sb157-05 0..8296

1163

Vytvořivý, schaffend, formend. Šm.

Výtvornosť, i, f. = plodnosť, die Pro-
duktion, die Produktivität. Nz. lk., Dch.
Básnická v. Dch. — V. = přílišná pilnosť
v dělání něčeho, die Künstelei. L.

Výtvorný, schöpferisch. V. síla (výtvor-
nosť). Dch. — V. = výtečný, výborný, vy-
hledaný, umělý, künstlich, kunstreich, ziere-
risch. L. Vz Výtvarný.

Vytvořování, n., die Erzeugung. V. čar
a ploch druhého stupně. Čas. math. X. 275.

Vytvořovati, vz Vytvořiti.

Vytvrdění, n. = vytvrzení. Na Slov.
Bern.

Vytvrděný; -děn, a, o = vytvrzený. Na
Slov. Bern.

Vytvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, ění); vytvrzovati = tvrdým uči-
niti, hart machen, härten; vysvědčiti, potvr-
diti, erhärten, bestätigen. — co: milíř (me-
zery v hromadě drobným dřívím vyplniti,
stümpeln), Vys., sítě (spraviti, ausbüssen).
Šp. — co čím: cestu kamením. Ros. — co
kde jak. On sám tytýž věci v jiné knize
světlými slovy v-dil. Apol.

Vytvrdlosť, i, f. = stvrdnutí, das Hart-
werden. Bern.

Vytvrdlý = stvrdlý, hart geworden.
Bern.

Vytvrdnouti, dnul a dl, ut, utí = ztvrd-
nouti. Bern.

Vytvrdnutí, n. = stvrdnutí. Bern.

Vytvrdnutý; -ut, a, o = stvrdlý. Na
Slov. Bern.

Vytvrzovati, vz Vytvrditi.

Vytýciti = vyhledati, vyšukati, ausstö-
bern, aussuchen. — co. Us. — se = vy-
skytnouti se, zum Vorschein kommen. Us.

Vytyčení, vytýčení, n., die Ausstek-
kung. V. táboru. S. N. XI. 224. V. před-
mětu, die Darlegung, Proposition des Ge-
genstandes. Dch. V. čáry prkénky, das Durch-
schalmen. Sl. les.

Vytyčený, vytýčený; -en, a, o, ausge-
steckt, dargelegt. V. tábor. Us. Ten rozsu-
dek už mu byl v-nej. Us. Vk.

Vytyčiti, vytýčiti, il, en, ení; vytyčo-
vati = tyčkami vysaditi, ausstecken, auf-
stecken, hoch aufstellen, aufhissen, stengeln.
Jg., Dch. — co: vinici. Us. V. korouhev
(postaviti). V. (vytknouti) hradbu, cestu. Čsk.
Vytyčiti čáru, ausstecken. Nz. — co komu.
Skráň mi vytyčuje vzdor. Čch. Bs. 155. V.
komu místo, kde se má zdržovati; V-čil sem
mu, kolik má na deň. Na Ostrav. Tč. — co
kde. V. kolmou v bodu A. Nz. — se =
postaviti se jako tyčka, sich aufstellen, vztý-
čiti se, sich aufrichten. Čch. Bs. 103. Tu se
vytyčil (náhle se objevil). Na Mor. Knrz. —
se jak. Hlava nad hlavu se vytyčuje. Čch.
Mch. 102.

Výtyčka, vytýčka, y, f., die Ausstek-
kung. Cf. Vytyčení. Čsk. V. = výtka, tyčka
v zimě cestu ukazující, der Wegweiser. —
V. = výčitka, der Vorwurf. Jg.

Vytyčkovati = tyčkami vyznačiti, vyty-
čiti. — co: plot. Us. Tč.

Výtyk, u, m. = traťování, die Tracirung.
Čsk. V. průrysu, die Profilirung. Čsk. —
V., cvičení tělocvičné. Kurz. — V. = výčitka,

der Vorwurf. Já to zrobím a ty bndeá měť
za to v. Na Slez. Šd.

Výtyka, y, f., die Mängelaufnahme. Ssk.

Vytýkací, verweisend. Dch.

Vytýkač, e, m., der Abstecker. V. tá-
boru. Čsk. — V., der Verweiser.

Vytýkaně, staccato (v hudbě). Šm.

Vytýkání, n. = vytknutí. Sš. II. 143. V.
účetní, die Rechnungsbemängelung. Šp. Vz
Vytknutí.

Vytýkaný; -án, a, o, vorgehalten, vor-
geworfen. Cf. Vytčený, Vytknutý. Věc ně-
komu v. KP. 2. vyd. VII.

Vytykati komu, zu dutzen aufhören. Us.

Jg.

Vytýkati, vz Vytknouti.

Vytýkavý, Ausstellungen machend. Šm.

Vytylosť, i, f. = tučnosť, dužnosť, die
Fettigkeit, Dicke. Br. — V. = neduh, die
Fettsucht. Jg.

Vytylý = tlustý, tučný, dužný, feist, fett,
dick, beleibt. V. člověk, tele, Kom., hovado,
Br., kráva. Kram. Těla měvše vytylá na
každý den hodovali; Klatbu vydával na vy-
tylé a nad jinými se potřásající. BR. II.
221., 791. a. V. maso. Ler. — od čeho: od
vína. Jg. Slov.

Vytynouti = vytonouti, über das Wasser
kommen. — odkud. Ledva z vody v-la a
zase vtynula. Na Ostrav. Tč.

Vytyraniti, vytyranovati, durch Tyran-
nei sich zuziehen. — si co na kom. Málo
si na nich v-ní; V-nil si smrť. Ros.

Vytýrati, vytýrávati = týráním unaviti,
abplagen, ermüden. V. koně. Ros. — V. co
komu = vytýkati. Jg., Šm. — koho. Ta
sobota mě naskrz v-la. Us. Tč.

Vytýřeti, el, en, ení, vytyřovati, vermo-
dern, verwittern. — kde. Šaty ve vlhku
v-ly. Us. Tč.

Vytýti, tyji, yl, ytí; vytýjeti, el, ení =
ztloustnouti. V., Br. Vz Vytučněti. —čím.
Dobrým bydlem člověk vytyje. Us. Tč.

Vyubíjeti = všecko ubíjeti, alles aus-
stampfen. Plk.

Vyubírati, vyubrati, nach und nach her-
ausnehmen. Us. Tč.

Vyubrmaniti = jako ubrman získati,
způsobiti, als Schiedsrichter erlangen, er-
reichen, bewerkstelligen. Ros.

Vyučati = vyučovati. Na Ostrav. Tč.

Výuček, čku, m. = vyučená. Mor. Šd.

Vyučená, vz Vyučený.

Vyučenec, nce, m., der Ausgelernte, Jün-
ger. V. truhlářský. Us. Tak verný za svých
sa Cyrill vyučencov přimlúva. Hol. 129.

Vyučení, n., der Unterricht, das Aus-
lernen. Aby ukázal pořádné v. své při ře-
mesle. Sedl. Rychn. 40.

Vyučenka, y, f., die Schülerin. Ty byly
v-ky Hekatiny. Cimrhn. Mytu. 213., Sl. let.
V. 143.

Vyučenský, Lehr-. V. list. Sl. let. V.
143.

Vyučený; -en, a, o, unterwiesen, unter-
richtet; ansgelehrt, ausgelernt. V. kuchařka,
bednář atd. Dch. List od řemesla v-ného
(jemuž se vyučil) ukázati. Sl. let. II. 149. —
jak. V-ný podlé zevrubnosti otcovského
zákona. Sš. Sk. 251. (Hý. ). — v čem:

284*



	1163

	Vytvořivý, schaffend, formend. Šm. Výtvornosť, i, f. = plodnosť, die Pro- duktion, die Produktivität. Nz. lk., Dch. Básnická v. Dch. — V. = přílišná pilnosť v dělání něčeho, die Künstelei. L. Výtvorný, schöpferisch. V. síla (výtvor- nosť). Dch. — V. = výtečný, výborný, vy- hledaný, umělý, künstlich, kunstreich, ziere- risch. L. Vz Výtvarný. Vytvořování, n., die Erzeugung. V. čar a ploch druhého stupně. Čas. math. X. 275. Vytvořovati, vz Vytvořiti. Vytvrdění, n. = vytvrzení. Na Slov. Bern. Vytvrděný; -děn, a, o = vytvrzený. Na Slov. Bern. Vytvrditi, tvrď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění); vytvrzovati = tvrdým uči- niti, hart machen, härten; vysvědčiti, potvr- diti, erhärten, bestätigen. — co: milíř (me- zery v hromadě drobným dřívím vyplniti, stümpeln), Vys., sítě (spraviti, ausbüssen). Šp. — co čím: cestu kamením. Ros. — co kde jak. On sám tytýž věci v jiné knize světlými slovy v-dil. Apol. Vytvrdlosť, i, f. = stvrdnutí, das Hart- werden. Bern. Vytvrdlý = stvrdlý, hart geworden. Bern. Vytvrdnouti, dnul a dl, ut, utí = ztvrd- nouti. Bern. Vytvrdnutí, n. = stvrdnutí. Bern. Vytvrdnutý; -ut, a, o = stvrdlý. Na Slov. Bern. Vytvrzovati, vz Vytvrditi. Vytýciti = vyhledati, vyšukati, ausstö- bern, aussuchen. — co. Us. — se = vy- skytnouti se, zum Vorschein kommen. Us. Vytyčení, vytýčení, n., die Ausstek- kung. V. táboru. S. N. XI. 224. V. před- mětu, die Darlegung, Proposition des Ge- genstandes. Dch. V. čáry prkénky, das Durch- schalmen. Sl. les. Vytyčený, vytýčený; -en, a, o, ausge- steckt, dargelegt. V. tábor. Us. Ten rozsu- dek už mu byl v-nej. Us. Vk. Vytyčiti, vytýčiti, il, en, ení; vytyčo- vati = tyčkami vysaditi, ausstecken, auf- stecken, hoch aufstellen, aufhissen, stengeln. Jg., Dch. — co: vinici. Us. V. korouhev (postaviti). V. (vytknouti) hradbu, cestu. Čsk. Vytyčiti čáru, ausstecken. Nz. — co komu. Skráň mi vytyčuje vzdor. Čch. Bs. 155. V. komu místo, kde se má zdržovati; V-čil sem mu, kolik má na deň. Na Ostrav. Tč. — co kde. V. kolmou v bodu A. Nz. — se = postaviti se jako tyčka, sich aufstellen, vztý- čiti se, sich aufrichten. Čch. Bs. 103. Tu se vytyčil (náhle se objevil). Na Mor. Knrz. — se jak. Hlava nad hlavu se vytyčuje. Čch. Mch. 102. Výtyčka, vytýčka, y, f., die Ausstek- kung. Cf. Vytyčení. Čsk. V. = výtka, tyčka v zimě cestu ukazující, der Wegweiser. — V. = výčitka, der Vorwurf. Jg. Vytyčkovati = tyčkami vyznačiti, vyty- čiti. — co: plot. Us. Tč. Výtyk, u, m. = traťování, die Tracirung. Čsk. V. průrysu, die Profilirung. Čsk. — V., cvičení tělocvičné. Kurz. — V. = výčitka,	der Vorwurf. Já to zrobím a ty bndeá měť za to v. Na Slez. Šd. Výtyka, y, f., die Mängelaufnahme. Ssk. Vytýkací, verweisend. Dch. Vytýkač, e, m., der Abstecker. V. tá- boru. Čsk. — V., der Verweiser. Vytýkaně, staccato (v hudbě). Šm. Vytýkání, n. = vytknutí. Sš. II. 143. V. účetní, die Rechnungsbemängelung. Šp. Vz Vytknutí. Vytýkaný; -án, a, o, vorgehalten, vor- geworfen. Cf. Vytčený, Vytknutý. Věc ně- komu v. KP. 2. vyd. VII. Vytykati komu, zu dutzen aufhören. Us. Jg. Vytýkati, vz Vytknouti. Vytýkavý, Ausstellungen machend. Šm. Vytylosť, i, f. = tučnosť, dužnosť, die Fettigkeit, Dicke. Br. — V. = neduh, die Fettsucht. Jg. Vytylý = tlustý, tučný, dužný, feist, fett, dick, beleibt. V. člověk, tele, Kom., hovado, Br., kráva. Kram. Těla měvše vytylá na každý den hodovali; Klatbu vydával na vy- tylé a nad jinými se potřásající. BR. II. 221., 791. a. V. maso. Ler. — od čeho: od vína. Jg. Slov. Vytynouti = vytonouti, über das Wasser kommen. — odkud. Ledva z vody v-la a zase vtynula. Na Ostrav. Tč. Vytyraniti, vytyranovati, durch Tyran- nei sich zuziehen. — si co na kom. Málo si na nich v-ní; V-nil si smrť. Ros. Vytýrati, vytýrávati = týráním unaviti, abplagen, ermüden. V. koně. Ros. — V. co komu = vytýkati. Jg., Šm. — koho. Ta sobota mě naskrz v-la. Us. Tč. Vytýřeti, el, en, ení, vytyřovati, vermo- dern, verwittern. — kde. Šaty ve vlhku v-ly. Us. Tč. Vytýti, tyji, yl, ytí; vytýjeti, el, ení = ztloustnouti. V., Br. Vz Vytučněti. —čím. Dobrým bydlem člověk vytyje. Us. Tč. Vyubíjeti = všecko ubíjeti, alles aus- stampfen. Plk. Vyubírati, vyubrati, nach und nach her- ausnehmen. Us. Tč. Vyubrmaniti = jako ubrman získati, způsobiti, als Schiedsrichter erlangen, er- reichen, bewerkstelligen. Ros. Vyučati = vyučovati. Na Ostrav. Tč. Výuček, čku, m. = vyučená. Mor. Šd. Vyučená, vz Vyučený. Vyučenec, nce, m., der Ausgelernte, Jün- ger. V. truhlářský. Us. Tak verný za svých sa Cyrill vyučencov přimlúva. Hol. 129. Vyučení, n., der Unterricht, das Aus- lernen. Aby ukázal pořádné v. své při ře- mesle. Sedl. Rychn. 40. Vyučenka, y, f., die Schülerin. Ty byly v-ky Hekatiny. Cimrhn. Mytu. 213., Sl. let. V. 143. Vyučenský, Lehr-. V. list. Sl. let. V. 143. Vyučený; -en, a, o, unterwiesen, unter- richtet; ansgelehrt, ausgelernt. V. kuchařka, bednář atd. Dch. List od řemesla v-ného (jemuž se vyučil) ukázati. Sl. let. II. 149. — jak. V-ný podlé zevrubnosti otcovského zákona. Sš. Sk. 251. (Hý. ). — v čem: 284*