sb157-05 0..8296

1170

co prováží, anebo co mu vyschne, vyteče
a p. Skv. — V. = co se vyvážilo ku př.
ze studnice, das Ausgeschöpfte. Jg. — V.
= vypiti, der Trunk. Jg.

Vyvážení, n., die Ausschöpfung, Aus-
leerung, das Aufwägen. Vz Vyvážiti. — V.,
die Ausfuhr, vz Vyvézti. Dělají sukna k v.,
lépe: na vývoz, na cizí trhy. Vz -ání. Pk.

Vyvážený; -en, a, o, aus-, herausge-
schöpft. — odkud: nečistota, vody ze stu-
dny v-né. Us. Vz Vyvážiti. — V., abgewo-
gen. Deset loket dobře v-ho přediva. 1700.
Šd. — V., pfundweise verkauft. Bern. —
V., ausgeführt. — kam: zboží do cizích
krajin v-né. Us.

Vyvážeti, vz Vyvézti.

Vyvážitelný = mohoucí vyvážen býti,
erschöpflich. Hlas II. 490.

Vyvážiti, važ, že (íc), il, en, ení; vyva-
žovati = odvážiti, wägen, ab-, auswägen;
dovážiti, volles Gewicht geben-, vývažek dáti,
zuwägen, Uibergewicht geben; vážením vy-
táhnouti, vyprázdniti, er-, ausschöpfen; vy-
piti, austrinken, aussaufen. — abs. Čím lépe
kteří pijani neb močihubové srkati a vyva-
žovati umějí. Br. II. 397. a. — jak. Ten
kupec dobře vyvažuje (dává dobrou váhu).
Us. Umí dobře v-žovati (píti). Br., Ros. Až
do dna v. (vypiti). V. — co: studnu (vy-
prázdniti), D., konvici (vypiti). V. Ty dary
nevyváží chyby spáchané. Msn. Čr. 93. —
co komu. To-li spravedlivá věc, žes mi sú-
mezí mé vyvážil? NB. Tč. 248. — čím.
Vše penězi se vyvažovati muselo. Dač. I.
286. Při jemném dělení demantem musí se
váha rycích částí protivahou vyvážiti. ZČ.
I. 25. Zlatem něco v. Msn. Or. 19. Nesli
zlatý kříž od Boleslava darovaný, jímž tento
třikráte sama sebe by v-žil. Ddk. II. 125.
— co odkud. V něm (v písmě) volně bá-
dati,... a což z něho vyvážil... Mtc. 1882.
105. — co čím na kom. Čechové vyvá-
živše (vymohše) mocí a brannou rukou maje-
stat na císaři Rudolfovi všecky ty, ješto
toho majestatu podepsati nechtěli, na mi-
zinu přivésti usilovali. Skl. V. 288. — se.
I hluboká studňa sa často vyváží. Mt. S. I.
122.

Vyvážka, y, f. = vývoz, die Ausfuhr.
Us.

Vývažný, überwichtig. Vz Vývažek.

Vyvažovati, vz Vyvážiti.

Vyvdákati = vykdákati, vyprositi, er-
betteln. Mor. Šd., Sd.

Vyvdání, n., die Verheirathung. Má děv-
čata na v. Us.

Vyvdaný; -án, a, o, verheirathet. Má
dcery již v-né. Us.

Vyvdati, vyvdávati = za muže vdáti, an
Mann bringen, verheirathen. — koho: dceru,
č. — se. Měla tři dcery a všecky se už
v-ly. Us., Ddk. II. 426. — se odkud. Vy-
vdávají-li se děvčata z domu, dostávají vý-
bytné (věno) z jmění nemovitého. Ddk. I.
262. — koho, se za koho. Dcery za zá-
možné muže vyvdala. Us. Tč. Juta za bý-
valého krále Petra se v-la; Týž vyvdal se-
stru svou za knížete Vratislava. Ddk. II.
196, 206. (II. 197., 267., 328., 388., 431. —
Tč. ).

Vyvděčiti, il, en, ení; vyvděčovati, mit
Dankbarkeit aufwägen, vollkommene Dank-
barkeit erweisen, vděk úplně prokázati. L.

— V. se = odměniti se, sich dankbar ab-
finden. — se z čeho. Mus. Jg.

Vyveceřeti, el, ení, aufhören zu soupi-
ren. Bern.

Vývěd, u, m., vývědy, pl., m., vz Vý-
zvědy.

Vyvedenec, nce, m. = mladý pták z hnízda
vyletlý. Us. Brt. Mladí ptáci jsou napřed
holata, pak lopačata (jinde stončata), ko-
nečně vyvedenci. Na Zlínsku. Brt.

Vyvedení, n., das Aus-, Heraus-, Hinaus-
führen. V. z bludu, Mus. 1880. 250., z omylu.
Dch. Průvody k v. -se obviněného, Beweis-
mittel zur Entlastung des Angeschuldigten.
J. tr. — V., die Durchführung. Věc co do
v. jest dobra. Dch. Kopce mezi tím v-ním
byly zdělány. Půh. I. 467.

Vyvědění, n., vz Vyvěděti.

Vyvedenina, y, f., v lučbě, das Edukt.
Rk.

Vyvedený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her-
ausgeführt. — odkud. Opilec z hospody
v-ný. Us. Ptáci z hnízda v-ní. Vz Vyve-
denec. — V. = podařený, vychytralý, durch-
getrieben. To byl v-dený chlapík. Němc.
(Nár. bibl. IV. 26. ). — V., ausgeführt, durch-
geführt. Us. — jak. Palác naskrze z ka-
mene v-ný (vystavěný). Lpř. J.

Vyvěděti se, vyvím, děl, dění; vyvídati
se, vyvědovati a vyvězovati se = zvídati, pá-
trati, nachfragen, nachforschen. Us. u Opa-
vy. Klš. — co. On to teprv vyvěděl. Št., Jel.

— čeho, o čem. L.

Vyvedlivý = možný k vyvedení, Zlob.,
lépe: vývodný, ausführbar. Rk.

Vyvedu, vz Vyvésti.

Vývěj, e, f., das Ausgewehte, die Spreu.
Vz Vývějky. Na Ostrav. Tč.

Vyvěji, vz Vyváti.

Vývějky, ů, pl., m. = smetí od vyvání
obilí pozůstalé, die Spreu. Reš. Umeť ty v.
na bok (na stranu), ať to větr nevkuce do
obilo. Na Ostrav. Tč.

Vyvejšiti, vz Vyvýšiti.

Vyvelbiti, il, en, ení, vyvelbovati = vy-
voliti. — si koho zač: za přítele. Na Ostrav.
Tč.

Vyvelebiti se, vz Potěšiti se. Anth. Jir.
I. 3. vyd. XXXIX., Ros. — kde. V-bil se
(rozložil se) nám zrovna na pohovce. Ft.

Vyvěnčiti, il, en, ení, bekränzen. — se
kde. Družky se vyvěnčajú v komoře, půjdu
na svatbu. Na Ostrav. Tč. — co: síň. —
čím: kvítím.

Vyvěnčiti se, il, ení, sich lüften. Pojď,
vyvenčíme se. Us. Jg. Slov.

Vyvěniti, il, ěn, ení; vyvěňovati = věno
vykoupiti, den Mahlschatz auskaufen. — se
= z věna se vykoupiti, sich vom Mahlschatze
loskaufen. Jg. Nevěstu v. Rk. U Rychn.
Ntk.

Vyvěřiti, il, en, ení, vyvěřovati = na
úvěr vzíti, auf Borg o. Kredit nehmen. —
co: víno. Arch. rkv. z 16. stol. — co kde
(u koho). Us., J. tr., Tč., Mřk. Jestližeby
kdo co u koho vyvěřil a na čas určený ne-
zaplatil. Václ. XIII. Vyvěřovali u mne. NB.