Předchozí (1136)  Strana:1137  Další (1138) |
|
|||
1137
|
|||
|
|||
př. kn. 1877. 108. — koho = vypuditi, vy-
strnaditi. Us. Kšť., Prk, Vyšpičatění, n., die Zuspitzung. Bern.
Vyšpičatěný; -en, a, o = vykončený, zu-
gespitzt. Bern. Vyšpičatiti, il, ěn, ění = vykončiti, zu-
spitzen. Us. Bern. — co čím kde: v ko- várně kladivem. Us. Vyšpičkovati, auszanken, foppen, nek-
ken. — koho. Us. Šd. Vyšpidlatiti, il, cen, ení = vyšpičatiti.
Us. Bern. Vyšpihlati = vytáhnouti? — co odkud.
Vyšpihli ven ten nůž z pecna. Mor. Šd. Vyšpikování, n., die Ausspickung. Us.
Vyšpikovaný; -án, a, o, ausgespickt. V.
zajíc. Us. V. šelma. Us. Šd. Vyšpikovati = slaninou protkati, aus-
spicken. — co: pečeni, zajíce. Ros. V. sla- ninu (všecku zpotřebovati). Us. — čeho. Ty té slaniny vyšpikovaly (mnoho). Vyšpilkovati = vyšpejliti.
Vyšpincovati = vyšpičkovati, vyplísniti,
auszanken, ausfoppen. Mor. Brt, Šd., Vck. Vyšpiniti, il, ěn, ění. — komu = nadati,
aufheissen. Kld. 78. — se. Pták se už vy- špinil (vykoupal, vyšplíchal). Slez. Šd. — se kam, sich ausleeren. Na Ostrav. Tč. Vyšpintati = vyhřešiti. Na Slov. Bern.
Vyšpitlářiti, il, en, ení, aufhören zu
kargen. Na Slov. Bern. Vyšpížiti, il, en, ení; vyspižovati. co =
vytráviti, snísti, den Proviant verzehren. Ros. Vyšpláchati, vyšplíchati, ausschweifen.
— co kde. Prádlo již vyprané ve vodě vy-
špláchati. Us. Klš. Cf. Vymáchati. Vyšplechati, vyšplechnúti, aus-, heraus-
giessen. Slov. Bern. Výšplechce, e, f. (žert. ), die Auslassung,
Expektoration. Rk. Výšplechka, y, f. = výšklebek. Dělati
si z někoho v-ky, spotten, höhnen. U Olom. Sd. Výšplecht, u, m. = řeč vyšplechtnutá,
albern herausgeplatzter Ausdruck. Dch. To jsou tak jeho v-ty. Us. Vyšplechtati, vyšplechtnouti. — co =
vybleptnouti, mit etwas herausplatzen, Jg.; vypláknouti, ausschwenken. V. — se, co čím: vodou (zmýti). V. — odkud. Vy- šplechtlo to z něho. Nevím, jak to bylo, ale z něho cosi o tom vyšplechtlo. Us. Šd. Vyšplhati, hinaufklettern. — kam: na
strom. Dch. — V., vyšplhnouti, ausgleiten. — odkud. Ryby z ruky hned vyšplhnou.
Na Ostrav. Tč. Vyšplíchati; vyšplíchnouti, chnul a chl,
ut, utí = šplícháním vyhoditi, vymyti, aus- schweppern, ausschwenken; se = zmýti se, sich abwaschen, baden. — (co) odkud: vodu z vany. Ros. Vyšpláchlo z něco cosi (= napověděl něco). Mor. Šd. — se kde: ve vodě, ve vaně. Us. Vyšplochaný; -án, a, o, herausgeplatzt.
V. hana. Dch. Vyšplothati, vz Vyšplechtnouti.
Vyšplouchati, ausplätschern, ausschwen-
ken. — co kde: prádlo ve vodě. — V., ausgiessen, ausspritzen. — co odkud: vodu z vany. Us. Tč. |
Vyšpotiti, il, cen, ení = vyšmaťhati, aus-
treten. — co: buty. U Opavy. Klš. Vyšpouliti, il, en, ení, vyšpulovati, zu-
spitzen, aufwerfen, muffeln. Vz Spouliti, Vy- špuliti. — co: hubu, pysky k hubičce. Us. Tč. Vyšprtati, vyšprtnouti, tl, ut, utí = vy-
točiti, roztočiti, in drehende Bewegung brin- gen. — co kde čím: krejcar dvěma prsty na stole. Us. na Mor. Tč. — komu od- kud. Ryba z ruky vyšprtla. U Uher. Br. Tč. Vřeteno mi z ruky vyšprtlo (sich dre- hend herausfliegen, entschlüpfen). Mor. Tč., Šd. — co odkud. Hráč vyšprtl fazuli z důlka ( = vyfrkl). Ib. Šd. — V. = vyhoditi, vy- loučiti, vybrakovati, auswerfen, ausmerzen. U Olom. Sd. Vyšprymovati, durch Scherz erlangen,
sich zuziehen. Ros. — si co. Us. — se kde. Chlapci se ve škole dosť vyšprymují. Us. Tč. Vyšpulený; -en, a, o = vypjatý, vyhr-
nutý, aufgeworfen. Šp. V. pysky. Us. Šp. Vyšpuliti, il, en, ení; vyšpulovati, rüm-
pfen. — co: pysky, hubu, Ros., na koho. Vz Vyšpouliti. Vyšramotiti, il, cen, ení, auslärmen. —
se kde. Na Ostrav. Tč. — V. = vyhubo- vati, auszanken, ausmachen. — komu proč. Farář mu za to vyšramotil a pravil, aby se do takových věcí nepouštěl. U Frenšt. Šd. Vyšramovati = vysekati, stroužku pro-
sekati, aushauen, eine Rinne durchhauen. — co jak: kámen v potu tváři v. Vys. —co kde. Na některé straně kámen v. Vys. Vyšrotovati, ausschroten. D. — co jak:
ječmen na hrubo. Us. Tč. — co komu. Už jsem koňům všecek oves vyšrotoval. Us. Tč. Vyšroubkovati, ausschrauben; vorsich-
tig herausziehen. — co jak. Něco dosti pěkně v. Kos. Ol. I. 208. Vyšroubovák, u, m., náčiní truhlářské.
Šp. Vyšroubovati = ven ze šroubu vyndati,
ausschrauben; se = z něčeho se vytáhnouti, sich herausschrauben, herausziehen. — co: šroub. — se z čeho. Pam. kut. — co čím: šroub kleštěmi. Vyšší, der höhere. Vyšší důstojník, Ober-
offizier. J. tr. Vyšší dědiny; v. postavení ve vzdělanosti, ein höherer Kulturgrad. Dch. V. nadání; citové žádosti. Dk. P. 104., 147, V. algebra, geometrie, mathematika, analysa. Stč. Děj se vůle vyššího (Boží) ! Chmeln. Čo vyššie nad nebe (= Bůh)?; Čo je vyššie od kostela (= střecha)? Mt. S. I. 137., 139. (Šd. ). Což vyšší jest a z těch jemu škod vinu dá, za to má jemu přisáhati. Půh. I. 261. Učiní tě pán Buoh tvoj vyššieho všech národóv, jenž přebývají v zemi; Což tehdy, když vyšší ( = představený) zlý bude, i zdali budeme poslúchati zlého ?; Jest-li kdo vyš- šie na některém dobrém neb na některé milosti, i závidí jemu z toho. Hus 1. 54. 90., III. 179. (Tč. ). Naposledy o posměch zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. Vz Moc. V., Č., Lb. Ostatně vz Vysoký. — Vyšší Brod, vz Vyšňobrod, Hohenfurth. Cf. Blk. Kfsk. CXLIX., S. N. |
||
|
|||
Předchozí (1136)  Strana:1137  Další (1138) |