sb157-05 0..8296

1174

Vyvětralec, lce, m., die Kobaldblume.
Jg. Slov.

Vyvětralosť (na Slov. vyvetrelosť), i, f.,
die Verwitterung, Verriechung, Schalheit.
V. vína. Jg.

Vyvětralý, na Slov. vyvetrelý, verwit-
tert, verrochen, abgestanden, schal. V. V.
víno, pivo. Kom., Šd. V. kámen, vrch, tvář,
verwittert. Hdk.

Vyvětrání, n., vyvětrování, die Lüftung,
Auslüftung. Us. Posp. Dáti peřiny na v.,
Betten auf die Luft geben. Us. Dch. — V.
= vyvětralosť, die Verwitterung. Bern.

Vyvětraný; -án, a, o = vyvětralý.

Vyvětrati (na Slov. vyvetreti), vyvětrá-
vati = vyčichnouti, vychutněti, verriechen,
auswittern, ausduften. — abs. Víno, pivo
v-lo. Reš. — kde: v sudě neplném pivo
v-trává. Us. Něco vyvětrávati = provětro-
vati, lüften. D. — abs. Vyvěs ty peřiny na
žerď, ať trochu v-jí. Us. — komu odkud.
Otec dal do času tomu pokoj, bo si myslel,
že to synovi z hlavy vyvetreje. Dbš. Sl.
pov. III. 39.

Vyvětravý = co rádo, snadně vyvětrá,
flüchtig, verrauchend. V-vé těkavé částky.
Vaň.

Vyvetrelosť = vyvětralosť. Na Slov.
Bern.

Vyvetrelý = vyvětralý. Na Slov. Bern.

Vyvetreti = vyvětřeti. Na Slov. Bern.

Vyvětřeti, 3. pl. ejí, el, ení, verriechen,
verduften, abstehen. — abs. Víno v-lo. —
jak: z chuti. — kde: v neplném sudě. —
komu odkud. Otca to počalo trochu mrzeť;
medzi tým dal len ešte pokoj; bo si myslel,
že mu to z hlavy vyvetreje. Mt. S. 1. 78.

— V. = provětrati se. — kde. Peřiny na
slunci, na vzduchu, na bidle v-ly, auslüften.

Us.

Vyvětřiti, il, en, ení = větřením vyčistiti,

auslüften. — co, se. Jg. Poďme na pro-
cházku, drobet se vyvětříme. Bern. Jak se
v tří, budeme obilí vjať (váti), windig wer-
den. Na Ostrav. Tč. — V., auswittern, aus-
spüren. — koho. Pes zajíce v-il (po větru
jda nalezl). Šm. Ohař ho vyvětří. Kká. Td.
187.
Vyvětrovati = větrem vyčistiti, worfeln.

— co: obilí (vyvíti). Ros. V. otázku (pro-
třásati, ventilliren). Ros.

Vyvetšeti, ejí, el, ení = zcela vetchým
se státi, ganz veralten, morsch werden. Jg.
Slov.

Vyvětšiti = vetchým učiniti, morsch ma-
chen. Jg.

Vyvětvení, n., die Aus-, Verzweigung.
Dch.

Vyvětvený; -en, a, o, verzweigt.

Vyvětviti, il, en, ení, vyvětvovati, ver-
zweigen.

Vývěv, u, m. = vyvání, das Auswehen.
Jg. Slov.

Vývěva, vývěvka, y, f. = závěje, die
Schneewehe. L. — Vývěvky, vývějky, aufge-
gewürfelte Spreu. L. — V. = nástroj k vy-
větí vzduchu z něčeho, Luttpumpe, f. D., Rk.
V. = nástroj, jímž v uzavřeném prostoru
vzduch co nejvíce rozřediti lze. Vz více
v S. N., v KP. II. 81. Dějiny vývěvy. Ib.

81. V. hydraulická. Ib. 87. V. o dvou bo-
tách. Ib. 85. Princip její. Ib. 82. Průřez její.
Ib. 86. První v. Guerickova. Ib. 82. V-va
stroje parního. Ib. 354. Zlepšená v. Gue-
rickova. Ib. 83. Vz Výsot. Mokrá, suchá v.
Šp. V. Daňkova. KP. V. 107. V. zřeďovací,
die Verdünnungsluftpumpe, zhušťovací, Ver-
dichtungs-, kohoutková, Hahn-, záklopková,
Ventilluftpumpe. Ck. V. Liebigova, Reg-
naultova, rtuťová (Geisslerova, Jollyova),
vodní Bunsenova. Ck. Talíř vývěvy či vý-
věvný. Nz. — V., v astron. souhvězdí, ein
Sternbild. Nz., Stč. Zmp. 25.

Vyvěvač, e, m., der Ausweher, Auswür-
fler. V. obilí. Us. Jg.

Vyvěvačka, y, f., die Ausweherin, Aus-
würflerin.

Vývěvka, y, f., die Schneewehe. Šm.

Vývěvný talíř, der Teller, der Luftpume.
Nz. Vz Vývěva. V. ventillator. Hrm. 47. Vz
Vývěvový.

Vývěvový = vývěvný. V. zvon. Presl.
Chym.

Vyvězelý = zvězelý, hubený, mager. V.
ryba, pták. Jg.

Vyvezení, n., die Ausführung, Ausfah-
rung. — V., das Aus-, Abfahren = vyjetí.
Bern. — V. = vyjetí, das Hinauffahren (mit
dem Wagen). Bern.

Vyvezený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her-
ausgeführt. V. zboží. — V., hinaufgeführt,
hinaufgefahren. — odkud kam: vůz z vody
na hráz v-ný.

Vyvězeti se, zvězeti se = vězením zhu-
beněti, im Verhaft mager werden. Ros.

Vyvěziti, il, en, ení = z vězení pomoci,
osvoboditi, aus dem Verhaft befreien. Jg.

Vyvezmu, vz Vyvziti.

Vyvézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen,
ení; vyvoziti, il, žen, ení; vyvážeti, ejí, ej,
eje (íc), el, en, ení; vyvozívati, vyvázívati,
vyvozovati = ven vézti, zu Wasser o. Wagen
ausführen, hinaufführen. — abs. Liška vy-
váží (zem před brloh vyhazuje). Šp. Pří-
vozníkovi do rejstříku, co se který den vy-
vozilo, poznamenati, durchs Führen, an der
Uibertuhr verdienen. Mus. IX. 64. — co.
Tu ležel a mí všechno vytrávil, což sem
měl obilé, i domovité věci a druhé s sebú
pobral a vyvezl. Půh. I. 166. — co, odkud:
hlínu z rybníka, obilí ze země. Us. Dříví
z paseky v. Us. Už je dievča vyvezenô ešte
včera z tej Nitry! Sl ps. 333. Z našich
huor drevo vyvážejí. Sl. let. I. 232. Doče-
kavši, že jsem ze země jel, tu my vyvezla
ze dvoru obilé. Půh. II. 125. — odkud
s kým kdy. Vzal mi mlynáře a vyvezl jej
s svými sedláky z mé dědiny na svú. Půh.
I. 200. Niekteré věci z domu svého ročním
časem vyvezl.., Sl. let. 1. 69. — co (kam)
jak. Obilí z Čech po vodě a po suchu v.
Us. Jeden ďábel na břeh člunkem vyváží
mok onen bahnitý. Koll. I. 314. Mužík musil
v poutech rynk umetati a na kolečkách vy-
vážeti. Z r. 1650. Tč. — co kam: do ci-
ziny. Hnůj na pole, na horu, obilí za hra-
nice. Ml. V. k lesu. Us. Mlynáře mi vzal
mého bez práva i vyvezl jej na svú dědinu.
Půh. II. 381. Bojíce se ve vsech zapálení
i vyvezli se na vršek do lesa a tu se vose-