Předchozí (1159)  Strana:1160  Další (1161) |
|
|||
1160
|
|||
|
|||
Vytrvání, n., die Aushaltung, Verhar-
rung, Ausdauer. Us. Bern. Vytrvati, vytrvávati = vydržeti, vyčkati,
ausdauern, aushalten; vystáti, dotrvati, aus- stehen, aushalten. — abs. On tak dlouho nevytrvá. Ros. Tu třeba v., da heisst es ausharren. Us. Dch. Kdo vytrvá, přetrvá. Us. Šd. — co. Rok to přece vytrvá. Us., Ros. Přetajemná životná ta žíla vytrvává ale všecky hromy. Sš. Bs. 171. Vytrvává mnoho rozličných díl robotný oráč. Vš. — jak dlouho (kde, v čem). Z milosti boží v tom vytrvají až do dne soudného. Sš. II. 154. Ze při něm vytrvá věrně až do smrti. Ddk. III. 288. To přes zimu vytrvá. V. On tři léta u něho vytrvá. Sl. let. I. 304. Ne- vytrváš u mne do Havla. Arch. rkv. — kde jak dlouho (s kým): v práci, při práci, u práce. Při věci v. Us. Dch. Slibuje v. věrně při naší straně. Ddk. VI. 6. II. 349. — v čem (s kým). V. v dobré shodě
s knížetem českým; Rudolf jej vyzval, aby v svém odporu vytrval. Ddk. II. 420., VI. 143. Vy ale jste, jenž jste v-li se mnou v pokušeních mojich; Abychom v dobru v. mohli. Sš. L. 199., I. 61., II. 32. (Hý. ). — proti čemu: proti útoku. Dch. — proč.
Nemoha dáleji hladem v. vzdal se. Dač. I. 305. Jak kdo pro nemoci nebo mdlobu těla v. může (v postu). Br. — jak. V. až do těch hrdel a statků. Dch. Vytrvávati, vz Vytrvati.
Vytrvavý, ausdauernd, geduldig. Vz
Vytrvalý. Na Ostrav. Tč Výtrysk, u, m. = vodomet, die Wasser-
kunst. Svět. Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl,
ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel- len, -strahlen. — abs. Voda vytryskla. Us. Dch. Ó vodo skúpa! kde si v hľbce zeme? vytryskni! Phld. III. 1. 55. Zda oko jen či srdce tvé ji (slzu) vytrysklo. Drf. — komu (kam). Vytryskly dívce slzy, jako když jaro nad Vislu se chýlí. Brodz. Pot mu vy- tryskl na skráň. Vrch. — kde. Pod ním v-val pramen. Kká. Td. 88. Pramen u paty hory vytryská. Sš. Sk. 105. — odkud. Z oka slza vytryskne. Sládek. — odkud kam jak. Z oblaků na vše strany vytryskaly husté paprsky různým směrem diamantů. Čch. Mch. 69. Vytrýzniti, il, ěn, ění; vytryzňovati =
vytrápiti, vysouziti, genug züchtigen. Ros. — koho čím. Us. Tč. Výtrž, e, f. = výtržnosť, der Excess,
Frevel, die Gewaltthätigkeit. Johan. Celou noc musí být u výtrži, aby nezaspala. U Ry- chnova. Pořád jsem ve výtrži s tou matu- ritou. Ib. Dhn. Pořád je Stasinka ve v-ži (vytržena, rozčilena). U Chocerad. Vk. Ja- kou jsem z toho dělávala v. svému muži, když jsem na dlouho odešla a doma všecko hynulo. Ib. Vk. Cf. Výtržek. Výtrža, e, m., osob. jm. Šd.
Výtržek, žku, m. = co z celku vytrženo
ku př. částka z velikého pojednání, der Ausriss. Dch., Šd. — V. = výtržnosť, die Ausschweifung, Gewaltthätigkeit, der Auf- lauf, Excess. V. učiniti. Knst. Pakliby kdo v. v zemi učinil a jakou bouřku, aby ta- |
kový česť, hrdlo i statek ztratil. Zř. F. I.
B. VI. Neřádný v. Žžk. 9. Přikazujíce, aby všech v-ků nechajíce stáli v kompaktatech; Kdo koli dopustí se v tom v-ku aneb stran- nosti, ztratí česť. Pal. Děj. IV. 2. 304., V. I. 395. (Šd. ). Aby ti výtržkové, což se dějí
v království, ostaveni byli. Arch. IV. 471. Vytržení, n., das Herausreissen, die Her-
ausreissung. V. se ze závislosti. Šb. Jestliže tvá milosť také k v. na pole strojí se proti p. Koldovi. Pal. Děj. IV. 1. 57. V. mysli, exstasis, die Exstase, Begeisterung, Verzük- kung, Entzückung. V. U v-ní mysli býti (nadšený, roznícený, velmi pohnutý). Us. U v. přijíti. Kram. Je u v-ní. Vz Opilý. Us. Přivésti někoho do v., in eine Entzückung versetzen; Člověk je jako u v-ní. Dch. Že jsem přišel u v. mysli. Sš. Sk. 251. V., výtrh, záchvat, vzchyt mysli = nějaké přitlumení a potištění nižšího a světského vědomí a oproštění od ohrad a vazeb jeho (záporná stránka vzchytu) a spolu pozdvižení vyššího vědomí, když člověku vyšší svět se k na- zírání dává a pravdy věčné se vyjevují (kladná stránka vzchytu). Sš. Sk. 123. Byli jako u v. ducha. BR. II. 217. b., 600. a. Vz Vytrhnouti Vytrženosť, i, f. = vytržení. — V. ze
sna, das Aufwachen. — V. mysli, z mysli (vytržení), die Betäubung, Ver-, Entzückung. Vytržený; -en, a, o, vz Vytrhnouti. Hnáti
k někomu s vytrženým mečem. Troj. Uzří, ano moře za ním, uzří angela, an stojí s vy- trženým mečem. GR. Potom syn spolumě- štěnína našeho s mečem v-ným přiběhna ranil jest Řehoře v hlavu. NB. Tč. 243. Nebo stáli lidé zlí na rynku na Starém městě dvěma řadami s kordy v-mi. Let. 73. V-ný zrak. Čch. Bs. 88. — v čem: v mysli. Ler. — odkud: z mysli, entzückt. V. Národ
slávou otců nevěnčený z života knih list je vytržený. KB. 2. vyd. 3., Vc. — čím kdy: na modlitbě myslí vytržená. Ob. pan. Vytržiti, il, en, ení; vytržívati = stržiti,
kaufen; zpeněžiti, na peníze přivésti, zu Geld bringen, Geld lösen. — co: dům. Ros. Málo něco vice, než ho stojí, vytržil. Ros. — co za co. Za dva voly 60 zl. vytržil.
Ros. — co od koho, odkud. Jak draho jsi dneska to žito od něho vytržil? Us. Tč. Z toho gruntu nevytrží se už 2000 zl. Us. Výtržka, y, f., výtržek, žku, m. = vý-
tržnosť, die Ausschweifung, Ausschreitung. Pam. kut. Aby výtržek ižádných nebylo. Arch. I. 213. — V., die Störung, Unter- brechung. Někoho bez výtržky nechati mlu- viti. Sá. v Osv. I. 178. V. = vytržení z práce, die Zerstreuung. Johan. Výtržně = proti právu a řádu, gewalt-
sam, widerrechtlich, frevelhaft, frech. Ačby pak kdo chtěl svévolně a v. tomu kterým- koli obyčejem na překážku býti. Arch. I. 253. Že na kníže v. sáhl a něco zranil. V. V. se chovati, něco činiti. Uvázal-li by se kdo v čí grunty v. Zř. F. I. C. XVII. Výtržník, a, m. = výtržný člověk, der
Excedent. Frevler. Jan Aug., Sláma, Sych., Dch. Zlomyslný v. Sych. — V. = z mysli vybíhající, der Schwärmer, Unsinnige. Mus. II. 2. a. 127.
|
||
|
|||
Předchozí (1159)  Strana:1160  Další (1161) |