sb157-05 0..8296

1159

Vytroušení, vytroušený, vz Vytrou-
sení atd.

Vytrovení, n. = vytrávení. Na Slov.
Bern.

Vytrovený = vytrávený, vyprázdněný,
zbavený, entblösst. Na Slov. — z čeho:
z peněz, z vina. Jg.

Vytroviti = vytráviti. Na Slov. — V. =
vyprázdniti, zbaviti. — koho z čeho. Dlhá
cesta v-la ho pomaly z peňazí. Dbš. Slov.
pov. VII. 57.

Vytrpění, n., das Ertragen, Erdulden,
Ausstehen, Leiden, Dulden, die Duldung,
Erduldung, Ertragung. Bern. Cf. Snášeti,
Vystáti.

Vytrpěný; -ěn, a, o, erduldet, ertragen,
gelitten, ausgestanden. Us. Cf. Vystálý,
Snášeti. V. bolesti, muka. Us. Vz Vytrpěti.

Vytrpěti, ěl, ěn, ění; vytrpívati, vytr-
povati = trápení vystáti, přetrpěti, strpěti,
snésti, erleiden, ausstehen, aushalten, aus-
dauern. — abs. Už vytrpěl, už ho nic ne-
bolí (už umřel). Us. Tč. — co: všelikou
muku, Jel., trest, pokutu. D. — Har., V. —
co za koho. Br. — kdy: ve službách
mnoho v. Vrat. — co komu = prominouti.
Solf. — co kde. Člověk neví, co všecko
na světě vytrpí. Us. Tč. Na půdě své vlasti
Čechové 80 bojů vytrpěli. Koll. I. 139.
Všecka jeho muka jsi v duchu v-pěl s ním
soucitně. Vrch. — kdy proč. Což jsem už
skrze vás za ten čas vytrpěl! Us. Tč. Jak
já mnoho jsem už v životě pro svůj národ
musel vytrpěti. Koll. I. 182. Matěj Vladiš
pro něho mnoho v. musil. 1650. Tč. — koho
v čem. Sotva mne v tej řeči vytrpěli (pře-
trhli mi řeč). Bart.

Vytrsťovati, mit einem Rohre abprü-
geln. Na Slov. Bern.

Vytrškati = odděliti, vybrati, ausschei-
den, auswählen, trennen. Vz Trškati. Na
mor. Valaš. Vck.

Vytrtalý = vypitvaný. Ros.

Vytrtati = vypitvati. Ros. — V. = vy-
biti, durchprügeln. Na mor. Valaš. Vck.

Výtruba, y, f., die Reklam. Vz Vytru-
bování. Reklam machen, vytrubovati. Dch.

— V., y, m., os. jm. Šd.

Výtrubec, bce, m., das Schallstück. Pí-
šťaly s výtrubcem. Mus. VIII. 184.

Výtrubek, bku, m. = násada u trouby,
das Mundstück. Šp.

Vytruhovač, e, m., der Ausposauner.
Bern. — V., der Reklammacher. Dch.
Vytrubování, n. = občasné vytroubení.

— V., die Reklam. Cf. Výtruba.
Vytrubovati, vz Vytroubiti.
Vytrucovati, z něm. austrotzen = vy-

vzdorovati, vzdorováním nabyti. — si co:

šatlavu. Ros. — co na kom, od koho.

Us. — čím: pláčem. Us. Tč. Vz Truco-
vati.

Vytruhlařiti, il, en, ení, als Tischler
erwerben. — si co. Us.

Vytruchliti, il, en, ení, trauernd errei-
chen. — si co. Ros.

Vytrumfovati, den Trumpf ausspielen.

— komu jak. Dobře mu v-val, gehörig
antworten. Us. Tč.

Výtrus, u, m., vz Výtrusek. V-sy bak-
terií; pohyblivé n. rejdivé v-sy řas. SP.
II. 267., 99. (Pdl. ). V. drobný, microsporon;
v. trvalý, die Dauerspore. Nz. lk. V. u rost-
lin, vz Výtrusek.

Výtrusek, sku, výtrusky, sků, pl., m.,
výtrus, u, m. = co se vytrousilo, das Ver-
streute. Ros. U rostlin tajnosnubných malá
zrna kelní podobající se drobnému prášku,
die Samenkörner, Sporen, sporae (bei krypto-
gamischen Gewächsen). Nz. Vz Schd. II.
258., 259., Rst. 519., S. N., Čl. Kv. XXX.,
Kk. 12., 60., 82., 95. Chocholovité výtrusky
na travách, die Federbuschsporen der Grä-
ser, dilophospora graminis. V některých ze-
mích objeveny byly též na žitě a na pše-
nici. Pta. Vz Výtrus.

Vytrusiti, il, en, ení, vytrusovati = trus
pustiti, sich ausleeren. — se kam. Holub
na stůl se vytrusil. Us. Tč.

Výtrusnatý, Sporen-. V. lupen, das
Sporenblatt, sporophyllum; v. skvrna, das
Sporenfleckchen, macula fructifera. Nz.

Výtrusnice, e, f. = u rostlin tajnosnub-
ních schránka, v níž se výtrusy vytvořují
a před vyprášením přechovávají, sporan-
gium. Vz Schd. II. 259., Čl. Kv. XXX., Kk.
60., 86., Nz., Rst. 519. Die Frucht krypto-
gamischer Gewächse.

Výtrusný, Sporen-. V. prášek u hub.
Us. Pdl. V-né rostliny, sporophyta, die
Sporenpflanzen. Vz Kk. 12., 60., 72., S. N.
XI. 287.

Výtrusonosný, sporentragend. Rst. 519.

V. plod. S. N. X. 37.
Výtrusorodný, sporenerzeugend. V. látka.

Rst. 519.

Výtrusový, Sporen-. V. brylka. Rst. 520.

-výtrusý, sporig. Jedno-, čtyř-, mnoho-
výtrusý. Rst. 520.

Vytruštiti, il, ěn, ění = vyvinouti, vy-
kroutiti, ausdrehen, ausrenken. Na Slov. —
si co: ruku. Plk. Grg (krk) si dám v. Zátur.

Vytrúť = vytráviti, vergiften. — co od-
kud. Fabriky všecky ryby z řek vytruly.
Na Ostrav. Tč.

Vytrúzniti, il, ěn, ění = vymrtviti, ab-
tödten, abkasteien. Na Slov. Bern.

Vytrvale, ausdauernd, mit Ausdauer. V.
pracovati, studovati. Us. Pdl.

Vytrvalosť, i, f., die Ausdauer, Stand-
haftigkeit. Neumorná v. Dch. S velikou
v-stí pracovati, boj vésti. Us. Pro stálosť
a v. jeho v slibech; Obezřetná činnosť a v.
Ddk. II. 248., III. 172. (Tč. ). V. při víře,
v modlitbě, v dobrém; dar v-sti. Sš. Sk.
166., L. 113., II. 154. (Hý. ).

Vytrvalý, ausdauernd, beharrlich, stand-
haft, haltbar, perennirend. V. pracovník,
Us. Pdl., ovoce (haltbar), Dch., rostliny
(perennirend). Dch. Vz Kk. 17., 37. V. kvě-
tiny. Dlj. 56. V-lým přátelům svým dovede
se náležitě odsloužiti; V-lé sjednocenosti
nyní nejvýše třeba bylo. Ddk. II. 250., III.
23. (Tč. ). Strany pořekadel vz: Neústupný.
— v čem: v práci. Us. Zmuž se, buď sil-
ným u věrnosti, v-lým v oddanosti. Ddk.

VI. 144. — při čem: při práci. Us. — Vz
Vytrvati.