sb157-05 0..8296

1146

Výtečnický, Koryphäen-. Dch.

Výtečnictví, n., die Vorzüglichkeit. Hvls.

Výtečnictvo, a, n., Sommitäten. Dch.

Výtečník, a, m., der sich auszeichnende,
Matador. Nz., Pal. Rdh. III. 120. Odborný
v., die Fachkapacität. — V., u, m. = kru-
čínka metlová, janovec, genista scoparia. Slb.
528.

Výtečníkovati = býti výtečníkem. Vlč.
Tužb. 51.

Výtečnosť, i, f. = určitosť, die Bestimmt-
heit. — V. = znamenitosť, zvl. s ponětím
síly, velikosti n. jiné přednosti, die Vorzüg-
lichkeit. Jg. V. v něčem = mistrovství, die
Meisterschaft. Nz. — V. s ponětím sličnosti,
krásy, slušnosti, anmuthige Gestalt, Zierlich-
keit, Schönheit, Schlankheit. V. V. a okrasa
života. Jel. V. a krása. Kom.

Výtečný = vytknutý, vyměřený, bestimmt.
— V. = znamenitý, patrný, zvl. s vedlejším
ponětím síly, velikosti, zrůstu n. jiné přednosti,
vorzüglich, ausgezeichnet. D. V. jonák, V.,
lidé, řečník, Kom., plod země, život, Br.,
zboží, Pass., povaha, Šml., známka pokroku
ve škole, prospěch ve škole. — čím: du-
chem. Nz., Pal. — v čem. Nz. Jak v-čna
byla církev ta římská ve všech údech. Sš.
I. 23. — V., s ponětím pěknosti, ozdobný,
sličný, krásný, anmuthig, zierlich, schlank.
V-čné tváři byla. V. V. řeč. D. V. krása
těla. Jel. V. panna, Ben. V., kvítek. Ros.
Bylť Sigmuno postavy v-čné. Pal. Děj. III.
3. 265. Aj, ty krásný jsi, zmilelý moj a vý-
tečný. Hus III. 23. — čím. Podobou v-čný,
herrlich an Gestalt. Lpř. Sl. 6.

Vytejkati, vz Vytýkati. Us.

1. Výtek, u, m. = výtok, der Ausfluss.
Na již. Mor. Šd.

2. Výtek, tku, m. = vytknutí, die Ab-
steckung, das Ende.

Vytěkač, e, m. = vybíhač, die Heraus-
laufer. Jg.

Vytékání, n., das Ausfliessen.

Vytékati, vytékávati, vz Vytéci.

Vyteku, vz Vytéci.

Vytelení, n. = otelení. — V., die Aus-
kalbung. Bern.

Vytelený; -en, a, o = otelený, als Kalb
geworfen, ausgekalbt. — V. kráva, eine Kuh,
die nicht mehr kalbt. Dch., Bern. Kráva
v-ná k zabití jest. Kom.

Vyteliti se, il, en, ení; vytelovati se =
přestati teliti se, abkalben. — V. se = ote-
liti se. Už se kráva v-la. Us. Bern.

Vytěliti, il, en, ení, vytělovati, ausschei-
den, exkorporiren. — odkud. Jakož jsou
vypuštěni, vysvobozeni a vytěleni z kníže-
ctví krnovského. Z. d. opav.

Vytemeniti, il, ěn, ění = pramen vyvésti,
Quelle graben. — co: vodu. Č. — se, her-
vorquellen. Voda se v-la. Us. Tč.

Vytemnati, finster werden. — kdy. Jak
na večer vytemná, už se setmí. Na Ostrav.
Tč.

Vytemniti se, il, ěn, ění, vytemňovati,
hell werden. Už se vytemnilo. Us.

Vytenčelosť, i, f., die Dünnewerdung,
Magerkeit.

Vytenčelý = zhubenělý, dünn, mager ge-
worden. Reš.

Vytenčení, vz Vytenčiti.

Vytenčenosť, i, f. = vybroušenosť, zten-
čenosť, die Verfeinerung. Nz.

Vytenčený; -en, a, o, dünn, mager ge-
macht; vybroušený, verfeinert. Ridzí Ma-
ďar, jehož v-né mravy naše nedotkly sa
ešte. Lipa 36.

Vytenčeti, ejí, el, ení, dünn, mager
werden. Us.

Vytenčiti, il, en, ení; vytenčovati, dünn,
mager machen; vybrousiti, verfeinern. — co.
Myšlení tělo vytenčuje. Kon. — co čím:
železo kladivem.

Vytentočkovati = vykroutiti, vyvésti,
učiniti, vymodrchati, herausbringen, vermit-
teln, irgend wie machen. Však on to nějak
vytentočkuje. Us. Vz Vytentotiti.

Vytentotiti, vytentovati = vytentočkovati
(říká se, když člověk okamžitě náležitého
slovesa neví, kterého by měl ve větě užiti,
ein Flickwort). Us. Tč. Vz Vyonačiti.

Vytepání, n., vz Vytepati.

Vytepaný; -án, a, o, vz Vytepati.

Vytepati, tepám a tepu; vytepávati =
vytlouci, herausschlagen, herausprügeln. —
co, koho (čím): holí. Us. Pakli toho neu-
činíte, přijdeme a vytepeme vás. BO. A no-
voměští vidúce, že odporu nemají, vyskočí
na rynk a vytepú rathúz (vyplenili). Let.
51. — co odkud: snopy ze stodoly (= vy-
hoditi), hochy z jizby. Us. Tč. — se kdy
odkud. Žižka teprv v noci před štědrým
dnem z vojska králova se vytepal. Pal. Děj.
III. 2. 134.

Výtepek, pku, m., die Zurechtweisung,
Massregelung. Úřední v. Dch.

Vytěpený; -en, a, o, vz Vytěpiti. Mor-
tuus est Žižka, zrádce v-ný. Chron. v. coll,
pr. Hfl. I. 87. Staková vytěpená kurvo, což
zastáváš lotry? Cf. Zvyjebený.

Vytepeřiti se = vydrápati se, erglim-
men, ersteigen. — se kam: na koně. Koll.
Vľkolák sa vyteperil hore. Dbš. Sl. pov. I.
205.

Vytěpiti, il, en, ení; vytěpati = vyvléci,
vynésti, herausschleppen, heraustragen. Jg.
— se odkud: z chaloupky (vylézti). Ros.
— se kde: na posteli (povstati). — se
s čím = vytasiti se, herausrücken. Ros.

Vytepleti, ejí, el, ení = vystydnouti, aus-
kühlen. Jídla vyteplejí. Ros.

Vytepliti, il, en, ení; vyteplovati = vy-
chladiti, kalt machen. Us. — V. = zahřáti,
erwärmen. Až se venku trochu vyteplí. Us.
Tč.

Výtěr, u, m. = hadr k vytírání, der Wisch-
hader; 2) co se z čeho vytře, špína s nádobí
atd., der Schmutz. — V. = obilí z pohrabin
vymlácené. V Kunvald. Msk.

Vytěrací, Auswisch-. V. houba. Vod.

Vytěrač, e, m., der Auswischer, Ausrei-
ber. Jg. Slov.

Vytěráček, čku, m. = ručníček, jímžto
kalich se vytírá, purificatorium.

Vytěračka, y, f. = mědlice. — V., der
Wischlappen. — V., die Auswischerin, Aus-
reiberin.

Vytěradlo, a, n., vytíradlo, vytěrátko,
a, vytěrák, vytírák, u, m. = čím se co
vytírá, der Wischer, Auswischer, Wischstock.



	1146

	Výtečnický, Koryphäen-. Dch. Výtečnictví, n., die Vorzüglichkeit. Hvls. Výtečnictvo, a, n., Sommitäten. Dch. Výtečník, a, m., der sich auszeichnende, Matador. Nz., Pal. Rdh. III. 120. Odborný v., die Fachkapacität. — V., u, m. = kru- čínka metlová, janovec, genista scoparia. Slb. 528. Výtečníkovati = býti výtečníkem. Vlč. Tužb. 51. Výtečnosť, i, f. = určitosť, die Bestimmt- heit. — V. = znamenitosť, zvl. s ponětím síly, velikosti n. jiné přednosti, die Vorzüg- lichkeit. Jg. V. v něčem = mistrovství, die Meisterschaft. Nz. — V. s ponětím sličnosti, krásy, slušnosti, anmuthige Gestalt, Zierlich- keit, Schönheit, Schlankheit. V. V. a okrasa života. Jel. V. a krása. Kom. Výtečný = vytknutý, vyměřený, bestimmt. — V. = znamenitý, patrný, zvl. s vedlejším ponětím síly, velikosti, zrůstu n. jiné přednosti, vorzüglich, ausgezeichnet. D. V. jonák, V., lidé, řečník, Kom., plod země, život, Br., zboží, Pass., povaha, Šml., známka pokroku ve škole, prospěch ve škole. — čím: du- chem. Nz., Pal. — v čem. Nz. Jak v-čna byla církev ta římská ve všech údech. Sš. I. 23. — V., s ponětím pěknosti, ozdobný, sličný, krásný, anmuthig, zierlich, schlank. V-čné tváři byla. V. V. řeč. D. V. krása těla. Jel. V. panna, Ben. V., kvítek. Ros. Bylť Sigmuno postavy v-čné. Pal. Děj. III. 3. 265. Aj, ty krásný jsi, zmilelý moj a vý- tečný. Hus III. 23. — čím. Podobou v-čný, herrlich an Gestalt. Lpř. Sl. 6. Vytejkati, vz Vytýkati. Us. 1. Výtek, u, m. = výtok, der Ausfluss. Na již. Mor. Šd. 2. Výtek, tku, m. = vytknutí, die Ab- steckung, das Ende. Vytěkač, e, m. = vybíhač, die Heraus- laufer. Jg. Vytékání, n., das Ausfliessen. Vytékati, vytékávati, vz Vytéci. Vyteku, vz Vytéci. Vytelení, n. = otelení. — V., die Aus- kalbung. Bern. Vytelený; -en, a, o = otelený, als Kalb geworfen, ausgekalbt. — V. kráva, eine Kuh, die nicht mehr kalbt. Dch., Bern. Kráva v-ná k zabití jest. Kom. Vyteliti se, il, en, ení; vytelovati se = přestati teliti se, abkalben. — V. se = ote- liti se. Už se kráva v-la. Us. Bern. Vytěliti, il, en, ení, vytělovati, ausschei- den, exkorporiren. — odkud. Jakož jsou vypuštěni, vysvobozeni a vytěleni z kníže- ctví krnovského. Z. d. opav. Vytemeniti, il, ěn, ění = pramen vyvésti, Quelle graben. — co: vodu. Č. — se, her- vorquellen. Voda se v-la. Us. Tč. Vytemnati, finster werden. — kdy. Jak na večer vytemná, už se setmí. Na Ostrav. Tč. Vytemniti se, il, ěn, ění, vytemňovati, hell werden. Už se vytemnilo. Us. Vytenčelosť, i, f., die Dünnewerdung, Magerkeit. Vytenčelý = zhubenělý, dünn, mager ge- worden. Reš.	Vytenčení, vz Vytenčiti. Vytenčenosť, i, f. = vybroušenosť, zten- čenosť, die Verfeinerung. Nz. Vytenčený; -en, a, o, dünn, mager ge- macht; vybroušený, verfeinert. Ridzí Ma- ďar, jehož v-né mravy naše nedotkly sa ešte. Lipa 36. Vytenčeti, ejí, el, ení, dünn, mager werden. Us. Vytenčiti, il, en, ení; vytenčovati, dünn, mager machen; vybrousiti, verfeinern. — co. Myšlení tělo vytenčuje. Kon. — co čím: železo kladivem. Vytentočkovati = vykroutiti, vyvésti, učiniti, vymodrchati, herausbringen, vermit- teln, irgend wie machen. Však on to nějak vytentočkuje. Us. Vz Vytentotiti. Vytentotiti, vytentovati = vytentočkovati (říká se, když člověk okamžitě náležitého slovesa neví, kterého by měl ve větě užiti, ein Flickwort). Us. Tč. Vz Vyonačiti. Vytepání, n., vz Vytepati. Vytepaný; -án, a, o, vz Vytepati. Vytepati, tepám a tepu; vytepávati = vytlouci, herausschlagen, herausprügeln. — co, koho (čím): holí. Us. Pakli toho neu- činíte, přijdeme a vytepeme vás. BO. A no- voměští vidúce, že odporu nemají, vyskočí na rynk a vytepú rathúz (vyplenili). Let. 51. — co odkud: snopy ze stodoly (= vy- hoditi), hochy z jizby. Us. Tč. — se kdy odkud. Žižka teprv v noci před štědrým dnem z vojska králova se vytepal. Pal. Děj. III. 2. 134. Výtepek, pku, m., die Zurechtweisung, Massregelung. Úřední v. Dch. Vytěpený; -en, a, o, vz Vytěpiti. Mor- tuus est Žižka, zrádce v-ný. Chron. v. coll, pr. Hfl. I. 87. Staková vytěpená kurvo, což zastáváš lotry? Cf. Zvyjebený. Vytepeřiti se = vydrápati se, erglim- men, ersteigen. — se kam: na koně. Koll. Vľkolák sa vyteperil hore. Dbš. Sl. pov. I. 205. Vytěpiti, il, en, ení; vytěpati = vyvléci, vynésti, herausschleppen, heraustragen. Jg. — se odkud: z chaloupky (vylézti). Ros. — se kde: na posteli (povstati). — se s čím = vytasiti se, herausrücken. Ros. Vytepleti, ejí, el, ení = vystydnouti, aus- kühlen. Jídla vyteplejí. Ros. Vytepliti, il, en, ení; vyteplovati = vy- chladiti, kalt machen. Us. — V. = zahřáti, erwärmen. Až se venku trochu vyteplí. Us. Tč. Výtěr, u, m. = hadr k vytírání, der Wisch- hader; 2) co se z čeho vytře, špína s nádobí atd., der Schmutz. — V. = obilí z pohrabin vymlácené. V Kunvald. Msk. Vytěrací, Auswisch-. V. houba. Vod. Vytěrač, e, m., der Auswischer, Ausrei- ber. Jg. Slov. Vytěráček, čku, m. = ručníček, jímžto kalich se vytírá, purificatorium. Vytěračka, y, f. = mědlice. — V., der Wischlappen. — V., die Auswischerin, Aus- reiberin. Vytěradlo, a, n., vytíradlo, vytěrátko, a, vytěrák, vytírák, u, m. = čím se co vytírá, der Wischer, Auswischer, Wischstock.