Předchozí (1155)  Strana:1156  Další (1157) |
|
|||
1156
|
|||
|
|||
(škody nevezmeš). Na Ostrav. Tč. U Bruš-
perka. Mtl. — co: okno = vytřísknouti, zer- schlagen. Vz Vytřesknouti. V. oči, Vrat., zraky (hervorglotzen). Nrd. Bld. 26., Dch. Chudobný človek len oči vytřeštil, kde sa vzal u neho taký velký a pyšný boháč. Dbš. Sl. pov. I. 126. (Šd. ). — koho = zblázniti. — co na koho: oči = vyvaliti. Vrat., Ros.,
St. skl., Klš., Šd. — co na koho proč odkud. Vytřeštil na mistra leknutím temné oči z líce pobledlého. Čch. L. k. 32. — se z čeho = vyblázniti se. Rk. Vz Vytřesk- nouti. Vytřeti = vytříti. Na Slov. Bern.
Vytřetí, n. = vytření. Na Slov. Bern.
Vytřetý = vytřený. Na Slov. Bern.
Vytrézveti = vystrézveť. Na Slov.
Vytrgati = vytrkati. Na Slov. Bern.
Výtrh, u, m. = vytržení, das Heraus-
reissen. Sš. Sk. 191. — V. = výtah, od- chod, der Ausmarsch. Čsk. Vytrhací, Reiss-. V. kleště, die Reiss-
zange. Jg. Vytrhač, e, m., der Aus-, Herausreisser.
— V. = vyškubač, der Abpflücker, Ab-, Ausrupfer, Ab-, Auszupfer. — V., der Ent-, Hin-, Wegreisser, Wegführer. — V., der Aus-, Herauszieher. — V., der Zer-, Durch- reisser. — V., der Herausreisser, Retter. — V. = vyběhač, der Hervorbrecher. Bern. Vytrhačka, y, f., die Ausreisserin, Her-
ausreisserin, Abpflückerin atd., vz Vytrhač. — V. = vytrhání. Bern.
Vytrhání, n., das Aus-, Herausreissen.
V. dlažby. Zpr. arch. IX. 41. V. vlasů. Us. — V., das Abpflücken, Ausrupfen der Fe-
dern. — V., das Abpflücken der Blumen usw. — V., die Entreissung. — V., das Ausziehen. V. bramborů. — V., das Zer-, Durchreissen. — V., die Entreissung, Ret- tung. — V., das Ausreissen, Hervorbrechen. Bern. Vytrhati, vz Vytrhnouti.
Vytrhávač, e, m., vz Vytrhač.
Vytrhávačka, y, f., vz Vytrhačka.
Vytrhávání, n. = občasné vytrhání.
Vytrhávaný = občasně vytrhaný.
Vytrhávati, vz Vytrhnouti.
Vytrhněchu = vytrhli, zastr. Kat.
Vytrhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vytrhu,
žeš), trhl, tržen, ení; vytrhati, vytrhovati, vytrhávati, vytrhovávati = vyvrci, vytáh- nouti, aus-, herausreissen, aus-, herausrau- fen; vyznačiti, aus den anderen herausneh- men, auszeichnen; vybrati se, vyjíti, vytáh- nouti, ausziehen, ausrücken, ausmarschiren, ausfallen, wohin einfallen; se = tržením se odloučiti, sich herausreissen, reissen; vyjíti, sich herausreissen, den Ort verlassen. Jg. — abs. Vojsko již vytrhlo. Us. Dch. Vozka zapadl až po nápravy a nemohl vytrhnouti. Us. Džl. — co, koho: kořen, Jel., zub. Ros., trávu, vlasy, nahý meč. V., NB. Tč. 243., Výb. II. 44., strom. Kom., niti. D. Od- pusťte, že vás vytrhuji. Us. Bůh vytrhne tě. Ž. wit. 51. 7. Nevytrhuj mne! Us. Dch. Nasela sem si ešče třetí (záhon), vytrhaly ho vaše děti. Sš. P. 224. Mají konopi po- skonných i hlavatých 15 záhonův vytrhati; Ktožby nuož svój neb meč obnažil neb vy- |
trhl. Arch. V. 555, 206. — jak kudy.
Jestližeby kteří ze své vuole dřieve toho sněmu kterým krajem této země chtěli se vytrhnúti. Arch. II. 285. — co jak: s ko- řenem. V. Vlasy i s pltí (pletí) v. Kat. 2371. V. něco z kořen. BO., Hus II. 61. Protož tvůj (meč) a ten tvým snad ponuknutím, ač ne tvú rukú, totiž vytržen z nožnic má býti. Hus I. 177. — (co, koho, se komu) odkud. V. meč z pošvy, někoho z nebez- pečenství (života, Sych. ), ze služebnosti, z mysli, V., z práce, ze sna (náhle probu- diti, vyrušiti, toto lépe), Us., z něčí moci. Us. V. se někomu z rukou; někomu slovo z úst. Us. Huse brk z křídla v. Vytrhl mu trn z nohy (= zbavil ho veliké starosti). D. Dvéře z kování v. Osv. I. 82. Vrah nám sladké matky zvuky z ňadier chce v. Kyt. 1876. 29. V. se z hoře svého. Osv. I. 179. Vytrhl mu trn z nohy a vstrčil do své (uvalil na sebe cizí starosť). D. Někoho z poklidu mysli v. (vyrušiti); V. se ze svo- lení mistrů; V. se z dumání. Us. Dch. V. říši z rozervanosti a slabosti, se z podruží, z poddanství, někoho z bídy, ze závislosti. Šb. S. II. 123., 130., 139., 255. (Pdl. ). Veru niet človeka na svete, čo by ho z tej ne- moci vytrhol. Dbš. Sl. pov. I. 380. V. (vy- rušiti) se ze ctení. Vlč. Schytralý sa ten menuje, kdo sa múdre z nebezpečenství ven vytrhuje. Na Slov. Tč. Vytrhše z ležení, položili se o sobě polem za dvě míle již- něji; Soběslav trůnu zbavený vytrhl z hradu svého Skály. Ddk. II. 224., IV. 27. (Tč. ). Pohany z modlářství v. Ib. III. 98. A Bůh vytrhnul jej ze všech ouzkostí. Sš. Sk. 77. Aspoň hrstku rodné země chci z těch jícnů vytrhnouť! Srdce v. ze všech svazků lásky rodinné. Čch. L. k. 51., Mch. 50. Jiné obce o to se zastaňte a vytrhla-liby se která obec z úmluv těchto, buď od jiných na- pravena; Nad jiné zběhlým jsa ve všech těch věcech, neměl by vytrhovati se z nich; Všem svým zapověděl co nejpřísněji vy- trhovati se z řad a vrážeti do obydlí pro kořisti; Z ležení toho vojsko vytrhlo se do 400 branných na picování; Kněží pak všichni aby pod ně slušeli a jich poslušni byli a jestližeby který z toho se vytrhl, aby žád- nému to trpíno nebylo. Pal. Děj. III. 3. 176., 3. 243., IV. 2. 557., V. 1. 159., 1. 167. (Šd. ). Mathiáš z království čes. vytrhl. Dač. I. 221. Ze soužení v. Kom. Kteřížby z poslu- šenství mistróv našich vytrhli; Jestližeby se kto vytrhl z těch obú stranú a z jich jednoty. Arch. I. 205., II. 252. Poněvadž sou se vytrhli ze všech stavů, čeho se k nim páni stavové nápotom nadáti mají? Žer. 324. Jakmile se poměry společenské z dávné své jednoduchosti jmou vytrhovati. Jir. Anth. I. 3. vyd. VI. Bůh, kterýž umí rady nepřátel rušiti, své pak z nebezpe- čenství vytrhnouti. BR. II. 10. a. Pán Bóh váš mezi vámi jest, za vás proti protiv- níkóm vašim bude bojovati, aby vytrhl vás z hynutie; Z jeho ruky nemóž nižádný co vytrhnuti. Hus I. 180., 227. V. z města. Žžk. 9. Jak ju gdes byl vytrhl z lesa. Alx. B. v. 169. (HP. 76. ). I z druhého sudu čep vytrhl. Jir. Ves. čt. 390. Z huby mu to vy- |
||
|
|||
Předchozí (1155)  Strana:1156  Další (1157) |