Předchozí (1161)  Strana:1162  Další (1163)
1162
Vytužení, n., vz Vytužiti.
Vytúžení, n., vz Vytoužiti, Vytoužení.
Vytužený, vz Vytužiti.
Vytúžený, vz Vytoužený, Vytoužiti.
Vytužiti, il, en, ení, vytužovati, abhärten,
aussteifen, steif machen. Us. — co: tělo,
čím: cvičením, tělocvikem, koupáním. Us.
Vytúžiti, vz Vytoužiti.
Výtvar, u, m. = vytváření i co vytvářeno,
die Ausgestaltung, Abbildung, das Gebilde,
Bildwerk, plastisches Kunstwerk. Vz Vý-
tvarek, Výtvarný. Dch., Sš. I. 103., Mus.
1880. 263., Nz. lk. V. solní, hlatí. Mus. Vý-
tvar kovový, umělecký, obraznosti, umělství
(umění pěkného), přírody. Nz.
Výtvara, y, f. = vyrobení, vytvoření ně-
čeho,
die Mache. Dch.
Vytvárač, e, m., der Abbilder, Vorsteller.
Vz Vytvárati. — V., der Aussperrer. Bern.
Vytváračka, y, f., die Abbilderin. — V.,
die Aussperrerin. Bern.
Vytvárati, vz Vytvořiti. — V. = vytví-
rati, vytevříti.
koho odkud: z domu =
před ním dvéře zavříti, ihn aussperren. Na
Slov. Tč. Vz Věšeti.
Výtvarce, e, m. = vytvářce. Sš. I. 103.,
Nz.
Vytvářce, e, vytvářeč, e, m. = vytvo-
řitel,
der Bildner, Bildkünstler, Darsteller,
Plastiker.
Výtvarek, rku, m., vz Výtvar.
Vytváření, n., das Bilden, die Abbildung,
Erzeugung. V. nádob římských. Vz Vlšk.
147. V. výrobků. Kos. Ol. I. 23. V. po-
vahy. Dk. P. 163. — V. = obraz, podoba,
das Bild, Bildniss, die Abbildung. Bern. —
V., die Vorstellung. Bern. Vz Vytvářiti.
Vytvářený obraz = vytvořený, abgebil-
det. V. stélka strupovitá terčovky zeleno-
lesklé a kružnaté. Rst. 520. — V. = před-
stavený,
vorgestellt. Bern. Vz Vytvářiti.
Vytvářeti, vz Vytvořiti.
Vytvářitel, vytvařitel, e, m. = výtvarce.
D. Cf. Vytvárač.
Vytvářitelka, vytvařitelka, y, f. = vy-
tváračka. Us. Bern.
Vytvářiti, il, en, ení, vytvařovati = vyo-
braziti, živě vymalovati,
abbilden, abschil-
dern. — koho. Ros. — V. = představovati,
vorstellen. — co. Chcem, abys knížatskú
osobu vytváril. Na Slov. Bern. — V. = zna-
menati,
bedeuten, vorstellen. Co to má v.
Bern. Vz Vytvořiti. — se = ulíčiti se. Ros.
Vytvářivý = výtvarný, darstellend, pla-
stisch. Rk.
Výtvarnice, e, f. = výtvarná číslice
stromu, třída tvaru stromu, die Baumform-
klasse. Sl. les. V. stromu (tvořítková číslice
stromu), die Baumformzahl. Ib.
Výtvarnictví, n. = výtvarství, výtvarné
umění,
die Bildnerkunst, Bildnerei, plastische
Kunst, Plastik. Nz., Osv. 1878. 896.
Výtvarník, a, m. = výtvorce. Nz.
Vytvárniti a vytvárniti, il, ěn, ění; vy-
tvářňovati = vytvořiti, vytvářeti,
abbilden.
—  koho. Ros. — co čím. Kdo křesťanské
povolání ctnými skutky vytvářňuje. Scip.
Výtvarnosť, i, f., die Darstellung, Ge-
staltung, Darstellungsgabe. Dar v-sti. Dch.
—  V., die Abbildlichkeit. Jg.
Výtvarný, bildend, Bildungs-, Bild-, pla-
stich. V. umělec. Vz Výtvarce, Výtvarník.
Mus., Dch., Nz. V. dílo umělecké, das Bild-
werk, plastisches Kunstwerk. Vz Výtvar,
Výtvarek. Nz. V. zákon, das Bildundsge-
setz. Jrl. 426. — V. = k vytváření se vzta-
hující.
V. krasouma, Krok, smutnohra, Jg.,
umění (obrazné, prostorné: stavitelství, so-
chařství, ornamentika a malířství). S. N.
Vytvařovač, e, m., vz Vytvářce.
Vytvařovati, vz Vytvářiti.
Výtvarství, n., vz Výtvarnictví. Nz.
Vytvírač, e, m. = kdo vytvírá, der Aus-
sperrer, Ausschliesser.
Vytvíračka, y, f., die Ausschliesserin.
Vytvírati, vz Vytevříti a Vytvárati.
Výtvor, u, m. = výtvar, das Erzeugniss,
Werk, Produkt, Gebilde, die Leistung. V.
uměni, Vlč., umělecký, Mus. 1880, 427., du-
chovní. Anth. Jir. I. 3. vyd. VI. V. obraz-
nosti. Dch. (Ty básně) jsou v. hry a ne
práce. Sš. Proč tvůj v. má hruď lidu pražiť?
Sš. Snt. Marný snů v. Č.
Výtvora, y, f. = výtvara, výtvar. V.
ducha. Phld. I. 1. 4.
Výtvorek, rku, m. = výtvor. Svět, dílo
jsa boží, jeho vývodek a v. Sš. J. 19. (Hý. ).
Vytvoření, n., die Bildung, Gestaltung.
Dch.
Vytvořený; -en, a, o, gebildet. Vz Vy-
tvořiti. Dch.
Vytvořič, e, m. = vytvárač. Bern. — V.,
der Auschliesser.
Vytvořička, y, f. = vytváračka, vytví-
račka,
Bern.
1.   Vytvořiti, il, en, ení; vytvářeti, el, en,
ení; vytvořovati, vytvařovati, vytvářívati, vy-
tvořovávati, vytvařovávati = tvořením způso-
biti,
erzeugen, bilden, gestalten, ab-, aus-
formen, nachahmen, nachäffen, darbilden. Jg.,
Dch., Nz. — co: něčí písmo, D., něčí osobu.
Kom. V. hlásku. Bž. 15. O všetkom si po-
rozprávaj, čo vytvoril žitia beh. Phld. III.
3. 281. — si co. Us. — co odkud: dobré
ze zlého. Ráj. Potvoru ze mne vytvořili.
Plk. Krystaly vytváří se z tekutin, když...
ZČ. I. 249. — co, koho jak: v slovanském
kroji. Us. Něco ze vnitra v-řiti, von innen
herausgestalten. Dch. Nevytváraj tak na
lahko milého (neměj ho za nepatrnou věc).
Sl. ps. 70. Něco po jiném v. Us. Těleso,
které se vytvořilo na pravidelný tvar. ZČ.
I. 249. Snad obrazotvornosť má jen na licho
si je vytváří. Šbr. Zaj. kr. Vác. 201. — co
čím
. Vytvařoval pospolné povstání proni-
kavým vřeskem. Č. V. myšlénky své látkou,
jazykem. Kos. Ol. I. 23. Vz Vyformovati.
Obraz zrcadlem v. ZČ. III. 38. — kde. Tak
se stalo, že vytvořil v důmyslu svém mnoho
bytostí na zemi. Cimrhl. Myth. 3. Potřeba
v nich (v synech a dcerách) obličej Páně
denně vytvarovati. Sš. II. 50. V. co na kom.
Pam. kut. Paprsek odrazem na přední ploše
v-ří obraz. ZČ. III. 37.
2.   Vytvořiti, il, en, ení; vytvořovati =
vytevříti, aus-, heraussperren, ausschliessen.
Na Slov. — koho. Vytvořil mne jako psa.
Bern. — koho odkud: ze společnosti. Plk.
Vz Vytvárati.
Předchozí (1161)  Strana:1162  Další (1163)