sb157-05 0..8296

1151

kovati někomu co = vytýkati, vorrücken,
vorwerfen. Us.

Vytlení, n., die Abglimmung, Abflacke-
rung, Verzehrung durchs Glimmen. — V.,
das Ausglimmen. — V. = vypálení, das
Ausbrennen. — V. = zhnití, das Verwesen,
Verfaulen, Vermodern. Bern.

Vytlený; -en, a, o, abgeglimmt, abge-
flackert, durchs Glimmen verbrannt. — V.
= vypálený, ausgebrannt. — V. = zhnilý,
verwest, verfault. — V. = vyschlý, vermo-
dert. Bern.

Vytleti (Bern. ), el, ení, vytlíti (Č. ), el,
ení, vytlívati, abglimmen, abflackern, ab-
lodern, glimmend verbrennen; aus-, ver-
glimmen, aufhören zu glimmen; vypálenu
býti, ausbrennen; zhníti, verwesen, Bern.;
tlením vyhynouti, na mrť přijíti, ganz ver-
morschen, verschwinden. — abs. I kořen
té nenávisti vytlel. Jak to vytlí (verglimmt),
zhasne samo. Us. Tč. — kdy. Časem pařez
i kořeny vytlejí. Us. Č. — za kým. Bude
tvoje srdce vytlievati za mnú. Slez. ps. Č.
— od čeho: od hněvu. Bern. — komu.
Vytlete mu tělo. Bern. — komu odkud. Už
mu z brucha vytlelo. Mt. S. I. 111. — kde.
Hej, padly, by hriecha surovosť vytlela na
nich. Sldk. 233. — se komu kam. Práchno
tlelo v kapse a vytlela se mi ďúra do ní.
Na Ostrav. Tč.

Vytletí, n. = vytlení. Na Slov.

Vytletý = vytlený. Na Slov.

Vytlmočiti = vytlumočiti. Mor. Tč.

Vytlouci, vz Tlouci; vytloukati, vytlu-
kovati, vytloukávati, vytlukovávati = tluče-
ním vypuditi, vyhnati, herausschlagen, schla-
gend hinaustreiben, verjagen, auspochen;
uprati, ubiti, tüchtig auswalken, durchprü-
geln; tlučením vypraviti, vyraziti, ein-, auf-
schlagen, einwerfen, einstossen; toulati se
po demích, obcházeti, durchstreichen, hau-
siren; tlučením zpotřebovati, schlagend ver-
brauchen. Jg. — abs. Pořád nekde vytlou-
káš (běháš). Us. Msk. — co, koho: dvéře,
okna, Ros., dům {vybiti, vypleniti, Zlob.;
prohledati, V. ), domy vytloukati (po nich
se toulati), hospody. Us. Pořád vytlouká
lidi (chodí dům od domu, aby něco dostal).
Us. Vck. Dům od domu vytloukaje žebro-
tou se živiti. Záv. Všecky hřebíky vytlouci
(zpotřebovati). D. Vytlouci někoho = vy-
biti. Ros. Vytloukati někoho = obtěžovati,
žebroniti. Mor. Brt., Vck. Kolej vytloukli.

V. Pěchota vytloukla klášter sedlecký. Dač^-I. 250. Chodí leda vytloukat lidí (po že-
brotě). Us. Šd. — co, koho odkud: z domu,
nepřítele z města, hřebíky z prkna. Ros.
Vytloukati z něčeho zisk. Dch. Král vy-
tloukal politický kapitál z národnosti. Ddk.

VI. 179. — co čím: kladivem. — co komu:
okna (kamením). Ros., zuby. Us. Tluč hlavou
o zeď, nic si nevytlučeš. Us. Vytloukali
sousedům truhlice. Mus. 1880. 33. V. si něco
= dobyti, získati. Us. Vck. — čeho (cf.
Jmouti s infinit., Spodobení) kdy. V tom
vojáci domu jejího vytloukati počali. V. —
co na kom. Vytloukl (vyžebronil, vymohl)
to přece na něm. Us. Tč., Vck. Na jalové
krávě vytloukl by tele. Mor. Šd., Tč., Vck.
Že jsi skúpá a lakomá, mluvíme směle,

spíše bysme starej krávě vytlúkli těľa (tele),
než z tebe jeden paták. Slez. Šd. — komu,
se jak. Někomu po hlavě v. (vybiti). Us.
Tč. S boží pomocí přece se jaksi vytlučeme.
Us. Tč.

Vytloukač, e, m. = pořadník. Lpř.

Vytloukal, a, m., der Landstreicher, Va-
gabund. Mor. Šd.

Vytloukání, n., vz Vytlučení, Vytlouci.
V. hřebíku z desky. Us. V. hospod, die
Kneiperei. Us. Dch. V. sudlic, die Nach-
mauerung. Nz.

Vytloukaný, vz Vytlučený, Vytlouci.

Vytloukati, vz Vytlouci.

Vytloustnouti, stnul a stl, utí, fett, feist
werden. — abs. Vepře krmíme, dokud ne-
vytloustnou. Vod. Jak přinde na dobrý byt,
v-ne. Tč.

Vytlučení, n., das Aus-, Herausschlagen;
Einwerfen, Abprügeln. Bern. Vz Vytlouci.

Vytlučený; -en, a, o, aus-, herausge-
schlagen; eingeworfen, abgeprügelt, abge-
bläut. V. liz = vylízaný, ausgeschlagene
Lecke; v. parohy (lýka zbavené). Šp.

Výtluk, u, m., výtluka, y, f. = díra
v cestě od kola, klut, zádrha, ein Loch im
Geleise vom Rade eingedrückt. Us. Jg.

Výtluka, y, f. = výtluk. — V., y, m.,
der Erpresser. To je chlapec v., on všecko
na druhých vytluče. Na Ostrav. Tč. Vz Vy-
tlouci.

Vytlukač, e, m., vz Vytloukač. — V.,
der Schmarotzer. Bern.

Vytlukačka, y, f., die Schmarotzerin.
Bern.

Vytlúkati = vytloukati. Na Slov.

Vytluknutí, n. = vytlučení. Na Slov.

Vytluknutý = vytlučený. Na Slov.

Vytlukovati, vz Vytlouci.

Vytlumočiti, vytlumačiti, il, en, ení, vy-
tlmočiti, verdolmetschen. Ros. — co komu
kde. Us. Tč. Vytlumočil nám pravdu o Bohu.
Sš. J. 26. (Hý. ). — co odkud. Přímě po-
bídky k snažení vědeckému ze stanov sv.
Benedikta v. nelze. Šb. S. I. 384.

Vytlustnouti = vytloustnouti. Tč., Ros.

Vytmelení, n., das Verkitten. V. zubů,
das Plombiren, die Plombirung. Dch. V.
ssavic. Čermk.

Vytmelený; -en, a, o, verkittet, plombirt.
V. zuby. Bs.

Vytmeliti, il, en, ení, vytmelovati, ver-
kitten, plombiren. — co: zuby. Us. V. mlýn-
ské kameny. Vz Prm. 1878. č. 2.

Vytnouti, tnu, tni, ul, ut, utí, vytíti, tni, ťal,
ťat, tětí; vytínati, vytínávati = vyseknouti,
gänzlich aushauen. — co: štufu. Vys. V.
oko. NB. Tč. 251. Ponajprv zaťali, ivoro
vyťali, po druhé zaťali, samu krev vyťali.
Sš. P. 144. Jej vytíná a spaluje. BR. II. 13.
b. Přišlo poludnie a král vyťal nádhernú
hostinu. Dbš. Sl. pov. I. 272. — co, se
odkud, jak: strom z kořen, z kořene, Ros.,
se z dluhův. V. Meč vytne z těla ducha.
Kká. Td. 350. — co komu: pohlavek, po-
liček, facku, faňoru (dáti), ein Kopfstück,
eine Ohrfeige geben, versetzen. V. Tolik ho
bil, že mu vytnul krev, vytnul mu oko. Us.
Zatočil se a zasmál se, vyťal facku té pa-
nence; Nechtěla mu rejdovat, on jí vyťal