Předchozí (1158)  Strana:1159  Další (1160) |
|
|||
1159
|
|||
|
|||
Vytroušení, vytroušený, vz Vytrou-
sení atd. Vytrovení, n. = vytrávení. Na Slov.
Bern. Vytrovený = vytrávený, vyprázdněný,
zbavený, entblösst. Na Slov. — z čeho: z peněz, z vina. Jg. Vytroviti = vytráviti. Na Slov. — V. =
vyprázdniti, zbaviti. — koho z čeho. Dlhá cesta v-la ho pomaly z peňazí. Dbš. Slov. pov. VII. 57. Vytrpění, n., das Ertragen, Erdulden,
Ausstehen, Leiden, Dulden, die Duldung, Erduldung, Ertragung. Bern. Cf. Snášeti, Vystáti. Vytrpěný; -ěn, a, o, erduldet, ertragen,
gelitten, ausgestanden. Us. Cf. Vystálý, Snášeti. V. bolesti, muka. Us. Vz Vytrpěti. Vytrpěti, ěl, ěn, ění; vytrpívati, vytr-
povati = trápení vystáti, přetrpěti, strpěti, snésti, erleiden, ausstehen, aushalten, aus- dauern. — abs. Už vytrpěl, už ho nic ne- bolí (už umřel). Us. Tč. — co: všelikou muku, Jel., trest, pokutu. D. — Har., V. — co za koho. Br. — kdy: ve službách mnoho v. Vrat. — co komu = prominouti. Solf. — co kde. Člověk neví, co všecko na světě vytrpí. Us. Tč. Na půdě své vlasti Čechové 80 bojů vytrpěli. Koll. I. 139. Všecka jeho muka jsi v duchu v-pěl s ním soucitně. Vrch. — kdy proč. Což jsem už skrze vás za ten čas vytrpěl! Us. Tč. Jak já mnoho jsem už v životě pro svůj národ musel vytrpěti. Koll. I. 182. Matěj Vladiš pro něho mnoho v. musil. 1650. Tč. — koho v čem. Sotva mne v tej řeči vytrpěli (pře- trhli mi řeč). Bart. Vytrsťovati, mit einem Rohre abprü-
geln. Na Slov. Bern. Vytrškati = odděliti, vybrati, ausschei-
den, auswählen, trennen. Vz Trškati. Na mor. Valaš. Vck. Vytrtalý = vypitvaný. Ros.
Vytrtati = vypitvati. Ros. — V. = vy-
biti, durchprügeln. Na mor. Valaš. Vck. Výtruba, y, f., die Reklam. Vz Vytru-
bování. Reklam machen, vytrubovati. Dch. — V., y, m., os. jm. Šd.
Výtrubec, bce, m., das Schallstück. Pí-
šťaly s výtrubcem. Mus. VIII. 184. Výtrubek, bku, m. = násada u trouby,
das Mundstück. Šp. Vytruhovač, e, m., der Ausposauner.
Bern. — V., der Reklammacher. Dch. Vytrubování, n. = občasné vytroubení. — V., die Reklam. Cf. Výtruba.
Vytrubovati, vz Vytroubiti. Vytrucovati, z něm. austrotzen = vy- vzdorovati, vzdorováním nabyti. — si co:
šatlavu. Ros. — co na kom, od koho.
Us. — čím: pláčem. Us. Tč. Vz Truco-
vati. Vytruhlařiti, il, en, ení, als Tischler
erwerben. — si co. Us. Vytruchliti, il, en, ení, trauernd errei-
chen. — si co. Ros. Vytrumfovati, den Trumpf ausspielen.
— komu jak. Dobře mu v-val, gehörig
antworten. Us. Tč. |
Výtrus, u, m., vz Výtrusek. V-sy bak-
terií; pohyblivé n. rejdivé v-sy řas. SP. II. 267., 99. (Pdl. ). V. drobný, microsporon; v. trvalý, die Dauerspore. Nz. lk. V. u rost- lin, vz Výtrusek. Výtrusek, sku, výtrusky, sků, pl., m.,
výtrus, u, m. = co se vytrousilo, das Ver- streute. Ros. U rostlin tajnosnubných malá zrna kelní podobající se drobnému prášku, die Samenkörner, Sporen, sporae (bei krypto- gamischen Gewächsen). Nz. Vz Schd. II. 258., 259., Rst. 519., S. N., Čl. Kv. XXX., Kk. 12., 60., 82., 95. Chocholovité výtrusky na travách, die Federbuschsporen der Grä- ser, dilophospora graminis. V některých ze- mích objeveny byly též na žitě a na pše- nici. Pta. Vz Výtrus. Vytrusiti, il, en, ení, vytrusovati = trus
pustiti, sich ausleeren. — se kam. Holub na stůl se vytrusil. Us. Tč. Výtrusnatý, Sporen-. V. lupen, das
Sporenblatt, sporophyllum; v. skvrna, das Sporenfleckchen, macula fructifera. Nz. Výtrusnice, e, f. = u rostlin tajnosnub-
ních schránka, v níž se výtrusy vytvořují a před vyprášením přechovávají, sporan- gium. Vz Schd. II. 259., Čl. Kv. XXX., Kk. 60., 86., Nz., Rst. 519. Die Frucht krypto- gamischer Gewächse. Výtrusný, Sporen-. V. prášek u hub.
Us. Pdl. V-né rostliny, sporophyta, die Sporenpflanzen. Vz Kk. 12., 60., 72., S. N. XI. 287. Výtrusonosný, sporentragend. Rst. 519.
V. plod. S. N. X. 37.
Výtrusorodný, sporenerzeugend. V. látka. Rst. 519.
Výtrusový, Sporen-. V. brylka. Rst. 520.
-výtrusý, sporig. Jedno-, čtyř-, mnoho-
výtrusý. Rst. 520. Vytruštiti, il, ěn, ění = vyvinouti, vy-
kroutiti, ausdrehen, ausrenken. Na Slov. — si co: ruku. Plk. Grg (krk) si dám v. Zátur. Vytrúť = vytráviti, vergiften. — co od-
kud. Fabriky všecky ryby z řek vytruly. Na Ostrav. Tč. Vytrúzniti, il, ěn, ění = vymrtviti, ab-
tödten, abkasteien. Na Slov. Bern. Vytrvale, ausdauernd, mit Ausdauer. V.
pracovati, studovati. Us. Pdl. Vytrvalosť, i, f., die Ausdauer, Stand-
haftigkeit. Neumorná v. Dch. S velikou v-stí pracovati, boj vésti. Us. Pro stálosť a v. jeho v slibech; Obezřetná činnosť a v. Ddk. II. 248., III. 172. (Tč. ). V. při víře, v modlitbě, v dobrém; dar v-sti. Sš. Sk. 166., L. 113., II. 154. (Hý. ). Vytrvalý, ausdauernd, beharrlich, stand-
haft, haltbar, perennirend. V. pracovník, Us. Pdl., ovoce (haltbar), Dch., rostliny (perennirend). Dch. Vz Kk. 17., 37. V. kvě- tiny. Dlj. 56. V-lým přátelům svým dovede se náležitě odsloužiti; V-lé sjednocenosti nyní nejvýše třeba bylo. Ddk. II. 250., III. 23. (Tč. ). Strany pořekadel vz: Neústupný. — v čem: v práci. Us. Zmuž se, buď sil- ným u věrnosti, v-lým v oddanosti. Ddk. VI. 144. — při čem: při práci. Us. — Vz
Vytrvati. |
||
|
|||
Předchozí (1158)  Strana:1159  Další (1160) |