sb157-05 0..8296

1147

V. k ručnici, u děla. Jg. Vytěrák štětinový,
der Borstenwischer, kotlový; v. k vytírání
plameníku, der Ausstreicher (zum Reinigen
der Gasbrenner). Čsk. Vytěrák, jímž se po
výstřelu vývrt děla čistí. NA. III. 93., 97.

Vytěrák, u, m., vz Vytěradlo. — V. =
prut na konci koudelí obalený k čistění
hlavně ručnice, der Wischer. Škd. exc, S.
N. XI. 287.

Vytérati = vytírati. Vz Vytříti. Na Slov.

Vytěrátko, a, n., vz Vytěradlo. — V. =
k vytírání per, der Federwischer. Us. Pdl.

Výtěrek, rku, m. = čím se co vytírá,
výtěr; 2) co se z čeho vytře, špína, der
Schmutz. V. z ručnice. Ros.

Vyterigati = odstěhovati, übersiedeln. —
koho kam. Už jsme ho na hřbitov v-li.
Na Mor. Vck.

Výtěrka, y, f. = hadr k vytírání prachu
z koní, třepačka. Mor. Kd., Bkř. — V. =
věchet. U Kvasin. — V. = vytěrátko, der
Federwischer. Hs. — V. = snop, který se
už jednou mlátil a potom se ještě jednou
mlátí. Z výtěrek není pěkné zboží. Na
Ostrav. Tč.

Výtěrky, ů, pl., m. Po tření lnu pozů-
stalé odletky slovou babinami a jiné špatné,
ničemné výtěrky pazdeřím. Us. Dch.

Výtěrné, ého, n. = výtěrné obilí. Vz Vý-
těrný.

Výtěrný, Wisch-, Reib-. — V. obilí =
které se při skládání ve stodole vytrolí. Jg.

Vytesání, n., das Aushauen, Bilden durchs
Hauen. Us.

Vytesaný; -án, a, o, ausgehauen, durchs
Hauen gebildet. V. kámen, kříž, socha. Vz
Vytesati.

Vytesařiti, il, en, ení = tesařstvím vy-
dělati, als Zimmermann verdienen.

Vytesati, tesám a teši, tesej a teš; vy-
tesávati, vytesovati, vytesovávati, vytesává-
vati = tesáním vydlabati, utvořiti, způso-
biti, aus-, einhauen, auszimmern. = co:
koryto, Ros., skálu, Har., sochu, obraz. D.
— co komu: hrob. Br. — co z čeho: so-
chu z kamene. Bk., Us. V. ze dreva orudie.
BO. Stojí tam beze hnutí jako z kamene
v-ná. Ddk. Když vytesáno bylo z kamene
umučení Krista pána. Pal. Děj. V. 1. 43. —
co kudy: stesku po skále. Har. — co kde:
pevnosť ve skále. Har. — co kam: nápis
v kámen. Us. Skály, v něž zvláštní znamení
jako šípy, kříže, kola vytesána byla. Ddk.
IV. 141. — jak. Sloup v uhelnici v., win-
kelrecht. Vys. Skruže z hruba v. Vys. —
co čím: sekerou, nosatcem. Šp. V roze-
chvělé duši hbitým dlátem mlžné sochy vy-
tesával sen. Kdk.

Vytesávání, n., das allmählige Aushauen.

Vytesávaný; -án, a, o, allmühlig ausge-
hauen.

Vytesávati, vz Vytesati.

Vyteskliti, vyteskniti, il, ěn, ění = te-
skněním obdržeti, bangend gewinnen. — si
co: smrť. Ros. — se z čeho. Ros. — se
jak do sytosti.

Vyteskniti, vz Vyteskliti.

Vytěsnati, vytěsnávati, verdrängen. —
co. Klín klín vytěsnává. Sk.

Vytěšený; -en, a, o, hocherfreut. Kráľ
bol veľmi v-ný; Aničke nebolo treba viacej
vedeť, v-ná podala Jankovi ruku. Dbš. Sl.
pov. I. 7., 149.

Vytěšiti, il, en, ení, vytěšovati, hoch er-
freuen. Us. Cf. Vytěšený.

Vytěthati = vyjíti, vyšmaťhati se, her-
ausgrätscheln. — se odkud: z domu. Ros.
Vytětí, n., das Aushauen. V. oka. NB.
Tč. 251. Sekera že jest již připravena, ano-
brž kořenu k vytětí a zkažení jich přilo-
žena, BR. II. 13. b.

Vytevříti, vru, vři, el, en, ení; vytvírati,
na Slov. = (zavřením) vyloučiti, ausschlies-
sen. — koho odkud (z čeho). Koll. I. 66.

Výtěžek, žku, m. = užitek, der Nutzen,
Erlös, die Losung. V. kamenného uhlí, die
Ausbeute. J. tr., Rk. Seznam, výkaz, účto-
vací kniha, povinnosť k odvádění výtěžku
mléčného. Šp. V-ky báňské, Bergwerkspro-
dukte. Nz. Větší v. cukru, die Zuckeraus-
beute, v. z převozů, der Uiberfuhrsnutzen,
výtěžek z plácadla, der Pantschtafelnutzen;
v. mléčný (užitek z krav), Laktizin, čistý
v., der Nettoertrag; v. šťávy, die Saftaus-
beute; v. žní, der Erntegewinn; v. másla,
die Butterausbeute. Šp. V. pustiti, den Ge-
winn fahren lassen. Dch. Bez mrvení a ob-
dělávání polí na přiměřený v. z půdy dou-
fati nelze. Tč. exc. V. obdrženého vítězství,
zajatci, byli ještě r. 1176. za otroky prohlá-
šeni. Ddk. IV. 217.

Vytěžení, vz Vytěžiti. — V., zastr. =
vytažení.

Vytěžený, vz Vytěžiti. V. ruda. Us. Pdl.
— V., zastr. = vytažený.

Vytěžitelnosť, i, f., die Ertragsfähigkeit.
Šm.

Vytěžiti, vytížiti, il, en, ení; vytěžovati,
vytěžovávati = vydělati, vyzískati, gewinnen,
durch Handel erwerben; prodejem dostati,
bekommen, einnehmen, lösen. — co na čem:
na obilí. Ros. — Sych. — co zač: za vý-
vratě. Sych. — co odkud: 100 zl. z mlýna,
Zlob., rudu z dolu. Ze zboží mnoho peněz
v.; Z role úrodné se vytěží na stravu i na
dáňku dosť pro rodinu pořádnou. Us. Tč.
Z neočekávané události vytěžil prospěchu
co možná největšího. Ddk. V. 86. Co kdo
z dobytka vytěžil, to zase na sůl a na jiné
zpotřeboval. Er. sl. čít. 45. — co čím: roz-
umem. Theat. div.

Výtěžnosť, i, f., die Einträglichkeit, Er-
giebigkeit. KP. V. 91.

Výtěžný, Ausnützungs-, einträglich. Dch.
V. řemeslo, země. Us. Tč. — V. trouby,
Förderungs-. V. trouby (u kessonu). Zpr.
arch. XII. seš. 2 str. 19.

Vytchnoutí = vytknouti, ausrenken. —
si co kde: nohu na kameni, ruku. Na Mor.
Šd., Tč.

Vytchnutí, n., vz Vytchnouti.

Vytchnutý; -ut, a, o, vz Vytchnouti.

Výti, vyji, vyj, vyl, vytí a vyní, heulen.
Vz Bíti, Šrcl. 109. — abs. Vlk, pes vyje.
Háj., V. Vlk hladovitý jsa, vyje. Kom. Vyje
jako vlk. Us. Šd. Vyje jako kulich. Slez.
Šd. Každý jinak vyje. Kom. — s kým.
Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
Prov. Nemoha jinak vyje tedy s vlky. Stnk.

283*