sb157-05 0..8296

1168

Vyvalování, n., vz Vyvaliti.

Vyvalovati, vz Vyvaliti.

Vývaň, ě, f., Eibis, ves u Vranovic na
Mor. Tč.

Vyvandrovaný; -án, a, o = kdo vy-
vandroval, der ausgewanderte. — V. Ten
je v-ný (= tulák)! Us. Jmt.

Vyvandrovati, z něm. auswandern. —
co: všecky země v. Ros. — si co. Ros. —
odkud: ze země = vystěhovati se. Us. —
kam. Letos málo lidí do Bosny v-lo. Us.
Tč.

Vyváněti, vz Vyvoniti.

Vyvání, n., vz Vyváti.

Vyvanouti, ul, utí; vyvanovati = vyčich-
nouti, auswittern, ausduften. — abs. Všecka
vůně vyvanula. Ros. — odkud. Vůně
z květů vyvane. Čch. Ba. 64. — co: obilí
vyvanovati = vyvívati, worfeln. Ros.

Vývanovy, pl., jm. polností na Zlínsku.
Brt.

Vyváný, vz Vyváti.

Vyvápenění, n., die Anmachung mit dem
Kalk. Bern.

Vyvápeněný; -en, a, o, mit dem Kalke
angemacht.

Vyvápeniti, il, ěn, ění, mit dem Kalke
anmachen, vermischen. Bern. — V., den
Kalk beim Kalken verbrauchen. — co. Ještě
bysme měli jedno jetelnisko vápeniti, ale
už sme všecko vápno v-li. Dvě měřice
vápna sme v-li. Us. Šd.

Vyvápniti, il, ěn, ění, auskalken. Vz
Vyvápeniti. — co: roli. Us. Tč.

Vývar, u, m. = vyvaření, i to, co vy-
vařeno n. z čeho vyvařeno, odvar, vyvaře-
nina, der Auszug, Absud. Šp. V. třísloviny,
die Gerbestoffabkochung. Šp. A z hlubin
tajných jaké vývary na povrch metá různina
hmot. Nitra III. 127. V. ze žaludů. Us. —
V. = úvar, temenec, mokřina, vývařiště, die
Wassergalle. Us. Jg.

Vývara, vývárka, y, f. = vývar, der
Absud.

Vyvarati = vyhnouti se. Cf. Vari. —
komu odkud. Vyvará mu z cesty. U Bruš-
perka Šd.

Vyvárati = vyvařiti.

Vyvářecí, Auskoch-. V. kotel, NA. IV.
50., káď (v cukrovaru). KP. V. 94.

Vývarek, rku, m. = vývar, der Absud.
Zeliny v polívce, které se nejedí, slovou
v-ky. Na Ostrav. Tč.

Vyvaření, n., die Auskochung, Aussie-
dung, die Reinigung durchs Kochen, das
Auskochen, das Einkochen, Einsieden. V.
látek. NA. IV. 50. Vz Vyvařiti.

Vyvařenina, y, f. = vývar. Šp.

Vyvařený, ausgekocht, ausgesotten,
durchs Kochen herausgebracht. V. tuk. Cf.
Vývar. — V., durchs Kochen gereinigt, aus-
gekocht. Danielovy v-né kosti byly přine-
seny do Prahy. Ddk. III. 267. Vz Vyvařiti.

Vyvarhaniti, il, ěn, ění, als Orgelspieler
erwerben. — si co. Us. — V. = přestati
varhanářem býti. Us. Tč.

Vývařisko, a, vývařiště, ě, n. = pra-
men, kde se voda ze země vyřinuje, die
Quelle. Sych., Jg., Kál. V. bouřných vod.
Nitra II. 129. Ach, veľa jich, čo za mysku

čočky opúšťajú rod, v odrodilstva v-sku cvi-
čiac ženu, seba, plod. Phld. III. 3. 280.
Vývařiště, ě, n., vz Vývařisko.
Vývařištný = z vývařiště, Quell-. Vz
Vývařisko. V. voda, lázeň. Ms. bib.

Vyvařiti, il, en, ení; vyvářeti, el, en, ení,
vyvárati, vyvarovati = vařením vytáhnouti,
aus-, herauskochen, aussieden, heraussieden,
durch Sieden herausbringen; úplně uvařiti,
gar kochen; vařením čistiti, durchs Kochen
reinigen, auskochen. Jg. Slov. — co: sádlo,
vosk, med, pivo, sukno (barviti), železo.
Vys. V. vrbové proutí. Dch. — co jak:
maso na rosol. Us. Stříbro na bílo, D., že-
lezo na bělo. Vys. Voda se v-la do půl
hrnce. Us. Tč. V. do husta (vařením zhu-
stiti, povidla). Vys. — s čím: s popelem.
D. — co kde: v železném hrnci. Us. Dch.
No, jak ty, more, v silných orkánoch, v tvo-
jich nesmiernych vodných balvanoch vyvá-
raš hrozný tento šum. Sldk. 468. — co od-
kud. Kuchař vyvaří největší bohatstva ven
z domu. Na Ostrav. Tč. — pro koho,
komu. Ona pro druhé (druhým) vyvařuje
(dává druhým obědy). Na Ostrav. Tč. —
se = dosti se uvařiti; svařiti se. D.
Vývarka, vz Vývara.
Vyvářka, y, f., das Auskochen. V. prádla.
Teď budeme prát z v-ky, z horkého. Us.
Kšá.

Vyvarovací, Verhütungs-, Praeservativ-.
V. prostředek. J. tr.

Vyvařovací, Auskoch-. V. káď, der Aus-
kochbottich. Šp.

Vyvarování, n., die Verhütung, Ver-
meidung. Pro lepší jistotu a v. všeho tako-
vého zlého. Sl. let. V. 160. Leč v. odporu
toho samozřejmo jest. Sš. Sk. 128. (Hý. ).
Vyvařování, n., das Auskochen. V. na
bílo, na žluto. Vz KP. IV. 232., 259.

Vyvarovaný; -án, a, o, verhütet, ver-
mieden.

Vyvařovaný; -án, a, o, ausgekocht. Vz
Vyvařený. V. kosti, máslo.
Vyvarovatelný, vermeidlich.
Vyvarovati = vystříct, verhüten, vor-
beugen, bewahren; se = vystříhati se. Aby
se mohl každý vystřieci a v. Vl. zř. Úv. —
co, koho od čeho. Tělo od neduhů v.
Ryt. kř. V. někoho od čeho. Na Ostrav. Tč.
Aby je (lidi) vyvaroval od zákonníkův. Sš.
L. 188. — co, čemu. J. tr. Stalo se tak
z úmyslu politického, aby vyvarováno bylo
předkem všelikému opanování Polska z ci-
ziny; Slušeloť se teď na Břetislava, v. na
vždy takovým obmyslům; Kdožby byl sta-
čil v. tomu, aby....; Možnosti takového
spolku musilo býti vyvarováno. Ddk. II.
121., 177., 186., 223. (II. 179., 329., 411. —
Tč. ). Aby zmatkóm vyvarováno bylo. Vš.
Jir. 224. — se čeho: pekla, V., úrazu.
Lom. Každej škody abysme sa vyvarovali.
Dbš. Obyč. 54. V. se zlého. Dač. 4. A když
sobě to tak zřídíš, tak se té nehody vyva-
ruješ. Let. 197. Jediné abychme se zrad
v-li. Arch. III. 63. — se čemu. V-val se
ruce tvé. V. — se čeho jak. Dáme právo
osaditi a cokoli jim najde, tého žádným
způsobem se nevyvarují. Sl. let. I. 233.
I chtějíce s boží pomocí tohoto zlého se



	1168

	Vyvalování, n., vz Vyvaliti. Vyvalovati, vz Vyvaliti. Vývaň, ě, f., Eibis, ves u Vranovic na Mor. Tč. Vyvandrovaný; -án, a, o = kdo vy- vandroval, der ausgewanderte. — V. Ten je v-ný (= tulák)! Us. Jmt. Vyvandrovati, z něm. auswandern. — co: všecky země v. Ros. — si co. Ros. — odkud: ze země = vystěhovati se. Us. — kam. Letos málo lidí do Bosny v-lo. Us. Tč. Vyváněti, vz Vyvoniti. Vyvání, n., vz Vyváti. Vyvanouti, ul, utí; vyvanovati = vyčich- nouti, auswittern, ausduften. — abs. Všecka vůně vyvanula. Ros. — odkud. Vůně z květů vyvane. Čch. Ba. 64. — co: obilí vyvanovati = vyvívati, worfeln. Ros. Vývanovy, pl., jm. polností na Zlínsku. Brt. Vyváný, vz Vyváti. Vyvápenění, n., die Anmachung mit dem Kalk. Bern. Vyvápeněný; -en, a, o, mit dem Kalke angemacht. Vyvápeniti, il, ěn, ění, mit dem Kalke anmachen, vermischen. Bern. — V., den Kalk beim Kalken verbrauchen. — co. Ještě bysme měli jedno jetelnisko vápeniti, ale už sme všecko vápno v-li. Dvě měřice vápna sme v-li. Us. Šd. Vyvápniti, il, ěn, ění, auskalken. Vz Vyvápeniti. — co: roli. Us. Tč. Vývar, u, m. = vyvaření, i to, co vy- vařeno n. z čeho vyvařeno, odvar, vyvaře- nina, der Auszug, Absud. Šp. V. třísloviny, die Gerbestoffabkochung. Šp. A z hlubin tajných jaké vývary na povrch metá různina hmot. Nitra III. 127. V. ze žaludů. Us. — V. = úvar, temenec, mokřina, vývařiště, die Wassergalle. Us. Jg. Vývara, vývárka, y, f. = vývar, der Absud. Vyvarati = vyhnouti se. Cf. Vari. — komu odkud. Vyvará mu z cesty. U Bruš- perka Šd. Vyvárati = vyvařiti. Vyvářecí, Auskoch-. V. kotel, NA. IV. 50., káď (v cukrovaru). KP. V. 94. Vývarek, rku, m. = vývar, der Absud. Zeliny v polívce, které se nejedí, slovou v-ky. Na Ostrav. Tč. Vyvaření, n., die Auskochung, Aussie- dung, die Reinigung durchs Kochen, das Auskochen, das Einkochen, Einsieden. V. látek. NA. IV. 50. Vz Vyvařiti. Vyvařenina, y, f. = vývar. Šp. Vyvařený, ausgekocht, ausgesotten, durchs Kochen herausgebracht. V. tuk. Cf. Vývar. — V., durchs Kochen gereinigt, aus- gekocht. Danielovy v-né kosti byly přine- seny do Prahy. Ddk. III. 267. Vz Vyvařiti. Vyvarhaniti, il, ěn, ění, als Orgelspieler erwerben. — si co. Us. — V. = přestati varhanářem býti. Us. Tč. Vývařisko, a, vývařiště, ě, n. = pra- men, kde se voda ze země vyřinuje, die Quelle. Sych., Jg., Kál. V. bouřných vod. Nitra II. 129. Ach, veľa jich, čo za mysku	čočky opúšťajú rod, v odrodilstva v-sku cvi- čiac ženu, seba, plod. Phld. III. 3. 280. Vývařiště, ě, n., vz Vývařisko. Vývařištný = z vývařiště, Quell-. Vz Vývařisko. V. voda, lázeň. Ms. bib. Vyvařiti, il, en, ení; vyvářeti, el, en, ení, vyvárati, vyvarovati = vařením vytáhnouti, aus-, herauskochen, aussieden, heraussieden, durch Sieden herausbringen; úplně uvařiti, gar kochen; vařením čistiti, durchs Kochen reinigen, auskochen. Jg. Slov. — co: sádlo, vosk, med, pivo, sukno (barviti), železo. Vys. V. vrbové proutí. Dch. — co jak: maso na rosol. Us. Stříbro na bílo, D., že- lezo na bělo. Vys. Voda se v-la do půl hrnce. Us. Tč. V. do husta (vařením zhu- stiti, povidla). Vys. — s čím: s popelem. D. — co kde: v železném hrnci. Us. Dch. No, jak ty, more, v silných orkánoch, v tvo- jich nesmiernych vodných balvanoch vyvá- raš hrozný tento šum. Sldk. 468. — co od- kud. Kuchař vyvaří největší bohatstva ven z domu. Na Ostrav. Tč. — pro koho, komu. Ona pro druhé (druhým) vyvařuje (dává druhým obědy). Na Ostrav. Tč. — se = dosti se uvařiti; svařiti se. D. Vývarka, vz Vývara. Vyvářka, y, f., das Auskochen. V. prádla. Teď budeme prát z v-ky, z horkého. Us. Kšá. Vyvarovací, Verhütungs-, Praeservativ-. V. prostředek. J. tr. Vyvařovací, Auskoch-. V. káď, der Aus- kochbottich. Šp. Vyvarování, n., die Verhütung, Ver- meidung. Pro lepší jistotu a v. všeho tako- vého zlého. Sl. let. V. 160. Leč v. odporu toho samozřejmo jest. Sš. Sk. 128. (Hý. ). Vyvařování, n., das Auskochen. V. na bílo, na žluto. Vz KP. IV. 232., 259. Vyvarovaný; -án, a, o, verhütet, ver- mieden. Vyvařovaný; -án, a, o, ausgekocht. Vz Vyvařený. V. kosti, máslo. Vyvarovatelný, vermeidlich. Vyvarovati = vystříct, verhüten, vor- beugen, bewahren; se = vystříhati se. Aby se mohl každý vystřieci a v. Vl. zř. Úv. — co, koho od čeho. Tělo od neduhů v. Ryt. kř. V. někoho od čeho. Na Ostrav. Tč. Aby je (lidi) vyvaroval od zákonníkův. Sš. L. 188. — co, čemu. J. tr. Stalo se tak z úmyslu politického, aby vyvarováno bylo předkem všelikému opanování Polska z ci- ziny; Slušeloť se teď na Břetislava, v. na vždy takovým obmyslům; Kdožby byl sta- čil v. tomu, aby....; Možnosti takového spolku musilo býti vyvarováno. Ddk. II. 121., 177., 186., 223. (II. 179., 329., 411. — Tč. ). Aby zmatkóm vyvarováno bylo. Vš. Jir. 224. — se čeho: pekla, V., úrazu. Lom. Každej škody abysme sa vyvarovali. Dbš. Obyč. 54. V. se zlého. Dač. 4. A když sobě to tak zřídíš, tak se té nehody vyva- ruješ. Let. 197. Jediné abychme se zrad v-li. Arch. III. 63. — se čemu. V-val se ruce tvé. V. — se čeho jak. Dáme právo osaditi a cokoli jim najde, tého žádným způsobem se nevyvarují. Sl. let. I. 233. I chtějíce s boží pomocí tohoto zlého se