sb157-05 0..8296

1152

facku. Sš. P. 114., Čes. mor. ps. 222. Vůz
překotili a samýmu oko vyťali. NB. Tč. 251.
Oko mu vyťali. Tč. 13. — kde. A než ten
rok přišel, spolusúsedu našemu před jeho
domem oko vyťali. NB. Tč. 251. Rozkáza
podlé oltáře svému rovu dól vytieti. Výb.
II. 2., Ap. Š. 26.

Vytnutí, n. = vytětí. Vz Vytnouti.

Vytnutý; -ut, a, o, vz Vytnouti, Vyťatý.

Výtoč, e, m. Váha vozová s pohyblivým
mostem neb výtočem. Exc.

Výtoček, čku, m. = vývrtek, dřevo ne-
bozezem vyvrtané. V Bystersku. Sn. — V.
= výmluva, die Ausrede. Kdo věřiti nechce,
vezdy v. a výmluvu nalézá. Sš. J. 108.

Vytočení, n. = vykroucení, die Aus-,
Herausdrehung; stočení, die Abzapfung; vý-
mluva, die Ausrede. Us.

Vytočený; -en, a, o = vykroucený, aus-,
herausgedreht. V-ný šroub, roura válcovitě
v-ná, těleso na soustruhu v-né. ZČ. 24., 34.,
72. (Pdl. ). V. cukr. Šp.

Výtočiště, ě, n., der Ausflusspunkt. Dch.

Vytočiti, toč, če (íc), il, en, ení; vytáčeti,
ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vytočovati, vy-
točívati, vytočovávati = toče vyndati, vyvi-
nouti, herausdrehen, herauswinden; toče díru
udělati, durchs Drehen ein Loch machen,
ausdrehen; vykroutiti, verdrehen, verrenken,
ausdrechseln; něco tekutého ven točiti, ab-
aus-, verzapfen, auslassen; prosíti, aussie-
ben; proliti, vergiessen, abzapfen; se =
toče se vyjíti, vyváznouti, vyvinouti, vykrou-
titi se z čeho, sich herausdrehen, heraus-
kommen, durchbrechen. Jg. Vytáčeti =
mlýnkovati, centrifugiren. Pta. — co: díru,
Ros., úd, oči. D. Denně vědro piva vytočiti.
D. V-čiti pilu (nazpět klikou táhnouti, aby
se znova na jiné prkno zavedla, zurück-
führen, -drehen den Klotzwagen). Šp., Vys.
V. víno, pivo, ausschenken. Us. Rádi bychom
tě také jednou vytáčeli = s tebou tančili;
Hádali se, kterou má vytáčeti (k tanci vzíti).
Sá. Hoj, vyľetel sokol z tisovýho ľesa, letí
vozvýš, letí, vytáča koľesa. Chlpk. Sp. 116.
Vykrúca, vytáča tak nitku. Mt. S. I. 112.
Tu sú jemu škodu velikú učinili, vína něco
vytočili a něco vypili. Sl. let. III. 37. Prútek
se otočil a čtyry másy vína vytočil. Slez.
Šd. — co komu odkud (kam). Nechám
skrúcenie mysli, jenž jest mohla z něho
všecku paměť v. (exeutere, vyraziti). Ep.
Pog. str. 30. V. nůž z ruky. D. Střeva z něho
na suché dřevo v. Háj. Ze dřeva koflík.
Vys. Z pacholete krev. V. — co, koho, se
čím, jak, s kým, odkud. Svou lstí jako
ocas ze všeho se v. umějí. BR. II. 861.
Řečmi někoho ze smyslů v. Tkad. Ze všeho
lstí, chytrostí (Ros. ) se v. Us. Jak do vojny
přijela, kordem si v-la. Sš. P. 117. Vytočil
se se svými z lesa. Háj. Lichvář z tebe
i krev v-čí. Na Mor. Tč. Dříve řekne, že
ano, pak se z toho vytáčí, Ausflüchte ma-
chen, sich herausschrauben. Dch. Tak dlouho
se točili, až se ven ze dveří vytočili. Svěd.
1569. Maso, z něhož krev není vytočena.
Arch. III. 224. Dal ze sebe krev v. na ob-
mytie vašich nečistot. Chč. 609., 611. — co
komu: sobě ruku, D., někomu víno. Us.
Nadarmo se o to komorníci zasazují, chtiece

těch 15 grošóv starostovi v. a k sobě obrá-
titi. Vš. Jir. 398. Mlynkova peče kolace, že
se ji dcera vytače (vytáčí). Sš. P. 429. — se.
Posel přes prach překrača, pani se vytača:
dybys, pani, vědzěla, tanca bys něchala. Sš.
P. 188. Spadl mně klapet na rameno, nemohu
se v-čit. Slez. Šd. On se nevytáčí (nevymlou-
vá). Kká Td. 230. — (se kde) s kým. Už sa
tam s ňú chlapci v kole vytáčajú, jinši za
ňu krávy poklúzajú (poklízejí). Vytočil sa
s ňú nazpátek, měla v ruce bílý šátek. Sš. P.
372. Janku, s Annou zatáčej, Ferdo, s Márou
vytáčej (při tanci). Jir. Ves. čt. 16. — jak.
Vytáčeti pivo na prodej, ausschenken. J.
tr. Vytáčela ženskou lstí svou zlobu. Vrch.
To by si musel ruky až po lokte vytočiť.
Lipa I. 95. Zpívá a Zuzana zehnutá se také
podlé té nuty (noty) vytáčí a pokyvuje.
Slez. Šd. Ona (to) zaslechla, ven vyskočila,
v zeleném venečku, v zlatém prstenečku se
vytočila. Sá. P. 756. Šroub vytočen jest
z válce z tvrdé oceli. ZČ. 23. Na koni se
vytočil, meč mu z pošvy vyskočil, milej do
boku skočil. Sš. P. 85. — kdy. Letos v ma-
sopustě statně vytáčel (tančil). U Rychn.
Ntk. Vytáčeti v řeči, sich ausreden. Us. Šd.
Představuje si, jak ji budou hoši večer při
muzice vytáčet. Sá. Vytočil včera o trhu
přes tři vědra vína. Us. Šd. — co (komu)
kde: v mučírně klouby. Kom. V. na sou-
stru (na soustruhu) = vysoustruhovati, V.,
na řešetě = prosíti. D. Štyry stoly přesko-
čila, na pátém sa vytočila; Pod tym oře-
chem slavna muzika, vytača se tam (pod
ořechem) švarna Anička. Sš. P. 131., 752.
Utrhač po ulicách před všeckými tvé čreva
vytočí. Na Slov. Tč. Inší dívky krávy na-
pájajú, ale tú našu v kole vytáčajú. Brt. P.
86. — co, se kam. Cesta do kopce se vy-
táčí. Us. (Sokol) vytočil sä hore k tym bie-
lým oblakom. Chlpk. Sp. 116. Mnoho děl
před radnici v-li. Bart.

Výtočka, y, f. = nábojní zděř, die Büch-
se in der Nabe des Rades. Us. — Výtočky
= plevní prach, der. Spreustaub, D.; Cen-
txifugenrückstände. Šp. — V. = výmluva,
die Ausflucht. V-ky dělati. Us. Jg.

Výtočný, Ausfluss-. V. (výtoková) trouba,
kohoutek, otvor. Šp.

Výtok, u, m. = vytékání, též kudy co
vytéká, der Ausfluss, Erguss, die Ausströ-
mung, das Ąusfliessen. V. vody. D. Ov-cích
vodních u Římanů a Řeků vz Vlšk. 73.
Trouba výtoku, das Auslaufrohr, rychlosť
výtoku, die Ausströmungsgeschwindigkeit,
otvor v-ku, die Ausströmungsöffnung, množ-
ství v-ku, die Ausflussmenge, ústí výtoku,
die Ausflussmündung. Šp. Modré oči přednosť
mají, barva ta tě v. boží. Koll. I. 386. —
V. = plynutí, ubíhání vnitřních tekutostí.
V. z materníků, der Mutterfluss. Ja. V. se-
mene, chamu, polluce, die Pollution, der
Samenfluss.

Výtoka, y, f., na Slov. = výtok.

Vytokati = přestati tokati, abbalzen. —
se, genugsam balzen. Tetřev se již v-kal.
Ros.

Výtokový = výtočný, Ausfluss-. V. roura,
NA. IV. 10., kohoutek, der Ausflusshahn,
trouba, das Ausflussrohr. Šp.