Předchozí (1173)  Strana:1174  Další (1175) |
|
|||
1174
|
|||
|
|||
Vyvětralec, lce, m., die Kobaldblume.
Jg. Slov. Vyvětralosť (na Slov. vyvetrelosť), i, f.,
die Verwitterung, Verriechung, Schalheit. V. vína. Jg. Vyvětralý, na Slov. vyvetrelý, verwit-
tert, verrochen, abgestanden, schal. V. V. víno, pivo. Kom., Šd. V. kámen, vrch, tvář, verwittert. Hdk. Vyvětrání, n., vyvětrování, die Lüftung,
Auslüftung. Us. Posp. Dáti peřiny na v., Betten auf die Luft geben. Us. Dch. — V. = vyvětralosť, die Verwitterung. Bern. Vyvětraný; -án, a, o = vyvětralý.
Vyvětrati (na Slov. vyvetreti), vyvětrá-
vati = vyčichnouti, vychutněti, verriechen, auswittern, ausduften. — abs. Víno, pivo v-lo. Reš. — kde: v sudě neplném pivo v-trává. Us. Něco vyvětrávati = provětro- vati, lüften. D. — abs. Vyvěs ty peřiny na žerď, ať trochu v-jí. Us. — komu odkud. Otec dal do času tomu pokoj, bo si myslel, že to synovi z hlavy vyvetreje. Dbš. Sl. pov. III. 39. Vyvětravý = co rádo, snadně vyvětrá,
flüchtig, verrauchend. V-vé těkavé částky. Vaň. Vyvetrelosť = vyvětralosť. Na Slov.
Bern. Vyvetrelý = vyvětralý. Na Slov. Bern.
Vyvetreti = vyvětřeti. Na Slov. Bern.
Vyvětřeti, 3. pl. ejí, el, ení, verriechen,
verduften, abstehen. — abs. Víno v-lo. — jak: z chuti. — kde: v neplném sudě. — komu odkud. Otca to počalo trochu mrzeť; medzi tým dal len ešte pokoj; bo si myslel, že mu to z hlavy vyvetreje. Mt. S. 1. 78. — V. = provětrati se. — kde. Peřiny na
slunci, na vzduchu, na bidle v-ly, auslüften. Us.
Vyvětřiti, il, en, ení = větřením vyčistiti,
auslüften. — co, se. Jg. Poďme na pro-
cházku, drobet se vyvětříme. Bern. Jak se v tří, budeme obilí vjať (váti), windig wer- den. Na Ostrav. Tč. — V., auswittern, aus- spüren. — koho. Pes zajíce v-il (po větru jda nalezl). Šm. Ohař ho vyvětří. Kká. Td. 187. Vyvětrovati = větrem vyčistiti, worfeln. — co: obilí (vyvíti). Ros. V. otázku (pro-
třásati, ventilliren). Ros. Vyvetšeti, ejí, el, ení = zcela vetchým
se státi, ganz veralten, morsch werden. Jg. Slov. Vyvětšiti = vetchým učiniti, morsch ma-
chen. Jg. Vyvětvení, n., die Aus-, Verzweigung.
Dch. Vyvětvený; -en, a, o, verzweigt.
Vyvětviti, il, en, ení, vyvětvovati, ver-
zweigen. Vývěv, u, m. = vyvání, das Auswehen.
Jg. Slov. Vývěva, vývěvka, y, f. = závěje, die
Schneewehe. L. — Vývěvky, vývějky, aufge- gewürfelte Spreu. L. — V. = nástroj k vy- větí vzduchu z něčeho, Luttpumpe, f. D., Rk. V. = nástroj, jímž v uzavřeném prostoru vzduch co nejvíce rozřediti lze. Vz více v S. N., v KP. II. 81. Dějiny vývěvy. Ib. |
81. V. hydraulická. Ib. 87. V. o dvou bo-
tách. Ib. 85. Princip její. Ib. 82. Průřez její. Ib. 86. První v. Guerickova. Ib. 82. V-va stroje parního. Ib. 354. Zlepšená v. Gue- rickova. Ib. 83. Vz Výsot. Mokrá, suchá v. Šp. V. Daňkova. KP. V. 107. V. zřeďovací, die Verdünnungsluftpumpe, zhušťovací, Ver- dichtungs-, kohoutková, Hahn-, záklopková, Ventilluftpumpe. Ck. V. Liebigova, Reg- naultova, rtuťová (Geisslerova, Jollyova), vodní Bunsenova. Ck. Talíř vývěvy či vý- věvný. Nz. — V., v astron. souhvězdí, ein Sternbild. Nz., Stč. Zmp. 25. Vyvěvač, e, m., der Ausweher, Auswür-
fler. V. obilí. Us. Jg. Vyvěvačka, y, f., die Ausweherin, Aus-
würflerin. Vývěvka, y, f., die Schneewehe. Šm.
Vývěvný talíř, der Teller, der Luftpume.
Nz. Vz Vývěva. V. ventillator. Hrm. 47. Vz Vývěvový. Vývěvový = vývěvný. V. zvon. Presl.
Chym. Vyvězelý = zvězelý, hubený, mager. V.
ryba, pták. Jg. Vyvezení, n., die Ausführung, Ausfah-
rung. — V., das Aus-, Abfahren = vyjetí. Bern. — V. = vyjetí, das Hinauffahren (mit dem Wagen). Bern. Vyvezený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her-
ausgeführt. V. zboží. — V., hinaufgeführt, hinaufgefahren. — odkud kam: vůz z vody na hráz v-ný. Vyvězeti se, zvězeti se = vězením zhu-
beněti, im Verhaft mager werden. Ros. Vyvěziti, il, en, ení = z vězení pomoci,
osvoboditi, aus dem Verhaft befreien. Jg. Vyvezmu, vz Vyvziti.
Vyvézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen,
ení; vyvoziti, il, žen, ení; vyvážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvozívati, vyvázívati, vyvozovati = ven vézti, zu Wasser o. Wagen ausführen, hinaufführen. — abs. Liška vy- váží (zem před brloh vyhazuje). Šp. Pří- vozníkovi do rejstříku, co se který den vy- vozilo, poznamenati, durchs Führen, an der Uibertuhr verdienen. Mus. IX. 64. — co. Tu ležel a mí všechno vytrávil, což sem měl obilé, i domovité věci a druhé s sebú pobral a vyvezl. Půh. I. 166. — co, odkud: hlínu z rybníka, obilí ze země. Us. Dříví z paseky v. Us. Už je dievča vyvezenô ešte včera z tej Nitry! Sl ps. 333. Z našich huor drevo vyvážejí. Sl. let. I. 232. Doče- kavši, že jsem ze země jel, tu my vyvezla ze dvoru obilé. Půh. II. 125. — odkud s kým kdy. Vzal mi mlynáře a vyvezl jej s svými sedláky z mé dědiny na svú. Půh. I. 200. Niekteré věci z domu svého ročním časem vyvezl.., Sl. let. 1. 69. — co (kam) jak. Obilí z Čech po vodě a po suchu v. Us. Jeden ďábel na břeh člunkem vyváží mok onen bahnitý. Koll. I. 314. Mužík musil v poutech rynk umetati a na kolečkách vy- vážeti. Z r. 1650. Tč. — co kam: do ci- ziny. Hnůj na pole, na horu, obilí za hra- nice. Ml. V. k lesu. Us. Mlynáře mi vzal mého bez práva i vyvezl jej na svú dědinu. Půh. II. 381. Bojíce se ve vsech zapálení i vyvezli se na vršek do lesa a tu se vose- |
||
|
|||
Předchozí (1173)  Strana:1174  Další (1175) |