sb157-05 0..8296

1171

Tč. 68. — co na koho: vědro vína. Us.
Mor. — co od koho. Čes. Vč. Peníze od
někoho vyvěřiti. Th. Ta vína od jiných vy-
věřila. NB. Tč. 216. — si co — skrze
úver získati, vypůjčiti. J. tr. — se = vyvě-
řiti. Lom. Takový mezi nimi trpín býti;
nemá, dokudž by se slušně nevyvěřil (ne-
ospravedlnil). 1616, Lum. 1859. 949. — jak.
Tajně v-řují děti bez vědomí rodičů. Reš.
Vz Pokladač.

Vyvěrovati, auf die Versicherung seiner
Treue erlangen. Roz. výkl.

Vývěsa, y, f. = vývesný štít, das Aus-
hängschild. J. tr.

Vývěsek, sku, m. = co vyvěšeno, der
Aushang. V. na zdi, der Maueranschlag, ve-
řejný, öffentlicher Anschlag (Kundmachung).
J. tr. — V. = vývěsný arch (v knihtisk. ). Vz
Vývěsný, Vývěšek.

Vyvěsiti, il, šen, ení; vyvěšeti, el, en,
ení, vyvěšati (mor. a sloven. ), vyvěšovati, vy-
věšívati, vyvěšovávati = ven pověsiti, vystr-
čiti, aus-, heraushängen, aus-, herausstrek-
ken. — co: vích, jazyk, Us., prsy, V., ce-
dule: Šm. V. píst pumpy napájecí, Šim. 54.,
hákový řebřik. Khl. Už sme prádlo vyvě-
šali. Mor. Šd. Pomyslel som si: čo to len
bude z toho božieho sveta, keď všetkých
statočných ľudí vyvešajú a vystrielajú ? Lipa
I. 101. (Šd. ). — co kam: prádlo na vítr.
Us. V. prádlo na žerď, na plot. Us. Tč., Sš
P. 138. Co urobí, hned na žerď vyvěšá
(chlubí se). Na Ostrav. Tč., D. — co, se
odkud: něčí hlavu z hradu, Br., korouhev
z okna. V. se z okna. Us. V. hlavu se zdi.
Ben. V. — co kde. Taxu a sazení vůbec
v trhu v. Er.

Vývěska, y, f., die Aushängtafel. Šp.

Vyveslovati = vyplaviti se, herausru-
dern. Us. — odkud: z přístavu. Us. Tč.

Vývěsna, y, f., die Auslage = místo ve
krámě, kde se věci na prodej vyvěšují. MP.
Vz Vývěsný.

Vyvesnati se, vyvesniti se, Frühling wer-
den. V březnu, jak se vyvesná, budeme
orati. Na Ostrav. Tč.

Vývěsný, Aushänge-. V. arch, der Aus-
hängebogen (v knihtisk. ). Vz Vývěsek, Nz.,
štít, der Aushängschild, vz Vývěsa, J. tr.,
skříně, der Aushängekasten, der Auslags-
kasten, vz Vývěsna. Dch.

Vyvésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl,
den, ení; vyvoditi, il, zen, ení (na Slov.
-děn, ění); vyváděti, ějí, ej, eje (íc), ěl, ění;
vyvozovati, vyvodívati, vyvádívati = veda
provoditi, aus-, heraus-, hinausführen, vor-,
hervorführen; vysvoboditi, befreien, losma-
chen; vytvořiti, hervorbringen, erschaffen,
erzeugen; ku konci přivésti, aus-, vollführen,
ausflechten; odvoditi, her-, ableiten; dovo-
diti, erweisen, beweisend durchführen; na
horu vésti, hinaufführen; se z čeho = opak
dokázati tvrzení odporníkova (Kn. drn. 107),
očistiti se, vytáhnouti, sich herausziehen,
sich reinigen, rechtfertigen; zbaviti se, sich
um etwas bringen, seine Unschuld beweisen.
Jg. — abs. Chlapci, nevyvádějte, nebuďte
rozpustili. Us. Brt. Nevyváděj pořád! Us.
Vck. — co, koho: plod. V., čin, skutek,
D., lék pot vyvodící, Kom., něčí vůli. Troj.,

svou králku (= svou vůli), zeď (vystavěti),
vojsko, svůj úmysl, Us, svědky (předvésti).
Us., Šm. Když se náš pan Ježíš narodil, hvězdy,
měsíc zázrak vyvodzil. Sš. P. 19. Vyvoditi
zákony fysikalní, ZČ., tony. Ves. I. 5. Dobře
jsi to vyvedl. Ml. Kdybys věděl, co ten
zase vyvádí!; V. mistrovský kus, statečný
čin, nějakou hlouposť; Cos to zase vyvedl?;
Ten vyvedl něco čistého (iron. )! Us. Dch.
Rodiče vyvádějí děti. Us. Knrz. Ptáci vyve-
dli ptáčátka. Vz Vyvedenec. Us. Vyvádí po-
řád samé hlupiny (= hlouposti); On pořád
cosi vyvádí. Us. Vck. Tvorci slovo zavznělo
a zem, more prameně, potoky a rieky vy-
viedlo. Na Slov. Tč. U složených algebraic-
kých výrazů jest lépe nejmenší společné
násobné naznačovati než je vyváděl. Šim.
58. Zrojili se čmelové v súsedové stodole,
kdo ty čmele vyvede, ten Haničku povede;
Oficír koně vyvodzí, sedaj ty, šuhajku, na
něho. Sš. P. 423., 599. (Tč. ). Když jiní zváz-
nou v nětčem jako kuřata v koudeli, tedy
on předce svou vyvede. Bl. 294. Staň se
zemi jak staň, ledva vy svú vuoli vyvedli.
Arch. II. 14. Čert vždy musí svou vyvésti,
Kom. To má obec v. Půh. I. 311. Vyvede-li
to, tehdy chvála Bohu. Půh. II. 221. Slíbil
mi hranice v hoštické zboží v. Půh. II. 428.
A vyvede-li a ukáže Jan (to), což jest za
Hynka dal, to jemu má Jan Liška vrátiti.
Ib. II. 552. (Tč. ). April svojo vyvádí. Slez.
Šd. Bůh angely vyvedl (stvořil). Kom. Jenž
vyvodí želinu. Ž. wit. 146. 8., 103. 14.
Hezký hřeben jsi vyvedl, šp. m.: udělal,
vyřezal. Kom. II. 86. Teprva závory dělá,
když mu koně vyvedli (ukradli). Pozdě zá-
vory dělati, když koně vyvedli. Prov. Mus.
Při v., einen Process gewinnen. Zř. F. T.
H. X. co, koho kam (nač, do čeho,
v co, zač, před co): koně na pastvu,
něco na jevo, někoho na opice (na marné
naději držeti), V., někoho na procházku,
Jd., něco na světlo, Pam. kut.; dítě, plod,
porod na svět. Lk. Vyvedl 10 synů na svět.
Lk., Ros. Vody z dolu na den v. Vys. Ně-
koho na vrch střechy, Sych., na vrch ma-
kovice v. (o hloupých). Ros. V. houfy k bitvě.
Kom. V. ji před město. Kat. 3014. V. ně-
koho do polí, v pole. Us. V. někoho na
věž (= jej klamati). Us. Dch. V. vojsko do
války. Šb. Nie pre seba jich on do boja vy-
viedol (vyvedl), lež (než) aby nespravedli-
vosť a zlosť znivočil. Lipa 227. Zkoušel
pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho
k hromadě kamení; Vyvedl jich na podolek,
ukázal jim trn a hložek; Janka vyvedem
za vrata a Chlupatého pod vrata, mého mi-
lého až k svýmu domu. Sš. P. 34., 38., 708.
(Tč. ). A hned mu svitlo v očach, akoby ho
z hrobu na boží deň bol vyviedol. Dbš. Sl.
pov. II. 10. Vyvedeš ma zejtra do tanečka
Sl. ps. 235. Královo právo v. přede pány.
Půh. II. 406. Na soud ji v. kázal; Ten ji
na suchú zemi z moře vyvedl. Pass. mus.
318, 349. I káže pannu před se v. z žaláře.
Kat. 2636., 2644. Mám dvě dceři, kteréž sta
nepoznale muže, vyvedu je k vám. Hus I-
195. — co z koho. Ten by ze sebe vyvá-
děl, kdyby byl pánem (= ten by sev ynášel).
Us. Vck. Ten ze sebe vyvádí! Us. Dch. —