auf-
putzen. Vyšlechtěný; -en, a, o, veredelt. V. mysl.
Us. Vyšlechtilý = ušlechtilý, edel. 1544
Vyšlechtiti, il, ěn, ění; vyšlechťovati =
ozdobiti, okrášliti, aufputzen, ausschmücken, veredeln. V. — koho, co čím: strom rou- bením. Kristus sám si voli choť svou vysta- viti a v. Sš. II. 134. — kdy. Jak vyšlech- těna bývá na den svatby choť. Sš. II. 134. Vyšlemovati = šlemu zbaviti, entschlei-
raen. — co. Ros., Msk. Vyšleptati, ausstammeln. —co. Vz Ušlep-
tati se. Vyšlohati, vz Vyšlehati.
Vyšlochtaný; -án, a, o = vymletý, ab-
gerieben, abgenützt. Kolečka jsou už v-ná. U Rychn. Msk. Vz Vyšlehati. Vyšlu, vz Vyslati.
Vyšlundrati, ausplätschern. — co odkud
kdy: vodu z vany při koupání. Na Ostrav. Tč. — se kudy: po dědině, sich satt schlendern. Ib. Tč. Vyšlý = který vyšel, herausgekommen,
herausgegangen, herausgegeben, entsprun- gen, fortgezogen, ergangen, abgegangen, ver- flossen a p. Vz Vyjíti. V. počet. Us. Vyšlé právo. NB. Tč. 261. V. nařízení, ergangene Verordnung. J. tr. Osoby vyšlé a vypově- děné. Mus. 1880. 495. Jestliže by po vyšlém příměří válka se zase počala. Arch. IV. 458. — jak kam. Počátků staročeských vyšlých
úvodem do téhož výboru. Ht. Brs. 210. — jak. A po těch šesti nedělích vyšlých tiemto příměřím sobě viec povinni nebudeme. Arch. IV. 457. — odkud. Ze světa vyšlý, abge- gangen. Křesťanství z pohanů vyšlé. Sš. Sk. 149. Vyhnaní z měst aneb vyšlí samoděk nevracujte se zase. Pal. Děj. III. 3. 175. Dluh vyšlý ze zápisu krále Sigmunda. Arch. II. |
469. Slovo ze zvyku vyšlé (aus dem Ge-
brauche gekommen). Proch. — nač. Obe- slání na nás vyšlé (an uns ergangen). Zlob. — V. = vzešlý, aufgegangen. Slunce vyšlé
zapuzuje mhy. Jg. Vyšmachtaný = vyhlodaný, vyšlehaný,
vyšlochtaný. V. díra (od kola). U Kostel. n. O. Ktk. Vyšmachťaný = vyšmaťhaný. Us. Prk.
Vyšmachťati = vyšmaťhati.
Vyšmaniti, il, ěn, ění = vybrati, vyšu-
maniti, wegnehmen, eripere. Ros. Vyšmárati, vyšmarovati, ausschmieren,
einschmieren, durchs Schmieren verbrauchen. — co čím: bič lojem, vlasy špekem. Mor.
Tč. — co nač: luj na boty. Ib. Tč. — komu (i. e. kůži) = notně vybiti, vylupati, durchwichsen, durch-, abprügeln. Na Mor. Vck., Tč. Vyšmatati = vyšmaťhati. Cf. Rozkoslati.
Vyšmaťhaný, ausgetreten. V. boty, stře-
více. Us. Vyšmaťhati, vyšmatlati, krumm austre-
ten. — co: střevíce, boty. Us. Vyšmatlaný; -án, a, o = vyšmaťhaný.
Us. Brt. V. boty, střevíce. Šd. V. opatek. Šd. Vyšmatlati, vz Vyšmaťhati. — se = šma-
tlavě vyjíti. Us. Šd. Vyšmátrati = šmatráním domakati se,
bedlivým hledáním něčeho se dopíditi, přijíti něčemu na stopu, dodělati se něčeho. Mor. Šd., Zb. Vyšmejditi, erschwindeln. — co. Dch.
Vyšmelcovati = šmelcováním dostati,
z něm. ausschinelzen. — co. Us. Vyšmigati, vyšmihati = prutem vybiti,
durchpeitschen. Na Zlínsku a Slov. Brt., Bern. — komu čím kde, kdy: bičiskem, prutem po rukách a nohách, na šmigrustě. Na Ostrav. Tč. Vyšmrncnouti, cnul a cl, ut, utí = vy-
vésti, aus-, durchführen. — co. Tys to vy- šmrncl! U Něm. Brodu. Hvlk. Vyšmrnknouti = vyšmrncnouti. Jak by
se to ještě jinak dalo v. V Kunvald. Msk. Vyšmýkati, vz Vyšmyknouti.
Vyšmyknouti, vyšmýkati, vz Vysmý-
kati. — co. Tys to vysmykl (špatně pro- vedl)! U Kr. Hradce. Ksť. — se komu. Vezme ťa pod pazuchu, ale ty sa jej vysmy- kni a poberaj sa von; Tu sluhovia za ňou, že ju uchytia. Ona sa jim vyšmykla. Dbš. Sl. pov. I. 149., 341. (Šd. ). Vyšmykla se mu noha a on hýbaj! dolů víchem. Er. Sl. čít. 54. — se komu odkud: z ruk. Dbš. Sl. pov. III. 56. — kudy. Videl zlatého ptá- čika ces izbu preletieť a klúčovou dierkou von sa vyšmyknúť. Dbš. Sl. pov. I. 420. — koho (vyhoditi). Nezlob mě, nebo tě vy- šmejknu. Us. Smr. Vyšnápati = vyházeti, herauswerfen. —
co: cihly. Us. u Nách. Hrš. Vyšnary, dle Dolany, Wischnar, ves u Li-
tomyšle. Vyšněrovati = šněrováním zpotřebovati,
mit Schnüren verbrauchen. — co. Ros. Cf. Vyšnořiti. Vyšní, -šný = co výš jest, horní, hořejší,
der obere, Ober-. Us. na mor. Valaš. Brt. |
||
|
|||
Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |