sb157-05 0..8296

1155

trčiť, co bych na ňu strelil. Dbš. Sl. pov. I.
93. Drak vytrčil tri druhé hlavy, z ktorých
strašne plameň šibal. Dbš. Sl. pov. I. 5. —
co kam. V tom buchlo, až celá hora ozvala
sa a liška vytrčila kopitá do neba. Dbš. Sl.
pov. VI. 79., Mt. Sl. I. 90. Slimák, slimák,
vytrč rožky na parožky, ak nevytrčíš von,
spálime ti dom. Mt. S. I. 159., Dbš. Obyč.
135. — co na koho: zadnici. Us. Šd. — se.
Chiba ti raz počujem, ako kebi volačno za-
šuštálo. Vitrčim sa ponad kladu a... Na
Slov. v Hronecku. Šd. — co čím. Č.

Vytrčovati, vz Vytrčiti.

Vytrdlovaný len, gebrochen. Us.

Vytrdlovati. — co: len (vylámati, bre-
chen). Us. — se, sich satt springen, sich
satt tanzen. Us. Šd. — se kdy. O já se při
té české muzice jaktěživ dosť v-val. Tyl.
— se s kým. Us.

Vytřebiti, il, en, ení, vytřebovati = vy-
pleniti, vykořeniti. Vký.

Vytrefiti, vytrefovati = vyhověti, Genüge
thun. — komu (nač). Ros. Na jméno mu
v. nemohli (nadávali mu). Us. Dch.

Vytřelčiti, lépe: vystřelčiti. Us.

Vytřelosť, i, f. = vytřenosť, die Glatt-
heit, Ausfeilung. V. jazyka. Šm.

Vytřelý = vybroušený, abgerieben, glatt,
ausgefeilt. Krok. Sloh jednající o záležito-
stech zemských i obecných, již naskrze český,
byl dosti vytřelým. Pal. Děj. IV. 1. 376.
(Šd. ). Vz Vytřený.

Vytření, n., das Auswischen, Auslöschen,
Ausradiren usw., vz Vytříti. Pro v. jednoty
a spojitosti všech ctností. Sš. II. 63. V-ní
jiker, Ves. IV. 68., ryby. Us. Pdl.

Vytřený; -en, a, o, ab-, ausgewischt,
ausgestrichen, ausgelöscht, ausradirt usw.,
vz Vytříti. V. stůl. Us. Meč v-ný (vybrou-
šený, nahý) ponesou před králem. Bck. II.
1. 231. Bezděčná milosť a v-ná (umělá) čer-
venosť (vše jedno). Č. M. 238. Cf. Vytřelý.

Vytřepání, n., das Ab-, Ausschütteln; das
Flachsbrechen; das Abprügeln, Abpuffen.
Vz Vytřepati.

Vytřepaný; -án, a, o, ab-, ausgeschüt-
telt, zerbrochen, gebrochen; abgeprügelt,
abgepufft. V. peřina, pokryvka. Us. Vz Vy-
třepati.

Vytřepati, vytřepávati = vytřásti, vyči-
stiti, auspochen, ausklopfen; vyplácati, fest
schlagen. — co: kožich. Ros., sukni. Us. V.
pytel. Šp. V. dítě (vychovati). U Olom. Sd.
Havran švihnul pravým krídlom a vytrepal
oblok (okno). Dbš. Sl. pov. I. 560., Mt. S.
I. 181. Co ví, vše vytřepá (vyklevetá, aus-
posaunen, ausklatschen). Ros. — co čím:
sukni prutem. L. — komu = vytlouci, ab-
prügeln. Us. V. klukovi (beuteln). Dch. Zima
mu hodně v-la. Us. Šd. — komu za co:
za vlasy (vytahati, zausen). Us. Vytřep mu
za uši. Us. Šd. — co odkud kam. Drobty
z kapsy na zem v. Us. Tč., Třepe jím, vy-
třepal by z něho duši. Us. Šd. To se nedá
hned v. z rukávu (učiniti). Us. Šd. V. sukni
z prachu. Us. — jak kam. Mouku přes
síto do díže v. Na Ostrav. Tč. — se, aus-
gebeutelt werden; uzdraviti se, wieder ge-
nesen (na Hané. Bkř. ); vymluviti se, sich
ausplauschen. Us. Tč.

Vytřepávání, n. = občasné vytřepání. V.
prachu z kožicha atd. Us. Pdl.

Vytřepávati, vz Vytřepati.

Výtřepek, pku, m. Dostal v., er bekam
einen Zauser. Dch.

Vytřepetati se, vytřepávati se, aufhören
zu flattern. Us.

Vytřepiti, il, en, ení; vytřepovati = tře-
pením vytáhnouti nitky, herausfasern, aus-
fasern, faserig machen; natřepiti, wenig o.
viel auffasern. Jg. — co. D., Ros. — se
komu. Šátek se jí vytřepil, čím: častým
nošením. Us.

Vytřesadlo, a, n., vz Vytřásadlo (při
mláticím stroji). Dch.

Vytresci, vz Vytrestati.

Vytréskání, n. = vytřískání. Na Slov.
Bern.

Vytréskaný = vytřískaný. Na Slov.
Bern.

Vytréskati = vytřískati. Na Slov. Bern.

Vytřeskati, vz Vytřesknouti.

Vytřesknouti, vytřísknouti, knul a kl, ut,
utí; vytřeskati, vytřískati, vytřeštiti = tře-
skem vyraziti, vybouchnouti, herausknarren,
knarrend herausfahren; s třískáním vytlouci,
ausschlagen, ausprügeln; vyláti, aushunzen,
ausmachen. Jg. Slov. — abs. Plyn v-kl. —
komu. Vytřískali mu (vybili, Ros., Vck.,
Šd., Dch., Sd.; 2) vyláli). Ros. — co komu:
okna (vytlouci). — koho odkud čím: chvo-
štištěm z domu. Vytřískali mu kyjem. Er.
P. 356. — co se kde. Vytřískali v hospodě
okna. Us. V. se na cestě, po cestě ve voze.
Us. Tč.

Vytřesknutí, n., vz Vytřesknouti.

Vytřesknutý, vz Vytřesknouti.

Vytrestání, n., die Abstrafung, Züchti-
gung. Us. Dch.

Vytrestaný; -án, a, o, abgestraft, ge-
züchtigt. Us. V. zloděj.

Vytrestati, trestám a tresci; vytrestávati
= potrestati, potrestáním naučení dáti, stra-
fen, abstrafen, züchtigen. — koho, co: ně-
koho, Ros., výstupky. Kom. — koho čím
proč: metlou pro neposlušnosť.

Vytřeščení, n. = vytřeštění. Na Slov.
Bern. U Opav. Klš.

Vytřeščený = vytřeštěný. Na Slov. Bern.

Vytřeščiti, vz Vytřeštiti. Na Slov. Bern.
U Opavy. Klš.

Vytřeštělý = vytřeštěný. V. oči, stier-
blickend, stierer Blick. Šm.

Vytřeštění, n., das Herausstrecken, Her-
auswälzen der Augen. — V., das Erstau-
nen, die Verwunderung. Vz Vytřeštiti.

Vytřeštěný; -en, a, o, heraus-, hervor-
gestreckt, herausgewälzt. V. oko = vypou-
lené, vyvalené, das Glotzauge. Nz. lk. —
V., erstaunt, verwundert. Zrak se koulí
divě vytřeštěn; V. zrak. Čch. Bs. 81., Mch.
71. V. pohled, verstörter Blick, stierer Blick.
Dch., Nz. lk. V-nýma zrakoma pohlížel za
družkou zmizelou. Stňk. O sl. her. 75.

Vytřeštiti, il, ěn, ění, vytřešťovati =
zblázniti, närrisch machen; vyvaliti, heraus-,
hervorstrecken; podiviti se, erstaunen, sich
verwundern; vytlouci, zer-, herausschlagen;
škodu vzíti, Schaden nehmen (na Mor. ). Jg.,
Tč., Mtl. — abs. Dej pozor, ať nevytřeštíš