Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |
|
|||
1177
|
|||
|
|||
Vývlastek, stku, m. = vyvlastněný ma-
jetek, expropriirtes Eigenthum. Šd. Vyvlastnění, n. = vyloučení soukrom-
níka z vlastnictví, die Expropriation, Ent- eignung. J. tr-., Dch. Nucené v., die Zwangs- enteignung. Právo k v.; zákon o v. Sl. les. Vz Expropriace ve S. N. Vyvlastněný; -ěn, a, o, expropriirt. V.
půda, pole. Vyvlastniti, il, ěn, ění = odloučiti z vlast-
nosti, z majetku, das Eigenthum wegnehmen, expropriiren. — co komu proč: pole za příčinou stavění železné dráhy. Us. Vyvlažiti, il, en, ení, vyvlažovati, vy-
vlažňovati = vymokřiti, aus-, durchfeuchten. Ros. — co. Vyvlažovať súsedné prestala medze; Jak mi tu čistotný hrkotá, majo- ránky a růže, v rovno i rozdělené vyvlaž- řňuje hrádky potóček. Hol. 68., 335. Vyvlažnouti, ul, utí = vyvlhnouti, ganz
feucht werden. Ros. Vyvlažňovati, vz Vyvlažiti.
Vyvlažovati, vz Vyvlažiti.
Vyvléci, vyvlíci, vleku, češ, kou; vlec
(ne: -vleč), vleka (ouc), vlekl, vlečen, ení; vyvléknouti, vyvlíknouti, kl, ut, utí; vyvlé- kati, vyvlíkati; vyvláčiti, il, en, ení; vyvlá- četi, ejí, el, en, ení, vyvlačovati, vyvlikovati, vyvláčívati = vleka vytáhnouti, vytočiti, vy- trhnouti, herausschleppen, schleppend her- ausziehen; vysoukati, vyviti, vytáhati, aus- winden, auswickeln, ausziehen; z truhlice vybrati, utratiti, aus der Truhe hinweg- schleppen, verschleppen, wegschleppen; vy- jíti, cele svléci, obnažiti, vyzouti, ganz aus- ziehen, entblössen, kahl machen; podšiti, füttern; se = s těží se vypraviti, vyjíti, sich mit Mühe und Noth herausmachen; svléci se, sich ausziehen. Jg. — abs. Do komory nanosím, zlá žena vyvleče. Sl. ps. Šf. II. 68. — koho, co. Zlato vláčel, stříbro vy- vlačoval. Sš. P. 329. Dotud vlk vláčí, až samého vyvlekou. Prov. Kdo často vláčí (z truhlice vybírá peníze), brzo vyvláčí. Ros. — co, koho kam: na ulici, na Horu, Us., na světlo. Jel. Vyvlekli ho za humna. Us. Vyvlekla dčber s prádlem na podsíň. Sych. — co, koho kudy: po zemi. Lom. Aby jazyk týlem vyvlekli. NB. Tč. 241. — co, koho, se odkud (komu kdy jak). Z léčky, z nemilé příhody, z povinnosti, z pletky se v. Us. Dch. Pýr z vrželiny v. (auseggen). Us. Tč. Ze všech vyvlékati duši kras. Hlk. Z povinností se v. Us. Dch. Biskupa z kostela mocí v.; Sotva nohy (paty, Ros. ) z domu vyvlekl (vyšel); Ně- koho z kůže v. (odříti). V. Všecko z domu v. (vynositi). Us. Někomu jazyk z hrdla v. Ms. pr. kut. Za živa mu střeva ze sebe v. kázal. Dal. 69. Niť z jehly v. D. Někoho z odění v. Háj. Sotva se z domu vyvlekl (vypravil). Us. — co čím: pole branami, Us., Šp., poctivice tykytou (vycpati). Reš., V. V. něco provazem. Č. Kdy tak učiní kazatel, tehdy sietí slova božieho vyvleče mnoho lidí z moře tohoto světa t. j. z pýchy, z hněvu i z smilstvie. Hus II. 280. — se komu odkud. Niť se mi z jehly v-kla. Us. Šd. — jak. Vyvléci koho za vlasy. Er. P. 337. Ještě mě naposled za vlasy vy- |
vlečou. Čes. mor. ps. 227. Dobrým způso-
bem z něčeho se v. Dch. A když již dobrý den byl, lid, co tam v zámku byl, do košil z šatů vyvláčeli. Kron. hrad. Tč. Jmění po nitkách sbírá a provazem vyvláčí. Us. Sd. — čeho. Že bych již rád svého těž- kého tělesenstvie byl vyvlečen. Pass. 25. Vývlečka, y, f., das Hinaus-, Heraus-,
Fortschleppen. — V., y, m. = kdo z domu vyvláčí, šantročil. Us. Šd. — V., osob. jm. Šd., Vck. Vývlek, u, m. = vyvlečení, i co vyvle-
čeno, das Herausschleppen, das Herausge- schleppte. Vývleka, y, f. = vývlečka. Dievky vý-
vleky (mnoho z domu vynesou). Prov. Mt. S. I. 88. Vyvlékání, n. = opětované vyvlečení, vz
toto. Vyvlékaný; -án, a, o = opětně vyvle-
čený. Vz Vyvlečený. Vyvlékati, vz Vyvléci.
Vyvléknouti, vz Vyvléci.
Vyvléknutí, n. = vyvlečení.
Vyvléknutý; -ut, a, o = vyvlečený.
Vyvlekovati, vz Vyvléci.
Vyvlhnouti, ul, utí = vláhu vypáchnouti,
die Feuchtigkeit verlieren. kde: na slunci. — čím. Vrželina větrem už vyvlhla, můžeš ji vláčiť. Na Ostrav. Tč. Vyvlíci, vz Vyvléci.
Vyvlíkati, vz Vyvléci.
Vyvlíknutí, n. = vyvlečení.
Vyvlíknutý; -ut, a, o = vyvlečený.
Vyvlikovati, vz Vyvléci.
Vyvlnatěti, ěl, ění = vlnu ztratiti, die
Wolle verlieren. Ros. Vyviniti, il, ěn, ění, vyvlňovati, wogend
machen. — se, emporwogen. — se jak. Voda nad břehy se v-la. Us. Tč. Vyvltati, vyvltovati se, überwogen, aus-
spülen. — jak, kam. Voda se vyvltuje přes břehy, na cestu. Na Ostrav. Tč. Vyvnaditi, il, zen, ení; vyvnazovati, vy-
louditi, hinaus-, auslocken. Ros. — co od- kud. Jasný slunce lesk bohatá žití zřídla z lůna země vyvnadil. Msn. Or. 155. Vyvnitřiti, il, ěn, ění; vyvnitřovati =
vykuchati, ausweiden. — co: Rybu. L. V. koho, se = vysíliti. L. Vývod, u, m. = vyvedení, das Heraus-,
Hinausführen, die Aus-, Hinausführung. Veleš. V. někoho odněkud. — V. = průtok, der Ausführungsgang, ductus exeretorius, v zool. Nz. — V. = plod, das Produkt, Nz. — V. = počet, účet, die Rechnung. Na Slov. V. z peněz dáti. Plk. — V. = dedukce, die Ausführung, Folgerung, Abfolge, die De- duktion. Pdl., Krok. 1. b. 138., d. 29. Vz Jg. Slov. Logický v.; v-dy činiti; naše v-dy spočívají na pravdě; To vede k nesmysl- nému v-du, das führt ad absurdum. Us. Dch. V. dogmatický, Sš. I. 121., algebraický, theo- retický. Stč. Zmp. 10., 328. (Pdl. ). — V., die Ausführung, Exequirung, executio. Dvojí jest v. odsydka: jeden slove čistý a druhý smí- šený. Čistý v. jest, když před přítomnýma stranoma poznána jest pře od některého súdce a súdce káže někomu, aby ten odsu- dek vyvedl, taký vývodec nemá slyšeti od- 285
|
||
|
|||
Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |