sb157-05 0..8296

1139

Vyštěření, n. = vyščeření.

Vyštěřený; -en, a, o = vyščeřený.

Vyštěřiti, vyštířiti, il, en, ení; vyštírati
= vysunouti, vymknouti, herausstrecken,
herausrecken, ausstrecken. — co: oči, her-
auswälzen, aufreissen, zuby, blecken, flet-
schen, jazyk, ausstrecken. D. — co na koho:
zuby (vyceniti). Rk., Brt.

Vyštěrkati = štěrkaje vypuditi nebo vy-
moci, aus-, herausklappern. Jg.

Vyštěrkovati = štěrkem vysypati, aus-
schottern. — co čím: cestu kamením. Us.

Vyštětkovati = štětkou vyčistiti, vyče-
sati, mit einem Pinsel reinigen. — co:
osnovu. Us. Tč.

Výšti, vz Výskati.

Výští = vyjití, východ, der Ausgang. Sal.
Ode dne v. z života mateře. Bel. V. vodné.
Z. wit. 106. 33. Radovala se Egypt v výští
(profectio) jich. Ž. wit. 104. 38. Veští a výště
(výští), introitus et exitus. BO. Před výštím
čtvrti léta. 1455. Mus. 1880. 410. Vz Výště.

Vyštibrati, na Slov. = vydrobiti, (mit
den Fingern) herausbröseln. Plk.

Vyšticovati, auszupfen, -ab-, ausbeuteln.
Na Slov. Bern., Šd.

Vyštiji, vz Vyscati.

Vyštiknouti, vyštknouti, knul a kl, ut,
utí; vyštikati, vyštikovati = uškubati, vy-
trhati, ausrupfen, auspflücken. Aqu. — co.
Rk.

Vyštilcovati = štilce dáti, Schnippchen
geben. — koho, komu. Ros.

Vyštimrati = vyškemrati — co. U Rych-
nova. Ntk.

Výštip, u, m. = vyštípání, das Aus-
zwicken, Auskneipen. V. mrazu. Jg. exc.

Vyštípání, n., die Aufspaltung, Aufbre-
chung, Zerspaltung.

Vyštípaný; -án, a, o, aufgespalten, auf-
gebrochen, zerspalten.

Vyštípati; vyštípnouti, pnul a pl, ut,
uti; vyštipovati. — koho = poštípati, knei-
pen, beissen. Ros. — co. Slepice zrní v-ly
= vyzobaly. Us. — (koho) odkud: z domu
štípáním vypuditi, herauskneipen, heraus-
beissen). Kousek desky ze stolu se vyštípl.
Us. Šd. — co komu jak. I s krví sobě
to vyštípal (nehtem vydrápal, auszwicken,
aus-, abkneipen). Ros.

Vyštípiti, il, en, ení = udělati, upraviti,
vystaviti, machen, zurichten, errichten. —
co: chalupu, školu. Us. Litomyšl. — co
k čemu: slepici k polohu. Puch. — se.
Den se vyštípil (probral, vyjasnilo se). Us.
v Prach.

Vyštípliti = štíplým učiniti, schlank
machen. L.

Vyštípnouti, vz Vyštípati.

Vyštípnutí, n. = vyščípnutí.

Vyštípnutý; -ut, a, o = vyščípnutý.
Vyštipovati, vz Vyštípati.
Vyštírání, n., vz Vyštírati.
Vyštíraný; -án, a, o, vz Vyštírati.

Vyštírati, vyštírati = vyštěřiti. — co:
zuby. Us. Tč. — se = neslušně se smáti,
ungeziemend lachen. — se komu, über Je-
mand ungeziemend lachen. Us. u Opav. Klš.
— se na koho, Jemanden anlachen. Ib.
Klš.

Vyštířiti, il, en, ení = vycíditi, ausrei-
nigen. — co: studnu, strouhu. Us. v Tábor.
Lg. — V. = k plavbě vše upraviti, klar
machen. Na Labi. Lg. — V. = přední vor
ve výši udržeti. Cf. Výpona. Na Labi. Špd.

Vyštknouti, vz Vyštiknouti.

Vyštloupiti = vystoupiti. U Rychn.

Vyštouchati, hinausstossen. — co čím:
dřívkem. — koho kam odkud: ze svět-
nice do kuchyně. — komu = vybiti, Schläge,
Stösse geben, stossen. Us. Sd.

Vyšťourati, durchwühlen, erforschen. —
co. On všecko vyšťourá. Us. Nechoď k nám
v noci, vyštuřeš (al. vykoleš) si oči. Sš. P.
291. Novinky v. Us. Dch. — co kde: pe-
čeni v komoře, sádlo na půdě atd. Us.

Vyštragati = vyštrachati. — se odkud.
Nemilí hosté sa z izby v-li. Na Zlínsku.
Brt.

Vyštrbení, n., das Ritzen, die Ritzung.
Bern.

Vyštrbený; -en, a, o = vyštěrbený, zu-
batý, Ritzen habend. Slov. Cf. Vyštěrbený.
V. mísa. Kld. Najde tam v-nú škrablicu.
Dbš. Sl. pov. 1. 452.

Vyštrbiti, il, en, ení, ausscharten, schar-
tig machen, einen Ritz machen; se, einen
Ritz bekommen. Na Slov. Bern. — co.
Sekeru som do tretiho razu vyštrbil. Na
Slov. Šd., Ssk.

Vyštrbovati, vz Vyštrbiti.

Vyštrkati, ausklappern, ausklingen. Na
Slov. Bern.

Výštrych, u, m., z něm. Ausstrich, u tka-
dlce částka plátna vyštrejchovaná, vyrovnaná
štrýcholkou.

Vyštrychovati, vyštrydmouti, chnul a
chl, ut, utí, z něm. ausstreichen = vyrov-
nati, vyhladiti, glätten. — co odkud: jméno
ze seznamu. Us. Tč. — V., herausputzen,
hervorheben. — koho. Us.

Vyštrykovati, ausstricken. — co nač:
vlnu na punčochy. Us. Tč.

Vyštudovati, vystudovati, ausstudiren. —
co: vyučiti se, auslernen; smysliti, ausden-
ken. D.

Vyštufovati, v horn. = v celosti vyko-
pati. — co čím kde. V dole nerost kla-
divem a želízkem v. Vys.

Vyštuchati, vyštuchnouti, vz Vyšťou-
chati. — abs. Kto vyňuchal, ten vyštuchal.
Mt. S. I. 122. — koho odkud. Kráva ji
vyštuchala z chlíva; Matka vyštuchala syna
z hospody. Us. Tč — kam: za dvéře.

Vyšturcovati = šturcem vyhnati. Ros. —
V. = vyhledati, vystarati, ausfindig machen,
ausstieren. — koho. Ros.

Vyštuřiti, vyšturati, vyšturkati, hinaus-
stossen. — koho kam: za dvéře. Na Ostrav.
Tč.

Vyšturkati, vz Vyštuřiti.

Vyšturmovati = šturmem dobyti, do-
stati, erstürmen. — co, koho: pevnosť.
Ros.

Vyštušiti, il, en, ení, vyštušovati = vy-
štuchnouti. Vz Vyštuchati. — koho kam.
Vyštušil ho za dvéře (vystrčil). Mor. Šd.

Vyštvalec, lce, m, = šibal, der Schalk,



	1139

	Vyštěření, n. = vyščeření. Vyštěřený; -en, a, o = vyščeřený. Vyštěřiti, vyštířiti, il, en, ení; vyštírati = vysunouti, vymknouti, herausstrecken, herausrecken, ausstrecken. — co: oči, her- auswälzen, aufreissen, zuby, blecken, flet- schen, jazyk, ausstrecken. D. — co na koho: zuby (vyceniti). Rk., Brt. Vyštěrkati = štěrkaje vypuditi nebo vy- moci, aus-, herausklappern. Jg. Vyštěrkovati = štěrkem vysypati, aus- schottern. — co čím: cestu kamením. Us. Vyštětkovati = štětkou vyčistiti, vyče- sati, mit einem Pinsel reinigen. — co: osnovu. Us. Tč. Výšti, vz Výskati. Výští = vyjití, východ, der Ausgang. Sal. Ode dne v. z života mateře. Bel. V. vodné. Z. wit. 106. 33. Radovala se Egypt v výští (profectio) jich. Ž. wit. 104. 38. Veští a výště (výští), introitus et exitus. BO. Před výštím čtvrti léta. 1455. Mus. 1880. 410. Vz Výště. Vyštibrati, na Slov. = vydrobiti, (mit den Fingern) herausbröseln. Plk. Vyšticovati, auszupfen, -ab-, ausbeuteln. Na Slov. Bern., Šd. Vyštiji, vz Vyscati. Vyštiknouti, vyštknouti, knul a kl, ut, utí; vyštikati, vyštikovati = uškubati, vy- trhati, ausrupfen, auspflücken. Aqu. — co. Rk. Vyštilcovati = štilce dáti, Schnippchen geben. — koho, komu. Ros. Vyštimrati = vyškemrati — co. U Rych- nova. Ntk. Výštip, u, m. = vyštípání, das Aus- zwicken, Auskneipen. V. mrazu. Jg. exc. Vyštípání, n., die Aufspaltung, Aufbre- chung, Zerspaltung. Vyštípaný; -án, a, o, aufgespalten, auf- gebrochen, zerspalten. Vyštípati; vyštípnouti, pnul a pl, ut, uti; vyštipovati. — koho = poštípati, knei- pen, beissen. Ros. — co. Slepice zrní v-ly = vyzobaly. Us. — (koho) odkud: z domu štípáním vypuditi, herauskneipen, heraus- beissen). Kousek desky ze stolu se vyštípl. Us. Šd. — co komu jak. I s krví sobě to vyštípal (nehtem vydrápal, auszwicken, aus-, abkneipen). Ros. Vyštípiti, il, en, ení = udělati, upraviti, vystaviti, machen, zurichten, errichten. — co: chalupu, školu. Us. Litomyšl. — co k čemu: slepici k polohu. Puch. — se. Den se vyštípil (probral, vyjasnilo se). Us. v Prach. Vyštípliti = štíplým učiniti, schlank machen. L. Vyštípnouti, vz Vyštípati. Vyštípnutí, n. = vyščípnutí. Vyštípnutý; -ut, a, o = vyščípnutý. Vyštipovati, vz Vyštípati. Vyštírání, n., vz Vyštírati. Vyštíraný; -án, a, o, vz Vyštírati. Vyštírati, vyštírati = vyštěřiti. — co: zuby. Us. Tč. — se = neslušně se smáti, ungeziemend lachen. — se komu, über Je- mand ungeziemend lachen. Us. u Opav. Klš. — se na koho, Jemanden anlachen. Ib. Klš.	Vyštířiti, il, en, ení = vycíditi, ausrei- nigen. — co: studnu, strouhu. Us. v Tábor. Lg. — V. = k plavbě vše upraviti, klar machen. Na Labi. Lg. — V. = přední vor ve výši udržeti. Cf. Výpona. Na Labi. Špd. Vyštknouti, vz Vyštiknouti. Vyštloupiti = vystoupiti. U Rychn. Vyštouchati, hinausstossen. — co čím: dřívkem. — koho kam odkud: ze svět- nice do kuchyně. — komu = vybiti, Schläge, Stösse geben, stossen. Us. Sd. Vyšťourati, durchwühlen, erforschen. — co. On všecko vyšťourá. Us. Nechoď k nám v noci, vyštuřeš (al. vykoleš) si oči. Sš. P. 291. Novinky v. Us. Dch. — co kde: pe- čeni v komoře, sádlo na půdě atd. Us. Vyštragati = vyštrachati. — se odkud. Nemilí hosté sa z izby v-li. Na Zlínsku. Brt. Vyštrbení, n., das Ritzen, die Ritzung. Bern. Vyštrbený; -en, a, o = vyštěrbený, zu- batý, Ritzen habend. Slov. Cf. Vyštěrbený. V. mísa. Kld. Najde tam v-nú škrablicu. Dbš. Sl. pov. 1. 452. Vyštrbiti, il, en, ení, ausscharten, schar- tig machen, einen Ritz machen; se, einen Ritz bekommen. Na Slov. Bern. — co. Sekeru som do tretiho razu vyštrbil. Na Slov. Šd., Ssk. Vyštrbovati, vz Vyštrbiti. Vyštrkati, ausklappern, ausklingen. Na Slov. Bern. Výštrych, u, m., z něm. Ausstrich, u tka- dlce částka plátna vyštrejchovaná, vyrovnaná štrýcholkou. Vyštrychovati, vyštrydmouti, chnul a chl, ut, utí, z něm. ausstreichen = vyrov- nati, vyhladiti, glätten. — co odkud: jméno ze seznamu. Us. Tč. — V., herausputzen, hervorheben. — koho. Us. Vyštrykovati, ausstricken. — co nač: vlnu na punčochy. Us. Tč. Vyštudovati, vystudovati, ausstudiren. — co: vyučiti se, auslernen; smysliti, ausden- ken. D. Vyštufovati, v horn. = v celosti vyko- pati. — co čím kde. V dole nerost kla- divem a želízkem v. Vys. Vyštuchati, vyštuchnouti, vz Vyšťou- chati. — abs. Kto vyňuchal, ten vyštuchal. Mt. S. I. 122. — koho odkud. Kráva ji vyštuchala z chlíva; Matka vyštuchala syna z hospody. Us. Tč — kam: za dvéře. Vyšturcovati = šturcem vyhnati. Ros. — V. = vyhledati, vystarati, ausfindig machen, ausstieren. — koho. Ros. Vyštuřiti, vyšturati, vyšturkati, hinaus- stossen. — koho kam: za dvéře. Na Ostrav. Tč. Vyšturkati, vz Vyštuřiti. Vyšturmovati = šturmem dobyti, do- stati, erstürmen. — co, koho: pevnosť. Ros. Vyštušiti, il, en, ení, vyštušovati = vy- štuchnouti. Vz Vyštuchati. — koho kam. Vyštušil ho za dvéře (vystrčil). Mor. Šd. Vyštvalec, lce, m, = šibal, der Schalk,