sb157-05 0..8296

1144

werk, D., kobyly, der Reckhammer, Techn.,
flastr, Us., stůl.

Vytahovač, e, m. = kdo vytahuje, der
Herauszieher. Us.

Vytahováček, čku, m., der Zieher. V. =
vytahovák, der Stöpselzieher, u ručnice, der
Patronenzieher. Čsk. Lewův patentní v-ček
k vytahování zátek. KP. V. 187. V. ko-
mínku, der Pistonschliissel, Pistonzieher. Čsk.

Vytahovačka, y, f. = pradlena kočárků
(holubinek). U Přeštic. Lg. — V., der Streif-
bügel. Šp.

Vytahovadlo, a, n. = čím se něco vyta-
huje, der Extraktionsapparat, das Ziehwerk-
zeug. V. na vrtule, der Schraubenzieher;
v. zápalců, der Brandröhrenzieher. Bur. V.
kulí Langenbeckovo. Vz Nástroje k v-vání
kulí. Cn. V. kulové, der Kugelzieher. Nz.
lk. V. usní parní, der Lederdampfaufzug;
v. na tření, der Friktionsaufzug. Šp. V. rů-
žencové, na řepu (v cukrovaru). KP. V. 119.,
56. V. ku vytahování sladu z humna na vá-
lečku ku hvozdu, der Aufzug. Zpr. arch.
VII. 59., IX. 113. V. kalíškové, der Pater-
nosteraufzug. Prm. V. 26.

Vytahovák, u, m. = nástroj k vytaho-
vání, der Stöpselzieher (na Slov.: kroužel);
der Ausziehhaken, Hülsenzieher beim Hin-
terlader. Čsk. V. s pojišťujícím ústrojím.
Wh. V. dvojitý či vidlitý, der Gabelschrau-
benschlüssel. Čsk. V. řepy (táhlo), der Rü-
benaufzug. Šp. V-vák šroubový, der Mund-
loch-, Schraubenschlüssel (přístroj dělostřelci
k tempování potřebný); v. (kančík), der
Patronenzieher. S. N. XI. 228, 82., NA. IV.
115., III. 114., 117. (Pdl. ). V. koulí. Bur.
Vz Vytahovadlo, Parátko.

Vytahování, n. = opětované vytáhnutí,
wiederholtes Hinauf- o. Herausziehen. Vz
Vytáhnutí, Vytáhnouti. V. látek, Digestion.
Nz. lk.

Vytahovati, vz Vytáhnouti.

Vytahovátko, a, n. = vytahovadlo.

Vytajiti, il, en, ení, offenbaren, enthüllen.
— co komu. Já se, co je v mých ňádřích
ukryto, pilně jiným v. chráním. Koll. I. 202.

Vytáliti se = vykrmiti se, ztučněti. —
na čem. Aj to musely býť dobré postruh-
níky, lebo sa na nich ta vytálil. Dbš. Sl.
pov. I. 541.

Vyťalúpiti sa = z nenadání se vyskyt-
nouti, unversehens erscheinen. Na Zlínsku.
Brt. Než on sa vyťalúpí (než on vyjde, se
vyráčí, než on vyleze)! Mor. Šd.

Vytancování, n., das Austanzen, die
Abnützung durchs Tanzen. Bern.

Vytancovaný; -an, a, o, der zur Ge-
nüge getanzt hat. V. člověk = prohnaný,

chytrák. U Něm. Br. Holk. — V., durchs
Tanzen entkräftet. — V., durchs Tanzen
abgenützt. Bern.

Vytancovati, vytančiti, ganz o. zu Ende
tanzen, ertanzen. — co: celou písničku. Us.
V. někoho = prohnati. U Hrad. Kšť. Us. —
Ros. — ci co: věnec, šátek. Ros. — se
z čeho: z nemoci. Jg. — se s kým jak:
do sytosti, do chuti, do vůle. Nitra VI. 215.,
Němc. Aby se na jeho útraty hodně v-li.
Sá. Ta se vytancovala: jeden ji nevzal, dru-
hej ji nechal. Us. Hnšk. — se kdy: při

muzice, na posvícení. Us. — kudy. Keď tí
z jednoho boku, skočil on na druhý bok;
keď tí zo troch strán, umknul on štvrtou
stranou. Aspoň jich trocha v-val po tých
hriadkách. Dbš. Sl. pov. II. 85. (Šd. ).

Vytápati = vytápěti, vz Vytopiti. Na
Slov. Bern.

Vytápěcí, Heitz-. V. roura, Wld., stroj.
Prm.

Vytápění, n., das Ausheitzen. V. parou,
die Dampfheitzung. Us. V. kotlů, Dch., síně,
bytu. Us.

Vytápěti, vz Vytopiti.

Vytarabiti se, il, ení = vyloudati se,
langsam hervorkommen. Us. Jg.

Vytarasiti, il, en, ení; vytarasovati =
taras vyházeti, die Terasse auswerfen, weg-
schaffen, vykořeniti, vypleniti, vytlouci, aus-
wurzeln, vertilgen, ausziehen, abschaffen.
Ros. — V. = tarasem opatřiti, mit einer
Terasse versehen. — co: zahradu, břehy,
vodu. Us. Tč. — se = vytasiti, womit her-
ausrücken, hervortreten, aus Licht bringen.

— se s čím (na světlo s něčím přijíti).
Ros.

Vytárati = vyklevetiti, ausplauschen, aus-
plaudern. Na Slov. Bern. — se, sich aus-
plauschen; vydrápati se, mit Mühe hinauf-
kriechen. — kam: na horu. Škriabal sa ne-
borák tou horou, až sa predca papokou
horko ťažko vytáral na jednu lúku. Dbš. Sl.
pov. I. 75.

Vytarčiti se, il, en, ení, sich ausweinen

o. ausheulen. U Olom. Sd.
Vytarmarčiti, il, en, ení, als Trödler

gewinnen, erwerben. — si co. Po ta léta
mnoho si vytarmarčil. Us.

Vytarokovati, austarokiren = tak hráti,
že druh všecky taroky vydá. Us. Tč.

Vytarovati co čím: závažím. ZČ. I. 247.

— co kde. Piknometr dáme na jednu misku
vah a na druhé jej vytarujeme. Ib. 84.

Vytasení, n., vz Vytasiti.

Vytasený; -en, a, o, vz Vytasiti. V. meč,
blankes Schwert. Šm.

Vytasiti, il, en, ení; vytasovati = vytáh-
nouti, vyndati, aus-, herausziehen; se =
vyjíti, vyskytnouti se, předstoupiti, ausrük-
ken, herauskommen, hervordringen. Jg. —
co: kord, meč, Us., zbraň. Dch., Čsk. —
co, se odkud. List z kapsy vytasiti, Ros.,
meč z pošvy vytasiti. Někdy se o oné
věci milé něco z úst vytasie. Tkad. Uzříš
ho z krčmy vytasě. Hr. rk. 379. Když se
z nedojiepie vytasí nepřítel. Št. — co komu:
oko, D., střeva. Koll. — co na koho: meč.

— se. Ale snad v-sí se kněz a die... Hus

I. 243., 471. — se s čím: s listem, Ros.,
s důvody, Sych., se svým míněním, s pe-
nězi. Ml. Nechtěla se s pravdou v., lépe;
nechtěla s pravdou ven. Mtc. IX. 184. V. se
s myšlénkou, se svým úmyslem, s výmluvou.
Dch. V. se někomu s nevinou. Sá. Kazimír
mohl v. se s jakýms právem k Čechám; Ja-
romír v-sil se s třemi listinami; Vladislav
v-sil se se svým záměrem korunovačním.
Ddk. II. 177., 309., III. 211. S barvou se v.
Us. Tč. — se s čím (kde, na koho, proti
komu). S plody básnickými před obecen-
stvem se v. Mus. 1880. 482. Aby lidé sprostí