sb157-05 0..8296

1175

kali. Arch. V. 334. — se na kom = po-
mstíti se, sich rächen. Na tobě se musím
vyvézt. Kld. 259.

Vyveženec, nce, m., der Deportirte. Rk.
Vyvěžení, n., vz Vyvěžiti.
Vyvěžený; -en, a, o, aufgebaut wie ein
Thurm. V-ný dům, Us., trosky, gethürmte
Trümmer. Dch.

Vyvěžiti, il, en, ení; vyvěžovati = vy-
stavěti jako věži, aufthürmen. — co, z čeho
proč. V. z hnátů horu na památku něčí.
Klicp.

Vyvial, a, m., osob. jm.
Vyviáš, e, m. Bezpečnosť Moravy poža-
dovala chladnokrevného, pokoja milovného
muža na tróne nemeckom; Svatopluk pak
dopomohol ku nemu takému neposednému
vyviášovi, aký bol Arnulf. Let. mtc. Slov.
X. 1. 35. (Šd. ).
Vyvídati se, vz Vyvěděti se.
Vyvierati, vz Vyvříti.
Vyviežeš = vyvážeš z měšce, dobudeš.
Výb. I. 144.

Vyvichřiti se, il, en, ení, zu brausen
aufhören. Vyjeli jsme, jak se sníh v-chřil.
Na Ostrav. Tč.

Vyvíjati = vyvíjeti. Na Slov. Bern.
Vyvíječ, vyviječ, e, m., der Aus-, Her-
auswinder, Dreher, Ausdreher, Verdreher.
Jg. Slov.

Vyvíjení, n., die Entwickelung. Rst. 520.
Vyvíjeti, v z Vyvíti.
Vyviji, vz Vyvíti.

Vyviklati, klán a kli; vyviklávati, vyvi-
klovati, auswackeln. — co: hřebík, kolík,
Us., město. Jel. — co komu: si zub. Us.
— čím odkud: hřebík ze zdi rukou, kůl
ze země sochorem.

Vývin, u, m. = vyvinování, vyvinutí, die
Entwickelung, Evolution. Nz. V., chybně
m.: vývoj, kořen slovesa vyvinouti jest vi
a z toho voj, jako z bi (bíti) boj, hni (hniti)
hnůj, li (líti) loj. Os, Pk., Brs. 265. Vývin
ústavního života spočívá na volebním řádu,
lépe: vyvinutí, vývoj, prospěch ústavního
zřízení zakládá se n. záleží na vol. řádu.
Šb. Také: rozvoj. V. zeměkoule, živočišstva.
Vz Schd. II. 89., 97. Vznik a vývin nemoci;
V. původní (panenský), die Parthenogenesis.
Nz. lk. Vývin práva. Us. Vývin v čelí, der
Aufmarsch, Entwickelung in die Front (ve
vojenství). S. N. XI. 287. Vývin zákono-
dárství; Společenské poměry dospěly již
k takovému vývinu; Historický vývin Slo-
vanů vyznačuje se tím, že...; I polní ho-
spodářství a řemesla dospěla kláštery k zdár-
nějšímu vývinu. Ddk. IV. 235., 245., 251.,
330. (Tč. ).
Vyvínati, vz Vyviti.
Vyviniti, il, ěn, ění, vyviňovati = omlu-
viti. A jsú dlužni to činiti, nemóžeš jich v.
Rkp. 1448., Sá. Kř. 189.

Vývinosloví, n. = plodosloví, die Em-
bryologie, nauka o postupných proměnách
vejce zvířecího, až se z něho zcela doko-
nalé zvíře udělá. Vz S. N. X. 179.

Vyvinosť, i, f. = nastornosť, superficies,
zast. Hank. gl. 177.
Vyvinouti, vz Vyviti.
Vyvinovací, Entwickelungs-. V. láhev.

Vyvinování, n., die Entwickelung, Er-
regung. V. elektřiny, Nz., páry, tepla, Šim.
1. 7., plynu, die Gasentwickelung. Šp. Slova
ta slouží apoštolovi za podkladek při v.
myšlének; Apoštol se v dalejšku podjímá
místnějšího náuky té v-ní. Sš. I. 109., II.
30. (Hý. ). Vz Vyvinutí.

Vyvinovati, vz Vyviti.

Vyvinulý, entwickelt. Us.

Vyvinutcovitý. V. rostliny, evolvulaceae:
vyvinutec, živičnatka. Vz Rstp. 1097., 1088.

Vyvinutec, tce, m., rostlina svlačcovitá,
evolvulus. V. penízkový, kuřímorový, leno-
listý. Rostl. Vz Rstp. 1097.

Vyvinutí, n. = vymknutí, die Verren-
kung. V. údu, V., kosti, Ja., Sal. 192. 25.,
v koleně. Ja. — V., die Entwickelung, Ent-
faltung. V. samovolné při porodu. Čs. lk. III.
198. V. velkých tlaků. ZČ. L 252. Souměrné
v. se hranatého tvaru. ZČ. I. 250. V. se
z centra. Kom. Nejdokonalejšího v. dochá-
zejí lidé, lépe: nejdokonaleji vyvíjejí se lidé
(rostou atd. ). Pk. Vz -ání. V. (vyvíjení,
vzbuzení) elektřiny, die E. der Elektricität,
Nz., opravy, die Reformentwickelung, plynu,
světla, kouře, Šp.; v. některých vět ve fy-
sice. Šim. 88. — V., vyvinování = přečin,
hřích, das Vergehen, die Sünde. Sš. L. 86.

— V. = vymotaní, die Aufwickelung. —
V. = vykroucení, die Entwindung.

Vyvinutosť, i, f., die Entwickelung (als
Eigenschaft). Šm.

Vyvinutý; -ut, a, o, auf-, aus-, losge-
wickelt. Buď vyvinut a prázden, který ne-
plní tohoto slova. BO. — V. = vymotaný,
aufgewickelt. — V. = vykroucený, entwun-
den, verrenkt. — V., entwickelt. V. čich.
V. člověk. Us., Osv. I. 521. V-té mincov-
ství předpokládá také čilý život občanský,
taktéž v-tý obchod. Ddk. IV. 178.

Vyvírací, vyvěrací, Ausschluss-, aus-
schliesend. Zlob.

Vyvírati, vz Vyvříti.

Vyvírek, rku, m. = pouchle, výdumek,
die Eischale. Us.

Vyvíření, n., das Aufwirbeln.

Vyvířený; -en, a, o, aufgewirbelt. —
čím. Božím dechem v-ná země. Čch. Bs.
145.

Vyvířiti, il, en, ení, aufwirbeln, aufregen.

— co čím jak. Želím chvíle té, kdy de-
chem žití vy vířil jsem zemi, vodu, vzduch
v divukrásné pudů vlnobití, v jarobujný
živočistva ruch. Čch. Bs. 133.

Vyvískati = vískáním vyčistiti. — co:
blechy, vši, ausflöhen, ausläusen. D.

Vyvisnouti, snul a sl, utí, vyviseti =
vně viseti, von Aussen hinab-, herunter-
hängen. Jg. Sl.

Vyvítati, alle bewillkommen. Ros.

1. Vyviti, viji, il, it, ití; vyvinouti, ul,
ut, utí; vyvíjeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení;
vyvívati; vyvinovati (Let. 29. ) = rozvina vy-
jmouti, vyplésti, heraus-, aus-, loswinden,
loswickeln; vytočiti, vyndati, vytknouti, ver-
renken, verdrehen, ausrenken, verstauchen;
vitím vypotřebovati, ganz aus-, aufwinden;
mávati, herumfuchteln, herumflackern, her-
umschleudern; vykročiti, vom Wege abwei-
chen; uchýliti se, ablenken, ausweichen;