sb157-05 0..8296

1136

V. Sasy (horní), Ober-Sachsen. Vyšní země,
Oberland. D. V. Morava. Šf. Vyšní Lhoty,
Ober-Ellgoth, ves ve Slez. Tč. Aj vzhoru
k vyšňu hradu voji tecte. Rkk. 18. V. cesta.
Us. u Vsetína na Mor. Vck. Na vyšném konci
bývá (bydlí). Na Slov. Bern. Že bych se vy-
dala do vyšnieho konca. Sl. ps. 324. Či mä
vezmú, či nie na ten vyšný koniec. Mt. S. I.
26. V. parallaxa, die Höhenparallaxe. Nz. V.
kruh (almukantarat), der Höhenkreis (Almu-
kantharat). Nz. V. Brod či Vyšnobrod. V.
důstojenství křesťanů; A slova následující
táhnou k slovům vyšným. Sš. II. 54., Sk.
104. (Hý. ). Slova vyšná pronesl Simeon. Sš.
Vz Vyšnový.

Výšnica, e, f., Wissnitz, řeka. Sl. let. VI.
101.

Vyšnobrod, Vyšnobrod, u, Vyšňov, a,
Vyšší Brod, gt. Vyššího Brodu, Vyšněbrod,
u, m. (Vz Slovo složené). Jg. Vyšebrod,
lépe prý než Vyšňobrod, ale i toto slovo
jest dobré, vz Vyšní. V., Hohenfurth, klá-
šter v Čechách.

Vyšnobroďan, Vyšňobroďan, a, m., ein
Hohenfurther.

Vyšnobrodský, vyšňobrodský, Hohen-
further. V. klášter. Pč. 40.

Vyšnolice, e, f., anatas, pyramidales Ti-
tanerz. Min. 122.

Vyšnoněmecký = z horních Němec, ober-
deutsch. D.

Vyšnoření, n., der Aufputz.

Vyšnořený; -en, a, o, aufgeputzt, ge-
schniegelt. Us. Ktk, Dch. — jak. Kabát
krásně modře v-ný. Us. Tč. Hoch svátečně
v-ný. Vlč.

Vyšňořiti, vyšnořiti, il, en, ení; vyšňo-
řovati = ozdobiti, vyfintiti, zieren, putzen,
aufputzen. — koho: nevěstu. D. — co čím.
— V. = vyšněrovati. U Uher. Hradiště. Tč.

Vyšnov, vz Vyšňobrod.

Vyšňový brod= Vyšnobrod. Vz Vyšní.
Pč. 6.

Vyšnozemský = z vyšných zemí, ober-
ländisch. D.

Vyšňupati, ausschnupfen. — co komu
odkud: tabák z pixly. — co kdy. Dva
loty tabáku za den vyšňupe. Us. Tč. -- co.
V-pal by ji (o slabounké ženštině). U Žamb.
Dbv. — V. = vyslíditi, ausspürren. U Olom.
Sd.

Vyšňupkati = šňupky dáti, Nasenstüber
geben. — koho. Ros.

Vyšnuřiti, vyšnurovati, ausschuüren. Na
Slov. Bern. — V. = vyšnořiti. Na Ostrav. Tč.

Vyšobaliti, il, en, ení — se komu kam.
Vyšobalí sa mu do lodiky (loďky) troje ve-
likých vajec. Dbš. Sl. pov. III. 14.

Vyšohnězdek, dka, m., alcio, der Eis-
vogel. Vj. Slov.

Vyšohrad, vz Vyšehrad, O.

Vyšorfovati, z něm. ausschürfen, lépe:
vykutati. Vys.

Vyšoť, i, f. = výsosť? Stól jmějieše vy-
šoť puoldruhého lokte. BO.

Vyšoulati se = vyváleti se, vyplahočiti
se, sich herausarbeiten. V. Svoboda.

Vyšoupnouti, pnul a pl, ut, utí, hinaus-
schieben. — co. Us. — koho odkud: ze
spolku. Vz Šoupati.

Vyšourati = vyšťárati, vyhledati, aus-
suchen. — co. Ros. — se. Opona v-la se
zvolna do výše (vysunula se). Stňk.

Vyšourovati = ze špíny vyvářeti, durchs
Sieden reinigen. — co: vlnu. Us. na Mor.

Vyšoustati, vyšoustnouti, stnul a stl, ut,
utí = šoustáním vyndati, vyčistiti, aus-, her-
ausreiben; vysmýkati, durchs Schleppen ab-
kehren, auswischen. — co čím, kým: ka-
bát kartáčem. Us. Zem jím vyšoustal (vysmý-
kal). Ros. — koho = s posměchem a hanbou
vyhnati, tosend verlachen, auspfeifen. V. —
komu čím: prutem (vybiti). Us. Vck.

Vyšovatka, y, f., Scheiben, ein Ort bei
Winterberg. Puchm.

Výšovice, dle Budějovice, Waischowitz,
ves u Prostějova. PL.

Vyšpačkovati = šprýmy dostati, erscher-
zen, erschäckern. — si co. Ros.

Vyšpalkovati = vyšpejliti. — co: ryby,
vypitvaného zajíce. Na Ostrav. Tč.

Vyšpárati, vyšparovati = vypárati, vyšťou-
rati, ausstochern. — si co čím: zuby br-
kem, Us., fajku šparákem, hryzek a trestku
stéblem. Na Ostrav. Tč.

Vyšparchati = vyparchati, vyšpárati,
auswühlen. — co odkud: červíky z rány.
Plk.

Vyšpatniti, il, ěn, ění = vyhoditi, vyliti,
hinauswerfen, -schmeissen. — koho. A po-
řád je trápil, až ho vyšpatnili. U Opočna
Hrš. — V. = ukrásti. Však já ti to vy-
špatním! U Rychn. — se = uprdnouti se.
No tak se vyšpatni!

Vyšpehářiti, il, en, ení = vyšpehovati,
přestati špehovati, aufhören ein Späher zu
sein. Na Slov. Bern.

Vyšpehovač, e, m., der Späher. Bern.

Vyšpehování, n. = vyzvědění, vystraho-
vání, die Ausspähung. Bern.

Vyšpehovaný; -án, a, o = vyzvěděný,
vystrahovaný, ausgespäht. Bern.

Vyšpehovati = vyslíditi, vyhledati, vy-
zvěděti, vyšťárati, ausspähen, ausspioniren,
ausforschen. — co, koho: vojsko. V. —
kde: v polích.

Vyšpejliti, il, en, ení = vyšpilkovati, aus-
speilen. Us. Šp., Ros.

Vyšpekulovati, ausspekuliren. — co. Us.
Tč.

Vyšpeliti, il, en, ení, hinausrücken. —
co odkud: z domu. Mor. Šd.

Vyšpendliti, il, en, ení; vyšpendlovati =
špendlíky vypnouti, ausspendeln. — co. Ros.

Vyšperkování, n., die Verzierung.

Vyšperkovaný; -án, a, o, verziert. Us.
— čím.

Vyšperkovati = vyšlechtiti, ozdobiti, auf-
putzen, ausschmücken. — koho čím: ná-
ramky atd. V-vati se stříbrnými sponkami.
Němc. — koho nač: ptáka na špár (šle
pod křídla mu dáti a ho uvázati k lapání
jiných ptákův). Us. — co jak: romanticky.
Šb.

Vyšpetati co jak. Čeho je málo, i po
špetkách se brzo vyšpetá (vybéře). Us. Šd.

Vyšpetkovati, kleinweise verbrauchen,
ausleeren. Na Slov.

Vyšpicovati = vysekati, aushauen. Us.
Chatrné zdivo v. a novým nahraditi. Stat.