sb157-05 0..8296

1160

Vytrvání, n., die Aushaltung, Verhar-
rung, Ausdauer. Us. Bern.

Vytrvati, vytrvávati = vydržeti, vyčkati,
ausdauern, aushalten; vystáti, dotrvati, aus-
stehen, aushalten. — abs. On tak dlouho
nevytrvá. Ros. Tu třeba v., da heisst es
ausharren. Us. Dch. Kdo vytrvá, přetrvá.
Us. Šd. — co. Rok to přece vytrvá. Us.,
Ros. Přetajemná životná ta žíla vytrvává
ale všecky hromy. Sš. Bs. 171. Vytrvává
mnoho rozličných díl robotný oráč. Vš. —
jak dlouho (kde, v čem). Z milosti boží
v tom vytrvají až do dne soudného. Sš. II.
154. Ze při něm vytrvá věrně až do smrti.
Ddk. III. 288. To přes zimu vytrvá. V. On
tři léta u něho vytrvá. Sl. let. I. 304. Ne-
vytrváš u mne do Havla. Arch. rkv. — kde
jak dlouho (s kým): v práci, při práci,
u práce. Při věci v. Us. Dch. Slibuje v.
věrně při naší straně. Ddk. VI. 6. II. 349.

— v čem (s kým). V. v dobré shodě
s knížetem českým; Rudolf jej vyzval, aby
v svém odporu vytrval. Ddk. II. 420., VI.
143. Vy ale jste, jenž jste v-li se mnou
v pokušeních mojich; Abychom v dobru
v. mohli. Sš. L. 199., I. 61., II. 32. (Hý. ).

— proti čemu: proti útoku. Dch. — proč.
Nemoha dáleji hladem v. vzdal se. Dač. I.
305. Jak kdo pro nemoci nebo mdlobu těla
v. může (v postu). Br. — jak. V. až do
těch hrdel a statků. Dch.

Vytrvávati, vz Vytrvati.

Vytrvavý, ausdauernd, geduldig. Vz
Vytrvalý. Na Ostrav. Tč

Výtrysk, u, m. = vodomet, die Wasser-
kunst. Svět.

Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl,
ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel-
len, -strahlen. — abs. Voda vytryskla. Us.
Dch. Ó vodo skúpa! kde si v hľbce zeme?
vytryskni! Phld. III. 1. 55. Zda oko jen či
srdce tvé ji (slzu) vytrysklo. Drf. — komu
(kam). Vytryskly dívce slzy, jako když
jaro nad Vislu se chýlí. Brodz. Pot mu vy-
tryskl na skráň. Vrch. — kde. Pod ním
v-val pramen. Kká. Td. 88. Pramen u paty
hory vytryská. Sš. Sk. 105. — odkud.
Z oka slza vytryskne. Sládek. — odkud kam
jak. Z oblaků na vše strany vytryskaly
husté paprsky různým směrem diamantů.
Čch. Mch. 69.

Vytrýzniti, il, ěn, ění; vytryzňovati =
vytrápiti, vysouziti, genug züchtigen. Ros.
— koho čím. Us. Tč.

Výtrž, e, f. = výtržnosť, der Excess,
Frevel, die Gewaltthätigkeit. Johan. Celou
noc musí být u výtrži, aby nezaspala. U Ry-
chnova. Pořád jsem ve výtrži s tou matu-
ritou. Ib. Dhn. Pořád je Stasinka ve v-ži
(vytržena, rozčilena). U Chocerad. Vk. Ja-
kou jsem z toho dělávala v. svému muži,
když jsem na dlouho odešla a doma všecko
hynulo. Ib. Vk. Cf. Výtržek.

Výtrža, e, m., osob. jm. Šd.

Výtržek, žku, m. = co z celku vytrženo
ku př. částka z velikého pojednání, der
Ausriss. Dch., Šd. — V. = výtržnosť, die
Ausschweifung, Gewaltthätigkeit, der Auf-
lauf, Excess. V. učiniti. Knst. Pakliby kdo
v. v zemi učinil a jakou bouřku, aby ta-

kový česť, hrdlo i statek ztratil. Zř. F. I.
B. VI. Neřádný v. Žžk. 9. Přikazujíce, aby
všech v-ků nechajíce stáli v kompaktatech;
Kdo koli dopustí se v tom v-ku aneb stran-
nosti, ztratí česť. Pal. Děj. IV. 2. 304., V.

I. 395. (Šd. ). Aby ti výtržkové, což se dějí
v království, ostaveni byli. Arch. IV. 471.

Vytržení, n., das Herausreissen, die Her-
ausreissung. V. se ze závislosti. Šb. Jestliže
tvá milosť také k v. na pole strojí se proti
p. Koldovi. Pal. Děj. IV. 1. 57. V. mysli,
exstasis, die Exstase, Begeisterung, Verzük-
kung, Entzückung. V. U v-ní mysli býti
(nadšený, roznícený, velmi pohnutý). Us.
U v. přijíti. Kram. Je u v-ní. Vz Opilý. Us.
Přivésti někoho do v., in eine Entzückung
versetzen; Člověk je jako u v-ní. Dch. Že
jsem přišel u v. mysli. Sš. Sk. 251. V., výtrh,
záchvat, vzchyt mysli = nějaké přitlumení
a potištění nižšího a světského vědomí a
oproštění od ohrad a vazeb jeho (záporná
stránka vzchytu) a spolu pozdvižení vyššího
vědomí, když člověku vyšší svět se k na-
zírání dává a pravdy věčné se vyjevují
(kladná stránka vzchytu). Sš. Sk. 123. Byli
jako u v. ducha. BR. II. 217. b., 600. a. Vz
Vytrhnouti

Vytrženosť, i, f. = vytržení. — V. ze
sna, das Aufwachen. — V. mysli, z mysli
(vytržení), die Betäubung, Ver-, Entzückung.

Vytržený; -en, a, o, vz Vytrhnouti. Hnáti
k někomu s vytrženým mečem. Troj. Uzří,
ano moře za ním, uzří angela, an stojí s vy-
trženým mečem. GR. Potom syn spolumě-
štěnína našeho s mečem v-ným přiběhna
ranil jest Řehoře v hlavu. NB. Tč. 243.
Nebo stáli lidé zlí na rynku na Starém městě
dvěma řadami s kordy v-mi. Let. 73. V-ný
zrak. Čch. Bs. 88. — v čem: v mysli. Ler.

— odkud: z mysli, entzückt. V. Národ
slávou otců nevěnčený z života knih list je
vytržený. KB. 2. vyd. 3., Vc. — čím kdy:
na modlitbě myslí vytržená. Ob. pan.

Vytržiti, il, en, ení; vytržívati = stržiti,
kaufen; zpeněžiti, na peníze přivésti, zu
Geld bringen, Geld lösen. — co: dům. Ros.
Málo něco vice, než ho stojí, vytržil. Ros.

— co za co. Za dva voly 60 zl. vytržil.
Ros. — co od koho, odkud. Jak draho
jsi dneska to žito od něho vytržil? Us. Tč.
Z toho gruntu nevytrží se už 2000 zl. Us.

Výtržka, y, f., výtržek, žku, m. = vý-
tržnosť, die Ausschweifung, Ausschreitung.
Pam. kut. Aby výtržek ižádných nebylo.
Arch. I. 213. — V., die Störung, Unter-
brechung. Někoho bez výtržky nechati mlu-
viti. Sá. v Osv. I. 178. V. = vytržení z práce,
die Zerstreuung. Johan.

Výtržně = proti právu a řádu, gewalt-
sam, widerrechtlich, frevelhaft, frech. Ačby
pak kdo chtěl svévolně a v. tomu kterým-
koli obyčejem na překážku býti. Arch. I.
253. Že na kníže v. sáhl a něco zranil. V.
V. se chovati, něco činiti. Uvázal-li by se
kdo v čí grunty v. Zř. F. I. C. XVII.

Výtržník, a, m. = výtržný člověk, der
Excedent. Frevler. Jan Aug., Sláma, Sych.,
Dch. Zlomyslný v. Sych. — V. = z mysli
vybíhající, der Schwärmer, Unsinnige. Mus.

II. 2. a. 127.