Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |
|
||||
1147
|
||||
|
||||
|
V. k ručnici, u děla. Jg. Vytěrák štětinový,
der Borstenwischer, kotlový; v. k vytírání plameníku, der Ausstreicher (zum Reinigen der Gasbrenner). Čsk. Vytěrák, jímž se po výstřelu vývrt děla čistí. NA. III. 93., 97. Vytěrák, u, m., vz Vytěradlo. — V. =
prut na konci koudelí obalený k čistění hlavně ručnice, der Wischer. Škd. exc, S. N. XI. 287. Vytérati = vytírati. Vz Vytříti. Na Slov.
Vytěrátko, a, n., vz Vytěradlo. — V. =
k vytírání per, der Federwischer. Us. Pdl. Výtěrek, rku, m. = čím se co vytírá,
výtěr; 2) co se z čeho vytře, špína, der Schmutz. V. z ručnice. Ros. Vyterigati = odstěhovati, übersiedeln. —
koho kam. Už jsme ho na hřbitov v-li. Na Mor. Vck. Výtěrka, y, f. = hadr k vytírání prachu
z koní, třepačka. Mor. Kd., Bkř. — V. = věchet. U Kvasin. — V. = vytěrátko, der Federwischer. Hs. — V. = snop, který se už jednou mlátil a potom se ještě jednou mlátí. Z výtěrek není pěkné zboží. Na Ostrav. Tč. Výtěrky, ů, pl., m. Po tření lnu pozů-
stalé odletky slovou babinami a jiné špatné, ničemné výtěrky pazdeřím. Us. Dch. Výtěrné, ého, n. = výtěrné obilí. Vz Vý-
těrný. Výtěrný, Wisch-, Reib-. — V. obilí =
které se při skládání ve stodole vytrolí. Jg. Vytesání, n., das Aushauen, Bilden durchs
Hauen. Us. Vytesaný; -án, a, o, ausgehauen, durchs
Hauen gebildet. V. kámen, kříž, socha. Vz Vytesati. Vytesařiti, il, en, ení = tesařstvím vy-
dělati, als Zimmermann verdienen. Vytesati, tesám a teši, tesej a teš; vy-
tesávati, vytesovati, vytesovávati, vytesává- vati = tesáním vydlabati, utvořiti, způso- biti, aus-, einhauen, auszimmern. = co: koryto, Ros., skálu, Har., sochu, obraz. D. — co komu: hrob. Br. — co z čeho: so- chu z kamene. Bk., Us. V. ze dreva orudie. BO. Stojí tam beze hnutí jako z kamene v-ná. Ddk. Když vytesáno bylo z kamene umučení Krista pána. Pal. Děj. V. 1. 43. — co kudy: stesku po skále. Har. — co kde: pevnosť ve skále. Har. — co kam: nápis v kámen. Us. Skály, v něž zvláštní znamení jako šípy, kříže, kola vytesána byla. Ddk. IV. 141. — jak. Sloup v uhelnici v., win- kelrecht. Vys. Skruže z hruba v. Vys. — co čím: sekerou, nosatcem. Šp. V roze- chvělé duši hbitým dlátem mlžné sochy vy- tesával sen. Kdk. Vytesávání, n., das allmählige Aushauen.
Vytesávaný; -án, a, o, allmühlig ausge-
hauen. Vytesávati, vz Vytesati.
Vyteskliti, vyteskniti, il, ěn, ění = te-
skněním obdržeti, bangend gewinnen. — si co: smrť. Ros. — se z čeho. Ros. — se jak do sytosti. Vyteskniti, vz Vyteskliti.
Vytěsnati, vytěsnávati, verdrängen. —
co. Klín klín vytěsnává. Sk. |
Vytěšený; -en, a, o, hocherfreut. Kráľ
bol veľmi v-ný; Aničke nebolo treba viacej vedeť, v-ná podala Jankovi ruku. Dbš. Sl. pov. I. 7., 149. Vytěšiti, il, en, ení, vytěšovati, hoch er-
freuen. Us. Cf. Vytěšený. Vytěthati = vyjíti, vyšmaťhati se, her-
ausgrätscheln. — se odkud: z domu. Ros. Vytětí, n., das Aushauen. V. oka. NB. Tč. 251. Sekera že jest již připravena, ano- brž kořenu k vytětí a zkažení jich přilo- žena, BR. II. 13. b. Vytevříti, vru, vři, el, en, ení; vytvírati,
na Slov. = (zavřením) vyloučiti, ausschlies- sen. — koho odkud (z čeho). Koll. I. 66. Výtěžek, žku, m. = užitek, der Nutzen,
Erlös, die Losung. V. kamenného uhlí, die Ausbeute. J. tr., Rk. Seznam, výkaz, účto- vací kniha, povinnosť k odvádění výtěžku mléčného. Šp. V-ky báňské, Bergwerkspro- dukte. Nz. Větší v. cukru, die Zuckeraus- beute, v. z převozů, der Uiberfuhrsnutzen, výtěžek z plácadla, der Pantschtafelnutzen; v. mléčný (užitek z krav), Laktizin, čistý v., der Nettoertrag; v. šťávy, die Saftaus- beute; v. žní, der Erntegewinn; v. másla, die Butterausbeute. Šp. V. pustiti, den Ge- winn fahren lassen. Dch. Bez mrvení a ob- dělávání polí na přiměřený v. z půdy dou- fati nelze. Tč. exc. V. obdrženého vítězství, zajatci, byli ještě r. 1176. za otroky prohlá- šeni. Ddk. IV. 217. Vytěžení, vz Vytěžiti. — V., zastr. =
vytažení. Vytěžený, vz Vytěžiti. V. ruda. Us. Pdl.
— V., zastr. = vytažený. Vytěžitelnosť, i, f., die Ertragsfähigkeit.
Šm. Vytěžiti, vytížiti, il, en, ení; vytěžovati,
vytěžovávati = vydělati, vyzískati, gewinnen, durch Handel erwerben; prodejem dostati, bekommen, einnehmen, lösen. — co na čem: na obilí. Ros. — Sych. — co zač: za vý- vratě. Sych. — co odkud: 100 zl. z mlýna, Zlob., rudu z dolu. Ze zboží mnoho peněz v.; Z role úrodné se vytěží na stravu i na dáňku dosť pro rodinu pořádnou. Us. Tč. Z neočekávané události vytěžil prospěchu co možná největšího. Ddk. V. 86. Co kdo z dobytka vytěžil, to zase na sůl a na jiné zpotřeboval. Er. sl. čít. 45. — co čím: roz- umem. Theat. div. Výtěžnosť, i, f., die Einträglichkeit, Er-
giebigkeit. KP. V. 91. Výtěžný, Ausnützungs-, einträglich. Dch.
V. řemeslo, země. Us. Tč. — V. trouby, Förderungs-. V. trouby (u kessonu). Zpr. arch. XII. seš. 2 str. 19. Vytchnoutí = vytknouti, ausrenken. —
si co kde: nohu na kameni, ruku. Na Mor. Šd., Tč. Vytchnutí, n., vz Vytchnouti.
Vytchnutý; -ut, a, o, vz Vytchnouti.
Výti, vyji, vyj, vyl, vytí a vyní, heulen.
Vz Bíti, Šrcl. 109. — abs. Vlk, pes vyje. Háj., V. Vlk hladovitý jsa, vyje. Kom. Vyje jako vlk. Us. Šd. Vyje jako kulich. Slez. Šd. Každý jinak vyje. Kom. — s kým. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Prov. Nemoha jinak vyje tedy s vlky. Stnk. 283*
|
||
|
||||
Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |