sb157-05 0..8296

1156

(škody nevezmeš). Na Ostrav. Tč. U Bruš-
perka. Mtl. — co: okno = vytřísknouti, zer-
schlagen. Vz Vytřesknouti. V. oči, Vrat.,
zraky (hervorglotzen). Nrd. Bld. 26., Dch.
Chudobný človek len oči vytřeštil, kde sa
vzal u neho taký velký a pyšný boháč. Dbš.
Sl. pov. I. 126. (Šd. ). — koho = zblázniti.

— co na koho: oči = vyvaliti. Vrat., Ros.,
St. skl., Klš., Šd. — co na koho proč
odkud. Vytřeštil na mistra leknutím temné
oči z líce pobledlého. Čch. L. k. 32. — se
z čeho = vyblázniti se. Rk. Vz Vytřesk-
nouti.

Vytřeti = vytříti. Na Slov. Bern.

Vytřetí, n. = vytření. Na Slov. Bern.

Vytřetý = vytřený. Na Slov. Bern.

Vytrézveti = vystrézveť. Na Slov.

Vytrgati = vytrkati. Na Slov. Bern.

Výtrh, u, m. = vytržení, das Heraus-
reissen. Sš. Sk. 191. — V. = výtah, od-
chod, der Ausmarsch. Čsk.

Vytrhací, Reiss-. V. kleště, die Reiss-
zange. Jg.

Vytrhač, e, m., der Aus-, Herausreisser.
— V. = vyškubač, der Abpflücker, Ab-,
Ausrupfer, Ab-, Auszupfer. — V., der Ent-,
Hin-, Wegreisser, Wegführer. — V., der
Aus-, Herauszieher. — V., der Zer-, Durch-
reisser. — V., der Herausreisser, Retter. —
V. = vyběhač, der Hervorbrecher. Bern.

Vytrhačka, y, f., die Ausreisserin, Her-
ausreisserin, Abpflückerin atd., vz Vytrhač.

— V. = vytrhání. Bern.

Vytrhání, n., das Aus-, Herausreissen.
V. dlažby. Zpr. arch. IX. 41. V. vlasů. Us.

— V., das Abpflücken, Ausrupfen der Fe-
dern. — V., das Abpflücken der Blumen
usw. — V., die Entreissung. — V., das
Ausziehen. V. bramborů. — V., das Zer-,
Durchreissen. — V., die Entreissung, Ret-
tung. — V., das Ausreissen, Hervorbrechen.
Bern.

Vytrhati, vz Vytrhnouti.

Vytrhávač, e, m., vz Vytrhač.

Vytrhávačka, y, f., vz Vytrhačka.

Vytrhávání, n. = občasné vytrhání.

Vytrhávaný = občasně vytrhaný.

Vytrhávati, vz Vytrhnouti.

Vytrhněchu = vytrhli, zastr. Kat.

Vytrhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vytrhu,
žeš), trhl, tržen, ení; vytrhati, vytrhovati,
vytrhávati, vytrhovávati = vyvrci, vytáh-
nouti, aus-, herausreissen, aus-, herausrau-
fen; vyznačiti, aus den anderen herausneh-
men, auszeichnen; vybrati se, vyjíti, vytáh-
nouti, ausziehen, ausrücken, ausmarschiren,
ausfallen, wohin einfallen; se = tržením se
odloučiti, sich herausreissen, reissen; vyjíti,
sich herausreissen, den Ort verlassen. Jg. —
abs. Vojsko již vytrhlo. Us. Dch. Vozka
zapadl až po nápravy a nemohl vytrhnouti.
Us. Džl. — co, koho: kořen, Jel., zub.
Ros., trávu, vlasy, nahý meč. V., NB. Tč.
243., Výb. II. 44., strom. Kom., niti. D. Od-
pusťte, že vás vytrhuji. Us. Bůh vytrhne
tě. Ž. wit. 51. 7. Nevytrhuj mne! Us. Dch.
Nasela sem si ešče třetí (záhon), vytrhaly
ho vaše děti. Sš. P. 224. Mají konopi po-
skonných i hlavatých 15 záhonův vytrhati;
Ktožby nuož svój neb meč obnažil neb vy-

trhl. Arch. V. 555, 206. — jak kudy.
Jestližeby kteří ze své vuole dřieve toho
sněmu kterým krajem této země chtěli se
vytrhnúti. Arch. II. 285. — co jak: s ko-
řenem. V. Vlasy i s pltí (pletí) v. Kat. 2371.
V. něco z kořen. BO., Hus II. 61. Protož
tvůj (meč) a ten tvým snad ponuknutím,
ač ne tvú rukú, totiž vytržen z nožnic má
býti. Hus I. 177. — (co, koho, se komu)
odkud. V. meč z pošvy, někoho z nebez-
pečenství (života, Sych. ), ze služebnosti,
z mysli, V., z práce, ze sna (náhle probu-
diti, vyrušiti, toto lépe), Us., z něčí moci.
Us. V. se někomu z rukou; někomu slovo
z úst. Us. Huse brk z křídla v. Vytrhl mu
trn z nohy (= zbavil ho veliké starosti).
D. Dvéře z kování v. Osv. I. 82. Vrah nám
sladké matky zvuky z ňadier chce v. Kyt.
1876. 29. V. se z hoře svého. Osv. I. 179.
Vytrhl mu trn z nohy a vstrčil do své
(uvalil na sebe cizí starosť). D. Někoho
z poklidu mysli v. (vyrušiti); V. se ze svo-
lení mistrů; V. se z dumání. Us. Dch. V.
říši z rozervanosti a slabosti, se z podruží,
z poddanství, někoho z bídy, ze závislosti.
Šb. S. II. 123., 130., 139., 255. (Pdl. ). Veru
niet človeka na svete, čo by ho z tej ne-
moci vytrhol. Dbš. Sl. pov. I. 380. V. (vy-
rušiti) se ze ctení. Vlč. Schytralý sa ten
menuje, kdo sa múdre z nebezpečenství
ven vytrhuje. Na Slov. Tč. Vytrhše z ležení,
položili se o sobě polem za dvě míle již-
něji; Soběslav trůnu zbavený vytrhl z hradu
svého Skály. Ddk. II. 224., IV. 27. (Tč. ).
Pohany z modlářství v. Ib. III. 98. A Bůh
vytrhnul jej ze všech ouzkostí. Sš. Sk. 77.
Aspoň hrstku rodné země chci z těch jícnů
vytrhnouť! Srdce v. ze všech svazků lásky
rodinné. Čch. L. k. 51., Mch. 50. Jiné obce
o to se zastaňte a vytrhla-liby se která
obec z úmluv těchto, buď od jiných na-
pravena; Nad jiné zběhlým jsa ve všech
těch věcech, neměl by vytrhovati se z nich;
Všem svým zapověděl co nejpřísněji vy-
trhovati se z řad a vrážeti do obydlí pro
kořisti; Z ležení toho vojsko vytrhlo se do
400 branných na picování; Kněží pak všichni
aby pod ně slušeli a jich poslušni byli a
jestližeby který z toho se vytrhl, aby žád-
nému to trpíno nebylo. Pal. Děj. III. 3. 176.,
3. 243., IV. 2. 557., V. 1. 159., 1. 167. (Šd. ).
Mathiáš z království čes. vytrhl. Dač. I.
221. Ze soužení v. Kom. Kteřížby z poslu-
šenství mistróv našich vytrhli; Jestližeby
se kto vytrhl z těch obú stranú a z jich
jednoty. Arch. I. 205., II. 252. Poněvadž
sou se vytrhli ze všech stavů, čeho se
k nim páni stavové nápotom nadáti mají?
Žer. 324. Jakmile se poměry společenské
z dávné své jednoduchosti jmou vytrhovati.
Jir. Anth. I. 3. vyd. VI. Bůh, kterýž umí
rady nepřátel rušiti, své pak z nebezpe-
čenství vytrhnouti. BR. II. 10. a. Pán Bóh
váš mezi vámi jest, za vás proti protiv-
níkóm vašim bude bojovati, aby vytrhl vás
z hynutie; Z jeho ruky nemóž nižádný co
vytrhnuti. Hus I. 180., 227. V. z města.
Žžk. 9. Jak ju gdes byl vytrhl z lesa. Alx.
B. v. 169. (HP. 76. ). I z druhého sudu čep
vytrhl. Jir. Ves. čt. 390. Z huby mu to vy-