sb157-05 0..8296

1158

durchs Reiben verbrauchen. — co: sud,
ručnici, sklenici, Ros., koně, nos, V., mluno,
cín, oči, hubu. Us. — co odkud: zrna
z klasů, Ros., nenávisť ze srdce. L. V.
obraz se stěny. L. Jediné ten jest mój
pravý přítel, který z duše mé hriechy neb
poskvrny vytierá. Hus I. 154. — si co od
čeho. Milý pijan sa o chvilu preberá a vy-
tiera si oči od blata. Dbš. Sl. pov. I. 543.

— co čím: sklenici štětkou, nos šátkem,
něco houbou. Kom. Zuby prstem v. Us. Tč.
A špižírna jakoby skřipím vytřel po té
svatbě. Bl. 298. Kouty někým vytírati (všecky
práce mu ukládati). Us. Šd. Přietel poskvrny
duše mé naučením atd. vytierá. Hus II. 334.

— co komu: zrak = 1. škodou moudrým
učiniti, 2. ošiditi. Jg., Dch., Bkř., Šd., Kšá.,
Kfnk. — si co. Vytri si len zuby. Lipa I.
73. Zjedzte ma, vľčky, zjedzte, už ma môj
milý nechce; vytri si, vľčko, zuby, už ma
môj milý lúbi. Sl. sp. II. 64. — co kam:
masť na ránu. Všecku barvu na ty stolice
vytřel. Us. V. někomu něco do očí = vy-
čisti. Us. Vck. — co kde: obilí na poli,
něco na zemi v. Ros. Cf. Vytroliti. — se =
ryby se vytřely (jikry vydaly), die Fische
haben ausgeleicht, haben abgestrichen. D.
Pivo se vytřelo (vyčistilo, sich klären). Ros.

Vytřízvěti, lépe: vystřízvěti, nüchtern
werden. Na Slov. a Mor. Sd. — komu. Až
vytriezvi ti hlava bludom rozpilá. Sldk. 585.

Vytrknouti, knul a kl, ut, utí; vytrhati,
vytrkovati, mit den Hörnern ausstossen. —
co komu: oko. Us. — (koho) odkud:
z chléva. Ros. Koroptve vytrkly z křoví
(náhle vyletěly). Jnda.

Vytrlín, a, m. Než černý ohavník tátoša
dá sa hľadať; na hrubém Vytrlíne i najde.
Hol. 56.

Vytrmácení, n., die Abrackerung, das
Sichabplagen.

Vytrmácený; -en, a, o, abgeplagt, ab-
gerackert. V. člověk. Us. Tč. — čím: pra-
cemi, chůzí.

Vytrmáceti se, el, en, ení, sich abmü-
den, abplagen, abrackern. — čím: chůzí.
Us.

Vytrmati sa = vytrmáceti se. Na Slov.
Bern.

Vytrnění, n., die Reinigung von Dornen,
die Wegschaffung der Dornen. — V., die
Verzäunung mit Dornen. Bern.

Vytrněný; -ěn, a, o, von Dornen gerei-
nigt. — V. = otrněný, mit Dornen besetzt.
V. zahrada. Us.

Vytrniti, il, ěn, ění, vytrňovati, von
Dornen reinigen, ausdornen; otrniti, mit
Dornen verzäunen, besetzen. Bern., Šp.

Vytrňovati, vz Vytrniti.

Výtrol, u, výtrolek, lku, m. — co se
vytrolí, das Brösel, der Griesel. — V. =
vytrolené obilí, das ausgefallene Getreide.
Us. Dch.

Výtrolek, vz Výtrol.

Vytroliti, il, en, ení; vytrolovati = tro-
lením vymnouti, vymletí, ausreiben. — co:
obilí. — se kde kdy. Obilí se mu na
mlatě při skládání vytrolilo. Obilí se mu
již na poli vytrolilo. — se odkud čím.
Obili z klasů jízdou, třesením, skládáním

se vytrolilo. Us. — Vytrolil se z hospody,
sich davon trollen, davon trampeln. Us. Tč.

Výtrolky, ů, pl., m. = výtrol. D., Mý.

Vytropiti = vytrápiti, ausquälen. Na
Ostrav. Tč. — se, genug treiben. Ti kluci
se tam dosť v-li. Us. V. se, haufenweise
ausziehen. Ros.

Vytrotiti, v. se = vytropiti = houfně
vyjeti, vyjíti. Ros.

Vytroubení, n., die Ausposaunung, Be-
kanntmachung mit der Trompete. Us.

Vytroubený; -en, a, o, ausposaunt, mit
der Posaune (Trompete) bekannt gemacht.
V. ztráta nějaké věci.

Vytroubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení;
vytrubovati, vytrubovávati = troubením ozná-
miti, ausblasen, austrommeln; na troubu
vyraziti, hráti, ausblasen, blasend vortra-
gen; vyobcovati, mit Trompetenschall exili-
ren, verweisen; troubením nabyti, durchs
Blasen gewinnen, erlangen. — abs. Pastý-
řové vytrubují. Us. Šd. — co: hodiny.
Ros. Vytroubí nejtěžší kusy. Us. V-bil po-
slední zvuk. Us. Tč. On všecko v-bí (poví).
Us. Vytroubil (vypil) 3 litry piva. Na Mor.
Brt. — jak: po hodinách vytrubovati. Ros.
— co, koho odkud: z vojska = za ne-
poctivého vyhlásiti, vyobcovati. Ros. Ho-
diny s věže v. — komu. Už vám peklo
vytrubuje. Kyt. 1876. 27. — sobě co, nač:
šaty, na šaty; sobě hůl na záda. Us. — co
komu. V-bili mu poslední = pochovali ho.
Us. Tč. V-bili mu kabát = ukradli (žer-
tovně). U Kr. Hrad. Kšť. — co kam. On
všecko do světa v-bí (poví, vyklevetí, aus-
plauschen). Us. Tč., Dch. Tu práve zase
na všetky strany vytrubovali, že kdo na
tu čerešnu vynde. Dbš. Sl. pov. I. 145. —
kde. Ponocný v městě již druhou hodinu
vytrubuje. Us. Tč. On zase u hospody, na
návsi vytrubuje (nečinně stojí, se dívá). Us.
Vrů. — co kdy. Hlásný každou noc, každé
noci vytrubuje. Us. Tri holby pálenky každý
deň vytrúbi (vypije). Sl. spv. II. 52.

Vytroufati čemu. Neumí tomu v. =
nemá k tomu vloh. U Litomšl. Bda.

Vytrousení, n., die Ausstreuung, Aus-
schüttung; der Verlust durch Ausstreuung.
Vz Vytrousiti.

Vytrousený; -en, a, o, ausgestreut, aus-
geschüttet; durchs Ausschütten ausgefallen.
V. obilí. Cf. Výtrol, Vytrousiti.

Vytrousiti, trus, trouse (íc), il, sen, ení
a šen, ení; vytrusovati a vytrušovati = trou-
šením vysypati, ausstreuen, aussprengen;
roztrousiti, potratiti, verstreuen, verlieren;
se = vytroušenu býti, zerstreut werden;
vyjeti, vyjíti, odjeti, sich verlieren, sich ver-
streuen, einer nach dem anderen weggehen.
Jg. Slov. — co. Vytrousil pět dukátů (ztra-
til). Us. Staňková každé pírečko uschová-
vala, co slípky nebo husy vytrousily. Sk.
Vše v-sil, co měl zamlčeti (pověděl). Us.
Tč. — co, se odkud: obilí z pytle, Ros.,
peníze z kapsy, Dch., Šd., Rk.; se z ká-
zání. Jg. Jakoby tě Morana z kabely byla
v-la (porodila, přinesla). Ehr. — kam: pe-
níze na zem. Us. — se komu. Už se mi
to v-lo (i. e. z paměti). Us. Vck. — se jak:
po málu. Ros.