Předchozí (1143)  Strana:1144  Další (1145) |
|
|||
1144
|
|||
|
|||
werk, D., kobyly, der Reckhammer, Techn.,
flastr, Us., stůl. Vytahovač, e, m. = kdo vytahuje, der
Herauszieher. Us. Vytahováček, čku, m., der Zieher. V. =
vytahovák, der Stöpselzieher, u ručnice, der Patronenzieher. Čsk. Lewův patentní v-ček k vytahování zátek. KP. V. 187. V. ko- mínku, der Pistonschliissel, Pistonzieher. Čsk. Vytahovačka, y, f. = pradlena kočárků
(holubinek). U Přeštic. Lg. — V., der Streif- bügel. Šp. Vytahovadlo, a, n. = čím se něco vyta-
huje, der Extraktionsapparat, das Ziehwerk- zeug. V. na vrtule, der Schraubenzieher; v. zápalců, der Brandröhrenzieher. Bur. V. kulí Langenbeckovo. Vz Nástroje k v-vání kulí. Cn. V. kulové, der Kugelzieher. Nz. lk. V. usní parní, der Lederdampfaufzug; v. na tření, der Friktionsaufzug. Šp. V. rů- žencové, na řepu (v cukrovaru). KP. V. 119., 56. V. ku vytahování sladu z humna na vá- lečku ku hvozdu, der Aufzug. Zpr. arch. VII. 59., IX. 113. V. kalíškové, der Pater- nosteraufzug. Prm. V. 26. Vytahovák, u, m. = nástroj k vytaho-
vání, der Stöpselzieher (na Slov.: kroužel); der Ausziehhaken, Hülsenzieher beim Hin- terlader. Čsk. V. s pojišťujícím ústrojím. Wh. V. dvojitý či vidlitý, der Gabelschrau- benschlüssel. Čsk. V. řepy (táhlo), der Rü- benaufzug. Šp. V-vák šroubový, der Mund- loch-, Schraubenschlüssel (přístroj dělostřelci k tempování potřebný); v. (kančík), der Patronenzieher. S. N. XI. 228, 82., NA. IV. 115., III. 114., 117. (Pdl. ). V. koulí. Bur. Vz Vytahovadlo, Parátko. Vytahování, n. = opětované vytáhnutí,
wiederholtes Hinauf- o. Herausziehen. Vz Vytáhnutí, Vytáhnouti. V. látek, Digestion. Nz. lk. Vytahovati, vz Vytáhnouti.
Vytahovátko, a, n. = vytahovadlo.
Vytajiti, il, en, ení, offenbaren, enthüllen.
— co komu. Já se, co je v mých ňádřích ukryto, pilně jiným v. chráním. Koll. I. 202. Vytáliti se = vykrmiti se, ztučněti. —
na čem. Aj to musely býť dobré postruh- níky, lebo sa na nich ta vytálil. Dbš. Sl. pov. I. 541. Vyťalúpiti sa = z nenadání se vyskyt-
nouti, unversehens erscheinen. Na Zlínsku. Brt. Než on sa vyťalúpí (než on vyjde, se vyráčí, než on vyleze)! Mor. Šd. Vytancování, n., das Austanzen, die
Abnützung durchs Tanzen. Bern. Vytancovaný; -an, a, o, der zur Ge-
nüge getanzt hat. V. člověk = prohnaný, chytrák. U Něm. Br. Holk. — V., durchs
Tanzen entkräftet. — V., durchs Tanzen abgenützt. Bern. Vytancovati, vytančiti, ganz o. zu Ende
tanzen, ertanzen. — co: celou písničku. Us. V. někoho = prohnati. U Hrad. Kšť. Us. — Ros. — ci co: věnec, šátek. Ros. — se z čeho: z nemoci. Jg. — se s kým jak: do sytosti, do chuti, do vůle. Nitra VI. 215., Němc. Aby se na jeho útraty hodně v-li. Sá. Ta se vytancovala: jeden ji nevzal, dru- hej ji nechal. Us. Hnšk. — se kdy: při |
muzice, na posvícení. Us. — kudy. Keď tí
z jednoho boku, skočil on na druhý bok; keď tí zo troch strán, umknul on štvrtou stranou. Aspoň jich trocha v-val po tých hriadkách. Dbš. Sl. pov. II. 85. (Šd. ). Vytápati = vytápěti, vz Vytopiti. Na
Slov. Bern. Vytápěcí, Heitz-. V. roura, Wld., stroj.
Prm. Vytápění, n., das Ausheitzen. V. parou,
die Dampfheitzung. Us. V. kotlů, Dch., síně, bytu. Us. Vytápěti, vz Vytopiti.
Vytarabiti se, il, ení = vyloudati se,
langsam hervorkommen. Us. Jg. Vytarasiti, il, en, ení; vytarasovati =
taras vyházeti, die Terasse auswerfen, weg- schaffen, vykořeniti, vypleniti, vytlouci, aus- wurzeln, vertilgen, ausziehen, abschaffen. Ros. — V. = tarasem opatřiti, mit einer Terasse versehen. — co: zahradu, břehy, vodu. Us. Tč. — se = vytasiti, womit her- ausrücken, hervortreten, aus Licht bringen. — se s čím (na světlo s něčím přijíti).
Ros. Vytárati = vyklevetiti, ausplauschen, aus-
plaudern. Na Slov. Bern. — se, sich aus- plauschen; vydrápati se, mit Mühe hinauf- kriechen. — kam: na horu. Škriabal sa ne- borák tou horou, až sa predca papokou horko ťažko vytáral na jednu lúku. Dbš. Sl. pov. I. 75. Vytarčiti se, il, en, ení, sich ausweinen
o. ausheulen. U Olom. Sd.
Vytarmarčiti, il, en, ení, als Trödler gewinnen, erwerben. — si co. Po ta léta
mnoho si vytarmarčil. Us. Vytarokovati, austarokiren = tak hráti,
že druh všecky taroky vydá. Us. Tč. Vytarovati co čím: závažím. ZČ. I. 247.
— co kde. Piknometr dáme na jednu misku
vah a na druhé jej vytarujeme. Ib. 84. Vytasení, n., vz Vytasiti.
Vytasený; -en, a, o, vz Vytasiti. V. meč,
blankes Schwert. Šm. Vytasiti, il, en, ení; vytasovati = vytáh-
nouti, vyndati, aus-, herausziehen; se = vyjíti, vyskytnouti se, předstoupiti, ausrük- ken, herauskommen, hervordringen. Jg. — co: kord, meč, Us., zbraň. Dch., Čsk. — co, se odkud. List z kapsy vytasiti, Ros., meč z pošvy vytasiti. Někdy se o oné věci milé něco z úst vytasie. Tkad. Uzříš ho z krčmy vytasě. Hr. rk. 379. Když se z nedojiepie vytasí nepřítel. Št. — co komu: oko, D., střeva. Koll. — co na koho: meč. — se. Ale snad v-sí se kněz a die... Hus
I. 243., 471. — se s čím: s listem, Ros.,
s důvody, Sych., se svým míněním, s pe- nězi. Ml. Nechtěla se s pravdou v., lépe; nechtěla s pravdou ven. Mtc. IX. 184. V. se s myšlénkou, se svým úmyslem, s výmluvou. Dch. V. se někomu s nevinou. Sá. Kazimír mohl v. se s jakýms právem k Čechám; Ja- romír v-sil se s třemi listinami; Vladislav v-sil se se svým záměrem korunovačním. Ddk. II. 177., 309., III. 211. S barvou se v. Us. Tč. — se s čím (kde, na koho, proti komu). S plody básnickými před obecen- stvem se v. Mus. 1880. 482. Aby lidé sprostí |
||
|
|||
Předchozí (1143)  Strana:1144  Další (1145) |