sb157-05 0..8296

1143

se. Slib z někoho v. (entlocken). Dch. Roz-
umy z někoho vytahovati. Us. Šd. Vytáhl
z bečky vína (mit dem Saugheber ausheben).
Us. Šd. Je, jakoby ho z komína vytáhl
(umazaný). Us. Šd. Vytáh šátek z kapsy.
Er. P. 162. A když ju (z vody) vytáhli,
žalostně plakali; A vytáhni z pošvy šablu
a zetni mně moju hlavu; Za maló chvílu
volala k Bohu, že vytahuje z krupice nohu;
Vytáhne ho z pod lávky. Sš. P. 127., 532.,
680., 745. (Tč). Nastane jemu zkoušeti ostří
meče Petrova, jejž jsme počali již z pochvy
vytahovati. Ddk. II. 445. Z knihy některá
místa v. Mus. 1880. 290. Náboj z hlavně
ručnice v. Šp. On ma z blata vytiahnul a
ty si ma zase dnu strčil. Mt. S. I. 93. Z ro-
dičů ničeho v. nemohli (dověděti se). Sš. J.
164. Pasovští z Malé strany vytáhli. Dač.
I. 352. Kotvy z moře v. Pref. 502. Poně-
vadž oni vedlé zákona hodně vola neb osla
ze studnicě v svátek vytáhli sú, čím viece
člověk z ďáblovy studnice v neděli móž bez
porušenie svátku vytažen býti; Nebudú
z propasti vytaženi; Až sú z marnosti světa
tohoto vytaženi. Hus I. 121., III. 152., 156.,
169. (Tč. ). Groš nespravedlivý sto jiných
z kapsy vytáhne. Hkš., Tč. Dnes mě prof.
N. vytáhl z latiny (zkoušel). Us. Kšť. —
(co) kam: loď na sucho, D., na břeh. Lpř.
Slov. I. 51. Vytáhl ho z bláta na sucho
(pomohl mu z nouze). Prov. V. na picování
(odejíti). Us. Zvon na věž vytáhnouti. Ml.
V. k městu. Rk. Potom vytažechu na pole.
Výb. II. 41. Vytáhli zbrojně na vrch řečený
Špimberk. Dač. I. 50. Vytaže rybu na sucho.
BO. V. na koho. Alx. 1121. Něco na světlo
v. Us. Dobře věděl, že Honza mimo na
proutky a do kostela nevytáhne z domu
pat. Šd. exc. — co čím: vodu okovy, Us.,
štříbro kladivem na plíšky; sůl z kovů
vodou destillovanou. Vys. Rybu udicí. Br.
Kuchař maso hákem vytahuje. Kom. Barvivo
zrnka líhem v. SP. II. 100. A nebol by ani
kliešťami vytiahnul z neho, čoby len slova.
Dbš. Sl. pov. I. 39. Skřipcem někoho v.
Žer. 310. V. kůl vahou = pakou. Mor. Mřk.
Ten člověk snažil se kouskem dřeva olovo
ze svého masa v. Tč. exc. Ktož chce ne-
utonouti, musí provázkem vytažen býti. Hus
III. 153. — co komu: zub, Sych., rouhačům
jazyk, Kom., pardus (vybiti). Us. Na horkou
hlavu přikládejte studené obklady, aby mu
palčivosť vytáhly. Us. Šd. — co na kom.
Vytáhl na něm dukát, Pref., tajemství (do-
věděl se ho). Us. A co na nás vytáhne žid
ve Slovákoch, šak mi to vytáhnem dole na
Hanákoch. Sš. P. 531. Oni že nechtěli na
králi v. nic nového, ale ani co prosouditi
starého. Pal. Děj. IV. 2. 336. (Přistoupili
k Petrovi), aby na něm vytáhli, zdali by
se Kristus z platu vytahoval. BR. II. 77. b.
— kde. V šíř a v dál sukno na rámech v.
Us. Kůži na prkně. Us. Kapři v tom ryb-
níku se vytáhnou (vyrostou). V. Pod po-
stelí vytahovati (mésti). U Rychn. Brv. —
Kram., Háj. — komu za co: za vlasy,
Šm., za uši, bei den Ohren beuteln, zerren.
Dch., Šd. On ti vytahá za uši, jak se patří
a sluší. Brt. P. 186. — kam proti komu:
v cestu proti někomu v. Flav. V. do pole

proti nepříteli. Us., Výb. II. 41. Češi r. 1166.
v žoldu vévody Fridricha proti mladšímu
Guelfovi válečně vytáhli. Ddk. IV. 214. —
(se, co) v čem. Vodu z dolů v kožich vy-
tahovati. Vys. — po čem. On časně vytáhl
po svých (tajně ušel). Ros. — se odkud

— vylézti, vysunouti se, sich herausziehen;
nechtíti nésti, podíl míti, sich herausziehen
o. entziehen, sich herausschreiben. V-ti se
z něčí moci, z poddanosti a služebnosti;
z povinnosti Bohu se v., V.; v. se z platu,
z poslušenství, z práce. Br. Vytáhl se z toho
co had z kůže. Pk. A tudy kde mohouce
vytahovali se z poslušenství Římanů; Které
dítě může se z poslušenství k rodičům vy-
tahovati? Sš. L. 47. Jan Podivický poháněl
horníky k soudu k svědomí, ale oni odpor
učinili pravíce se v tom osvobozeni a tak
se z toho vytáhli. Dač. I. 29. Ale jakmile
naléháno na volení osob, ježto by měly ve
skutek uvésti sněmovní nálezy, že se z toho
vždy vytahovali. Pal. Děj. IV. 1. 106. Z pod-
danosti světské vrchnosti se v. BR. II. 78.
a. Provaz, jímž se pravda ze studně vyta-
huje, již divno se přetrhl. Us. Tč. — jak.
Něco mocí v. V. Stříbro na plíšky v. Vys.
Úroky nad hlavní summu v-ti. Kom., Br.,
Plk. Vojáci v parádě v-hli. Br. Válečnou
mocí do Vlach vytáhl. Har. Mezi jinými za
mrtvého ho v-hli. Prot. 357. Poběhnem, lidi,
s hákama, vytáhnem dudáčka s dudama. Sš.
P. 152. Oba bratři v úmyslu nepřátelském
vytáhli proti sobě. Ddk. IV. 110. Vojínové
vytáhli s muzikou, Us., při zvuku trub a
bubnů s rozvitými prapory. Čsk. V. svou
osobou (osobně). Šf. Táboři a sirotci v-hli
ku pomstě takovým chvatem, že jízdní jejich
za den a noc jen jedním krmením projeli
21 mil. Pal. Děj. III. 3. 51. — proč, Kdyby
veliký trn uvázl v nohu knězi aneb šíp
v prsy, rád by viděl, ktokolivěk by jemu
z lásky opatrně vytáhl. Hus I. 241. — co
kudy. Radšej by si dal jazyk von tylom
vytiahnúť, než by som mal také hřiešné slo-
vo vypovedať. Lipa I. 64. — kdy (s kým).
A tak mne dobří lidé za jisto zpravují, že
chtie nocí vytáhnúti do Němec. Arch. V.
331. A dávámeť věděti, že sme v tuto so-
botu minulú na pole vytáhli proti nepřáte-
lóm. Ib. l. 370. Vytáhl tedy hned po veliké
noci se silným vojskem ku hradu a těsně
jej sevřel. Ddk. III. 53. — se = protahovati
se, sich dehnen, strecken; vyrůsti, aufwach-
sen. Vz V. se kde. Či ešte spíš? Nespím,
ale sa ešte vytahujem. Dbš. Sl. pov. I. 43.

— se proč. Povím ti, za kterou příčinou
se vytahoval (sich aus einer Sache heraus-
ziehen). Sych.

Vytáhnutí, n., das Herausziehen, die
Herausziehung, Ausziehung, der Auszug usw.,
vz Vytáhnouti.

Vytáhnutý; -ut, a, o, aus-, herausgezo-
gen, ausgeschrieben usw., vz Vytáhnouti.
Pár šedivých vláskóv táhlo sa jej až dolu
po zemi, ako biela za klbkom vytiahnutá
nitka. Dbš. Sl. pov. I. 34. V. jazyk. Us.

Vytahovací, Zieh-, Auszieh-. V. kleště,
hák, Čsk.; v. táhlo se zacpávkou, Zugstange
mit Stopfbüchse, v. trubka. Šp. V. koš. Čsk.
V. kladivo, Streckhammer, stroj, das Streck-