sb157-05 0..8296

1167

Vyvahovati, mehr wägen. — kde. Na
lidské váze často ty věci více vyvahují,
kteréž na boží váze ani váženy nebývají.
Zuga.

Vyvájeti, vz Vyvanou ti. Pl.

Vyval, u, m., die Herausströmung. Vý-
val z řeky zaplavil všecky louky. Na Ostrav.
Tč.

Vyvalachovati obilí = na valachu vy-
čistiti. Vz valachovati. Mor. Šd.

Vyválání, n., die Auswälzung. — V.,
die Ausknetung, Auswirkung. Na Slov. a
Mor. Bern.

Vyválaný, ausgewälzt, ausmangeln, rol-
len. Moje košulenka v-ná. Sl. ps. Šf. II. 53.
Má košili pěkně v-nou. Mor. Šd. — V., aus-
geknetet, ausgewirkt. Bern. — V. = vyza-
hálený, vyodpočinulý. On je v-ný. Us. Šd.
Vykrikuje na nás len tak ako hocaký ne-
vyválaný chruňo. Phld. III. 60.

Vyvalašiti, il, en, ení = na valachu se-
meno vyčistiti. Vz Valach. — koho: koně
(vyklestiti, ausschneiden, kastriren). Ros. —
se = vylenošiti se. Us.

Vyválati, vz Vyváleti, 1.

Vyválčiti, il, en, ení, durch den Krieg
erwerben. — co čím: zbraněmi. Us. —
Puch. — si co. Us. Tč.

Vyválečkovati slad. Zpr. arch. VII. 30.
Vz Vyválený.

Vyvaleně, glotzend. Co se na mě díváš
tak vyvaleně? Us.

Vyválenec, nce, m. = pecival. A potom
ledasjaký v. s pece otře se o člověka. Us.
Tč.

Vyvalení, n., vz Vyvaliti.

Vyválení, n., vz Vyváleti.

Vyvalený; -en, a, o, vz Vyvaliti. V-né
oči, Glotzaugen. Dch. Měřil ho vyvalenýma
očima. Km. A tu ľudia dívajú sa naňho
v-ma očima, mit aufgerissenen Augen. Mt.
S. I. 80.

Vyválený; -en, a, o, ausgewälzt, aus-
geknetet, ausgewirkt, ausgewalkt. Vz Vy-
váleti. V-ná košulenka, gerollt. Mor. Brt.
V. těsto, geknetet. V. (vyválečkovaný) slad.
Zpr. arch. VII. 30. Chléb dobře vyválený
(vyhnětený). Us. Šd.

1. Vyváleti, vz Vyvaliti.

2. Vyváleti, el, en, ení = vyválčiti. —
si co na kom. Rváč., Štelc. Plavenský
rozuměl, že by málo na králi vyválel. Let.
24.

Vyvalchování, n., das Auswalken.

Vyvalchovaný; -án, a, o, ausgewalkt.
V. sukno. Šp., Šd.

Vyvalchovati, auswalken, mangeln, rol-
len; aufhören zu walken; völlig auswalken;
durchs Walken verdienen. — co: sukno,
punčochy. Jg. — co kde: plátno na valše.
Us. Tč. — co komu: sukno, hřbet (vy-
biti mu). — komu jak: po hřbetě. Us.
Tč.

Vyvaliny, pl., f. = vyvalené úlomy, aus-
gewälzte Bruchstücke. Jg.

Vyvaliti, il, en, ení; vyváleti, ejí, ej, eje
(íc), el, en, ení; vyvalovati = valením vyn-
dati, aus-, herauswälzen, herauskollern; vy-
strčiti, hervor-, herauswälzen, hervorstrek-

ken; vybořiti, einreissen, herausstossen; se
= valením se vyjíti, sich herauswälzen; vy-
padnouti, vyběhnouti, herausstürzen. — co:
břich (vystrčiti), L., jazyk (vyplaziti), Us.,
oči (vybouliti, vytřeštiti). D. V. sud. Us.
Hospodyně vyvaluje chléb (hněte). Us. Šd.
Ten toho vyvalil (mnoho vypil). Mor. Vck.

V. něco (něco sprostého říci). Us. Mtl. Ale
nepotácaj sa ty, oslopanec, by ťa nevyválal
tento osekanec! Dbš. Obyč. 122., Sl. spv.

VI. 226. Hostinský len oči vyvaloval, či
tomuto človeku rozum čisti se či čo mu je.
Dbš. sl. pov. IV. 76. Vyvalil oči ako plánky.
Mt. S. L 98. Nemóže tu řiť vyvaliť (o le-
nochu tak říkají). Mor. Šd. Vyvaliti okno,
zerschlagen. Na Ostrav. Tč. — co, se od-
kud: sudy ze spílky. Us. Voda ze země
se vyvalila. Berg. Pivo ze sklepa v. Us.
Šp. Dým z pokoje se vyvalil. Us. Klá.
Hustá, tmavá jedlina a z tej jedliny roj se
vyvalí na okrúhlinu skály. Sldk. 332. Ně-
koho z dluhů vyvaliti. Tov. Ktož se vy-
valí (dostane) z těch sietí. Hr. rk. 287. Vz
V se jak. Vyválal se z té nemoci (pozdra-
vil se); Vyválal sa z něho hodný člověk
(stal se)! Na mor. Val. Vck. Z platiny
plech vyváleti. ZČ. III. 2. — co, se kam.
Oči na něco v., J. anstarren. Sych., Šd.
Jak mu to řekl, vyvalil naň oči nevěda,
co chce. Us. Šd. Ten bude na to oči vy-
valovať (podiví se)! Us. Šd. I na víťazné
slavnosti okále svoje vyvaluje. Lipa 246.
Na cizí koláč oči nevyvaluj a o svůj pečuj.
Č. M. 54. Sudy na horu, kámen na vrch v.
Us. Vyvalil se na něho poklad (vypadl).
Ros. — (se) čím. Vyvalil se na nás kus
zdi kopáním (vybořil). Ros. — jak. Voda
třemi proudy se vyvalila. Us. V. těsto vá-
lečkem v placku. Us. Pdl. Uvidíš zlatú
hruštičku, nic sa neboj, len ju trirazy, ako
najlepšie budeš mocť, potras, ona sa ti hneď
z koreňa vyvalí. Dbš. Sl. pov. I. 217. Vy-
valiti strom s kořenem. Sš. P. 144. Každý
z nás s pláčem a bolestí z břicha sě v-lil
a nah s kvílením a s bolestí v zemi se
vrátí. Hus III. 133. — se. V-lil se dým.
BR. II. 860. a. Už sa ta breza v-la, čo vela
ludí ochladila. Sl. ps. Šf. I. 104. Janko si
koboly v nohu priviazal, vyvalil sa (streckte
sich hin) a zaspal. Dbš. Sl. pov. I. 153.
Kopnúl nohou a dvere sa vyvalily (ote-
vřely). Ib. I. 242. Jeho strana mlčí, nikam
se nevyvalí, doma radí a vámi vždy na-
sadí. Pal. Děj. IV. 2. 394. Když se mračna
honí, rozptylují, říká se: Snad se to vy-
valí (vyjasní). Mor. Vck. Až se mračna vy-
válejí, bude hezky. Us. Stěna se v-la (zbo-
řila). Us. — se, co komu. Košulku mu
vyválela, aby sa na něm bělela. Sš. P. 174.
Vypráskám ti, až se ti oči vyvalí. Us. —
kde. Vstávej, už jsi se v posteli dost vy-
válel. Us. — kdy kam. Každou chvíli se
kouř vyvalil z kamen do pokoje. Us. Dch.

Vyvalitka, y, f., arcyria, der Kelchstäub-
ling, rostl. V. červená, a. punicea. Vz Rstp.
1968.

Vyvalkovati, vz Vyvalchovati.

Vyválovač, e, m. = kdo ze sklepa víno
vyvaloval. V-či měli zvláštní práva a větší
plat. Mor. Džl.