Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |
|
|||
1158
|
|||
|
|||
durchs Reiben verbrauchen. — co: sud,
ručnici, sklenici, Ros., koně, nos, V., mluno, cín, oči, hubu. Us. — co odkud: zrna z klasů, Ros., nenávisť ze srdce. L. V. obraz se stěny. L. Jediné ten jest mój pravý přítel, který z duše mé hriechy neb poskvrny vytierá. Hus I. 154. — si co od čeho. Milý pijan sa o chvilu preberá a vy- tiera si oči od blata. Dbš. Sl. pov. I. 543. — co čím: sklenici štětkou, nos šátkem,
něco houbou. Kom. Zuby prstem v. Us. Tč. A špižírna jakoby skřipím vytřel po té svatbě. Bl. 298. Kouty někým vytírati (všecky práce mu ukládati). Us. Šd. Přietel poskvrny duše mé naučením atd. vytierá. Hus II. 334. — co komu: zrak = 1. škodou moudrým
učiniti, 2. ošiditi. Jg., Dch., Bkř., Šd., Kšá., Kfnk. — si co. Vytri si len zuby. Lipa I. 73. Zjedzte ma, vľčky, zjedzte, už ma môj milý nechce; vytri si, vľčko, zuby, už ma môj milý lúbi. Sl. sp. II. 64. — co kam: masť na ránu. Všecku barvu na ty stolice vytřel. Us. V. někomu něco do očí = vy- čisti. Us. Vck. — co kde: obilí na poli, něco na zemi v. Ros. Cf. Vytroliti. — se = ryby se vytřely (jikry vydaly), die Fische haben ausgeleicht, haben abgestrichen. D. Pivo se vytřelo (vyčistilo, sich klären). Ros. Vytřízvěti, lépe: vystřízvěti, nüchtern
werden. Na Slov. a Mor. Sd. — komu. Až vytriezvi ti hlava bludom rozpilá. Sldk. 585. Vytrknouti, knul a kl, ut, utí; vytrhati,
vytrkovati, mit den Hörnern ausstossen. — co komu: oko. Us. — (koho) odkud: z chléva. Ros. Koroptve vytrkly z křoví (náhle vyletěly). Jnda. Vytrlín, a, m. Než černý ohavník tátoša
dá sa hľadať; na hrubém Vytrlíne i najde. Hol. 56. Vytrmácení, n., die Abrackerung, das
Sichabplagen. Vytrmácený; -en, a, o, abgeplagt, ab-
gerackert. V. člověk. Us. Tč. — čím: pra- cemi, chůzí. Vytrmáceti se, el, en, ení, sich abmü-
den, abplagen, abrackern. — čím: chůzí. Us. Vytrmati sa = vytrmáceti se. Na Slov.
Bern. Vytrnění, n., die Reinigung von Dornen,
die Wegschaffung der Dornen. — V., die Verzäunung mit Dornen. Bern. Vytrněný; -ěn, a, o, von Dornen gerei-
nigt. — V. = otrněný, mit Dornen besetzt. V. zahrada. Us. Vytrniti, il, ěn, ění, vytrňovati, von
Dornen reinigen, ausdornen; otrniti, mit Dornen verzäunen, besetzen. Bern., Šp. Vytrňovati, vz Vytrniti.
Výtrol, u, výtrolek, lku, m. — co se
vytrolí, das Brösel, der Griesel. — V. = vytrolené obilí, das ausgefallene Getreide. Us. Dch. Výtrolek, vz Výtrol.
Vytroliti, il, en, ení; vytrolovati = tro-
lením vymnouti, vymletí, ausreiben. — co: obilí. — se kde kdy. Obilí se mu na mlatě při skládání vytrolilo. Obilí se mu již na poli vytrolilo. — se odkud čím. Obili z klasů jízdou, třesením, skládáním |
se vytrolilo. Us. — Vytrolil se z hospody,
sich davon trollen, davon trampeln. Us. Tč. Výtrolky, ů, pl., m. = výtrol. D., Mý.
Vytropiti = vytrápiti, ausquälen. Na
Ostrav. Tč. — se, genug treiben. Ti kluci se tam dosť v-li. Us. V. se, haufenweise ausziehen. Ros. Vytrotiti, v. se = vytropiti = houfně
vyjeti, vyjíti. Ros. Vytroubení, n., die Ausposaunung, Be-
kanntmachung mit der Trompete. Us. Vytroubený; -en, a, o, ausposaunt, mit
der Posaune (Trompete) bekannt gemacht. V. ztráta nějaké věci. Vytroubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení;
vytrubovati, vytrubovávati = troubením ozná- miti, ausblasen, austrommeln; na troubu vyraziti, hráti, ausblasen, blasend vortra- gen; vyobcovati, mit Trompetenschall exili- ren, verweisen; troubením nabyti, durchs Blasen gewinnen, erlangen. — abs. Pastý- řové vytrubují. Us. Šd. — co: hodiny. Ros. Vytroubí nejtěžší kusy. Us. V-bil po- slední zvuk. Us. Tč. On všecko v-bí (poví). Us. Vytroubil (vypil) 3 litry piva. Na Mor. Brt. — jak: po hodinách vytrubovati. Ros. — co, koho odkud: z vojska = za ne- poctivého vyhlásiti, vyobcovati. Ros. Ho- diny s věže v. — komu. Už vám peklo vytrubuje. Kyt. 1876. 27. — sobě co, nač: šaty, na šaty; sobě hůl na záda. Us. — co komu. V-bili mu poslední = pochovali ho. Us. Tč. V-bili mu kabát = ukradli (žer- tovně). U Kr. Hrad. Kšť. — co kam. On všecko do světa v-bí (poví, vyklevetí, aus- plauschen). Us. Tč., Dch. Tu práve zase na všetky strany vytrubovali, že kdo na tu čerešnu vynde. Dbš. Sl. pov. I. 145. — kde. Ponocný v městě již druhou hodinu vytrubuje. Us. Tč. On zase u hospody, na návsi vytrubuje (nečinně stojí, se dívá). Us. Vrů. — co kdy. Hlásný každou noc, každé noci vytrubuje. Us. Tri holby pálenky každý deň vytrúbi (vypije). Sl. spv. II. 52. Vytroufati čemu. Neumí tomu v. =
nemá k tomu vloh. U Litomšl. Bda. Vytrousení, n., die Ausstreuung, Aus-
schüttung; der Verlust durch Ausstreuung. Vz Vytrousiti. Vytrousený; -en, a, o, ausgestreut, aus-
geschüttet; durchs Ausschütten ausgefallen. V. obilí. Cf. Výtrol, Vytrousiti. Vytrousiti, trus, trouse (íc), il, sen, ení
a šen, ení; vytrusovati a vytrušovati = trou- šením vysypati, ausstreuen, aussprengen; roztrousiti, potratiti, verstreuen, verlieren; se = vytroušenu býti, zerstreut werden; vyjeti, vyjíti, odjeti, sich verlieren, sich ver- streuen, einer nach dem anderen weggehen. Jg. Slov. — co. Vytrousil pět dukátů (ztra- til). Us. Staňková každé pírečko uschová- vala, co slípky nebo husy vytrousily. Sk. Vše v-sil, co měl zamlčeti (pověděl). Us. Tč. — co, se odkud: obilí z pytle, Ros., peníze z kapsy, Dch., Šd., Rk.; se z ká- zání. Jg. Jakoby tě Morana z kabely byla v-la (porodila, přinesla). Ehr. — kam: pe- níze na zem. Us. — se komu. Už se mi to v-lo (i. e. z paměti). Us. Vck. — se jak: po málu. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |