sb157-05 0..8296

1137

př. kn. 1877. 108. — koho = vypuditi, vy-
strnaditi. Us. Kšť., Prk,

Vyšpičatění, n., die Zuspitzung. Bern.

Vyšpičatěný; -en, a, o = vykončený, zu-
gespitzt. Bern.

Vyšpičatiti, il, ěn, ění = vykončiti, zu-
spitzen. Us. Bern. — co čím kde: v ko-
várně kladivem. Us.

Vyšpičkovati, auszanken, foppen, nek-
ken. — koho. Us. Šd.

Vyšpidlatiti, il, cen, ení = vyšpičatiti.
Us. Bern.

Vyšpihlati = vytáhnouti? — co odkud.
Vyšpihli ven ten nůž z pecna. Mor. Šd.

Vyšpikování, n., die Ausspickung. Us.

Vyšpikovaný; -án, a, o, ausgespickt. V.
zajíc. Us. V. šelma. Us. Šd.

Vyšpikovati = slaninou protkati, aus-
spicken. — co: pečeni, zajíce. Ros. V. sla-
ninu (všecku zpotřebovati). Us. — čeho. Ty
té slaniny vyšpikovaly (mnoho).

Vyšpilkovati = vyšpejliti.

Vyšpincovati = vyšpičkovati, vyplísniti,
auszanken, ausfoppen. Mor. Brt, Šd., Vck.

Vyšpiniti, il, ěn, ění. — komu = nadati,
aufheissen. Kld. 78. — se. Pták se už vy-
špinil (vykoupal, vyšplíchal). Slez. Šd. — se
kam, sich ausleeren. Na Ostrav. Tč.

Vyšpintati = vyhřešiti. Na Slov. Bern.

Vyšpitlářiti, il, en, ení, aufhören zu
kargen. Na Slov. Bern.

Vyšpížiti, il, en, ení; vyspižovati. co =
vytráviti, snísti, den Proviant verzehren. Ros.

Vyšpláchati, vyšplíchati, ausschweifen.

— co kde. Prádlo již vyprané ve vodě vy-
špláchati. Us. Klš. Cf. Vymáchati.

Vyšplechati, vyšplechnúti, aus-, heraus-
giessen. Slov. Bern.

Výšplechce, e, f. (žert. ), die Auslassung,
Expektoration. Rk.

Výšplechka, y, f. = výšklebek. Dělati
si z někoho v-ky, spotten, höhnen. U Olom.
Sd.

Výšplecht, u, m. = řeč vyšplechtnutá,
albern herausgeplatzter Ausdruck. Dch. To
jsou tak jeho v-ty. Us.

Vyšplechtati, vyšplechtnouti. — co =
vybleptnouti, mit etwas herausplatzen, Jg.;
vypláknouti, ausschwenken. V. — se, co
čím: vodou (zmýti). V. — odkud. Vy-
šplechtlo to z něho. Nevím, jak to bylo,
ale z něho cosi o tom vyšplechtlo. Us. Šd.

Vyšplhati, hinaufklettern. — kam: na
strom. Dch. — V., vyšplhnouti, ausgleiten.

— odkud. Ryby z ruky hned vyšplhnou.
Na Ostrav. Tč.

Vyšplíchati; vyšplíchnouti, chnul a chl,
ut, utí = šplícháním vyhoditi, vymyti, aus-
schweppern, ausschwenken; se = zmýti se,
sich abwaschen, baden. — (co) odkud:
vodu z vany. Ros. Vyšpláchlo z něco cosi
(= napověděl něco). Mor. Šd. — se kde:
ve vodě, ve vaně. Us.

Vyšplochaný; -án, a, o, herausgeplatzt.
V. hana. Dch.

Vyšplothati, vz Vyšplechtnouti.

Vyšplouchati, ausplätschern, ausschwen-
ken. — co kde: prádlo ve vodě. — V.,
ausgiessen, ausspritzen. — co odkud: vodu
z vany. Us. Tč.

Vyšpotiti, il, cen, ení = vyšmaťhati, aus-
treten. — co: buty. U Opavy. Klš.

Vyšpouliti, il, en, ení, vyšpulovati, zu-
spitzen, aufwerfen, muffeln. Vz Spouliti, Vy-
špuliti. — co: hubu, pysky k hubičce. Us.
Tč.

Vyšprtati, vyšprtnouti, tl, ut, utí = vy-
točiti, roztočiti, in drehende Bewegung brin-
gen. — co kde čím: krejcar dvěma prsty
na stole. Us. na Mor. Tč. — komu od-
kud. Ryba z ruky vyšprtla. U Uher. Br.
Tč. Vřeteno mi z ruky vyšprtlo (sich dre-
hend herausfliegen, entschlüpfen). Mor. Tč.,
Šd. — co odkud. Hráč vyšprtl fazuli z důlka
( = vyfrkl). Ib. Šd. — V. = vyhoditi, vy-
loučiti, vybrakovati, auswerfen, ausmerzen.
U Olom. Sd.

Vyšprymovati, durch Scherz erlangen,
sich zuziehen. Ros. — si co. Us. — se
kde. Chlapci se ve škole dosť vyšprymují.
Us. Tč.

Vyšpulený; -en, a, o = vypjatý, vyhr-
nutý, aufgeworfen. Šp. V. pysky. Us. Šp.

Vyšpuliti, il, en, ení; vyšpulovati, rüm-
pfen. — co: pysky, hubu, Ros., na koho.
Vz Vyšpouliti.

Vyšramotiti, il, cen, ení, auslärmen. —
se kde. Na Ostrav. Tč. — V. = vyhubo-
vati, auszanken, ausmachen. — komu proč.
Farář mu za to vyšramotil a pravil, aby se
do takových věcí nepouštěl. U Frenšt. Šd.

Vyšramovati = vysekati, stroužku pro-
sekati, aushauen, eine Rinne durchhauen. —
co jak: kámen v potu tváři v. Vys. —co
kde. Na některé straně kámen v. Vys.

Vyšrotovati, ausschroten. D. — co jak:
ječmen na hrubo. Us. Tč. — co komu.
Už jsem koňům všecek oves vyšrotoval. Us.
Tč.

Vyšroubkovati, ausschrauben; vorsich-
tig herausziehen. — co jak. Něco dosti
pěkně v. Kos. Ol. I. 208.

Vyšroubovák, u, m., náčiní truhlářské.
Šp.

Vyšroubovati = ven ze šroubu vyndati,
ausschrauben; se = z něčeho se vytáhnouti,
sich herausschrauben, herausziehen. — co:
šroub. — se z čeho. Pam. kut. — co čím:
šroub kleštěmi.

Vyšší, der höhere. Vyšší důstojník, Ober-
offizier. J. tr. Vyšší dědiny; v. postavení ve
vzdělanosti, ein höherer Kulturgrad. Dch.
V. nadání; citové žádosti. Dk. P. 104., 147,
V. algebra, geometrie, mathematika, analysa.
Stč. Děj se vůle vyššího (Boží) ! Chmeln. Čo
vyššie nad nebe (= Bůh)?; Čo je vyššie
od kostela (= střecha)? Mt. S. I. 137., 139.
(Šd. ). Což vyšší jest a z těch jemu škod
vinu dá, za to má jemu přisáhati. Půh. I.
261. Učiní tě pán Buoh tvoj vyššieho všech
národóv, jenž přebývají v zemi; Což tehdy,
když vyšší ( = představený) zlý bude, i zdali
budeme poslúchati zlého ?; Jest-li kdo vyš-
šie na některém dobrém neb na některé
milosti, i závidí jemu z toho. Hus 1. 54.
90., III. 179. (Tč. ). Naposledy o posměch
zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. Vz Moc.
V., Č., Lb. Ostatně vz Vysoký. — Vyšší
Brod, vz Vyšňobrod, Hohenfurth. Cf. Blk.
Kfsk. CXLIX., S. N.