Předchozí (1168)  Strana:1169  Další (1170) |
|
|||
1169
|
|||
|
|||
v. Arch. V. 406. — čemu kdy. Ota při-
činil se v. mu před časem. Ddk. II. 227. Jak tomu při rozsáhlejším mezi chudé roz- dělování v. s tíží se dopřává. Sš. Sk. 68. (Hý. ). — něco n. čemu. J. tr. V. se mu (osudu) nemohou a zase před čím utíkají, toho se jim nikoli v. nelze. Skl. I. 334. Vyvařovati, vz Vyvařiti. Vyvartovati, abwarten, durchs Wachen
gewinnen. Ros. Vyvášněti, ěl, ění = z vášně vyjíti, auf-
hören leidenschaftlich zu sein. Vyvášniti, il, ěn, ění, vyvašňovati =
vášně zprostiti, von der Leidenschaft be- freien. Ros. Vyváti, Vyvíti, vyvěji, ál n. íl, át n. án
n. ín, ání (zastr. -íní); vyvívati = váním vyhnati, vyfoukati, aus-, herauswehen. — co. Vítr vyvál strom (vyvrátil). D. Obilí v. = vyvětrovati, prohoditi, würfeln, durchs Worfeln reinigen. Reš. Vítr vyvál sníh. Posp. Veje vetrík, veje, ale žiale nevyveje. Na Slov. — co odkud. Vítr vyvál plevy ze stodoly. Us. Plevy z pšenice. Br. Vyvátí, n., das Auswehen. — V, das
Ausworfeln. Us. Šp., Bern. Vyvátý; -át, a, o, ausgeweht, geworfelt.
Bern. Vývaz, u, m., die Entlastung. Dch.
Vyvázání, n., das Aufbinden, die Auf- bindung. Bern. Vyvázaný; -án, a, o, losgebunden, auf-
gebunden. V. honba. Vz Vyvázati. Vyvázati, vázám, obyč. vážu, važ, vá-
zal, án, ání; vyvazovati = vázáním zpotře- bovati, durchs Binden verbrauchen; vymásti, vymotati, vypárati, rozvinouti, heraus-, auf- binden, herausnehmen, herauswickeln, auf- lösen. — co. Už vše vyvázal. Ros. Otcov- ský poručník má moc závady vyvázati. VI. říz. 105. V. honbu = slaměnými obvazky znamenati, ausbinden. Šp. V. sukni, auf- binden. Šp. — se odkud: ze závazku, L., z moci něčí. Šm. V. se z úkolu svého, sich seiner Aufgabe entledigen. Kos. Ol. I. 300. Hřivnu z klína vyvázav vece (vyndav). Hr. rk. 385. — Vyvazovati = rychle utíkati, schnell laufen. Ten vyvazuje! Na mor. Val. Vck. — koho čeho. Jiné jsi provazóv vy- vázal (befreit) a sám jsi sě pútem svázal. Modl. ms. Č., Vz Vyvaditi, 1. Vyvazení, n., die Auslösung, Haftungs-
entbindung, Entlastung. J. tr., Šp. Aby se pro nevyvazení mohli uvázati v dědictví jeho. Vš. Jir. 354. V. pozemků = osvobo- zení jich od naturalních prací a dávek úroků, poplatků atd., die Grundentlastung, Depu- rirung. Vz S. N. Desátek sutý (Sackzehent) v-ním zůstal netknutým, lépe: nebyl vyva- zen. Šb. Vz Vyvaditi, 1. — V., das Aus- zanken. Vz Vyvaditi, 2. Vyvazený; -zen, a, o. V. dluh (zapla-
cený, bezahlt, eingelöst), Ros., list (upsání dluhu nemající již platnosti, eingelöst). Brikc. Kdoby listem vědomě vyvazeným z dluhu upomínal. Er., Zř. zem. Jir. R. 13., O. 32. Otec jeho v-ným listem židovským vzal s něho 20 hř. gr. Exc. Bukovina ten list tak v-ný a prořezaný před úřadem ukázal; Aby mi týž Duchoň dal ten list v-ný. Arch. |
III. 312., IV. 192. (Šd. ). Drží mi můj list
v-ný. Půh. I. 230., 370., II. 423., 506. Otce mého list vyvazený od židóv drží proti jeho vóli; Ten mój list v-ný dal žáku a ten mě o to pohoní; Mé rukojmě listem v-ným upomínal. Půh. II. 119., 267., 422. (Tč. ). — V., ausgezankt. Vz Vyvaditi, 2. Vyvázgnouti = vyváznouti. Na Slov.
Bern. Vývazné, ého, n. = co se po hodech na
výsluhu do šátku svazuje, das Mahlgeschenk mit nach Hause den Gästen gegeben. Us. Vyváznouti (zastr. vyvíznouti), znul a
zl, utí = vyklouznouti, ujíti, vydrati se, vy- trhnouti se, ausreissen, ausbrechen, ent-, durchkommen, entlaufen, entrinnen, entwei- chen, entwischen. Jg., V. Hleď, jak vyváz- neš! Us. Dch. — odkud: z konopí (na krk; z kličky), D., z nebezpečenství, Kom., z nouze. Us. Zdálo se mi, že ze všech strastí vyváznu. Bes. ml. Bylo se obávati, že ne- vyvázne z tenat. Ddk. II. 83. Lehčeji vy- vázne nežli čáp z konopi. Dvrsk. — jak: bez úhony, Sych., bez úrazu z nebezpečen- ství. Ml. V. lstí z vězení. Ml. Vyvázli ži- votem; Dobře jsme vyvázli. Us. Dch. Biskup zanechav náčiní mešního sotva sám životem vyváznul. Ddk. II. 377. V-znul z nebezpe- čenství časným útěkem; Král obratným ve- dením Viperta z nebezpečenství v-znul. Ddk. II. 394., 414. (Tč. ). Těm, jenž skrze smrť jeho (Kristovu) z podsvětí vyvázli. Sš. Sk. 6. (Hý. ). Živi vyvázli. Ler. — čemu. Rk. Dětleb jen s těží v-zl smrti maje už celá záda popálená. Ddk. III. 286. Aby jim (ži- dům) v. nemohl. Sš. I. 2. (Hý. ). Vyváznutí, n., das Entkommen. Us. Dch.
V. z rukou vrahů. Ddk. IV. 316. Vyvazovací, Entlastungs-, Grundentla-
stungs-. V. dílo, jistina, práce, spisy, listina, J. tr., pokladnice, obligace, nedoplatky, dluh, dlužní úpis, fond zemský. Šp., Mus. 1880. 401. V. hlavní summa, das Entlastungskapi- tal, řízení, pokladnice, kommisse zemská. J. tr. V. otázka, die Ablösungsfrage. Sl. les. Vyvazovačka, y, f. = šátek na hlavu
ke kroji valašskému na Mor. Hk. Vyvazování, n, die Ablösung. Vz Vy-
vazení. V. dluhů. Mus. 1880. 103. Způsob v. (výkupu); jednání o v. Sl. les. Vyvazovati, vz 1. Vyvaditi, 2. Vyvá-
zati. Vyvážce, e, m. = vyvážeč.
Vyvážecí, Förder-. V. stroj. Zpr. arch.
VII. 6. Vyvážeč, e, m., der Ausführer, Ausfuhr-
händler. Cf. Vývozce. Vývažek, žku, m. = vyvážení (na váze)
i co vyváženo, das Abwägen, das Abgewo- gene, Gewicht. Rovný v. Reš. Předsevzetí své na vývažku válečném (auf den Ausfall des Krieges) a ostrosti meče sobě založili. Skl. V. 264. — V. ku př. masa, kterým se váha dovažuje, dovažek, přívažek, die Zu- wage. Jg., J. tr. — V. = váha více než úplná, das Uibergewicht, Gutgewicht. Nz., Šp., Jg., V. Jestliže co mimo vývažek při- vrže, přívržek (přídavek) jest. Kom. V. = přídavek kupci na drobno prodávajícímu, aby mu velkoobchodník poněkud nahradil, |
||
|
|||
Předchozí (1168)  Strana:1169  Další (1170) |