sb157-05 0..8296

1180

Vyvolitel, e, m., der Aus-, Erwähler.

Us.

Vyvolitelka, y, f., die Aus-, Erwählerin.

Vyvolitelný, erwählbar. Šm.

Vyvoliti, il, en, ení; vyvolovati = volením
vybrati, wählen, auswählen, erwählen, er-
lesen, erkiesen, vorziehen, prädestiniren. —
co, koho. Maje apoštoly v. BR. II. 220. a.
Já sem vás dvanácte v-lil a jeden z vás
ďábel jest; Otazujíciemu, proč jest Bóh
chudé v-lil apoštoly? brzká odpověď jest:
že sě jemu tak líbilo. Hus I. 249., II. 52.
(Tč. ). — co komu. Koho's ty si vyvolila,
ten s tebú. Sš. P. 448. A já vás tu něpu-
stím, dokaď vy mne nědáte, co já sobě vy-
volím. Sš. P. 15. — si co. Kom. V. si
cestu, D., krále, Rad. zv., syna (adopto-
vati). Jel. — koho zač: za pána. Ros., za
krále, Us., za kmotra. Štelc. Vyvoliti si za
ochranku. Er. P. 135. Dyž sem si tě nevzal
za ženičku, vyvolím si tebe za družičku.
Sš. P. 231., Čes. mor. ps. 167. Včil si ťa
v-lím za družičku. Sl. ps. 356. Já se ti ože-
ním, ani nezvíš, tebe za družičku si v-lím.
Slez. ps. Svůj národ mnohý za nástroj si
vyvolil své záhubné snahy. Tč. exc. V-lil si
za manželku Jitku. Ddk. III. 196. Ješto od
Krista mimořádným a zvláštním během za
apoštola vyvolen byl. Sš. I. 3. Slove otec
proto, že sobě za syna v-lil. Hus I. 315. —
koho k čemu (jak). Bratr jeho byv k stavu
duchovnímu v-len...; Se strany biskupovy
v-len jest k tomu arcipříšť plzeňský. Ddk.
II. 204., II. 35. (Tč. ). Z mnoho tisíc ťa jed-
ného k službě svej v-lil. Na Slov. Tč. Ten
buď vyvolen k kněžství a to s svědectvím
lida, aby... Věrní mají úfati, že jsú v-ni
k spasení. Hus 1. 461., II. 420. (Tč. ). — co
odkud. Vyvol sobě jedno z dvého. Er. P.
480. Já sem sobě v-la z růže květ, lepší je
ten můj malžen než celý svět. Sš. P. 448.
Já bych všechněm Slavům krále z tohoto
tu kmene v-lil. Koll. I. 112. Pustili los, aby
pán Bóh ukázal, kterého by z těch dvú v-li.
Hus I. 460. — koho kým: starostou. Us.
Vz Zvoliti. Kdo tě v-lil prelatem? Bdl. Bóh
jím je v-lil. Hus II. 180. — proč. Pro ne-
drahný čas apoštolé snadnou věc vyvolili;
Pravda, že Bůh z pouhé lásky nás v-lil.
Sš. Sk. 182., II. 81. Spytihněv císařem vy-
volen byl pro Moravu na místě Vladislava.
Ddk. IV. 85. Ne z případnosti, ale z před-
zvědění za svědky v-ni sú. Hus III. 305. —
kde kdy. Jenž (apoštolé) od Krista za
jeho na zemi pobytu v-ni byli; Jakož v-lil
nás v něm (v Kristu) před světa založením.
Sš. II. 12., 79. (Hý. ). — jak. Apoštolé bez-
prostředně od Pána v-ni byli. Sš. Sk. 16.
Vz Voliti.

Vývolivý, vz Vývolebný.

Vývolmo = závisle od vyvolení. Úložek
boží v. se stává. Sš. I. 100. (Hý. ).

Vyvolniti, il, ěn, ění; vyvolňovati = vol-
ným učiniti, frei machen. — koho (eman-
cipovati). Rk. — se kde: čep v hřídeli se
vyvolnil. Vys.

Vývolný, vz Vývolebný.

Vyvolovati, vz Vyvoliti.

Vyvoňati = vyvoněti. Na Slov. a Mor.
Bern., Šd.

Vyvonění, n., die Verduftung.

Vyvoněný; -en, a, o, ausgerochen, ver-
duftet. Na, vem si tu vyvoňanou růži. Na
již. Mor. Šd.

Vyvoněti, ěl, ěn, ění, vyváněti = vy-
ňuchati, ausriechen, durchs Riechen finden;
durchs Riechen alles an sich ziehen, auf-
riechen; aufhören zu riechen; aufhören einen
Geruch von sich geben, zu riechen, aus-
riechen. Bern. — co. Já tu růži vyvoňám.
V již. Mor. Šd. — odkud. Vyvonime, vy-
zvoníme smutek z hlavy ven. Čch. Bs. 150.
Všecku vůni z fialek v-ním. Us. — si co.
Co si sám naprdím, to si sám v-ním. Slez.
Tč. — jak. Fialky příjemně vyvánějí. Us.
Tč.

Vyvopálati = vyčistiti. — co: oves. Us.
Vz Opálati. Db.

Vývora, y, f., die Klausur (im Kloster).
Šm.

Vyvorati, vz Vyorati.

Vyvosčiti, il, en, ení = vyvoskovati. Bern.

Vyvoskovati, co: niť, podlahu, auswich-
sen; vosk, das Wachs verbrauchen. Us.

Vývoz, u, m. = vyvezení lodí n. vozem,
der Export, die Ausfuhr, der Ausgang. Nz.,
J. tr., Dch., D. V. obilí, dříví ze země.
Us. V. zboží: zákaz v-u. J. tr. Clo z vý-
vozu (vývozní), der Austrittszoll, J. tr., v.
kostí, die Knochenausfuhr. Šp. V. a dovoz,
Aus- und Einfuhr; Továrna a v. kožených
rukavic, Lederhandschuh-Fabrik u. Export.
V. toho zboží zase oživěl. Dch. Volný v.
vína do Polska se povoluje. Ddk. V. 121.
O v-zu řím. a řec. vz Vlšk. 290. — V. =
úvoz, der Hohlweg. Mor. Šd., Bkř., Vck.
Nestojí na mostě, ale nad v-zem, nemožu
já pohnút ani prázným vozem; Chytni mrkvu
a zatáhni někde do vývoza. Sš. P. 461.,
705. (Tč. ). Moje koně stojí nad vývozem.
Sš. P. 461. — V. = žlábek u řiti mezi no-
hama, též částka kalhot, jež ono místo
kryje. Na Hané. Bkř. — V., jm. polí u Pří-
kaz. Pk.

Vývozba, y, f. = vývoz, die Ausfuhr,
der Export. Nz.

Vývozce, e, m. = kupec domácí zboží
do ciziny vyvážející, der Exporteur. Skř.,
Dch., Šp. Vz Vyvážce, Vývozník.

Vývozek, zku, m. = vývozné zboží, der
Ausfuhrartikel. Nz. — V. = malý úvoz, žleb,
kleiner Hohlweg. Vz Vývoz. Mor. Vck.

Vývoziště, ě, n., der Ausfuhrplatz. Hlavní
v. Šp.

Vyvození, n., vz Vyvezení, Vyvézti.

Vyvozený, vz Vyvezený.

Vyvozitel, e, rn., der Ansführer.

Vyvozitelka, y, vyvozitelkyně, ě, f., die
Ausführerin.

Vyvoziti, vz Vyvézti.

Vývozné, ého, n., die Ausgangsgebühr,
die Ausfuhr-, Exportgebühr. Nz., J. tr.

Vývozní, vývozový, Ausgangs-, Aus-
fuhr-, Ausfuhrs-, Exito-, Export-. V-zní clo,
Zlob., zápověď, Us., Rk., zboží, tržba, Nz.,
J. tr., obchod, úřad, das Austrittsamt, celní
poukázka, die Austrittsbollete, list (prů-
vodní), der Ausfuhrpass, J. tr., pytel, der
Exportsack, náhrada, Exportbonifikation, Šp.,
cesta (odvozní), der Abfuhrsweg, Sl. les.,



	1180

	Vyvolitel, e, m., der Aus-, Erwähler. Us. Vyvolitelka, y, f., die Aus-, Erwählerin. Vyvolitelný, erwählbar. Šm. Vyvoliti, il, en, ení; vyvolovati = volením vybrati, wählen, auswählen, erwählen, er- lesen, erkiesen, vorziehen, prädestiniren. — co, koho. Maje apoštoly v. BR. II. 220. a. Já sem vás dvanácte v-lil a jeden z vás ďábel jest; Otazujíciemu, proč jest Bóh chudé v-lil apoštoly? brzká odpověď jest: že sě jemu tak líbilo. Hus I. 249., II. 52. (Tč. ). — co komu. Koho's ty si vyvolila, ten s tebú. Sš. P. 448. A já vás tu něpu- stím, dokaď vy mne nědáte, co já sobě vy- volím. Sš. P. 15. — si co. Kom. V. si cestu, D., krále, Rad. zv., syna (adopto- vati). Jel. — koho zač: za pána. Ros., za krále, Us., za kmotra. Štelc. Vyvoliti si za ochranku. Er. P. 135. Dyž sem si tě nevzal za ženičku, vyvolím si tebe za družičku. Sš. P. 231., Čes. mor. ps. 167. Včil si ťa v-lím za družičku. Sl. ps. 356. Já se ti ože- ním, ani nezvíš, tebe za družičku si v-lím. Slez. ps. Svůj národ mnohý za nástroj si vyvolil své záhubné snahy. Tč. exc. V-lil si za manželku Jitku. Ddk. III. 196. Ješto od Krista mimořádným a zvláštním během za apoštola vyvolen byl. Sš. I. 3. Slove otec proto, že sobě za syna v-lil. Hus I. 315. — koho k čemu (jak). Bratr jeho byv k stavu duchovnímu v-len...; Se strany biskupovy v-len jest k tomu arcipříšť plzeňský. Ddk. II. 204., II. 35. (Tč. ). Z mnoho tisíc ťa jed- ného k službě svej v-lil. Na Slov. Tč. Ten buď vyvolen k kněžství a to s svědectvím lida, aby... Věrní mají úfati, že jsú v-ni k spasení. Hus 1. 461., II. 420. (Tč. ). — co odkud. Vyvol sobě jedno z dvého. Er. P. 480. Já sem sobě v-la z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět. Sš. P. 448. Já bych všechněm Slavům krále z tohoto tu kmene v-lil. Koll. I. 112. Pustili los, aby pán Bóh ukázal, kterého by z těch dvú v-li. Hus I. 460. — koho kým: starostou. Us. Vz Zvoliti. Kdo tě v-lil prelatem? Bdl. Bóh jím je v-lil. Hus II. 180. — proč. Pro ne- drahný čas apoštolé snadnou věc vyvolili; Pravda, že Bůh z pouhé lásky nás v-lil. Sš. Sk. 182., II. 81. Spytihněv císařem vy- volen byl pro Moravu na místě Vladislava. Ddk. IV. 85. Ne z případnosti, ale z před- zvědění za svědky v-ni sú. Hus III. 305. — kde kdy. Jenž (apoštolé) od Krista za jeho na zemi pobytu v-ni byli; Jakož v-lil nás v něm (v Kristu) před světa založením. Sš. II. 12., 79. (Hý. ). — jak. Apoštolé bez- prostředně od Pána v-ni byli. Sš. Sk. 16. Vz Voliti. Vývolivý, vz Vývolebný. Vývolmo = závisle od vyvolení. Úložek boží v. se stává. Sš. I. 100. (Hý. ). Vyvolniti, il, ěn, ění; vyvolňovati = vol- ným učiniti, frei machen. — koho (eman- cipovati). Rk. — se kde: čep v hřídeli se vyvolnil. Vys. Vývolný, vz Vývolebný. Vyvolovati, vz Vyvoliti. Vyvoňati = vyvoněti. Na Slov. a Mor. Bern., Šd.	Vyvonění, n., die Verduftung. Vyvoněný; -en, a, o, ausgerochen, ver- duftet. Na, vem si tu vyvoňanou růži. Na již. Mor. Šd. Vyvoněti, ěl, ěn, ění, vyváněti = vy- ňuchati, ausriechen, durchs Riechen finden; durchs Riechen alles an sich ziehen, auf- riechen; aufhören zu riechen; aufhören einen Geruch von sich geben, zu riechen, aus- riechen. Bern. — co. Já tu růži vyvoňám. V již. Mor. Šd. — odkud. Vyvonime, vy- zvoníme smutek z hlavy ven. Čch. Bs. 150. Všecku vůni z fialek v-ním. Us. — si co. Co si sám naprdím, to si sám v-ním. Slez. Tč. — jak. Fialky příjemně vyvánějí. Us. Tč. Vyvopálati = vyčistiti. — co: oves. Us. Vz Opálati. Db. Vývora, y, f., die Klausur (im Kloster). Šm. Vyvorati, vz Vyorati. Vyvosčiti, il, en, ení = vyvoskovati. Bern. Vyvoskovati, co: niť, podlahu, auswich- sen; vosk, das Wachs verbrauchen. Us. Vývoz, u, m. = vyvezení lodí n. vozem, der Export, die Ausfuhr, der Ausgang. Nz., J. tr., Dch., D. V. obilí, dříví ze země. Us. V. zboží: zákaz v-u. J. tr. Clo z vý- vozu (vývozní), der Austrittszoll, J. tr., v. kostí, die Knochenausfuhr. Šp. V. a dovoz, Aus- und Einfuhr; Továrna a v. kožených rukavic, Lederhandschuh-Fabrik u. Export. V. toho zboží zase oživěl. Dch. Volný v. vína do Polska se povoluje. Ddk. V. 121. O v-zu řím. a řec. vz Vlšk. 290. — V. = úvoz, der Hohlweg. Mor. Šd., Bkř., Vck. Nestojí na mostě, ale nad v-zem, nemožu já pohnút ani prázným vozem; Chytni mrkvu a zatáhni někde do vývoza. Sš. P. 461., 705. (Tč. ). Moje koně stojí nad vývozem. Sš. P. 461. — V. = žlábek u řiti mezi no- hama, též částka kalhot, jež ono místo kryje. Na Hané. Bkř. — V., jm. polí u Pří- kaz. Pk. Vývozba, y, f. = vývoz, die Ausfuhr, der Export. Nz. Vývozce, e, m. = kupec domácí zboží do ciziny vyvážející, der Exporteur. Skř., Dch., Šp. Vz Vyvážce, Vývozník. Vývozek, zku, m. = vývozné zboží, der Ausfuhrartikel. Nz. — V. = malý úvoz, žleb, kleiner Hohlweg. Vz Vývoz. Mor. Vck. Vývoziště, ě, n., der Ausfuhrplatz. Hlavní v. Šp. Vyvození, n., vz Vyvezení, Vyvézti. Vyvozený, vz Vyvezený. Vyvozitel, e, rn., der Ansführer. Vyvozitelka, y, vyvozitelkyně, ě, f., die Ausführerin. Vyvoziti, vz Vyvézti. Vývozné, ého, n., die Ausgangsgebühr, die Ausfuhr-, Exportgebühr. Nz., J. tr. Vývozní, vývozový, Ausgangs-, Aus- fuhr-, Ausfuhrs-, Exito-, Export-. V-zní clo, Zlob., zápověď, Us., Rk., zboží, tržba, Nz., J. tr., obchod, úřad, das Austrittsamt, celní poukázka, die Austrittsbollete, list (prů- vodní), der Ausfuhrpass, J. tr., pytel, der Exportsack, náhrada, Exportbonifikation, Šp., cesta (odvozní), der Abfuhrsweg, Sl. les.,