Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |
|
|||
1179
|
|||
|
|||
Vývojepisný, die Entwickelung beschrei-
bend, darstellend, organographisch. SP. II. 254. Vývojezpytný, die Entwickelung erfor-
schend, organologisch. Vývojezpytec, tce, m., Organolog, der
Erforscher der Entwickelung. Světoz. Vyvojiti, il, en, ení, vyvojovati, auskäm-
pfen. — co komu jak. Dch. Vývojně. V první části listu dílem v.,
dílem výbojně pokračuje. Sš. II. 192. Vývojosloví, n., organogenia, zpytuje
vývoj ústrojů jednoho ze druhého. Kk. 2. vyd. 3. Vyvojštiti se, il, ěn, ění = vojensky vy-
táhnouti, kriegerisch ausziehen. Č. Vyvol, u, m. = vyvolání. Na Slov. Bern.
Vyvolací, Ausrufs-. V. cena. J. tr., Šp.
Vyvolač, e, m., der Ausrufer, Herold,
Ankündiger. Bern. Vyvolání, n., das Ausrufen, der Hervor-
ruf. Dch. V. rukojmí. Vz Gl. 375., Tov. k. 176. Hlučné v., stürmischer Hervorruf. Dch. Vyvolanka, y, f. = souboj, der Zwei-
kampf. Na Slov. Bern. Vyvolaný; -án, a, o, ausgerufen, heraus-
gerufen, herausgefordert. V. cena. Vz Vy- volati. Vyvolatel, e, m. = vyvolač. Us. Tč.
Vyvolati, vyvolávati = volati odkud na
koho, auf-, ausrufen; voláním ohlásiti, aus- rufen; ven volati, aus-, herausrufen. — co, koho: hodiny, D., vojnu (ohlásiti), Nomencl., duchy, cenu (vyzvati), Us., koho (velebiti, chváliti). V. V. herce. Us. V. pohyb, ne- pořádek, něčí hněv (lépe: způsobiti). Pk., Tk. V. jména stanic. Us. Vlč. Ponocný vy- volával dvanáctou. Tyl. I. 91. V. rukojmě. Tov. Záveje ako múry. Brodí sa cez ne a vyvolává dievku, ale neozýva sa jej ani duša. Dbš. Sl. pov. II. 49. Hleděno buď k tomu, které zájmy společnosť vyvolaly, lépe: hleděno buď k tomu, z kterých pří- čin společnost zřízena jest n. který prospěch společnosť zřizujíc se na zřeteli měla. Šb. Nepřátelé vyvolali boj, lépe: dali příčinu, počátek k boji n. nepřátelé počali, začali, způsobili boj, byli příčinou boje. Bs. To vyvolalo hádku, lépe: způsobilo, bylo pří- činou hádky. — čeho, koho (gt., šp. m. akkus. ). V-lal ostatních, těch slov (šp. m.: ostatní, ta slova). Brt. 86. — na koho: na služebníka, aby přišel. Us. Hovězané na nás divně vyvolávali (pokřikovali). 1717. Pk. — co čím, kým. Dali to biřicem vy- volati. Ros. Skotáci rohem (trubou, Pt. ) vyvolávají dobytek (z chlevů). Kom. Něčí nespokojenosť něčím v. (lépe: způsobiti ap. ). — koho kde kdy. Kdyby takového ne- mohli chytiti, tehdy po měsíci má vyvolán býti v městech po krajích. Arch. II. 507. koho odkud: ze školy. — koho kam: na pole. Br. — nač: na souboj (vyzvati). Us. — koho k čemu: k pranici a bitvě. V. V. někoho k bitce. J. tr. — komu proč. Vyvolávali na slávu víťazovi. Dbš. Sl. pov. I. 301. — kdy. Obecenstvo spiso- vatele kusu po každém jednání hlučně vy- volávalo. Vlč. — kde. Už ho vyvolávají ve škole (už má choditi do školy). Mor. |
Šd. — co kde jak. Které (pře) před
úřadem kdys vyvolával sám svým vlastním hlasem. Kká. Td. 41. — co komu. Došli na slova a vyvolali si (= vyčítali), co komu na srdci ležalo. Dbš. Obyč. 81. Vyvolávací, vyvolavací, Ausrufs-. V.
cena. Šp. Vyvolávač, vyvolavač, e, m., der Aus-
rufer. D., J. tr., Bern. Vyvolávání, n., vz Vyvolání, Vyvolati.
Vyvolávanka, y, f. = vyvolávka. Dbš.
Obyč. 148. Vyvolávatel, vyvolávatel, e, m. = vy-
volávač. Mus. 1880. 435. Vyvolávati, vz Vyvolati.
Vyvolavec, vce, m. = vyvolávač. Č. Nár.
ps. II. 169. Vývolba, y, f. = vyvolení, die Wahl,
Auswahl. Předurčení k synovství je jen vý- voj v-by boží. Sš. II. 81. (239., I. 100. — Hý. ).
Vývolebný = vývolivý, vyvolen býti mo-
houcí, vývolný, wählbar. Aby úložek (úra- dek, uložení) boží zůstal vývoleben či vý- voliv. Sš. I. 100. (Hý. ). Vývolek, lku, m. = vyvolení. Původ
v-lku. Sš. I. 100. (Hý. ). Vyvolenec, nce, m., der Gewählte, Aus-
erwählte, Auserkorene. Posp., Šb. S. II. 209., Tč. V. boží. Čch. Mch. 38. A on své ovce t. vyvolence jmenuje jmenovitě; (To miesto) jest najmenšie před Bohem dóstojenstvie vyvolencóv božích. Hus II. 224., 363. (Tč. ). Vyvolení, n., die Wahl, Auswahl, Er-
wählung. V. svobodné. Kram. — V., prae- optatio, das Vorziehen. — V., praedistinace. V. V. = kon boží, podlé něhož Bůh člověka nebo národ k víře v Krista od věčnosti předustanovil. Uskutečněním v. je povolání, f] xkrjöic. Vz Povolání. Sš. II. 239. V. naše od Boha zakládá se na zásluhách Krista Pána; To v. se dálo od věčnosti; A stalo se v. to za účelem svrchovaným; Slovem tím Pavel udává způsob v. božího. Sš. II. 80., 81. (Hý. ). V božiem v. ste položeni, abyste byli měšťané nebeského královstvie; A že nás jest a ne mój toliko milostivým v-ním, dlužni jsme jemu bázní. Hus I. 145., 315. (Tč. ). Vyvolenka, y, f., die Ausgewählte, Aus-
erkorene. Šml. Pomoz ty, lilie, v-ko její. Hdk. C. 222., Šml. I. 39. Vyvolený; -en, a, o, erwählt, ausge-
wählt. V. zboží. Us. Žito krmí všecky blázny napořád a pšenice jen ty v-né. Us. Tč. — V., lieber gewählt, vorgezogen. Velmi mnoho povolaných, v-ných málo. Us. Tč. V. národ. Br. Za své v-né jsem vás neměl. BR. II. 33. b. V. syn (adoptovaný). Jel. — čím: srdcem v-ná, die Herzenserkiesene. Dch. — V., auserwählt, praedestinirt. Vz Vyvolení. Judáš od spasitele k biskupství v-ný pro lakomstvie kterak jest vzvelebený?; Aniž vědie, jest-li k spasenie v-ný čili k zatra- cenie předvěděný; Neb v-ný nižádný ne- zahyne a předvěděný nižádný spasen ne- bude; V-ný jest ten, kohož pán Bóh volil jest, aby dobře jsa živ byl konečně spasen. Hus I. 184., 341., II. 177. (Tč. ). V-ní boží, V., svatí. Us. 285*
|
||
|
|||
Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |