Předchozí (1162)  Strana:1163  Další (1164) |
|
|||
1163
|
|||
|
|||
Vytvořivý, schaffend, formend. Šm.
Výtvornosť, i, f. = plodnosť, die Pro-
duktion, die Produktivität. Nz. lk., Dch. Básnická v. Dch. — V. = přílišná pilnosť v dělání něčeho, die Künstelei. L. Výtvorný, schöpferisch. V. síla (výtvor-
nosť). Dch. — V. = výtečný, výborný, vy- hledaný, umělý, künstlich, kunstreich, ziere- risch. L. Vz Výtvarný. Vytvořování, n., die Erzeugung. V. čar
a ploch druhého stupně. Čas. math. X. 275. Vytvořovati, vz Vytvořiti.
Vytvrdění, n. = vytvrzení. Na Slov.
Bern. Vytvrděný; -děn, a, o = vytvrzený. Na
Slov. Bern. Vytvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, ění); vytvrzovati = tvrdým uči- niti, hart machen, härten; vysvědčiti, potvr- diti, erhärten, bestätigen. — co: milíř (me- zery v hromadě drobným dřívím vyplniti, stümpeln), Vys., sítě (spraviti, ausbüssen). Šp. — co čím: cestu kamením. Ros. — co kde jak. On sám tytýž věci v jiné knize světlými slovy v-dil. Apol. Vytvrdlosť, i, f. = stvrdnutí, das Hart-
werden. Bern. Vytvrdlý = stvrdlý, hart geworden.
Bern. Vytvrdnouti, dnul a dl, ut, utí = ztvrd-
nouti. Bern. Vytvrdnutí, n. = stvrdnutí. Bern.
Vytvrdnutý; -ut, a, o = stvrdlý. Na
Slov. Bern. Vytvrzovati, vz Vytvrditi.
Vytýciti = vyhledati, vyšukati, ausstö-
bern, aussuchen. — co. Us. — se = vy- skytnouti se, zum Vorschein kommen. Us. Vytyčení, vytýčení, n., die Ausstek-
kung. V. táboru. S. N. XI. 224. V. před- mětu, die Darlegung, Proposition des Ge- genstandes. Dch. V. čáry prkénky, das Durch- schalmen. Sl. les. Vytyčený, vytýčený; -en, a, o, ausge-
steckt, dargelegt. V. tábor. Us. Ten rozsu- dek už mu byl v-nej. Us. Vk. Vytyčiti, vytýčiti, il, en, ení; vytyčo-
vati = tyčkami vysaditi, ausstecken, auf- stecken, hoch aufstellen, aufhissen, stengeln. Jg., Dch. — co: vinici. Us. V. korouhev (postaviti). V. (vytknouti) hradbu, cestu. Čsk. Vytyčiti čáru, ausstecken. Nz. — co komu. Skráň mi vytyčuje vzdor. Čch. Bs. 155. V. komu místo, kde se má zdržovati; V-čil sem mu, kolik má na deň. Na Ostrav. Tč. — co kde. V. kolmou v bodu A. Nz. — se = postaviti se jako tyčka, sich aufstellen, vztý- čiti se, sich aufrichten. Čch. Bs. 103. Tu se vytyčil (náhle se objevil). Na Mor. Knrz. — se jak. Hlava nad hlavu se vytyčuje. Čch. Mch. 102. Výtyčka, vytýčka, y, f., die Ausstek-
kung. Cf. Vytyčení. Čsk. V. = výtka, tyčka v zimě cestu ukazující, der Wegweiser. — V. = výčitka, der Vorwurf. Jg. Vytyčkovati = tyčkami vyznačiti, vyty-
čiti. — co: plot. Us. Tč. Výtyk, u, m. = traťování, die Tracirung.
Čsk. V. průrysu, die Profilirung. Čsk. — V., cvičení tělocvičné. Kurz. — V. = výčitka, |
der Vorwurf. Já to zrobím a ty bndeá měť
za to v. Na Slez. Šd. Výtyka, y, f., die Mängelaufnahme. Ssk.
Vytýkací, verweisend. Dch.
Vytýkač, e, m., der Abstecker. V. tá-
boru. Čsk. — V., der Verweiser. Vytýkaně, staccato (v hudbě). Šm.
Vytýkání, n. = vytknutí. Sš. II. 143. V.
účetní, die Rechnungsbemängelung. Šp. Vz Vytknutí. Vytýkaný; -án, a, o, vorgehalten, vor-
geworfen. Cf. Vytčený, Vytknutý. Věc ně- komu v. KP. 2. vyd. VII. Vytykati komu, zu dutzen aufhören. Us.
Jg.
Vytýkati, vz Vytknouti.
Vytýkavý, Ausstellungen machend. Šm.
Vytylosť, i, f. = tučnosť, dužnosť, die
Fettigkeit, Dicke. Br. — V. = neduh, die Fettsucht. Jg. Vytylý = tlustý, tučný, dužný, feist, fett,
dick, beleibt. V. člověk, tele, Kom., hovado, Br., kráva. Kram. Těla měvše vytylá na každý den hodovali; Klatbu vydával na vy- tylé a nad jinými se potřásající. BR. II. 221., 791. a. V. maso. Ler. — od čeho: od vína. Jg. Slov. Vytynouti = vytonouti, über das Wasser
kommen. — odkud. Ledva z vody v-la a zase vtynula. Na Ostrav. Tč. Vytyraniti, vytyranovati, durch Tyran-
nei sich zuziehen. — si co na kom. Málo si na nich v-ní; V-nil si smrť. Ros. Vytýrati, vytýrávati = týráním unaviti,
abplagen, ermüden. V. koně. Ros. — V. co komu = vytýkati. Jg., Šm. — koho. Ta sobota mě naskrz v-la. Us. Tč. Vytýřeti, el, en, ení, vytyřovati, vermo-
dern, verwittern. — kde. Šaty ve vlhku v-ly. Us. Tč. Vytýti, tyji, yl, ytí; vytýjeti, el, ení =
ztloustnouti. V., Br. Vz Vytučněti. —čím. Dobrým bydlem člověk vytyje. Us. Tč. Vyubíjeti = všecko ubíjeti, alles aus-
stampfen. Plk. Vyubírati, vyubrati, nach und nach her-
ausnehmen. Us. Tč. Vyubrmaniti = jako ubrman získati,
způsobiti, als Schiedsrichter erlangen, er- reichen, bewerkstelligen. Ros. Vyučati = vyučovati. Na Ostrav. Tč.
Výuček, čku, m. = vyučená. Mor. Šd.
Vyučená, vz Vyučený.
Vyučenec, nce, m., der Ausgelernte, Jün-
ger. V. truhlářský. Us. Tak verný za svých sa Cyrill vyučencov přimlúva. Hol. 129. Vyučení, n., der Unterricht, das Aus-
lernen. Aby ukázal pořádné v. své při ře- mesle. Sedl. Rychn. 40. Vyučenka, y, f., die Schülerin. Ty byly
v-ky Hekatiny. Cimrhn. Mytu. 213., Sl. let. V. 143. Vyučenský, Lehr-. V. list. Sl. let. V.
143. Vyučený; -en, a, o, unterwiesen, unter-
richtet; ansgelehrt, ausgelernt. V. kuchařka, bednář atd. Dch. List od řemesla v-ného (jemuž se vyučil) ukázati. Sl. let. II. 149. — jak. V-ný podlé zevrubnosti otcovského zákona. Sš. Sk. 251. (Hý. ). — v čem: 284*
|
||
|
|||
Předchozí (1162)  Strana:1163  Další (1164) |