sb157-05 0..8296

1154

unavení, bez milosrdenství. Us. — se kde.
Us. Tč.

Výtřas, a, m., ein Ruhmrediger. — V.,
osob. jm. Mor. Šd.

Výtřasa, y, m., ein Prahler. D.

Vytřásadlo, vytřasadlo, a, n. = stroj k vy-
třásání obilních zrn ze slámy, der (Stroh-)
Schüttler. Mláticí stroj s v-dlem. Dch. Vz
Vytřesadlo.

Vytřásání, n., vz Vytřásti. V. plachet.
Šp.

Vytřásaný; -án, a, o, vz Vytřásti.

Vytřásati, vz Vytřásti.

Vytřásávati, vz Vytřásti.

Výtřaska, y, f. = drobná, vytřesená slá-
ma, kurzes Stroh. Us.

Výtřasky, gt. — sek, pl., f. = vidle s dlou-
hými rohy k vytřásání obilí ze slámy, roha-
tiny, die Streu-, Stroh-, Schüttgabel. Jg.,
Hk., S. N. V. 378., Ktk., Dřk.

Vytřásniti, il, ěn, ění, ausfransen. Dch.

Vytřasovati, vz Vytřásti.

Vytřásti, vytřísti, třesu, třes, třesa, třásl,
třesen, ení; vytřásati, vytřísati, vytřásávati,
vytřasovati = z něčeho ven třásti, aus-, her-
ausschütteln, herausbeuteln, ausrütteln; tře-
sením vysypati, ztratiti, probrati, vyčistiti,
oklepati, ausschütteln, schüttelnd verlieren,
ausrütteln, abbeuteln, abschütteln, ausleeren;
hodně protřásti, tüchtig herumschütteln, her-
umbeuteln, herumzausen. Jg. Slov. — co,
koho: slámu, Ros., roucho (vyčistiti, vy-
klepati). Reš. V. trávu, Šd., měšec. Pam. 3.
128., Listy filol. 1883. 120. Vytřásati faldy
= tančiti. Na Polick. Kšá. Náš Srb sa sberá,
dymku vytriasa, napcháva. Sldk. 173. V.
koho = 1) měšec mu vyprázdniti, den Beutel
leeren, Us., 2) vybiti, abprügeln. L. Vytřásla
mne zimnice. Us. V. meč, effundere. Ž. wit.
34. 3. — co odkud: peníze z kapsy, z py-
tlíku, mouku z pytle, Ros., něco z vozu.
Nedá se to z rukávu v. (stojí to práci). Us.
Potom ju chytil a z kože ju vytriasol. Dbš.
Sl. pov. I. 17. Maj (měj) za jisté, že i kosti
z tvej kože vytrase. Na Slov. Tč. Dobre už
tam dušu z nás nevytriasly. Dbš. Sl. pov.
I. 565. Na bílý šátek vytřásáme brouky
z mechu. Kk. Br. 13. — koho jak: za uši
(vytahati). Ros. — co čím: slámu výtřas-
kami. Us. Ros. — co komu: kapsu (na
něm vyhráti, im Spiel abgewinnen). Ros. —
sobě = vyskočiti sobě, springen, tanzen, sich
abschütteln. Ros. — se — vytřesenu býti.
Hrách se vytřásá (vypadává). D. V. se =
potřásti se. Ros. — co, se kudy. Vytřásati
se, svou řiť po krčmách, po muzikách.

Výtrata, y, f. = úbytek, ubití, die Schwen-
dung (von Flüssigkeiten). Šp. V. při výčepu
nápojů, der Schwendungsverlust. Dch.

Vytratění = vytracení. Na Slov. Bern.

Vytratěný = vytracený. Na Slov. Bern.

Vytrati = vytrvati, zastr.

Vytratiti, trať, tě (íc), il, cen, ení; vy-
tracovati, vytratívati, vytracovávati, nach
und nach verlieren. — co odkud: z kapsy
peníze. Us. — se, sich verlieren, verschwin-
den, verduften, sich verziehen, sich unbe-
merkt entfernen, in die Brüche geben. Dch.
Ty obyčeje se už vytratily; Voda se v-la;
Kouř se v-til; Jmění jeho se v-tilo. Dch.

Sama spravedlnosť se v-la. Ddk. V. 78. V-til
se jak smrad. Hosté se už v-li. Us. — se
odkud. V. se ze světnice. Us. Drobné pe-
níze z natržené kapsy se mu v-ly; V-til se
ze společnosti; To se mi z paměti v-tilo;
Teplo z pokoje se v-lo. Dch. Všeci ze svět-
nice, z domu ven se v-tili. Us. Šd., Něm.
Vytrácí se z domu živnosť. Sk. To se mi
z mysli už dávno v-lo. Us. Pdl. Že máš
paměť dosti věrnou, z níž by se ti nevytra-
tilo jedno, než bys doučil se druhému. Pdg.
III. 2. 91. — se kdy. To časem vše se vy-
tratilo. Us. — v čem. Ten smrad v kouři
se v-til. Us. Dch. — se jak kde. Zář zví-
řetníku uprostřed jsouc nejjasnější vytrácí
se na okrajích do šera nebe nočního. Stč.
Zmp. 198. Vytratili se brzy všeci jeden po
druhém z jizby. Us. Tč. Mohovitosť po ku-
sech se v-la. Sych. Voda do kapky se v-la.
— se kam. Voda do holého dna se v-la,
Krok, čím: vykuřováním-se.

Výtrava, y, f. = výživa, der Unterhalt,
die Zehrung. Dostal peníze na v-vu. Us.
v Krkonš. Č.

Vytrávení, n., vz Vytráviti.

Vytrávený; -en, a, o, verdaut. Hus má
v-né vole, v-ný žaludek. Us. Šd.

1. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati =
ztráviti, aufzehren, ganz verzehren; vyten-
čiti, zchuditi, erschöpfen, auszehren; jídlo
ztráviti, verdauen; se, sich erschöpfen, aus-
zehren, entkräften, schwächen. Jg. Slov. —
co čím. Všecku píci přes zimu dobytkem
v-vil. Ros. -- co. Všecku potravu jsme v-li.
Ler. Není tedy divu, že vytrávivše brzy
okolí plzeňské vojáci rozbíhali se do dalších
krajů na picování. Pal. Děj. III. 3. 124.
Zhojna jsme si vedli, až jsme vše vytrávili
(snědli). Har. II. 22. Tu na mých lidech
ležel a je v-vil a za to jim po dnešní den
nic nedal. Půh. II. 315. — (co) komu:
statek. Žer. To ti v-ví žaludek. Us. Šd. Tu
ležel, až mi všechno vytrávil, což jsem měl
obilé. Půh. I. 166. Pelyňka mu dobře v-ví.
Mus. — se z čeho. Už sa i unavili, zo
všetkého vytrovili a ešte len putovali. Dbš.
Sl. pov. I. 226. V. se z peněz, z dostatků.
Us. — co čím: pitím, obžerstvím. Us.

2. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati, ver-
giften. — koho čím: myši jedem. Us. Šd.

Výtravka, y, f., die Beize? Plech do
v-ky položití. Techn. II. 189.

Vytŕčati sa = chlubiti se, vystrkovati na
odiv. — s čím. Bolo sa ti vytŕčať s tou
píšťalkou ? či to každá straka má o tom ve-
dieť? Dbš. Sl. pov. III. 46. — kde. Po ulici
vytŕčala sa. Ib. II. 40.

Vytrčelý, hervorgewachsen, hervorge-
schossen. — odkud. Druhá forma na způsob
vlka (větve) ze kmene jazykového v-lá. Kos.
Ol. I. 38.

Vytrčení, n., die Ausstreckung, Her-,
Hervorreckung. Vz Vytrčiti.

Vytrčený; -en, a, o, ausgestreckt, her-
vorgereckt.

Vytrčeti, el, en, ení, hervorschiessen,
hervorragen. Vz Vytrčelý.

Vytrčiti, il, en, ení, vytrčovati = vystr-
čiti, ausstecken, hervorrecken. — co. Tam
má sova hniezdo. A šelma nechce hlavu vy-