sb157-05 0..8296

1140

Vyštvalý, gehetzt.

Vyštvati, štvu, al, an, ání; vyštívati, vy-
štvávati = štváním vyhnati, vypuditi, her-
aushetzen, herausjagen; popuditi, an-, auf-
reizen. — koho odkud (čím): psy zajíce,
srnku z houští. Us. Boháč mu ho (chleba)
nechtěl dat, kázal ho psami ven vyštvat.
Sš. P. 19. Jsme z ráje vyštváni. Kká. M. z.
17. Hruza mě z síní vystvala. Msn. Er. 120.
Vyštveš vlka z lesa (rozdráždíš odpůrce).
Prov. — koho kam: na sebe. Ros. Vy-
štval na něho psa. Us. Šd., Tč.

Vyštvierati sa = vyškrábati se, vylézti,
hinaufkriechen. — kam. Keď si môhol v.
sa na väžu, môžeš aj dolu. Dbš. Sl. pov.

IV. 63.

Vyštylovati vinici (lépe: vytyčiti), aus-
stängeln. Ros.

Vyšubati; vyšubnouti, bnul a bl, ut, utí,
hinausschieben, z něm. Šd., Tč.

1. Vyšuditi = vyšiditi. — co na kom.
Na Ostrav. Tč.

2. Vyšuditi se, na Slov. = vykáleti se,
seine Nothdurft verrichten, sich ausleeren.
Baiz. 285.

Vyšúchání, n., die Austretung, Aushöh-
lung durchs Treten; die Abnützung durchs
Tragen. Na Slov. Bern.

Vyšúchaný; -an a, o, ausgetragen, ab-
genützt (durchs Tragen). Na Slov. Bern.

Vyšúchati, vyšuchnouti, austreten, aus-
höhlen; abtragen, durchs Tragen abnützen;
langsam verfertigen; se, langsam heraus-
gehen o. herauskommen; ausgetreten, ab-
getragen werden. Bern. Kedi sa len už ráz
vyšúcha. Bern. — se komu jak. Vyšúchla
sa družbovi zpod pazuchy a šuch — bola
už pri svojom milom popelvárovi. Dbš. Sl.
pov. II. 11.

Vyšuchnúti, vz Vyšúchati. — V. = vy-
láti, vyšeptati. Na Slov. Bern.

Vyšukati, vyšukávati = vyhledati, vy-
šťárati, ausfindig machen, ausstöbern. Us.
Jg., Dch., Tč., Vck. — co. Řekněte vy
hospodyni, každý kout by vyšukala. Kol.
ván. 13. — co kde: na pudě, v komoře
atd. — V. snopy = roubíkem klásky ze snopu
omlátiti. Us. u Plaňan.

Vyšulati, herausrollen, auskneten. — co
odkud. Vyšulol sem listy celé z krucenky.
Na Ostrav. Tč. — nač. Vyšulala všecko
těsto na halušky. Ib. Tč.

Vyšuliti, il, en, ení = vyšiditi, pfiffig
abgewinnen. — co na kom. Us. — V. =
špatné vyprati. — co. Ona to prádlo jen
vyšuli. U Žamb. Dbv. Cf. Vz Vyšušňati. —

V. = vykuliti. U Brušperka. Mtl.
Vyšulkati = vyšulati. Na Slov. Bern.
Vyšulovati, vz Vyšulati. Na Slov. Bern.
Výšum, u, výšumek, mku, m. = vy-

šumování, vyloupení, die Plünderung. Ros.

Vyšumaniti, vz Vyšmaniti.

Vyšumařiti, il, en, ení, vyšumařovati,
durch Fiedelei erwerben. — si co. Us. —
se, sich satt geigen. Us. Tč.

Vyšumělosť, i, f., das Verbraustsein. —
V., das Nüchernwerden, die Nüchternheit.
L.

Vyšumělý prášek, ausgebranst. — V.,
der ausgetobt hat, nüchtern geworden.

Vyšuměti, ěl, ění, ausbrausen, ausgähren.

— odkud. V-ly z hlav milé přeludy mla-
dosti. Sldk. 585. Z opilství v. (vystřízvěti).
L. Již mu v-lo z hlavy. Us. Tč.

Vyšumiti, il, en, ení; vyšumívati, brau-
send machen, nüchtern machen. — se. Pivo
se vyšumilo (vyčistilo se, usadilo se, aus-
gähren, sich setzen). L. Les se vyšumil, je
ticho (ausrauschen). Us. Tč.

Vyšumniti, il, ěn, ění, schön machen. —
se. Musím se na veselí v., abych byla
šumna (pěkna). Na Ostrav. Tč.

Vyšumování, n., das Aufbrausen, das
Aufsuchen. Vz Vyšumiti, Vyšumovati.

Vyšumovaný, ausgebraust, ausgestöbert.

Vyšumovati, vz Vyšumiti. — V. = vy-
šťárati, vyhledati, auffinden, ausfindig ma-
chen, ausstöbern. — co. Vše vyšumuje.
U Král Hrad. Šml., Kšť. U Nové Kdyně.
Rgl. — V. = vyprázdniti, ausleeren, aus-
rauben. — co: dům. Ze 17. stol. Posud
v Pardubsku. V. kostel (vyloupiti, zloupiti).
Ros. — V. = penu sebrati, den Schaum
abnehmen, abschäumen. — co: med. Us.

Vyšupati = vyšlehati, aushauen, auspeit-
schen. — komu, Ros., koho. Us. — čím:
prutem. Šd. — se kde: v krčmě, sich aus-
tanzen (im Schleifschritt). Na Ostrav. Tč.
Vz Vysupkati. — V. = vyšupiti. Na Slov.
Bern.

Výšupek, pku, m. = šupanice, lupec,
mrskání, der Staupbesen. D.

Vyšupení, n., die Abschälung, Abschup-
pung. Na Slov. Bern.

Vyšupený; -en, a, o, abgeschält, abge-
schuppt. Na Slov. Bern.

Vyšupiti, il, en, ení, vyšupovati, abschä-
len, aushülsen, abschuppen. — co: orechy,
hrách. Bern. — se, sich schuppen (šupiny,
kůži tratiti). Na Ostrav. Tč.

Vyšupkati, vyšupkovati, Schleifschritte
machen. — kdy čím. Hleď, jak při tajču
(valčíku) nohama vyšupkuje. Na Ostrav. Tč.
Vz Vyšupati.

Vyšuřiti, il, en, ení, schief machen, wer-
fen. — co. Slunce mokré desky vyšuřilo.
Na Ostrav. Tč.

Vyšustati, vyšustnouti = něco šustného
jako prach, hrách, písek a p. vyhoditi. Na
Ostrav. Tč.

Vyšústati, vz Vyšoustati.

Vyšustěti, ěl, ění = šustem vyjíti, rau-
schend hervorkommen. — odkud: z domu.

— koho = vyšoustati, vypískati, tosend
auslachen, auspfeifen. V.

Vyšustiti, il, ěn, ění = vyšlehati. —
komu čím. Maminka mu v-la metlou.
U Kr. Hrad. a j. Prk., Kšť. Cf. Vyšupati.

Vyšustnouti, stnul a stl, utí, vz Vyšu-
stati. — V., rauschend herauskommen. Bern.

— V. = vyšoustnouti. V-stl ven = upláchl,
utekl, lief davon. Mor. Šd. — kudy: dveřmi.
Mor. Šd.

Vyšustovati = šustí odrhovati, die Blät-
ter vom Kukurutzkolben abrupfen. Mor. Šd.

Vyšuščati = vyšustěti, aufhören zu rau-
schen. Na Slov. Bern.

Vyšuškati = vyšeptati. Na Slov. Bern.
Také na Mor.



	1140

	Vyštvalý, gehetzt. Vyštvati, štvu, al, an, ání; vyštívati, vy- štvávati = štváním vyhnati, vypuditi, her- aushetzen, herausjagen; popuditi, an-, auf- reizen. — koho odkud (čím): psy zajíce, srnku z houští. Us. Boháč mu ho (chleba) nechtěl dat, kázal ho psami ven vyštvat. Sš. P. 19. Jsme z ráje vyštváni. Kká. M. z. 17. Hruza mě z síní vystvala. Msn. Er. 120. Vyštveš vlka z lesa (rozdráždíš odpůrce). Prov. — koho kam: na sebe. Ros. Vy- štval na něho psa. Us. Šd., Tč. Vyštvierati sa = vyškrábati se, vylézti, hinaufkriechen. — kam. Keď si môhol v. sa na väžu, môžeš aj dolu. Dbš. Sl. pov. IV. 63. Vyštylovati vinici (lépe: vytyčiti), aus- stängeln. Ros. Vyšubati; vyšubnouti, bnul a bl, ut, utí, hinausschieben, z něm. Šd., Tč. 1. Vyšuditi = vyšiditi. — co na kom. Na Ostrav. Tč. 2. Vyšuditi se, na Slov. = vykáleti se, seine Nothdurft verrichten, sich ausleeren. Baiz. 285. Vyšúchání, n., die Austretung, Aushöh- lung durchs Treten; die Abnützung durchs Tragen. Na Slov. Bern. Vyšúchaný; -an a, o, ausgetragen, ab- genützt (durchs Tragen). Na Slov. Bern. Vyšúchati, vyšuchnouti, austreten, aus- höhlen; abtragen, durchs Tragen abnützen; langsam verfertigen; se, langsam heraus- gehen o. herauskommen; ausgetreten, ab- getragen werden. Bern. Kedi sa len už ráz vyšúcha. Bern. — se komu jak. Vyšúchla sa družbovi zpod pazuchy a šuch — bola už pri svojom milom popelvárovi. Dbš. Sl. pov. II. 11. Vyšuchnúti, vz Vyšúchati. — V. = vy- láti, vyšeptati. Na Slov. Bern. Vyšukati, vyšukávati = vyhledati, vy- šťárati, ausfindig machen, ausstöbern. Us. Jg., Dch., Tč., Vck. — co. Řekněte vy hospodyni, každý kout by vyšukala. Kol. ván. 13. — co kde: na pudě, v komoře atd. — V. snopy = roubíkem klásky ze snopu omlátiti. Us. u Plaňan. Vyšulati, herausrollen, auskneten. — co odkud. Vyšulol sem listy celé z krucenky. Na Ostrav. Tč. — nač. Vyšulala všecko těsto na halušky. Ib. Tč. Vyšuliti, il, en, ení = vyšiditi, pfiffig abgewinnen. — co na kom. Us. — V. = špatné vyprati. — co. Ona to prádlo jen vyšuli. U Žamb. Dbv. Cf. Vz Vyšušňati. — V. = vykuliti. U Brušperka. Mtl. Vyšulkati = vyšulati. Na Slov. Bern. Vyšulovati, vz Vyšulati. Na Slov. Bern. Výšum, u, výšumek, mku, m. = vy- šumování, vyloupení, die Plünderung. Ros. Vyšumaniti, vz Vyšmaniti. Vyšumařiti, il, en, ení, vyšumařovati, durch Fiedelei erwerben. — si co. Us. — se, sich satt geigen. Us. Tč. Vyšumělosť, i, f., das Verbraustsein. — V., das Nüchernwerden, die Nüchternheit. L. Vyšumělý prášek, ausgebranst. — V., der ausgetobt hat, nüchtern geworden.	Vyšuměti, ěl, ění, ausbrausen, ausgähren. — odkud. V-ly z hlav milé přeludy mla- dosti. Sldk. 585. Z opilství v. (vystřízvěti). L. Již mu v-lo z hlavy. Us. Tč. Vyšumiti, il, en, ení; vyšumívati, brau- send machen, nüchtern machen. — se. Pivo se vyšumilo (vyčistilo se, usadilo se, aus- gähren, sich setzen). L. Les se vyšumil, je ticho (ausrauschen). Us. Tč. Vyšumniti, il, ěn, ění, schön machen. — se. Musím se na veselí v., abych byla šumna (pěkna). Na Ostrav. Tč. Vyšumování, n., das Aufbrausen, das Aufsuchen. Vz Vyšumiti, Vyšumovati. Vyšumovaný, ausgebraust, ausgestöbert. Vyšumovati, vz Vyšumiti. — V. = vy- šťárati, vyhledati, auffinden, ausfindig ma- chen, ausstöbern. — co. Vše vyšumuje. U Král Hrad. Šml., Kšť. U Nové Kdyně. Rgl. — V. = vyprázdniti, ausleeren, aus- rauben. — co: dům. Ze 17. stol. Posud v Pardubsku. V. kostel (vyloupiti, zloupiti). Ros. — V. = penu sebrati, den Schaum abnehmen, abschäumen. — co: med. Us. Vyšupati = vyšlehati, aushauen, auspeit- schen. — komu, Ros., koho. Us. — čím: prutem. Šd. — se kde: v krčmě, sich aus- tanzen (im Schleifschritt). Na Ostrav. Tč. Vz Vysupkati. — V. = vyšupiti. Na Slov. Bern. Výšupek, pku, m. = šupanice, lupec, mrskání, der Staupbesen. D. Vyšupení, n., die Abschälung, Abschup- pung. Na Slov. Bern. Vyšupený; -en, a, o, abgeschält, abge- schuppt. Na Slov. Bern. Vyšupiti, il, en, ení, vyšupovati, abschä- len, aushülsen, abschuppen. — co: orechy, hrách. Bern. — se, sich schuppen (šupiny, kůži tratiti). Na Ostrav. Tč. Vyšupkati, vyšupkovati, Schleifschritte machen. — kdy čím. Hleď, jak při tajču (valčíku) nohama vyšupkuje. Na Ostrav. Tč. Vz Vyšupati. Vyšuřiti, il, en, ení, schief machen, wer- fen. — co. Slunce mokré desky vyšuřilo. Na Ostrav. Tč. Vyšustati, vyšustnouti = něco šustného jako prach, hrách, písek a p. vyhoditi. Na Ostrav. Tč. Vyšústati, vz Vyšoustati. Vyšustěti, ěl, ění = šustem vyjíti, rau- schend hervorkommen. — odkud: z domu. — koho = vyšoustati, vypískati, tosend auslachen, auspfeifen. V. Vyšustiti, il, ěn, ění = vyšlehati. — komu čím. Maminka mu v-la metlou. U Kr. Hrad. a j. Prk., Kšť. Cf. Vyšupati. Vyšustnouti, stnul a stl, utí, vz Vyšu- stati. — V., rauschend herauskommen. Bern. — V. = vyšoustnouti. V-stl ven = upláchl, utekl, lief davon. Mor. Šd. — kudy: dveřmi. Mor. Šd. Vyšustovati = šustí odrhovati, die Blät- ter vom Kukurutzkolben abrupfen. Mor. Šd. Vyšuščati = vyšustěti, aufhören zu rau- schen. Na Slov. Bern. Vyšuškati = vyšeptati. Na Slov. Bern. Také na Mor.