sb157-05 0..8296

1150

mit Ziffern ausdrücken, beziffern. J. tr., Nz.
V. něco slovně, Šp., určitě (präcisiren), zvláště
(besonders hervorheben), ostře, výslovně
(ausdrücklich), zejména (namentlich). Dch.
Pavel vůči Atheňanům nevědomosť vytýkal.
Sš. Sk. 211. Neb půhonové někteří lidi
k lehkosti připravují a to k takové, že
špatnější jim potom v oči vytkne. Arch.
II. 174. Něco za životní úlohu sobě vy-
tknouti. Osv. I. 130. — co kdy. To bu-
deme moci při r. 1187. zvláště v. Ddk. III.
220. Kozma zpravil se poselství svého vy-
týkaje mezi jiným knížeti za přítomnosti
Vladislava, že... Ddk. II. 423. Buď chtěl
Pavel ještě před určením místa povahu
církve v. Sš. I. 159. Leč myšlénku tu apo-
štol teprve nyní při obratu na manžely
určitěji vytýká. Ib. II. 135. (Hý. ). — se
nad koho čím: nade všecky lidi všemi
zvláštnostmi: jménem, oděvem... Chč. 446.

Vytknutí, vytýkání, n. Vz Vytknouti.
Vytknutí nohy, ruky, kloubu, Ros., zánožní
kosti, Ja.; důkazu, Trest, zák.; vytýkání
čeho, čím komu (vz Vytknouti); vytýkání
obdržeti. V. Číselné v. věci, ziffermässige
Darstellung; v. předmětu, jednání. Dch. V.
ceny číslem, die Werthbezifferung. Určité
v. věci. Stč. Zmp. 593. Oběma stranám mu-
selo tedy záležeti na určitějším v. a vý-
kladu míru vídeňského. Ddk. VI. 154. Vz
Vytknouti.

Vytknutý; -ut, a, o, verrenkt. V. noha,
ruka. Ros. — V., schwebend. V. lešení,
schwebendes Gerüst, das Ausschussgerüst.
Lešení v-té z oken. Nz. — V., bestimmt,
vorgesetzt. V. meze, cíl, Kom., dráha, Us.,
hraničná čára, die Demarkationslinie, J. tr.,
články, die Punktationen. Dch. O způsobu,
jakým se vytknutého účelu státu nejlépe
a nejsnáze domáhati lze, jedná jak věda
tak i praktický život. Kř. Stat. 1. — jak.
Zadržalosť číslem vytknutá, bezifferter Rück-
stand. J. tr. Vz Vytčený.

Výtlaček, čku, m., das Ausgedruckte,
der Abdruck. Jg., Šm.

Vytlačení, n. = vyšlapání, die Heraus-,
Austretung. V. vína. — V. = vytištění, vy-
šlapání, die Auspressung durchs Treten. —
V. = vytisknutí, die Abdrückung, der Ab-
druck. V. ve vosku. — V. = vytištění, das
Abdrücken, der Abdruck. V. knihy. Bern.
— V., das Ausdrücken. V. dveří. D.

Vytlačený; -en, a, o = vyšlapaný, aus-
getreten. V. víno. V. — V., durchs Treten
ausgepresst, ausgetreten. V. šlépěj. V. ozdoba
na deskách knihy, gepresste Verzierung.
Dch. — V. = vytisknutý, abgedruckt (in
Wachs). — V. = vytištěný, abgedruckt, ver-
legt. V. kniha. Bern.

Vytlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; vy-
tláčeti, vytlačovati; vytlačovávati = vytisk-
nouti, aus-, herausdrücken, auspressen; vy-
vrci, vybortiti, eindrücken, aufdrängen; vy-
strčiti, zahnati, hinwegdrücken, wegtreiben,
wegjagen; tisk obrazu n. knihy učiniti, ab-
drucken; na horu vytisknouti, heraufdrük-
ken. — co: mléko (vydojiti); knihu, V.,
peníz, D., okno, dvéře, vůz. Us. Děvucho,
děvucho, porachuj chodničky, coch jo (co
sem já) tam vytlačil k tobě do světničky.

Brt. P. 154. Koně zapřihejte, voze vytlačujte,
pro paní jeďte. Sš. P. 755. Koně vyvaďujte,
koče vytlačujte a pro ňu jeďte. Sš. P. 756.
Koně vyvádějte, kočár vytláčejte, pro paní
jeďte. Brt. P. 45. Už Valaši slúnečko vy-
tláčajú (už slunečko na Valaších vychází).
Na Mor. Brt. — co, koho odkud (čím):
mízu z hroznů lisem, olej z oliv, Kom.,
rukama, Plk., čeřenem, mocí, D., někoho
z úřadu. Us. Zvěř z lesa v. Us. Šp. Pakli
sobě bude tušiti, že ho z pole vytlačí. Abr.
z G. II. 164. Svými koňmi i svým dobyt-
kem i hříbaty mně a mým chudým lidem
vytlačuje a vytráví, kdež co máme. Půh. II.
34. Samými dukátmi stolíček vytlačím. Mt.
S. Těžko z kamene olej v. (od lakomce
něco dostati). Prov. — co kudy: skrze šat
(šťávu). V. — co komu: slzy komu z očí.
Berg. — co kam: vůz do vrchu. Us. Jg.

— kdy. V 11. století počala hřivna vytla-
čovati (verdrängen) Karlovu libru. Ddk. IV.
147. — kde. A ja ti ďakujem za tvoje
choděnia, že si mi vytlačil chodník predo
dverma. Sl. ps. 278.

Výtlačky, pl., m. = pokrutiny zbylé z bu-
ráku, z řepy po dobytí cukru v cukrovarech,
Oelkuchen, Presslinge, Kuchen. Vz Kk. 151.,
242. V-ky (mláto) řepové. Šp., KP. V. 66.
Vz Patěsky. — V. = zbytky znečistěného
vosku při lisování. Ktk.

Výtlačník, u, m., der Drückstahl. Šp.

Výtlačný, Druck-. V. vodovod, das
Druckwerk (bei der Wasserleitung), Dch.,
trubovod, die Druckleitung, ventil, prostor
nad pístem (u ssací pumpy). Zpr. arch. XI.
19., XII. seš. 1., VIII. 102. (Pdl. ).

Vytlačovač, e, m., der Detrusor. Nz. lk.

Vytlačovadlo, a n. = tlakostroj, das
Druckwerk. Šp.

Vytlačování, n., vz Vytlačení, Vytlačiti.

— V., verlorenes Treiben (když se jedno-
tlivé části lesa vymýtí, aby se zvěř v jiném
pomezním lesním okresu soustředila). Šp.

Vytlačovati, vz Vytlačiti.

Vytlachání, n., das Ausplauschen. V.
tajemství.

Vytlachaný; -án, a, o, ausgeplauscht.
V. novina, zpráva, tajemství. Us.

Vytlachati, vytlampati, vytlachávati, vy-
tlampávati = tlacháním vymluviti, dostati,
herausplappern, herausschwatzen, erschwat-
zen; vyklevetati, ausplappern, ausschwatzen.

— co na kom, od koho: peníze. Ros. —
komu co, nač: v. si nové šaty, na nové
šaty. Ros. — co (vybleknouti). Jg. Ona
všecko vytlachá, kde co uslyší. Us. Tč. —
se kde s kým: ve stodole, u lesa se sou-
sedem. Us. Tč.

Vytlampati, vz Vytlachati.

Vytlapati, austrampeln. — co kudy:
chodník přes bláto. — se odkud: z bláta.
Us. Tč.

Výtlasek, sku, m., výtlasky = daremné
povídání, tlachy, unnützes Geschwätz. Us.
Jg. Nech těch výtlasků. U Žamb. Dbv.

Vytlaskati; vytlaskovati, vytlaskávati. —
koho čím: rukama, jazykem (tlaskáním
vypuditi, herausklatschen, ausklatschen). L.

— si co nač: šaty, na šaty (tlaskáním do-
stati, erklatschen, erplappern). Ros. Vytlas-