Předchozí (1168)  Strana:1169  Další (1170)
1169
v. Arch. V. 406. — čemu kdy. Ota při-
činil se v. mu před časem. Ddk. II. 227.
Jak tomu při rozsáhlejším mezi chudé roz-
dělování v. s tíží se dopřává. Sš. Sk. 68.
(Hý. ). — něco n. čemu. J. tr. V. se mu
(osudu) nemohou a zase před čím utíkají,
toho se jim nikoli v. nelze. Skl. I. 334.
Vyvařovati, vz Vyvařiti.                            
Vyvartovati, abwarten, durchs Wachen
gewinnen. Ros.
Vyvášněti, ěl, ění = z vášně vyjíti, auf-
hören leidenschaftlich zu sein.
Vyvášniti, il, ěn, ění, vyvašňovati =
vášně zprostiti, von der Leidenschaft be-
freien. Ros.
Vyváti, Vyvíti, vyvěji, ál n. íl, át n. án
n. ín, ání (zastr. -íní); vyvívati = váním
vyhnati, vyfoukati,
aus-, herauswehen. —
co. Vítr vyvál strom (vyvrátil). D. Obilí
v. = vyvětrovati, prohoditi, würfeln, durchs
Worfeln reinigen. Reš. Vítr vyvál sníh.
Posp. Veje vetrík, veje, ale žiale nevyveje.
Na Slov. — co odkud. Vítr vyvál plevy
ze stodoly. Us. Plevy z pšenice. Br.
Vyvátí, n., das Auswehen. — V, das
Ausworfeln. Us. Šp., Bern.
Vyvátý; -át, a, o, ausgeweht, geworfelt.
Bern.
Vývaz, u, m., die Entlastung. Dch.
Vyvázání, n., das Aufbinden, die Auf-
bindung. Bern.
Vyvázaný; -án, a, o, losgebunden, auf-
gebunden. V. honba. Vz Vyvázati.
Vyvázati, vázám, obyč. vážu, važ, vá-
zal, án, ání; vyvazovati = vázáním zpotře-
bovati,
durchs Binden verbrauchen; vymásti,
vymotati, vypárati, rozvinouti,
heraus-, auf-
binden, herausnehmen, herauswickeln, auf-
lösen. co. Už vše vyvázal. Ros. Otcov-
ský poručník má moc závady vyvázati. VI.
říz. 105. V. honbu = slaměnými obvazky
znamenati, ausbinden. Šp. V. sukni, auf-
binden. Šp. — se odkud: ze závazku, L.,
z moci něčí. Šm. V. se z úkolu svého, sich
seiner Aufgabe entledigen. Kos. Ol. I. 300.
Hřivnu z klína vyvázav vece (vyndav). Hr.
rk. 385. — Vyvazovati = rychle utíkati,
schnell laufen. Ten vyvazuje! Na mor. Val.
Vck. koho čeho. Jiné jsi provazóv vy-
vázal (befreit) a sám jsi sě pútem svázal.
Modl. ms. Č., Vz Vyvaditi, 1.
Vyvazení, n., die Auslösung, Haftungs-
entbindung, Entlastung. J. tr., Šp. Aby se
pro nevyvazení mohli uvázati v dědictví
jeho. Vš. Jir. 354. V. pozemků = osvobo-
zení jich od naturalních prací a dávek úroků,
poplatků atd., die Grundentlastung, Depu-
rirung. Vz S. N. Desátek sutý (Sackzehent)
v-ním zůstal netknutým, lépe: nebyl vyva-
zen. Šb. Vz Vyvaditi, 1. — V., das Aus-
zanken. Vz Vyvaditi, 2.
Vyvazený; -zen, a, o. V. dluh (zapla-
cený, bezahlt, eingelöst), Ros., list (upsání
dluhu nemající již platnosti, eingelöst). Brikc.
Kdoby listem vědomě vyvazeným z dluhu
upomínal. Er., Zř. zem. Jir. R. 13., O. 32.
Otec jeho v-ným listem židovským vzal
s něho 20 hř. gr. Exc. Bukovina ten list
tak v-ný a prořezaný před úřadem ukázal;
Aby mi týž Duchoň dal ten list v-ný. Arch.
III. 312., IV. 192. (Šd. ). Drží mi můj list
v-ný. Půh. I. 230., 370., II. 423., 506. Otce
mého list vyvazený od židóv drží proti
jeho vóli; Ten mój list v-ný dal žáku a
ten mě o to pohoní; Mé rukojmě listem
v-ným upomínal. Půh. II. 119., 267., 422.
(Tč. ). — V., ausgezankt. Vz Vyvaditi, 2.
Vyvázgnouti = vyváznouti. Na Slov.
Bern.
Vývazné, ého, n. = co se po hodech na
výsluhu do šátku svazuje,
das Mahlgeschenk
mit nach Hause den Gästen gegeben. Us.
Vyváznouti (zastr. vyvíznouti), znul a
zl, utí = vyklouznouti, ujíti, vydrati se, vy-
trhnouti se,
ausreissen, ausbrechen, ent-,
durchkommen, entlaufen, entrinnen, entwei-
chen, entwischen. Jg., V. Hleď, jak vyváz-
neš! Us. Dch. — odkud: z konopí (na
krk; z kličky), D., z nebezpečenství, Kom.,
z nouze. Us. Zdálo se mi, že ze všech strastí
vyváznu. Bes. ml. Bylo se obávati, že ne-
vyvázne z tenat. Ddk. II. 83. Lehčeji vy-
vázne nežli čáp z konopi. Dvrsk. — jak:
bez
úhony, Sych., bez úrazu z nebezpečen-
ství. Ml. V. lstí z vězení. Ml. Vyvázli ži-
votem; Dobře jsme vyvázli. Us. Dch. Biskup
zanechav náčiní mešního sotva sám životem
vyváznul. Ddk. II. 377. V-znul z nebezpe-
čenství časným útěkem; Král obratným ve-
dením Viperta z nebezpečenství v-znul. Ddk.
II. 394., 414. (Tč. ). Těm, jenž skrze smrť
jeho (Kristovu) z podsvětí vyvázli. Sš. Sk.
6. (Hý. ). Živi vyvázli. Ler. — čemu. Rk.
Dětleb jen s těží v-zl smrti maje už celá
záda popálená. Ddk. III. 286. Aby jim (ži-
dům) v. nemohl. Sš. I. 2. (Hý. ).
Vyváznutí, n., das Entkommen. Us. Dch.
V. z rukou vrahů. Ddk. IV. 316.
Vyvazovací, Entlastungs-, Grundentla-
stungs-. V. dílo, jistina, práce, spisy, listina,
J. tr., pokladnice, obligace, nedoplatky, dluh,
dlužní úpis, fond zemský. Šp., Mus. 1880.
401. V. hlavní summa, das Entlastungskapi-
tal, řízení, pokladnice, kommisse zemská.
J. tr. V. otázka, die Ablösungsfrage. Sl. les.
Vyvazovačka, y, f. = šátek na hlavu
ke kroji valašskému na Mor.
Hk.
Vyvazování, n, die Ablösung. Vz Vy-
vazení. V. dluhů. Mus. 1880. 103. Způsob
v. (výkupu); jednání o v. Sl. les.
Vyvazovati, vz 1. Vyvaditi, 2. Vyvá-
zati.
Vyvážce, e, m. = vyvážeč.
Vyvážecí, Förder-. V. stroj. Zpr. arch.
VII. 6.
Vyvážeč, e, m., der Ausführer, Ausfuhr-
händler. Cf. Vývozce.
Vývažek, žku, m. = vyvážení (na váze)
i co vyváženo,
das Abwägen, das Abgewo-
gene, Gewicht. Rovný v. Reš. Předsevzetí
své na vývažku válečném (auf den Ausfall
des Krieges) a ostrosti meče sobě založili.
Skl. V. 264. — V. ku př. masa, kterým se
váha dovažuje, dovažek, přívažek,
die Zu-
wage. Jg., J. tr. — V. = váha více než
úplná,
das Uibergewicht, Gutgewicht. Nz.,
Šp., Jg., V. Jestliže co mimo vývažek při-
vrže, přívržek (přídavek) jest. Kom. V. =
přídavek kupci na drobno prodávajícímu,
aby mu velkoobchodník poněkud nahradil,
Předchozí (1168)  Strana:1169  Další (1170)