sb157-05 0..8296

1148

— proč: trápením. Br. — kdy. Neb jim
vůkol chvíli všelikou vyjí psi a mioukají
kočky. Koll. I. 306. — na koho. Vlk na
ovce rád vždy vyje. Alx. (Anth. Jir. I. 32. ).

— jak. Žije vlk po vůli, ale vyje přes
vůli. Hkš. Vichr dul a země v třesu vyla!
Koll. I. 139.

Vytí, n., das Heulen. V. vlků, psů. Us.
V. psí, V., vlčí, Kom., kalousovo v. Sych.

Vytieže = vytáhl. Výb. I. 1121. 33.

Vytíhnouti, vz Vytáhnouti.

Vytínač, e, m., der Aushauer.

Vytínání, n., das Aushauen, Aushacken.
Us.

Vytínati, vz Vytnouti.

Výtinek, nku, m., ausgehauenes Stück.
Dělá do stromů výtinky a pak vcechuje
jméno. Na Ostrav. Tč.

Vytípati se = vypárati se, vystrojiti se,
sich fertig, bereit machen. Ros.

Vytiplati = vypiplati, uměle vyživiti,
vychovati, künstlich aufziehen. Us. Kšť.

Vytíř, e, m., lépe: vikéř, das Dachfen-
ster. U Plaňan.

Vytírač, e, m. = vytěrač.

Vytíračka, y, f. = mědlice. — V. = vy-
těračka.

Vytíradlo, vz Vytěradlo.

Vytírák, vytěrák, u, m., v horn., der
Bohrlochwischer. Zhlk. — V., vz Tkadl-
covství.

Vytírání, n., das Auswischen. Vz Vy-
tříti. V., noh. BR. II. 227.

Vytíraný; -án, a, o, wiederholt ausge-
wischt. Vz Vytříti.

Vytírati, vz Vytříti.

Vytírátko, a, n., vz Vytěradlo.

Výtírka, vytírka, výtěrka, y, f. = čím
se co vytírá, čistí, výtěr, das Wischtuch, der
Wischlappen. Us. Jg.

Vytisícovati koho komu = do tisíc
dáblů nadati, tausendmal zum Henker schik-
ken. Tč.

Výtisk, u, m. = vytisknutí i co vytisk-
nuto, der Abdruck, Abzug. Jg., Nz. V. těla
ve sněhu, v písku; v. obrazu, písma (vý-
tištěk), Jg., knihy, Šm., nádavkový či ná-
dávkem (Gratisexemplar). J. tr. Dal nám
po výtisku. V. archu, v obec. ml. obtah.
Nz. Jediný v., Unicum (einer Druckschrift).
Dch. — V. = zahnání (nepřítele odněkud),
das Debusquement. — V. = stlučené máslo,
die Butter. Na mor. Valaš. Vck.

Vytiskač, e, m., der Auspresser, Ab-
drucker. Us. Jg.

Vytiskati, vz Vytisknouti.

Vytisknouti, ul, ut, utí a tiskl, tištěn,
ění; vytiskati, vytiskávati, vytiskovávati, vy-
tiskovati = vytlačiti, aus-, herausdrücken,
auspressen; vyloučiti, vystrčiti, zatínati, her-
ausstossen, herausdrücken, verdrängen, weg-
treiben, wegjagen; vytýkati, vorwerfen, ab-
drucken, abprägen. Jg. Řeč se slávská mluví
všudy tuto v nářečích všech rovnohotově,
v dokonalejší však obnově, tak že každý
nezvuk vytisknuto. Koll. I. 278. — co:
dvéře, stěnu, pečeť, D., knihy. V., peníz
(raziti), Har., obraz, Šm., nepřítele. Dch. —
co, koho odkud: olej ze semene, Jg., ně-
koho ze země, V., z úřadu, D., z krajiny.

Háj. Čeština němčinou ze škol a úřadů vy-
tištěna byla. Us. Pdl. Vojsko ze země v.
Mus. 1880. 451. Čechové statečné v ně sko-
čili, z jich vozuov je vytiskli. Dač. I. 22.
V. někoho ze dvora. Arch. I. 163. Mě odtud
vytiskl a pobral mi mé obilé jař i ozim
pravú mocí; Mě vytiskl z mého věna proti
mé vóli pravú mocí. Půh. I. 150., II. 213
(Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě
v zemi t. j. v srdci zaorává a z plev zrno
vytiskuje, to věz, že pravdu od nálezkóv
lidských a ode lži dělí. Hus II. 199. — co
komu čím. V. Někomu oči něčím v. =
vytýkati mu co. Mus. — co jak: mocí. D.
Slova, na nichž záleží, většími literami vy-
tištěna bývají. Sš. II. 68. Právě v tomto
případě dal vytisknouti cizí text s pominu-
tím všelikých různo čtení textu. Ddk. 179.
V. někoho ze země s velikým krveprolitím.
Har. — co kde: na srdci, V., na papíře.
Us. — co, koho kam: do nejzadnější kra-
jiny, Br., něco do vosku. Us. Slovany ta-
mější dílem zbivše, dílem za Tatry vytisk-
nuvše. Sš. II. 3. — V.

Vytisknutí, n. = vytlačení, die Heraus-
drückung. — V. = vystrčení, vytlačení, die
Ausstossung, Verdrängung. V. nepřítele ze
země. — V., der Abdruck. Kniha k v. od-
daná. 1598. Mus. 1880. 161.

Vytisknutý; -ut, a, o, aus-, herausge-
drückt. V. citron. — V. = vystrčený, vy-
tlačený, ausgestossen, verdrängt. — odkud.
Nepřítel ze země v-tý. Us. — V = otisk-
nutý, abgedrückt. Kniha v-tá = vytištěná.
Us.

Vytiskovati, vz Vytisknouti.

Vytísniti, il, ěn, ění = vytlačiti, ver-,
herausdrängen. Dch.

Vytisnúti, ul a sl, ut, utí = vytisknouti,
hinausdrücken. — koho kam. Maďaři Slo-
vákov do hôr nevytisli. Sl. let. III. 116. —
odkud: ze země. Na Ostrav. Tč.

Vytisnutý; -ut, a, o = vytisknutý, hin-
ausgedrüekt, verdrängt. — odkud. Boriš
v-tý z prestolu uhorského; Z čoho povstala
vojna medzi ním a z trônu v-tým ujkom
Stefanom. Mt. S. VIII. 53., 55.

Výtištěk, tku, m. = výtisk. D. V. knihy.

Vytištění, n. = vytisknutí. V. češtiny
z úřadů. V. vojsk ze země. Mus. 1880. 27.
— V. knihy.

Vytištěný; -ěn, a, o = vytisknutý. List
tamtéž v-ný, náleží položiti do roku 1090.
Ddk. II. 331. Vz Vytisknouti.

Vytištitel, e, m., der Verdränger. Hank.
exc.

Vytíti, vz Vytnouti.

Vytížiti = vytěžiti. — co. Aby něco
v-žil. U Nové Paky.

1. Výtka, y, f. = vytknutí a to, čím se
co vytýká, znamení, das Zeichen, Signal,
die Signalstange. Jg., Nz. V horách zastr-
kují do sněhu výtky, aby pocestní s cesty
nezbloudili (slámu, ratolesti, proutí atd. ).
Us. — V. = trať, die Trace. Čsk. — V. =
vytknutí, vyznamenání desátku, die Konsi-
gnation der Zehendgebühr. Us. — V. = ne-
dostatek, vada v účtech, der Mangel, die
Bemängelung. V-ky vydati, vyhledati, vy-
šetřiti, podati, učiniti; od výtek upustiti;