sb157-05 0..8296

1181

soustava, das Ausfuhrsystem. Dch. V. vý-
robky, Ausfuhrprodukte, Šp., nádoba, das
Transportgefäss. Zpr. arch. IX. 9. 47. V.
pivo. Šp.

Vývozník, a, m. = vývozce. Nz., Šp. —
V., v horn., der Förderer. Dch.

Vývozný = vývozní.

Vyvozovací list (očišťovací), Rechtferti-
gungsschreiben, f. Nz.

Vyvozování, n., die Folgerung. Nz. V.
jich z marných myšlének. BR. II. 13.

Vyvozovati, vz 1. Vyvésti, 2. Vyvézti.

Vyvrácati = vybiti. Na mor. Val. Vck.

Vyvrácenec, nce, m., ein Umgestürzter.
V. od víry = odštěpenec. Plk.

Vyvrácení, n., das Verwerfen, Umstür-
zen, die Umwerfung, Umstürzung. V. stromu.
D. — V. námitek (odmítání, odmítka), die
Widerlegung. Krok. V. důvodů. Mus. 1880.
474. — V. něčeho z kořen, V., města, die
Verheerung, Zerstörung. Har. — V. = vý-
vrat, dávení, das Speien.

Vyvrácenina, y, f. = vývratek, vyvrá-
cené (z těla), das Erbrochene. Štelc.

Vyvrácený; -en, a, o, umgestossen, um-
gestürzt. Hospodin zdvíhá v-né. Ž. wit. 145.
8. V. strom. Vrch. V. důvod, žaloba. Vz
Vyvrátiti.

Vyvracovač, e, m., der Umstosser, Wi-
derleger. V. nepravé zprávy. Us.

Vyvracovati, vz Vyvrátiti.

Vyvraskati, vz Vyvraštiti.

Vyvrásčiti = vyvraštiti. Na Slov.

Vyvraštění, n., die Ausglättung der Run-
zeln. Us.

Vyvraštěný; -en, a, o, von Runzeln be-
freit, glatt gemacht. V-né a vypuklé čelo
nestydatého (dle domnění) ukazuje. Kom.

Vyvraštidlo, a, n., das Ausbrecheisen.
Vz Vyvraštiti.

Vyvraštiti, il, ěn, ění; vyvrašťovati = vrá-
sek zbaviti, entrunzeln, glätten. — co čím.
Jirchář kůži vyvraštidlem v-šťuje. Techn.

Vyvrašťovati, vz Vyvraštiti.

Vývrat, u, vývratek, tku, m. = vyvrá-
cení i co vyvráceno, das Um-, Herumkehren,
Umwerfen, Um-, Verdrehen, das Umgekehrte,
Verdrehte, Umgeworfene, der Umwurf. —
V. = vyvrácení stromu i sám vyvrácený
strom i co zůstane po odstranění stromu
jako kořen, zlomek pařezu, Jg., zálom, zá-
lomek, der Windbruch, Windfall, Windwurf,
Windschlag. Pt. V. dubu. Kká. Td. 108.
Bouřlivé větry mnoho v-tů nadělaly. Koubl.

— V. = dávení i co vydáveno, das Erbre-
chen, Erbrochene. V., Br. Kouty budou plny
vývratků mrzkých a ohavných. Bart. 338.
35. Poněvadž jsi v hrdlo zase bral, což jsi
prve odvolal navrátiv se jako pes zase k vý-
vratu svému kacieřskému. M. S. z Pr. 21.

— V. = vyvrácení, die Widerlegung. Vývrat
toho psaní pošel z péra Karvajalova. Pal.
Děj. IV. 2. 343. Tys vždycky na vývraty
(vše vyvracíš). Us.

Vývrať, ě, vývratka, y, f. = vyvrácený
strom i to co po něm zůstane jako kořen,
pařez, der Windbruch. Sych., Bž. 100., Dch.,
Jrsk. Vz Vývrat.

Vývratek, tku, m., vz Vývrat. Jg. Slov.,
Kál., Šd., Bart.

Vyvrátění, n. = vyvrácení. Slov.

Vyvrátěný = vyvrácený. Na Slov.

Vyvratitel, e, m., der Umstürzer, Zer-
störer. V. Troje. Msn. Or. 35. — V., der
Widerleger.

Vyvratitelka, y, vyvratitelkyně, ě, f.,
die Umwerferin; Widerlegerin.

Vyvratitelný, umstösslich, widerleglich.
D.

Vyvrátiti, vrať, vrátě, il, cen, ení; vy-
vraceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvra-
covati, vyvracovávati = na druhou stranu
obrátiti, umwenden, umkehren; docela obrá-
titi, převrátiti, zpod na vrch, umwerfen,
umstürzen, umstossen, umschmeissen; vyko-
řeniti, vyhubiti, mit der Wurzel ausreissen,
vernichten, verheeren, zerstören; vykroutiti,
verdrehen, verzerren; vydáviti, vrátiti, spei-
en, sich erbrechen; se = padnouti, umfallen,
umstürzen, Jg., slehnouti (o ženách), nieder-
kommen. — abs. Kacieře člověka po prv-
niem a druhém tresktání varuj sě věda, že
vyvracen jest. Hus I. 471. — co: strom,
jídlo, V., oči, hubu = vykroutiti, Us., po-
řádek, Šm., svůj rozum (na rozumu se po-
másti). Us. Lekára živí lekárstvo, len teba
vyvráťa. Na Slov. Tč. Múdrosť je voděc
(vůdce) rozumný, len ťa nevyvráti. Ib. Tč.
Na zemi musíš hlavu zpínati a oči vyvra-
covati, chceš-li něco lepšího spatřiti než
hrudu. Koll. I začal vyvracať všetky vrecka.
Dbš. Sl. pov. V. 86. V. něčí slova, důvody,
tvrzení, Us., námitky, Rk., v tomto smyslu
také: srážeti, porážeti co čím, vyvésti se čím
z čeho, poraziti průvod odvodem, den Beweis
durch Gegenbeweis widerlegen. Jv. — čeho,
šp. m.: co. — co kam. Ryba Jonáše na
břeh v-la. Br. Sedla sem na kameň, v-til
se se mnou do bystré vodičky. Čes. mor.
ps. 144. V. co na zem. Us. Tč. Na někoho
oči v. Rad. zv. — co odkud. Ze sebe vy-
vraceti, Br., V., z úst, Štelc, ruku z kloubu.
Lk. On sa ale zo svojho v-tiť nedal. Dbš.
Sl. pov. I. 50. Počnu tě z svých úst vyvra-
ceti. Št. ř. 193. a. Na to se ďábel všecken
vydá, aby vás z víry v-til; Kteříž by od
víry pravé se v-li. BR. II. 283. b., 753. b.
— co jak: strom s kořeny. D., Reš. Strom
z kořen, V., Háj., město z kořene, D., BO.,
město ze dna v. Kom. Žaludek na ruby v.
Ras. Zaduje vietor a všetko z kořena vy-
vracia. Dbš. Sl. pov. I. 504. Jenž z kořene
v-titi chtěl křesťanství. Sš. Sk. 112. Anti-
kristovo falešné učení z kořene vyvrátiti.
Hus III. 302. Něco ze základů v-titi. Dch.,
Ddk. III. 51. Krakov té doby od základů
jest v-cen. Ddk. II. 122. Jak sa bijú, tak
sa bijú, v-li s hrncom briju. Mt. S. I. 25.
Článek za článkem vyvraceti; Námitky na
dobro v. Us. Dch. Oblehli hrad a dokořán
v-li. Km. 1883. 74. Na tu (rybu) tresknul,
že hneď zgägla a v-la sa hore bruchom. Dbš.
Sl. pov. III. 36. — čím. Tím nejsou vy-
vráceny veškery pochybnosti. Ddk. II. 309.
V. námitky dobrými důvody. Mus. 1880
475., 516. (Pdl. ). — se. Strom se v-til. D.
Zákon se ruší a vyvrací. BR. II. 158. a.
V-til sa ako snop. Dbš. Sl. pov. III. 47.
Mám strach, že se to kolo v-tí (zusammen-
brechen). Slez. Šd. Byl zdráv, na jednou se



	1181

	soustava, das Ausfuhrsystem. Dch. V. vý- robky, Ausfuhrprodukte, Šp., nádoba, das Transportgefäss. Zpr. arch. IX. 9. 47. V. pivo. Šp. Vývozník, a, m. = vývozce. Nz., Šp. — V., v horn., der Förderer. Dch. Vývozný = vývozní. Vyvozovací list (očišťovací), Rechtferti- gungsschreiben, f. Nz. Vyvozování, n., die Folgerung. Nz. V. jich z marných myšlének. BR. II. 13. Vyvozovati, vz 1. Vyvésti, 2. Vyvézti. Vyvrácati = vybiti. Na mor. Val. Vck. Vyvrácenec, nce, m., ein Umgestürzter. V. od víry = odštěpenec. Plk. Vyvrácení, n., das Verwerfen, Umstür- zen, die Umwerfung, Umstürzung. V. stromu. D. — V. námitek (odmítání, odmítka), die Widerlegung. Krok. V. důvodů. Mus. 1880. 474. — V. něčeho z kořen, V., města, die Verheerung, Zerstörung. Har. — V. = vý- vrat, dávení, das Speien. Vyvrácenina, y, f. = vývratek, vyvrá- cené (z těla), das Erbrochene. Štelc. Vyvrácený; -en, a, o, umgestossen, um- gestürzt. Hospodin zdvíhá v-né. Ž. wit. 145. 8. V. strom. Vrch. V. důvod, žaloba. Vz Vyvrátiti. Vyvracovač, e, m., der Umstosser, Wi- derleger. V. nepravé zprávy. Us. Vyvracovati, vz Vyvrátiti. Vyvraskati, vz Vyvraštiti. Vyvrásčiti = vyvraštiti. Na Slov. Vyvraštění, n., die Ausglättung der Run- zeln. Us. Vyvraštěný; -en, a, o, von Runzeln be- freit, glatt gemacht. V-né a vypuklé čelo nestydatého (dle domnění) ukazuje. Kom. Vyvraštidlo, a, n., das Ausbrecheisen. Vz Vyvraštiti. Vyvraštiti, il, ěn, ění; vyvrašťovati = vrá- sek zbaviti, entrunzeln, glätten. — co čím. Jirchář kůži vyvraštidlem v-šťuje. Techn. Vyvrašťovati, vz Vyvraštiti. Vývrat, u, vývratek, tku, m. = vyvrá- cení i co vyvráceno, das Um-, Herumkehren, Umwerfen, Um-, Verdrehen, das Umgekehrte, Verdrehte, Umgeworfene, der Umwurf. — V. = vyvrácení stromu i sám vyvrácený strom i co zůstane po odstranění stromu jako kořen, zlomek pařezu, Jg., zálom, zá- lomek, der Windbruch, Windfall, Windwurf, Windschlag. Pt. V. dubu. Kká. Td. 108. Bouřlivé větry mnoho v-tů nadělaly. Koubl. — V. = dávení i co vydáveno, das Erbre- chen, Erbrochene. V., Br. Kouty budou plny vývratků mrzkých a ohavných. Bart. 338. 35. Poněvadž jsi v hrdlo zase bral, což jsi prve odvolal navrátiv se jako pes zase k vý- vratu svému kacieřskému. M. S. z Pr. 21. — V. = vyvrácení, die Widerlegung. Vývrat toho psaní pošel z péra Karvajalova. Pal. Děj. IV. 2. 343. Tys vždycky na vývraty (vše vyvracíš). Us. Vývrať, ě, vývratka, y, f. = vyvrácený strom i to co po něm zůstane jako kořen, pařez, der Windbruch. Sych., Bž. 100., Dch., Jrsk. Vz Vývrat. Vývratek, tku, m., vz Vývrat. Jg. Slov., Kál., Šd., Bart.	Vyvrátění, n. = vyvrácení. Slov. Vyvrátěný = vyvrácený. Na Slov. Vyvratitel, e, m., der Umstürzer, Zer- störer. V. Troje. Msn. Or. 35. — V., der Widerleger. Vyvratitelka, y, vyvratitelkyně, ě, f., die Umwerferin; Widerlegerin. Vyvratitelný, umstösslich, widerleglich. D. Vyvrátiti, vrať, vrátě, il, cen, ení; vy- vraceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvra- covati, vyvracovávati = na druhou stranu obrátiti, umwenden, umkehren; docela obrá- titi, převrátiti, zpod na vrch, umwerfen, umstürzen, umstossen, umschmeissen; vyko- řeniti, vyhubiti, mit der Wurzel ausreissen, vernichten, verheeren, zerstören; vykroutiti, verdrehen, verzerren; vydáviti, vrátiti, spei- en, sich erbrechen; se = padnouti, umfallen, umstürzen, Jg., slehnouti (o ženách), nieder- kommen. — abs. Kacieře člověka po prv- niem a druhém tresktání varuj sě věda, že vyvracen jest. Hus I. 471. — co: strom, jídlo, V., oči, hubu = vykroutiti, Us., po- řádek, Šm., svůj rozum (na rozumu se po- másti). Us. Lekára živí lekárstvo, len teba vyvráťa. Na Slov. Tč. Múdrosť je voděc (vůdce) rozumný, len ťa nevyvráti. Ib. Tč. Na zemi musíš hlavu zpínati a oči vyvra- covati, chceš-li něco lepšího spatřiti než hrudu. Koll. I začal vyvracať všetky vrecka. Dbš. Sl. pov. V. 86. V. něčí slova, důvody, tvrzení, Us., námitky, Rk., v tomto smyslu také: srážeti, porážeti co čím, vyvésti se čím z čeho, poraziti průvod odvodem, den Beweis durch Gegenbeweis widerlegen. Jv. — čeho, šp. m.: co. — co kam. Ryba Jonáše na břeh v-la. Br. Sedla sem na kameň, v-til se se mnou do bystré vodičky. Čes. mor. ps. 144. V. co na zem. Us. Tč. Na někoho oči v. Rad. zv. — co odkud. Ze sebe vy- vraceti, Br., V., z úst, Štelc, ruku z kloubu. Lk. On sa ale zo svojho v-tiť nedal. Dbš. Sl. pov. I. 50. Počnu tě z svých úst vyvra- ceti. Št. ř. 193. a. Na to se ďábel všecken vydá, aby vás z víry v-til; Kteříž by od víry pravé se v-li. BR. II. 283. b., 753. b. — co jak: strom s kořeny. D., Reš. Strom z kořen, V., Háj., město z kořene, D., BO., město ze dna v. Kom. Žaludek na ruby v. Ras. Zaduje vietor a všetko z kořena vy- vracia. Dbš. Sl. pov. I. 504. Jenž z kořene v-titi chtěl křesťanství. Sš. Sk. 112. Anti- kristovo falešné učení z kořene vyvrátiti. Hus III. 302. Něco ze základů v-titi. Dch., Ddk. III. 51. Krakov té doby od základů jest v-cen. Ddk. II. 122. Jak sa bijú, tak sa bijú, v-li s hrncom briju. Mt. S. I. 25. Článek za článkem vyvraceti; Námitky na dobro v. Us. Dch. Oblehli hrad a dokořán v-li. Km. 1883. 74. Na tu (rybu) tresknul, že hneď zgägla a v-la sa hore bruchom. Dbš. Sl. pov. III. 36. — čím. Tím nejsou vy- vráceny veškery pochybnosti. Ddk. II. 309. V. námitky dobrými důvody. Mus. 1880 475., 516. (Pdl. ). — se. Strom se v-til. D. Zákon se ruší a vyvrací. BR. II. 158. a. V-til sa ako snop. Dbš. Sl. pov. III. 47. Mám strach, že se to kolo v-tí (zusammen- brechen). Slez. Šd. Byl zdráv, na jednou se