Předchozí (1164)  Strana:1165  Další (1166) |
|
|||
1165
|
|||
|
|||
räuchern; vysušiti, ausdörren. — co kde:
maso v komíně. Us. Jg., Šp., Tč. Vyudlosť, i, f. = chřadnutí těla, die
Darrsucht, Abzehrung. Ja. Vyudlý = vyschlý, ausgedorrt. Zlob.,
Lom. Vyudnouti, dnul a dl, utí, ausdörren,
dürr werden. Jg. Vyudzovati = vyudívuti, vz Vyuditi.
Vyufati sa. Kdo sa ufal, už sa vyufal
(o nezdařené naději). Na Slov. Zátur. Vyúhoření, n., die Brachlegung des
Feldes. Vyúhořený; -en, a, o, brachgelegen.
Do v-né role pšenice naseti. Us. Šd. Vyúhořiti, il, en, ení = úhorem nechati,
brach liegen lassen. — co: pole. Us. Šd. Výuka, y, f. = vyučování, das Lehren,
der Unterricht. Moc nějakou v-ky si osvo- jiti; Za základ výuky své položil; Od vý- slipky přechází (apoštol) k výuce. Sš. Sk. 139., 294., II. 26. (Hý. ). Vyukovati, ganz anschmieden. Lom.
Vyumělkovati, herauskünsteln. Šm. —
co. Vyumetati, alles rein abkehren. Plk. —
co čím. Us. Vyumyti, vz Vyumývati.
Vyumytí, n., das Auswaschen, Ausspülen.
Vyumytý; -yt, a, o, ausgewaschen, aus-
gespült. Vyumývání, n., die Auswaschung, Aus-
spülung. Vyumývaný; -án, a, o, ausgewaschen.
Bol do čistých bielych šiat oblečený a pekne v-ný. Dbš. Sl. pov. I. 77. (Šd. ). Vyumývati, vyumyti (vz Mýti), auswa-
schen, ausspülen; aufhören zu waschen. Bern. Vyunkati, ausunken. — co. Žáby špatný
čas v-ly. Na Ostrav. Tč. Vyuňkati, näselnd aussprechen. — co.
Na Ostrav. Tč. Vylinovati, genug plagen, strapiziren.
Vz Unovati. — V., aufhören zu plagen. Vyupomenouti, ul, ut, utí; vyupomínati
= upomínáním dostati, vymoci, einmahnen, einfordern, eintreiben. — co. Tehdy on vy- upomínaje ten základ má jej tomu dáti, číž... Zř. F. I. J. XXIV. V. plat, J. tr., peníze, Šp., úroky. Dač. I. 366. — co od koho: dluh. Br., J. tr. — čeho. Aby dluhu na místě jiných vyupomínati mohli. V. — koho. V. — na kom komu. Ten má jie to věno na rukojmiech vyupomínati. Vl. zř. 510. — kdy. Aby dluhy k sv. Havlu vy- upomínaly. Arch. V. 473. Vyupomínání, n. = vybírání dluhů, die
Einforderung, Eintreibung, Einmahnung. Dluhové též, jsou-li jací u koho k v. V. Vz Vyupomenouti. Vyupomínaný; -án, a, o, eingefordert,
eingetrieben, eingemahnt. V. dluh. Us. Vyupomínati, vz Vyupomenouti.
Vyupotřebiti, vz Upotřebiti.
Vyúřadovati, ausamtiren, als Beamte aus-
richten. — co kde. Us. Tč. Vyúročiti, il, en, ení, auszinsea.
Vyústění, n., die Ausmündung. Dch.
Vyústiti, aussagen, aussprechen. — co.
To vyústí a dušicu pustí. Jir. Čít. pro IV. |
tř. — V., entspringen. — kde. Na jehož
patě Kison se vyúšťuje. Proch. Děj. bibl. I. 29. Vz Ústiti. Vyuškovati = vypohlavkovati, abohr-
feigen. Na Slov. Bern. Vyutěkati, vyzutěkati, ganz davonlaufen.
— odkud. Všeci chlapci vyutěkali z kostela,
jak přišel kostelník. Na Ostrav. Tč. Vyutírati, vyutříti, vyzutírati, ganz ab-
wischen. — co komu odkud: slzy z očí. Vyutiskati, genug drücken. Starušského
otca iba slzy zalialy a nemohol ani dosť vyutiskať, vyobjímať sa s ním. Dbš. Sl. pov. VII. 68. Vyuzení, n., das Ausräuchern. Vz Vy-
uditi. Vyuzený; -en, a, o, ausgeräuchert, Selch-.
V. maso. Vz Vyuděný. — V. = hubený,
vyzáblý, vyschlý. Ros. Využitel, e, m., der Ausnützer, Frukti-
ficirer. Dch. Využiti, žiji, il, it, ití; využívati, aus-
nützen, aufbrauchen. — čeho. V. všech okolností, Šb., síly koňské, Zpr. arch. IX. 101. V. vítězství ku podmanění země. Šb. — koho, čeho, k čemu, verwenden. Us.
Tč., Šb. Stř. II. 14. On již těch let využil. Ros. — co: lék, celou sklenici již využí- val, einnehmen. Us. Využití, n., die Ausnützung. V. prostory.
Šp. Využitkování, n., die Ausnützung. V.
paliva, Šp., Dch., plodů půdy, půdy, Kř. Stat. 1. Rozumným v-ním pramenů. Ddk. VI. 210. Vz Využitkovati.
Využitkovaný; -án, a, o, ausgenützt. Šp. Vz Využitkovati.
Využitkovati, ausnützen, verwenden. Us.
i v Čech. i na Mor. Dch., Vck., Tč. — čeho k čemu. Us. Tč. Této příležitosti dovedl Jaromír dobře pro sebe v. Ddk. II. 315., III. 223. — Pozn. Slovo nové, obyčejněji:
využiti, v užitek obrátiti. Brs. 264., Tk. Využitý; -it, a, o, ausgenützt. Šp.
Využívání, n., die Ausnützung. Bern.
Využívaný; -án, a, o, ausgenützt. Bern.
Využívati, vz Využiti.
Vyvábení, n., die Aus-, Hinaus-, Her-
auslockung, Ausrufung. Bern. Vyvábený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her-
ausgelockt, ausgerufen. Bern. V-né my- šlénky. Hvls. Vz Vyvábiti. Vyvábiti, vab, vábě (íc), il, en, ení; vy-
vabovati, vyvábívati = vábením dostati, vy- louditi, aus-, herauslocken. — koho. V. nemůže mne žádná nástraha. Kom. — co komu: slze. Cyr. — co odkud. Najprv len pekne ho vítaly, všakovsky vábili, aby čo len slova z neho vyvábily. Dbš. Sl. pov. IV. 69. Z něčeho mluno. Chym. Spíše by
z tebe jiskry vyrazil, nežliby z tebe smích vyvábil. Prov. — co na kom: krejcar. Us. — koho čím odkud: sliby z domu. Us. — kam: v nebezpečenství. Ler. Keď Turci dráždili našich a vyvábovali k zá- pasu. Sl. let. II. 115. (Šd. ). Vyvabovati, vz Vyvábiti.
Vyvadění, n., die Ab-, Einlösung, De-
vinkulirung. Vz. Vyvaditi, 1. — V., das Auszanken. Vz Vyvaditi, 2., Vyvazení. |
||
|
|||
Předchozí (1164)  Strana:1165  Další (1166) |