sb157-05 0..8296

1177

Vývlastek, stku, m. = vyvlastněný ma-
jetek, expropriirtes Eigenthum. Šd.

Vyvlastnění, n. = vyloučení soukrom-
níka z vlastnictví, die Expropriation, Ent-
eignung. J. tr-., Dch. Nucené v., die Zwangs-
enteignung. Právo k v.; zákon o v. Sl. les.
Vz Expropriace ve S. N.

Vyvlastněný; -ěn, a, o, expropriirt. V.
půda, pole.

Vyvlastniti, il, ěn, ění = odloučiti z vlast-
nosti, z majetku, das Eigenthum wegnehmen,
expropriiren. — co komu proč: pole za
příčinou stavění železné dráhy. Us.

Vyvlažiti, il, en, ení, vyvlažovati, vy-
vlažňovati = vymokřiti, aus-, durchfeuchten.
Ros. — co. Vyvlažovať súsedné prestala
medze; Jak mi tu čistotný hrkotá, majo-
ránky a růže, v rovno i rozdělené vyvlaž-
řňuje hrádky potóček. Hol. 68., 335.

Vyvlažnouti, ul, utí = vyvlhnouti, ganz
feucht werden. Ros.

Vyvlažňovati, vz Vyvlažiti.

Vyvlažovati, vz Vyvlažiti.

Vyvléci, vyvlíci, vleku, češ, kou; vlec
(ne: -vleč), vleka (ouc), vlekl, vlečen, ení;
vyvléknouti, vyvlíknouti, kl, ut, utí; vyvlé-
kati, vyvlíkati; vyvláčiti, il, en, ení; vyvlá-
četi, ejí, el, en, ení, vyvlačovati, vyvlikovati,
vyvláčívati = vleka vytáhnouti, vytočiti, vy-
trhnouti, herausschleppen, schleppend her-
ausziehen; vysoukati, vyviti, vytáhati, aus-
winden, auswickeln, ausziehen; z truhlice
vybrati, utratiti, aus der Truhe hinweg-
schleppen, verschleppen, wegschleppen; vy-
jíti, cele svléci, obnažiti, vyzouti, ganz aus-
ziehen, entblössen, kahl machen; podšiti,
füttern; se = s těží se vypraviti, vyjíti, sich
mit Mühe und Noth herausmachen; svléci
se, sich ausziehen. Jg. — abs. Do komory
nanosím, zlá žena vyvleče. Sl. ps. Šf. II.
68. — koho, co. Zlato vláčel, stříbro vy-
vlačoval. Sš. P. 329. Dotud vlk vláčí, až
samého vyvlekou. Prov. Kdo často vláčí
(z truhlice vybírá peníze), brzo vyvláčí.
Ros. — co, koho kam: na ulici, na Horu,
Us., na světlo. Jel. Vyvlekli ho za humna.
Us. Vyvlekla dčber s prádlem na podsíň.
Sych. — co, koho kudy: po zemi. Lom.
Aby jazyk týlem vyvlekli. NB. Tč. 241. —
co, koho, se odkud (komu kdy jak).
Z léčky, z nemilé příhody, z povinnosti,
z pletky se v. Us. Dch. Pýr z vrželiny v.
(auseggen). Us. Tč. Ze všech vyvlékati
duši kras. Hlk. Z povinností se v. Us. Dch.
Biskupa z kostela mocí v.; Sotva nohy
(paty, Ros. ) z domu vyvlekl (vyšel); Ně-
koho z kůže v. (odříti). V. Všecko z domu
v. (vynositi). Us. Někomu jazyk z hrdla v.
Ms. pr. kut. Za živa mu střeva ze sebe v.
kázal. Dal. 69. Niť z jehly v. D. Někoho
z odění v. Háj. Sotva se z domu vyvlekl
(vypravil). Us. — co čím: pole branami,
Us., Šp., poctivice tykytou (vycpati). Reš.,
V. V. něco provazem. Č. Kdy tak učiní
kazatel, tehdy sietí slova božieho vyvleče
mnoho lidí z moře tohoto světa t. j. z pýchy,
z hněvu i z smilstvie. Hus II. 280. — se
komu odkud. Niť se mi z jehly v-kla.
Us. Šd. — jak. Vyvléci koho za vlasy.
Er. P. 337. Ještě mě naposled za vlasy vy-

vlečou. Čes. mor. ps. 227. Dobrým způso-
bem z něčeho se v. Dch. A když již dobrý
den byl, lid, co tam v zámku byl, do košil
z šatů vyvláčeli. Kron. hrad. Tč. Jmění
po nitkách sbírá a provazem vyvláčí. Us.
Sd. — čeho. Že bych již rád svého těž-
kého tělesenstvie byl vyvlečen. Pass. 25.

Vývlečka, y, f., das Hinaus-, Heraus-,
Fortschleppen. — V., y, m. = kdo z domu
vyvláčí, šantročil. Us. Šd. — V., osob. jm.
Šd., Vck.

Vývlek, u, m. = vyvlečení, i co vyvle-
čeno, das Herausschleppen, das Herausge-
schleppte.

Vývleka, y, f. = vývlečka. Dievky vý-
vleky (mnoho z domu vynesou). Prov. Mt.
S. I. 88.

Vyvlékání, n. = opětované vyvlečení, vz
toto.

Vyvlékaný; -án, a, o = opětně vyvle-
čený. Vz Vyvlečený.

Vyvlékati, vz Vyvléci.

Vyvléknouti, vz Vyvléci.

Vyvléknutí, n. = vyvlečení.

Vyvléknutý; -ut, a, o = vyvlečený.

Vyvlekovati, vz Vyvléci.

Vyvlhnouti, ul, utí = vláhu vypáchnouti,
die Feuchtigkeit verlieren. kde: na slunci.
— čím. Vrželina větrem už vyvlhla, můžeš
ji vláčiť. Na Ostrav. Tč.

Vyvlíci, vz Vyvléci.

Vyvlíkati, vz Vyvléci.

Vyvlíknutí, n. = vyvlečení.

Vyvlíknutý; -ut, a, o = vyvlečený.

Vyvlikovati, vz Vyvléci.

Vyvlnatěti, ěl, ění = vlnu ztratiti, die
Wolle verlieren. Ros.

Vyviniti, il, ěn, ění, vyvlňovati, wogend
machen. — se, emporwogen. — se jak.
Voda nad břehy se v-la. Us. Tč.

Vyvltati, vyvltovati se, überwogen, aus-
spülen. — jak, kam. Voda se vyvltuje
přes břehy, na cestu. Na Ostrav. Tč.

Vyvnaditi, il, zen, ení; vyvnazovati, vy-
louditi, hinaus-, auslocken. Ros. — co od-
kud. Jasný slunce lesk bohatá žití zřídla
z lůna země vyvnadil. Msn. Or. 155.

Vyvnitřiti, il, ěn, ění; vyvnitřovati =
vykuchati, ausweiden. — co: Rybu. L. V.
koho, se = vysíliti. L.

Vývod, u, m. = vyvedení, das Heraus-,
Hinausführen, die Aus-, Hinausführung. Veleš.
V. někoho odněkud. — V. = průtok, der
Ausführungsgang, ductus exeretorius, v zool.
Nz. — V. = plod, das Produkt, Nz. — V.
= počet, účet, die Rechnung. Na Slov. V.
z peněz dáti. Plk. — V. = dedukce, die
Ausführung, Folgerung, Abfolge, die De-
duktion. Pdl., Krok. 1. b. 138., d. 29. Vz
Jg. Slov. Logický v.; v-dy činiti; naše v-dy
spočívají na pravdě; To vede k nesmysl-
nému v-du, das führt ad absurdum. Us. Dch.
V. dogmatický, Sš. I. 121., algebraický, theo-
retický. Stč. Zmp. 10., 328. (Pdl. ). — V., die
Ausführung, Exequirung, executio. Dvojí jest
v. odsydka: jeden slove čistý a druhý smí-
šený. Čistý v. jest, když před přítomnýma
stranoma poznána jest pře od některého
súdce a súdce káže někomu, aby ten odsu-
dek vyvedl, taký vývodec nemá slyšeti od-

285